| Martuška | 
 |
(29.5.2014 11:20:54)
Před týdnem jsem dočetla knihu Život bez pšenice a dnes jsem začala se stravovat "bezpšeničně". Zatím teda zkouším, vytvářím pokusy a omyly a hledám, jak se vlastně budu stravovat a jestli mi to bude vyhovovat. Je tu někdo, koho kniha zaujala nebo má jakékoliv zkušenosti ať už dobré nebo špatné? Předesílám, že celiakii ani alergii na lepek nemám 
|
| Františka85 | 
|
(29.5.2014 11:28:09)
Ráno jsem četla článek a diskuzi pod ním na idnesu o pšenici. Ke snídani jsem si pochutnala na rohlíku a teď dojídám špagety....
Na tyhle moderní výkřiky o pšenici, cukru, mléku a nevím co ještě, neveřím.
|
|
| Ananta | 
|
(29.5.2014 11:45:45)
A co tam psali o pšenici?
|
| Františka85 |
|
(29.5.2014 11:52:48)
Jak se z ní tloustne a způsobuje v těle záněty.
|
| susu. |
|
(29.5.2014 11:54:29)
 Bože bože, tloustne se z kde čeho. A záněty jsou taky z kde čeho.
|
| antonin | •
|
(1.2.2015 8:21:49)
Je to kobaltová pšenice, v padesátých letech vyšlechtili pšenici, aby měla krátký stonek a velký klas, pomocí ozařováním radioaktivním kobaltem, a od té doby to jde s lidstvem s kopce
|
|
|
| Ananta |
|
(29.5.2014 13:13:18)
Aha, no podle mě je u nás mouka hodně nadužívaná.
|
|
|
|
| Felisín | •
|
(29.5.2014 11:45:51)
Jsem diabetička a bílá pšeničná mouka mi zvyšuje cukr víc, než je zdrávo, tak se snažím ji vynechat. Kupuji si celozrnný celožitný chleba (nakrájená těžká více či méně mokrá kostka 250 nebo 500 g), moukou nezahušťuji, nejím těstoviny, nedávám je ani do polévky, knedlíky nepotřebuju. Umím upéct pár věcí z žitné mouky, moc dobré jsou třeba i palačinky. Knihu jsem nečetla a ani se nechystám. Za sebe můžu říct, že je to o zvyku a taky disciplíně. Nicméně u mě jde v první řadě o příjem přiměřeného množství správných sacharidů a proti pšenici nic nemám.
|
| karma |
|
(29.5.2014 21:37:36)
já se teda diabetikem pomaliu asi stanu, nyní se hlídám....a jo, mám změřené, že po pšenici mi cukr naběhne nejvíc. Klidně si dám pečivo z žitné mouky a dobrý, pšeničné pečivo nejhorší.
|
|
|
| susu. |
|
(29.5.2014 11:51:02)
Pokud k tomu člověka nenutí zdravotní důvody, tak nechápu smysl takového počínání. Pšenice je běžná plodina, kterou jíme už nějaké to tisíciletí.
|
| Lída+2 | 
|
(29.5.2014 12:04:53)
SUSU registrovaná , myslíš? že ji naši předci jedli v tak vysokém množství?
pšenici určitě ne....
|
| hbf |
|
(29.5.2014 12:16:56)
Jistě, ani brambory, rajčata, kukuřici, rýži, čaj, kafe, antidepresiva, ...
Oni obecně naši předci jedli o dost méně než my. A k tomu je třeba přičíst, že pracovali tak, že by ministryni práce a (a)sociálních věcí praskla cévka.
|
|
| susu. |
|
(29.5.2014 12:20:19)
V takovém množství nejspíš ne, ale to ani netvrdím,. Jen že ji jíme už dlouhá tisíciletí. Problém bude asi někde jinde.
|
| Bouřka | 
|
(29.5.2014 12:24:09)
SUSU, jenže ona ta tisíciletí pěstovaná pšenice měla poněkud jiné vlastnosti než ty moderní odrůdy. Proto někteří lidé, které jí nesnesou, nemají problém se špaldou, dvouzrnkou a jinými starými odrůdami. A taky jde o způsob přípravy. Ale problém samozřejmě není jen v pšenici.
|
| susu. |
|
(29.5.2014 12:26:16)
"Ale problém samozřejmě není jen v pšenici"
Jo, to si myslím.
|
|
|
| Luc. |
|
(29.5.2014 12:40:39)
Ne SUSU, nemáš pravdu, tuhle pšenici nejíme tisíciletí, tuhle šlechtěnou, geneticky upravenou, zbavenou nutričních látek... opravdu ne.
|
|
| Jarka | •
|
(4.9.2014 13:11:55)
Ano, problém je v té GENETICKÉ MODIFIKACI. Ale kdyby pan Rockefeller nevynaložil miliony do její genetiky, tak by mu teď na kontě nepřibývali biliony dolarů a na jiném kontě z pharmaceutických firem další biliony z pacientů, které vytváří právě geneticky upravená pšenici. Je k pláči, že si ani jinou nikde nemůžete koupit.
|
|
|
|
| Kja | 
|
(29.5.2014 12:06:19)
Myslím, že jde o dalsí z módních výkřiků.
Ale pokud to chceš vážně zkusit, bude to dost náročné. Vím, o čem mluvím, mám celiakii. Počínaje pečivem, které si budeš muset oéct sama, protože pšenice je ve všem prodávaném pečivu, aspoň částečně, přes těstoviny, knedlíky, strouhanky, mouky na vaření (na zahušťování), kečupy, uzeniny, paštiky, pomazánky ... budeš muset kontrolovat složení úplně u všeho, co kupuješ. Nebudeš si moci zajít do restaurace, max. na stejk s bramborem, ale samozrejmě bez jakékoli omáčky. V neposlední řadě je to taky dost drahá legrace.
|
| Bouřka |
|
(29.5.2014 12:20:53)
Neřekla bych, že je to extra náročný, ani extra drahý. Osobně jsem před časem dost omezila sacharidy a život bez pšenice si umím vcelku dobře připravit. Jako nejnáročnější vnímám spíš to, že pokud na to nenajede celá rodina, tak je to o něco práce navíc. Primárně bych spíš než snažit se pšenici něčím nahrazovat vydala spíš cestou inspirace výživovými směry, které obecně s obilninama moc nepočítají - čili někam k primal a paleo, ale těch směrů je poněkud víc a některé jsou takovou cestou napůl.
|
| vlad. | 
|
(29.5.2014 13:05:00)
"Neřekla bych, že je to extra náročný, ani extra drahý"
Bouřko, fakt to se fakt pleteš
|
| Mr. Miçkey | 
|
(29.5.2014 13:22:06)
Ale neplete. Psenici jim minimalne a pecivo obecne a kdyz uz, tak spaldovy/zitny. Ke snidani bud kasi (spaldova, ovesna, pohanka) nebo müsli (spaldovy, bez cukru) s jogurtem. Testoviny jim minimalne,tak trikrat do mesice, jinak k obedu zelenina+ maso, ev. ryze jako priloha, k veceri taktez, mezitim ovoce, tvaroh.... neni treba tlaskat se pecivem.
|
| Mr. Miçkey |
|
(29.5.2014 13:23:14)
Mmch stravuju se 99% mimo domov, takze ani tahle vymluva neobstoji :)
|
| radka | •
|
(29.5.2014 13:39:45)
špalda je taky pšenice, oves má taky lepek, takže to je bezpředmětné
a bezlepkové potraviny jsou těžký kšeft - mouka 100-140 kč za kilo, upečený chleba 100, jedna houska 20 kč apod.
|
| Mr. Miçkey |
|
(29.5.2014 13:41:44)
Tady nejde o lepek, ale o moderni preslechtenou verzi psenice.
|
| Martuška |
|
(29.5.2014 16:07:19)
přesně tak! Nejde o lepek.
|
|
|
| Luc. |
|
(29.5.2014 13:52:40)
Radko,
ale my se nebavíme o lepku ani o bezlepkových moukách, ale o geneticky upravené pšenici.
|
| angrešt |
|
(29.5.2014 15:15:07)
Geneticky upravená pšenice se nepěstuje a nejí dosud nikde na světě. Pokud je tvrzení o pojídání geneticky upravené pšenice podstatou knížky (to je přeložené Wheat Belly? Nebo něco jiného?), tak je to prachsprostá lež.
Monsanto ji už vytvořilo, ale zatím je pouze pokusná, není nikde oficiálně pěstovaná a už vůbec využívaná v potravinářství. Nevylučuju, že se k ní v USA dá někde dostat nějakým neoficiálním způsobem, ale v Evropě prostě není.
|
|
|
| angrešt |
|
(29.5.2014 15:18:26)
Oves neobsahuje lepek, ale avenin. Je lepku příbuzný, ale lepek to není, proto je řadou celiaků snášen.
|
|
| Jarka | •
|
(4.9.2014 13:24:43)
Není problém si jakoukoliv mouku mimo geneticky upravené pšeničné namlít sama doma. Pokud to má být doživotní stravovací styl, tak investice do el. mlýnku není tak vysoká. Není třeba kupovat hotové výrobky.
|
|
|
| Jarka | •
|
(4.9.2014 13:22:18)
T L E S K Á M tomu říkám výborný a hlavně zdravý postoj a ROZUM
|
|
|
|
| Bouřka |
|
(29.5.2014 13:53:40)
Vlad, já to mám vcelku ověřený. Fakt je to o tom, co jíš místo toho. Nahrazovaní špaldou dráž vyjde, to je jasný, protože je drahá. Inspirovat se hodně nízkosacharidovými dietami, tak jedno jídlo stojí možná víc, ale celkově toho člověk sní mnohem méně (já jsem z 5 jídle denně na 2-3). Navíc, pokud se nejedná o celiaki, tak jsou tu jiné obilniny, které lze jíst a nejsou nijak drahý. Je to hodně o tom, naučit se vařit a jíst bez klasického pečiva. Jinak, pokud člověk nevařil hodně do teď, tak to samozřejmě náročnější bude, protože je nutné si velkou část věcí připravit doma. Pokud je ale člověk zvyklej (což já třeba byla), tak je ten rozdíl minimální.
|
|
| angrešt |
|
(29.5.2014 15:17:45)
Vlad, ne, neplete, když člověk přenastaví myšlení "rohlík - základ státu", tak to nijak speciálně drahé není.
|
|
|
| Jarka | •
|
(4.9.2014 13:20:08)
Pokud se Vám daří zvládat život bez sacharidů, tak doporučuji ostatní sacharidy mimo všech a to opravdu všech výrobků ze pšenice opět zařadit do svého jídelníčku. Ani čistý cukr dokonce rafinovaný není tak škodlivý jako pšenice a jakékoliv výrobky z ní. Dokonce nedoporučuji jíst ani maso ze zvířat, které byly krmeny pšenicí
|
|
|
|
| Luc. |
|
(29.5.2014 12:08:52)
Susu,
máš pravdu tak napůl, ano pšenici jíme už tisíciletí, ale ne pšenici, jaká se pěstuje dnes, tedy šlechtěná, zbavená všech potřebných látek. To co jedli lidé dříve byla pšenice špalda.
Za druhé jí nejedli v takovém množství jako dnes.
|
| susu. |
|
(29.5.2014 12:18:45)
Jestli on ten problém nebude spíše v tom, že celkově jíme mnoho, než v tom, že jíme pšenici.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(29.5.2014 12:57:31)
Myslíš, že průmyslově vyráběná špaldová mouka je výrazně lepší než obyčejná hladká? Taky jí používám a o tomhle jsem kolikrát přemýšlela.
|
| Luc. |
|
(29.5.2014 13:10:20)
Dobrý je kupovat špaldovou (i jinou) mouku v prodejnách zdravé výživy, což já kupuju a najít si informace o výrobci, abys měla jistotu - já kupuju mouky Bioharmonie, Probio - mají vlastní mlýn, byla jsem tam kdysi na exkurzi, suroviny kuoují od malých ekozemědělců, pole jsou dost vzdálené od průmyslových oblastí a silnic, což je taky fajn.
Mám jistotu, že tahle mouka je výrazně lepší
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(29.5.2014 13:16:05)
Tohle je právě těžký, já kupuju Předměřickou radši ve velkém obchodě, ze zdravuší mám problém, že jsem si kolikrát přinesla brouky, je tam malý odbyt a dlouho to tam leží.
|
|
|
| Vanka | 
|
(29.5.2014 14:48:12)
Tak to mě také zajímá. Pro mě není problém nahradit pšeničnou mouku nějakou jinou. ale vždycky si tak pro sebe říkám, jak velký je v tom rozdíl?
O co je špalda zdravější než pšeničná mouka.
Znám pár lidí, kteří nahrazují a nevím nevím. Jediné co můžu s určitostí říct je, že po výměně pšenice za špaldu rozhodně nezhubli.
|
| angrešt |
|
(29.5.2014 15:19:57)
Špalda ma vyšší obsah lepku než pšenice setá a tím pádem nižší obsah škrobu, takže je nutričně hodnotnější, má nižší glykemický index a je hodnotnějším zdrojem aminokyselin.
mimoto mně osobně připadá chutnější, ale to je pochopitelně otázka osobního nastavení chuťových pohárků.
|
|
| Jarka | •
|
(4.9.2014 13:30:27)
Ono záleží na tom, jestli ji vyřadili z jídelníčku opravdu 100%. Pokud jen občas něco upečnou ze špaldy namísto z mouky pšeničné, tak to nemá moc význam. A není to jen o hubnutí, je to hlavně o zdraví.
|
|
|
| Jarka | •
|
(4.9.2014 13:28:38)
Nejde tu o to, jestli je průmyslově vyráběná,ale žito zatím nebylo geneticky upraveno a tím pádem vlastně nebylo znehodnoceno
|
|
|
|
| Jarka | •
|
(4.9.2014 13:07:34)
Zdravím Vás všechny, kterým pšenice chutná a máte pocit, že se jí lidstvo stravuje po tisíciletí. Ano, máte pravdu,ale jen posledních 40 let je pšenice geneticky modifikovaná a jelikož nebyla testovaná ani na zvířatech a ani na lidech, tak se zkuste zdravým rozumem zamyslet, jaké to asi má následky na lidstvo. Jen tak mimochodem, nejhorší je pečivo a výrobky z celozrnné pšenice.
Dobrou chuť ke všem pšeničným výrobkům a kdo se chce zamyslet nejen nad svým zdravým,ale dokonce i nad zdravím svých dětí, tak doporučuji si přečíst knihu ŽIVOT BEZ PŠENICE a to prosím od A až do Z
|
|
|
| hbf |
|
(29.5.2014 12:04:19)
Jo to je ta edice Život bez ... (pšenice, masa, tuků, mléka, cukru, sexu, mýdla, plínek, ...)
Zkrátka je prima, když někdo znovuodhalí slepou uličku a pak zbytku společnosti řekne: "Tudy ne, přátelé!"
|
| aky | 
|
(29.5.2014 13:50:49)
...Jo to je ta edice Život bez ... (pšenice, masa, tuků, mléka, cukru, sexu, mýdla, plínek, ...)
..a hlavne bez ockovania.
|
|
|
| Luc. |
|
(29.5.2014 12:37:35)
Martuško,
knihu jsem nečetla, ale pšenici se už pár let snažíme vyhýbat.
Pečivo preferuji žitné nebo peču ze špaldové mouky, jak chleba, tak rohlíky, většinou míchám špaldu+žito+další mouky podle nálady. Mouky je na trhu nepřeberné množství a dá se s ní pracovat stejně nebo podobně jako s pšeničnou.... chleba, rohlíky, knedlíky, moučníky, buchty, vánoční cukroví... prostě všechno dělám trochu jinak.
Nejraději mám mouku špaldovou, pohankovou, žitnou, ovesnou, rýžovou... v dnešní době je skutečně velký výběr.
Těstoviny kupuju špaldové. Sušenky a mlsky dělám z ovesné mouky.
Chce to přemýšlet, zkoušet, hledat varianty, recepty.
Takže shrnu to - dobře děláš, pšenice v dnešní době není v té podobě jako měli naši předci - díky genetickým manipulacím (kvůli větším výnosům) se zní stala plodina nezdravá, zvyšuje cukr v krvi, její nutriční hladina je nula nula nic.
Ne nadarmo se říká že mnoho lidí, hlavně žen má "pšeničné břicho", prostě se po ní tloustne, má neblahý vliv na srdce, imunitu, zvyšuje se počet diabetiků...atd atd.
|
| Jarka | •
|
(4.9.2014 13:33:54)
Ano, přesně o tomhle to je. Trochu snahy a odměnou je zdraví.
|
|
|
| Anna Veselá |
|
(29.5.2014 12:49:22)
Uf, tak to hodně štěstí teda. Smrskne ti to jídelníček tak na čtvrtinu, protože pšenice je fakt skoro ve všem.
|
| Luc. |
|
(29.5.2014 12:56:36)
Spirálo,
na to jsi přišla jak? To není vůbec pravda. Copak neznáš jinou mouku než pšeničkou?
Jídelníček zůstává stejný, jen se připravuje trochu jinak. My pšenici nejíme už několik let a jídelníček se nijak podstatně nezměnil.
Když dělám knedlíky - nasypu místo pšeničné mouky do mísy špaldovou (někdy přidám třetinu celozrnné špaldové) a další postup je shodný a tak to je u všeho
Palačinky, lívance atd - z pohankové mouky - postup přípravy stejný atd atd
Nebo cos tím myslela například?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(29.5.2014 12:59:29)
Jestli Spirála náhodou nemyslela, že většinu času se stravujeme mimo domov a je problematické po večerech si všechno na celý den chystat.
|
| Luc. |
|
(29.5.2014 13:18:35)
Já nevím, jak to myslela, ale vím, že i mimo domov se dá vybrat.
Nejsme alergici, takže když občas sníme něco kde pšenice je, nic se neděje, ale je to ve velice malé míře, spíš se tomu snažím vyhnout.
|
|
| Jarka | •
|
(4.9.2014 13:36:10)
Lepší ztratit trochu času přichystáním si něčeho zdravého než potom prosedět hodiny v čekárnách zdravotnických zařízení a potom polykat jedovaté pilulky
|
|
|
|
|
| withep | 
|
(29.5.2014 13:30:12)
Mohla bys stručně shrnout, co je na pšenici špatného? A platí to jen pro mouku a moučné výrobky, nebo celé zrno, vločky, krupici...? Platí to i pro celozrnnou mouku v biokvalitě? Platí to i pro špaldu? Pro jiné druhy obilí ne?
|
| angrešt |
|
(29.5.2014 15:32:12)
Vpodstatě pro všechny lepkové obilniny platí, že jsme přešli na jejich nevhodné používání.
obrazně řečeno "žerem to suché"
Obilniny byly základem jídelníčku našich předků cca od neolitu. Ale oni je jedli celé a hlavně dlouho upravované a máčené. Když není zrno úplně vymleté, tak tam zůstávají některé enzymy štěpící škrob a lepek (celozrnné mouky se často vymílají úplně a pak se k nim jen dosypou otruby, ale Žluťásek mi tu už kdysi psala, že to nedělají všechny firmy, tak jsem se dívala na jí zmiňované Probio a ti opravdu takto "nepodvádějí" a dělají nevymílanou). Ty ale mohou zafungovat, jen když na to mají mokro a čas. Pak mají šanci nám to předštěpit a předkové tím pádem jedli sice lepku i škrobu opravdu hodně (spíše i více než my), ael ve značné míře pozměněného. Obiloviny se máčely, pak upravovaly hlavně jako kaše. Popř. se samozřejmě pekl i chléb, ale kvasový, tedy pomaličku kynoucí, takže se lepek stačil hydratovat ai částečně štěpit.
Lepek sám o sobě je normální bílkovina jako každá jiná (resp. směs bílkovin). Ale v naší populaci je celkem dost lidí geneticky predisponovaných k celiakii a u nich vytrvalé dráždění lepkem zvyšuje riziko propuknutí celiakie. Kdežto štěpený lepek (natož naštěpený úplně, jako je třeba v asijské kuchyni v sojové omáčce) působí mnohem méně antigenně.
u nepredisponovaných je to jedno.
|
| angrešt |
|
(29.5.2014 15:38:04)
A ještě k odrůdám pšenice - těch je řada, ty starší jsou obvykle vysokolepkové. ty staré se pěstují u nás málo, jelikož jsou teplomilnější. Ostatně, i zde pěstovaná pšenice setá má v ČR menší obsah lepku, prorože je tu zima na dozrávání, v jižních zemích ho má více.
Objevily se i hypotézy, jeslti lepek pšenice seté není antigennější než třeba lepek jednozrnky, ale zdá se, že spíš ne, že je to spíš tím, jak moc ho jíme a navíc neupraveného, než samotným druhem pšenice.
Lepek různých pšenic je nepatrně odlišný, ale tak málo, že v případě celiakie je to jedno a to samé.
Ale není to jedno a to samé u alergie na pšenici, která je antigenně mnohem specifičtější než autoimunitní celiakie, takže alergici na pšenici setou často snesou třeba zmíněnou špaldu, ten drobný rozdíl je postačující.
Rozhodně, jak psala tuším Ananta, není dobře, že jíme mooc pečiva a cereálií. Ale to obilí za to nemůže, můžem si za to nevhodným typem konzumace.
|
| Kreaty | 
|
(29.5.2014 15:45:07)
a já ještě přidám svůj strach z mykotoxinů u obilí, takže taky raději jím obilovin co nejméně
|
| angrešt |
|
(29.5.2014 15:56:01)
Jo, mykotoxiny, ty tam taky bývají. ALe zas pořád míň než v soje a burácích, jeslti je to útěcha
|
|
|
| withep |
|
(29.5.2014 15:49:16)
Cereálie jsou obiloviny obecně, ne? Nebo myslíš jen ty "suché" - vločky, extrudáty...?
Já mám za to, že nejvhodnější je celé zrno, pak vločky (nejlépe čerstvně namleté), pak krupice, pak mouka, pak extrudáty. A pak samozřejmě ještě záleží na úpravě - nejvhodnější je mokrá (namáčení, vaření - tj. do 100 stupňů), méně vhodné je smažení, nejméně vhodné pečení (sucho, vysoké teploty).
|
| angrešt |
|
(29.5.2014 15:55:15)
Jo, cereálie jsou obecně obiloviny, ale lid obecný kdovíproč takhle "nadává" jen těm suchým snídaňovým zrním, tak se terminologicky přizpůsobuju, aby mi bylo rozuměno
A ta "zrní" se jedí skoro vždy bu´d úplně suchá a syrová, sice leckdy mechanicky zmáčknutá do vloček, ale to je vcelku fuk (to je běžně v těch musli a tak), nebo zrpudka upečená, nebo extrudovaná.
Tvar není zásadní (jeslti je to vločka nebo krupice, tj. jeslti se to rozpláclo, nebo rozštípalo), důležitější je z jaké části zrna to vzniklo a jak to pak bylo technologicky upraveno a jeslti tomu byl dán "mokrý čas".
tj, nedá se udělat takhle jednoduchá řada.
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(30.5.2014 13:17:23)
Nojo, ale když ti moji piškuntálové prostě ty škroby vyžadujou. Brambory, nebo holt obilí ve všech podobách.
Peču kvasovej chleba, teď experimentuju i se sladkým kváskovým pečením (snažím se sladit sirupama), ale dát jim flákotu a k tomu fazolky nebo kapustičky, tak se toho nenajedí. Ovocná nebo zeleninová svačinka je taky jen tak na hodinku. I k hustým polívkám nebo k luštěninovým jídlům by nejradši chroustali chleba (někdy dám, někdy ne).
Čím teda ty děti zacpat, když se člověk snaží ty obiloviny omezovat?
|
| Hilly. |
|
(30.5.2014 15:53:27)
Myslim, ze obili potrebujeme, hlavne deti.
|
| . . |
|
(30.5.2014 16:04:30)
"Myslim, ze obili potrebujeme, hlavne deti."
Hilly, k čemu? Co je na bílé pšeničné mouce potřebné (hlabně pro děti)?
|
| Hilly. |
|
(30.5.2014 16:05:24)
Pisu o obili, coz je, svete div se, i ryze, kukurice, jecmen, jahly, zito. Psenice je normalne zdrava, pokud neni zbavena klicku a vsech vitaminu v jejich obalech a neni susena pri vysokych teplotach, aby se mouka nekazila, jak se dnes bezne ddela.Musi se kupovat z kvalitnich zdroju.
|
| . . |
|
(30.5.2014 16:12:29)
Jo, asi jsem neusledovala vlákno a myslela jsem, že jsme stále u pšeničné mouky... Dobře, a v jaké formě tedy obilí, a proč ho potřebujeme?
|
| Hilly. |
|
(30.5.2014 16:20:35)
Slupko, zeptej se nejakeho vyzivoveho poradce, to by bylo na dlouho a ja jsem laik Bez obilnin by to byla Paleo dieta, nebo Atkinsonova dieta, ne? Zkus si na netu najit nazory odborniku na ni, neni to uplne koser, ale najdou se i nadsenci, co to chvali.Na netu najdes asi jakekoli nazory, jake budes chtit, aby podporily tvuj svetonazor
|
| angrešt |
|
(30.5.2014 16:28:57)
Paleo se tváří jako nápodoba stravy člověka před neolitickou revolucí, tj. doby lovců a sběračů. A ti obilniny samozřejmě jedli, tu uzobli zrno z jedné rostliny, tu z jiné, samozřejmě včetně travin, tedy divokých obilnin.
|
|
| . . |
|
(30.5.2014 16:46:51)
Hilly, většinový názor výživových poradců znám, zajímalo mě, proč si myslíš TY ("normální člověk"), že obilniny potřebujeme, a to hlavně děti. Odpovídáš tedy v zásadě tak, že obilniny potřebujeme, protože to říkají výživoví poradci, respektive důvěřuješ jim. Ok. Znám pár lidí na nízkosacharidové stravě (vpodstatě Atkinson), kteří na ní dlouhodobě prosperují - jsou to vytrvalostní běžci. Nezdá se, že by obilniny potřebovali. (O dětech nehovořím, tam neznám nikoho, kdo by to zkoušel.) Názory odborníků, že to není košer, se samozřejmě dají najít snadno, ale praxe je usvědčuje z omylu. Bez lepku se člověk obejde (celiakici musí), sacharidy (pokud tedy je považujeme za nutné ve větším množství než minimálním) lze získat mnoha jinými způsoby, vitamíny a stopové prvky se dají také (a snadněji) získat z jiných potravin. Co ještě obsahují obilniny? - to není ironie, opravdu mě zajímá, proč bychom se bez nich nemohli obejít, a co je v nich tak důležitého pro děti. Výživoví poradci je doporučují tuším kvůli pomalým sacharidům a v případě celozrnných výrobků vláknině (pro děti nevhodné). Takže potud nemám co od výživových poradců si co nechat ohledně obilí poradit, jelikož zeleninou, ořechama a případně ovocem nahradím kromě lepku vše, kvůli čemu cereálie doporučují, akorát snížím množství sacharidů (nikoli na nulu, v uvedeném je S docela dost). a
|
| Hilly. |
|
(30.5.2014 17:03:03)
Slupko, tak prezit se da roky a nekdy i desetileti na leccem. Obilniny maji slusnou vyzivovou hodnotu a nechapu proc se jim jako vyhybat, kdyz chutnaji. V dobre uprave jsou jednoznacne zdrave, pokud je clovek zdravy.
|
| . . |
|
(30.5.2014 17:21:58)
Tak já se jim vyhýbám protože se bez nich cítím lehčí (a popravdě i váhově jsem, co to dělám) - mám prostě pocit, že se mi nějak těžko tráví, jsem po nich malátnější... nevím, jak to přesně popsat, ale např. po misce ovesné kaše, kterou mi na horách kdysi doporučili kamarádi jako super snídani před celodenní túrou, jsme byla téměř neschopná pohybu, kdežto po míchaných vajíčkách jsem v pohodě. Totéž mi dělá pečivo, musli, knedlíky apod... Tím nechci říci, že se mají lidi obecně vyhýbat obilninám, akorát mám vyzkoušeno, že mně osobně moc nesvědčí, a proto mě zajímá, proč jsou tak potřebné.
|
|
| . . |
|
(30.5.2014 17:31:53)
Ještě, Hilly, "tak prezit se da roky a nekdy i desetileti na leccem" - tak ti běžci ne"přežívají", naopak jsou opravdu v záviděníhodné kondici.
|
|
|
| angrešt |
|
(30.5.2014 17:05:42)
Na nízkosacharidové stravě se fungovat dá, ale není to obecně doporučeníhodné, ketosa se musí umět regulovat, protože riziko ketoacidosy není malé a je sakra závažné.
Takže se nedivím, že takovou stravu obecně výživoví poradci nedoporučují, i když samozřejmě u jednotlivce, který si to dokáže sám propočítat, to může být v pořádku.
|
| . . |
|
(30.5.2014 17:27:11)
Pokud se organismus přenastaví na fungování v ketóze, tak už se do ketoacidózy nedostává. Na kontrolu používám diaphan. Patřím k těm jedincům, co si to "umějí propočítat" a mezi běžci vytrvalci je jich takových dost. Ale to jsme u omezování sacharidů, nikoli jen obilnin...
|
| Hilly. |
|
(30.5.2014 17:51:54)
Slupko a co tak jako cely den prosimte jis? A cim ze to kontrolujes? Nejis potom moc zivocisnych bilkovin? Jako ja myslim, ze pokud to hlidas, tak je asi vse ok, ale treba u deti bych se bala experimentovat v tomto ohledu.
|
| . . |
|
(30.5.2014 18:02:33)
Jím vajíčka, bílé jogurty, tvaroh, smetanu, sýry, maso a šunku, občas i uzeniny, zeleninu (spousty, tou nahrazuju přílohy a "podlohy" - vše, co se dává na chleba a pečivo se dá dát i na list salátu, kus papriky nebo kolečko okurky), ořechy, trochu ovoce, trochu vysokoprocentní čokoládu, trochu luštěniny. To většinou. A čas od času cokoli - čímž si ověřím, že rohlíky fakt nejsou nic pro mě, a tiramisu a moje domácí kynuté ovocné koláče mi stále moc chutnají
Že nespěju ke kolapsu z ketoacidózy kontroluji takovými papírky, které zjistí míru ketonů v moči, z lékárny, je jich více druhů - já používám diaphan, který znám od své diabetické dcery.
EDIT: jo a množství bílkovin si počítám (i tuků a sacharidů) - zjednodušuju si to zadáváním do STOBu. Celkově mám bílkovin někdy trochu víc, než doporučuje STOB (a tedy obecně výživoví poradci), a těch živočišných tam určitě bude převaha, nicméně jsem si zjistila, kolik gramů na kg váhy už by mohlo zdravotně škodit, a do toho se v pohodě vejdu...
|
|
|
|
|
|
|
|
| angrešt |
|
(30.5.2014 16:31:36)
Ano, přesně.
|
|
|
|
|
| angrešt |
|
(30.5.2014 16:26:18)
Kapradino, ale já nepsala o nadbytku obilovin obecnĚ, ale o nadbytku pečiva (samozřejmě rychlokynutého, kvasový chléb či pečivo z hydratované mouky je jiná kapitola) a suchého zrní, tedy všemožných "snídaňových cereálií", pufovaných chlebíčků, extrudovaných křehkých plátků... prostě toho obilí, které nemělo možnost pobýt delší dobu ve vodě, aby se v něm mohly některé věci hydratovat a předštěpit.
obilniny jsou jinak naprosto normální a kalsická součást stravy, v některých situacích přímo nezbytná, resp. zbytná leda v případě složitého nahrazení. Jsou pro nás důležitým zdrojem některých vitamínů, hlavně sk. B, dále mědi, hořčíku, oves i vápníku...
A také důležitý zdroj polysacharidů.
A pak jsou hodně důležité při konzumaci luštěnin, jelikož rostlinné bílkoviny jsou neplnohodnotné, mají nedostatek některých aminokyselin. Ale obecně luštěninám chybí ty, kterých je dostatek v obilovinách, a naopak těch, kterých je málo v obilovinách, je dostatek v luštěninách (není to úplně stopro, ale dá se tím obecně řídit). Proto když se jí luštěninové jídlo, měla by být jeho součástí obilovina, aby to tělo dokázalo pořádně využít. Nebo teda k luštěnině může samozřejmě být třeba vejce, že, to taky dodá ty chybějící aminokyseliny, živočišné bílkoviny krom např. kolagenu) jsou plnohodnotné. Takže žádost o krajíc chleba k luštěninové polévce je velmi dobře odpodstatněná
Obilninová příloha k jídlu je v pohodě, ale, abych si vybrala uchopitelný příklad, tisíckrát lepší je příloha v podobě uvařené rýže než v podobě rýžového chlebíčku. Tak asi.
|
|
| angrešt |
|
(30.5.2014 16:42:25)
Zkus si představit běžný jídelní den obrovské spousty lidí, havně pracujících nechodících na obědy - tohle je docela běžný příklad stravy považované za značně zdravou:
snídaně musli s jogurtem
svačina plátek knackebrotu s tvrdým sýrem a hruškou
oběd sendvič se žervé a krůtím masem a mrkvový salát
svačina celozrnná bulka, libová šunka a zelená paprika
večeře řecký salát s fetou a s malým plátkem fitness chleba a kefírový zákys
...obrovská masa lidí prostě jí pečivo k obědům, svačinám, aspoň trochu i k večeřím, leckdy i snídaním... a když ne pečivo, tak "cereálii". Po máčených a vařených obilninách ni vidu ni slechu. Natož třeba po obilovinách máčených a klíčených, či obilovinách kvašených (no, dobře, pivo, já vim )
No a jsou lidé, kteří žijí skoro jen na rohlíkách, to už ani radši nerozepisuju. Stačí zaregistrovat prodej rohlíků v sámoškách.
|
|
|
|
| withep |
|
(29.5.2014 15:41:13)
Jo. To jsem asi vesměs věděla. Jen to vypadalo, že pšenice je nějak horší než ostatní obiloviny, což asi není, leda v tom smyslu, že většina populace jí vlastně jen pšeničnou (vesměs bílou) mouku.
Já kupuju mouku od Pro-bio, ale poslední dobou občas i od Country Life, protože mají v e-shopu širší sortiment; nevíš, jestli i jejich mouka je opravdová - nevymílaná?
|
| angrešt |
|
(29.5.2014 15:48:14)
Jo, přesně, jak píšeš, u nás se jí tedy ještě dost žita (i když čím dál míň, aleduju, jak se názvy žitno-pšeničných chlebů postupně přeměňují na pšenično-žitné...), ale v USA je pšenice skoro jediná používaná obilovina, tak to "slízává" jako arciďábel ne proto, že je to pšenice, ale že je konzumovaná v obrovském množství a jako jediná.
|
|
| angrešt |
|
(29.5.2014 15:51:16)
COuntry life píše, že mele celé zrno na kamenných mlecích kamenech, tak by to mělo být taky Ok.
Ono se dalo kdysi projít regály a dívat se na složení a tam bylo na "celozrnných" moukách psáno normálně ve složení "pšeničná mouka hladá, pšeničné otruby". Ale nevím, jeslti se nezměnily předpisy a třeba už není povinnost to takto rozepisovat, takže je těžší to zjistit. Tak se daly odlišit ty domíchané.
|
|
|
| Jarka | •
|
(4.9.2014 13:39:21)
K tomu bych jen přidala, že hlavně naši předkové nejedli pšenici geneticky upravenou
|
|
|
|
| Len | 
|
(29.5.2014 13:30:53)
Nevim, cetla jsem uryvky a na mne samotnou pecivo zadne takove ucinky nema, bricho nemam zadne, nadvahu jsem nemela nikdy, jedine obdobi, kdy jsem byla trochu oplacanejsi, bylo pred par lety diky lekum. Moje deti to same. Ale na nektere jedince to urcite pusobit muze. Ja treba zase nemuzu maso, je mi po nem spatne, nafouknu se, zpomaluje mi traveni atd.
|
|
| Malea | 
|
(29.5.2014 16:43:05)
Knihu mám doma, četla jsem a pšenici nejím. Nijak těžké mi to nepřijde, v Německu si kupuju celozrnný žitný chléb, těstoviny taky žitné, mám ráda ovesnou i jáhlovou kaši, takže si nestěžuju. V restauracích je to horší, jelikož nejím ani maso, ale vegetariánem se nenazývám. Prostě psychický blok, no.
|
|
| Lída+2 |
|
(30.5.2014 10:31:46)
To jsi našla tady viď:
http://ona.idnes.cz/zivot-bez-psenice-0mi-/zdravi.aspx?c=A140527_171120_zdravi_pet
No prvda je ta, že jíme opravdu něco jinýho a v šíleným množství.....stačí se zeptat svých děděčků....kolik jedli rohlíků a chleba.....
|
|
| Hilly. |
|
(30.5.2014 15:50:43)
Ja tyhle "bestsellery" beru s rezervou. Myslim, ze vetsina podobnych knih je psana hlavne za ucelem poradne vydelat a s nejakou pravdivosti a solidnost informacnich zdroju se nikdo moc nezalamuje.Jen se vyhrabou zavery z nejakych pochybnych studii, ktere se zrovna hodi pro to, aby kniha pusobila na lidi dojmem, ktery autor zamysli. Problem s psenici je hlavne ten, ze je naduzivana a pokud se budeme jakoukoli sebezdravejsi potravinou cpat nadmerne, driv nebo pozdeji se to na zdravi projevi, telo si s nadmernym mnozstvi toxinu z jedne potraviny poradi hure, nez kdyz se huntujeme rovnomerne rozdilnymi ppotravinami.Na to staci selsky mozek Jo a na obdobna halo jsem opatrna, vzpomenme treba jak nam " vedci" snad tricet let vnucovali porad margariny a zakazovali zivocisne tuky , nakonec se zjistilo, ze je vse uplne naopak. Nebudu nikomu verit uz nic a budu jist co nam chutna.
|
|
| Hanka | •
|
(22.7.2014 21:39:45)
Ahoj, po 7 letech bolestí břicha, (nafouknutý balón byl proti tomu hadra), plynatostí, křečí, nočního buzení bolestí břicha, strachu jít někam do společnosti, jsem se rozhodla vyřadit lepek ze svého jídelníčku, přestože při testech z krve, se žádný problém nenašel. První týden byl trochu krušný, zjištění cen bezlepkových potravin ve mě vyvolával stavy nervového zhroucení, pak jsem ovšem zjistila, že nejdražší je pečivo a tak ho kupuji a jim velmi málo, jím více ovoce, zeleniny - i když s rozumem, rýže, kvalitní obědy a večeře a ejhle. Už je to měsíc, bolesti břicha přestaly, uklidnil se i lékaři diagnostikovaný líný žlučník, zhubla jsem 2 kila a cítím se skvěle. Žádné bolesti, nafouklé břicho je pryč a plynatost (i když trošičku jo-holt líný žlučník je líný žlučník)je taky téměř pryč. Bože, kdybych tohle věděla už před 7 lety, ušetřila bych si spoustu bolestí, lítání po doktorech, kolonoskopii apod.Knihu život bez pšenice jsem zatím nečetla, jen upoutávku na ní ale podle sebe soudím, že na to, že lepek není na travní zrovna dobrý, bude asi pravda. Stravu bez lepku jsem zkusila jako poslední záchranu před dalšími vyšetřeními a možnou operací žlučníku. Asi jsem udělala moc dobře.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(22.7.2014 21:58:00)
A co jíš?
|
|
| JITKA | •
|
(15.8.2014 14:18:33)
Já bych tomu věřila,že život bez pšenice přináší zdraví.Můj bratr se švagrovou to vyzkoušeli na vlastní kůži.Po přečtení této knihy najeli na stravu bez pšenice,už takto jedí asi půl roku.Byli často unavení a teď po únavě ani stopy a jako bonus ještě zhubli.Já se chystám,že si knihu koupím a zkusím to taky.Napsal ji kardiochirurg a dokonce tam píše,že lidé které měli před nějakou operací,když se takto stravovali,se té operaci vyhnuli.
|
|
|
|
V její náručí
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Vánoční slavnostiLiberec 
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Vánoční slavnosti
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)