Všechny naše deníky

Vzhledem k tomu, že na Rodině přibývá podivných individuí a porody jsou dost soukromé a citlivé téma, musíme být v udělování přátelství dost opatrné. Nového přítele budeme tedy přijímat, jen pokud ho někdo ze současných přátel zná a doporučí, pokud se bude aktivně účastnit diskuse porod doma http://www.rodina.cz/diskuse146.htm. Po udělení přátelství o sobě napíše představovací medailonek do deníku přátelé. Jedinou podmínkou je, že na sebe uvede alespoň jeden funkční kontakt (email, ICQ, telefon, ...)

Pokud chce přidat článek, někdo, kde není přítelem, můžete o to požádat některého z přátel, nebo mne (správce) na tomto emailu: blanulak@seznam.cz

Díky za pochopení :o)

MUDr. Kilian: Přiběhnete k dítěti a prvně byste si měla všimnout, jakou má barvu v obličji, pokud vidíte i ručky , tak i těch. Také si všimnete, jeslti kolem nejsou zvratky. Pokud je kůže růžová a dítě spí nebo jakoby spí, pokusíte se ho probrat a současně zkusíte poznat puls nebo srdeční akci. Pokud je promodralé - mohlo by být i sinalé, al eza tu chviličku asi ne - , zahájíte postup tak, jak je uiveden ¨na plakátech , na které jsem dal odkaz. postup je stejný pro všechny resuscitované krom novorozenců právě narozených. Nezapomínejte na uvolnění dýchacích cest, pro masáž na vydatné stisky, ne jen lheké doteky, a na volání odborné pomoci - pokud jste sama, je to těžké, ale dá se. Pokud jste dva, je to jistě lepší.
u novorozenců jde m.j. o dvě věci, jednak nezaklánět hlavu, jednak jde o to, jestli jde o resuscitaci novorozence právě porozeného - otázka zda vdechl nebo ne, nebo o novorozence ve smyslu dítěte do 28 dní věku, pro resuscitaci nez nějaké ostré věkové hranice, u těch pak resuscitovat podle schematu na plakátu. Laická resuscitace by neměla být provázena nějakými výmysly poměru komprese/vdech, ten je dán jako 30/2. Resuscitaci/reanimaci novorozence právě porozeného by neměla být zajištěna laickou pomocí.http://www.resuscitace.cz/obr/070702_resuscitacealgoritmus.pdf

Terezi:Z různých zdrojů (kontaktovala jsem mimo jiné známou mé kamarádky. Ta známá je pediatr - od ní informace nejucelenější), to podstatné:
Děti se pro potřeby resuscitace dělí na:
1. novorozence do 28. dne života
2. kojence od 28. dne do 365 dní života
3. od 366. dne života do puberty

A. uvolnění dýchacích cest - vyčištění dutiny ústní, předsunutí dolní čelistí, ev.při podezření na vdechnutí cizího tělesa u malého dítěte úder mezi lopatky (dítě je přitom tváří dolů na předloktí ruky, větší přes kolena dopělého). Ev. odsátí (matky malých dětí asi doma nějakou odsávačku mají - na rýmu a tak..)
B. umělé dýchání. Pokud srdíčko tluče, tak začít dýchat. Prvních 5 vdechů hlubších. Frekvence - novorozenci 30/min, starší 12-20 vdechů/min.
C. nepřímá srdeční masáž: poměr stlačení hrudníku:vdechům u novorozence 3:1, u starších 15:2
D: léky - to už ale není laická

Jira:Co se týká problematiky resuscitace novorozenců, zde většinou zasahují zdravotničtí pracovníci. Zdravotnický personál na porodním sále je speciálně vyškolen pro resuscitaci novorozence. U každého porodu je vždy přítomna minimálně jedna osoba, která je schopna KPR u novorozence. Pokud se jedná o rizikové porody, jsou vždy přítomny minimálně dvě takové osoby. V případě vícečetných těhotenství, je na jedno dítě vždy minimálně jedna osoba schopná KPR u novorozenců. Poměr kompresí a vdechů je v této kategorii 3:1.
Dýchá se zároven do pusinky a do nosíku, ne celý obsah našich plic samozřejmě. Před začátkem resuscitace se 5x vdechne, jestli s enerozdejchá samo. Dvěma prstama na hrudní kosti kde je prohluběn( na škole nás učily samozřejmě vyhmatat výběžek sterna adva prsty nad) a poměr 30:2(novodobě) resuscitace dětí do 3 let..a stlačování hrudníčku v rytmu rolniček(polde me hovadina, podle mě jsou rolničky pomalejší než jak nám je zpíval člověk na kurzu).

Rapiti:Absolvovala jsem školení PP u stejného záchranáře jako Jířa, ale letos, tak si ještě pamatuju, že rytmus Rolniček odpovídá cca 100/min, tj. platí pro resuscitaci dospělých, u malých dětí je třeba trochu zrychlit. Poměr stlačení hrudníku a vdechů : novorozenec a kojenec 3:1, děti 30:2 při jednom zachránci, 15:2 při dvou zachráncích.
Vysvětloval, že postupy pro zdravotníky jsou složitější, ale smyslem je co nejlépe zapamatovatelný postup pro laiky.

marcaa, josefkam, Jirka:když přestane dýchat dospělý,tak jako laik mám jen dělat masáž srdce-2stlačení za sekundu a velkou silou.Na umělý dýchání se mám vykašlat-jen zaklonit hlavu a zavřít pusu. A u malých dětí-zase začít dýcháním,u miminek do nosu a pusy najednou.Když rychle nenaskočí,tak masáž srdce-2 krát za sekundu a dvěma prsty(ukazováček,prostředníček).Žebra mu prý určitě nezlámu. A proto,že dospělýá většinou přestane dýchat,protože se mu "sekne pumpa"(jeho slova).Kdežto dítě většinou něco vdechne.
Ještě k tomu vdechnutí: nejprve pokusit se to z dýchacích cest "vyrazit", pokud to nejde, cituji záchranáře: "zní to děsně, ale zatlačit to dechem ještě hlouběji - ucpe to jen jednu průdušku, jedna plíce to pak jakžtakž zvládne". Předpokládám že děti necpeme párkama.. ale víte že prý párky jsou nejčastější věci co děti vdechnou a nečastěji se je nepodaří zachránit? že prý naboptnají a právě nejdouch zadechnuot dál do průdušnice a vyklepnout taky ne protože s elepěj.

http://www.resuscitace.cz/

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=11.03.2008&238m=p&238o=20&238p=112&238v=131519

http://www.zachrannasluzba.cz/odborna/erc_2000_NB.htm

mezinarodni definice porodni asistentky

Mile zeny, dnes se ozvala dramaturgyne poradu Michaely Jilkove MATE SLOVO (www.mateslovo.cz, http://www.finance.cz/zpravy/finance/145818-michaela-jilkova-se-vraci-na-ct-s-poradem-mate-slovo/), pripravuje na 8.10. dil o porodu doma a situaci v ceskych porodnicich (skoda, ze ne obracene, ale treba ji jeste premluvim). Urcite oslovi i porodni asistentky a lekare/ky. Nikdy jsem porad nevidela (podivam se nekde ze zaznamu, pokud to jde), ale nadejne je, ze trva 45 minut (a ne napr. 7). Je tam ovsem fura hostu, tak uvidime. Rada bych tam byla za HAM, nikoliv za domarodky, tak me pani pozadala o nejake kontakty. Idealne napr. jednu spokojenou a jednu, ktera mela komplikace, musela do porodnice apod. Mozna si predstavujou nejakej krvak, ale ja bych jim tam rada doporucila zenu, ktera byla navzdory okolnostem taky spokojena ("proste jsme meli komplikace, tak jsme jeli do porodnice, co bychom taky delali jineho.."). Abychom se pokusily ukazat model porodu doma integrovanyho do systemu, jako v Nemecku treba. Posilejte mi pripadne tipy na obe tyto zeny (mam furu kontaktu i naky konkretni tipy, ale tohle by mel byt nejen ilustrativni pribeh, ale i velmi dobre vystupujici, pozitivni, klidne a vzdelane osoby, tak taky navrhujte, udelam pak konkurs...). Idealni by byl nekdo jako Monika (tj. temer zena Karla Gotta, navic vedkyne), ale rikala, ze tu bohuzel nebude. Je to primej prenos od 21.55. Snad tam nepozvou Kiliana, na kohokoliv jineho se moc tesim! petra

Episiotomie neslouzi jako prevence natrzeni konecniku ani vaginy. Hluboke poraneni nikdy se neobjevily ve pripadech, kdyz episiotomie nebyla provedena (absts. 1-12, 16, 19-20, 23-28) I ve pripadech, kdyz bylo dobre sesito, poraneni koecniku muze pusobit chronicke problemy s bolestivym sex. stykem, plynovou a fekalni inkontinenci. Navic analni poraneni predisponuje pro rektovaginalni fistuly. Abstracts 11, 15, 21-22 Jestli zena nepostoupi episiotomii, bude velmi pravdepodobne jemne poranena, ale vzacne poraneni bude spatne, nikdy ale horsi nez episiotomie (Abstracts 1, 2, 5, 8-10, 14, 16, 24-25) Episiotomie nepusobi jako prevence uvolneni svalstva dolni panve. Ani nepusobi jako prevence proti inkontinence moci ani nezpusobi pro zlepseni sexualniho uspokojeni (Abstracts 1-4, 7, 12-16) Episiotomie nehoji se lepe nez poraneni (Abstracts 1, 3, 9) Episiotomie nejsou mene bolestive nez natrzeni, muze zpusobit prodlouzene problemy s bolesti, specielne pri styku. (Abstracts 1, 2, 7, 12, 14-15, 19-20) Episiotomie nepusobi jako prevence proti porodnim poranenim, ani poskozeni mozku (Abstracts 1, 3, 5-7, 12, 14, 17-18, 27) Episiotomie zvysuji ztratu krve (Abstracts 1, 12, 19) Jako kterakoliv chirurgicka procedura episiotomie nese riziko infekce, vcetne fatalnich (Abstracts 1, 12, 19, 22) Gynekologicka poloha zvysuje potrebu episiotomie, proto ze hraz je tesne napeta (Abstracts 10, 25, 27) Nahles, technika, dovednost a zkusenost jsou hlavni determinanti pro vysledky poraneni hraze (Abstracts 2, 5-7, 9-10, 25-27) Techniky, ktere jsou pro prevence poraneni jsou predporodnimasaz, pomaly porod, pridrzeni hraze, porozeni ramenu postupne, a operativni porody bez nastrihu (dalsi, jako masaz behem porodu a horke opklady maji byt studovane. (Abstracts 23-24, 28) POsileni panevniho dna je mozne cvicenim. Abstract 13 http://www.greenjournal.org/cgi/content/citation/112/3/708-b

(Původně se komentuje text ze stáže v Holandsku):

Nedívala jsem se na oficiální statistiky, ale moc tomu nevěřím. Ne tedy těm 7 promile, ale on za tím raději říká, že si není jistý, jestli je to porody doma a nebo tím, že se tam plošně neprovádí genetický screening. A to si myslím, že si je víc než jistý, že mlží.

Vzhledem k této studii: http://www.bmj.com/cgi/content/full/313/7068/1309?maxtoshow=&HITS=10&hits=10&RESULTFORMAT=&fulltext=netherlands&searchid=1&FIRSTINDEX=0&resourcetype=HWCIT

bych řekla, že spíš to druhé. Navíc tam vůbec nezmiňuje metodiku, podle které se těch 7promile zjišťovalo - jaká tam byla kritéria pro to, co je porod a co potrat? ( u nás jak je známo, jsou tato kritéria měkčí než na západ od nás). Pak taky co je tam míněno porodem doma - jsou to jenom plánované porody s asistentkou, nebo porody mimo zdravotnická zařízení jako celek? (V Holandsku je i dost uprchlíků, kteří státní zdravotní péči nevyhledávají a nikdo je nenutí, aby to dělali). Pak taky: Bylo předem známé, že ženy porodí živé děti? (do minulé USA-studie, kterou jsem si četla, byly zahrnuty i ženy, jimž dítě zemřelo a rozhodly se jej porodit doma). O jak moc komplikované porody se jednalo? Myslím tím, jestli v souladu s jejich doporučeními byly všechny porody fyziologické záhlavím, nebo tam byly i konce pánevní? A dvojčata taky, nebo ne? Jak jsem si taky všimla, každý stát má jinou tendenci přiznávatporodní úmrtí. U nás se tyhle statistiky uměle vylepšují. V Austrálii, aspoň podle jejich studie, je snaha pravdivě zachytit úplně všechno a tudíž tam napsali, že není vyloučeno, že nějaké úmrtí tam není připočítané dvakrát. V Německu jsou perfekcionisti a na všechno musí mít škatulky a kolonky.

Prošla jsem si někateré stránky a třeba tady jsem našla pokus o vysvětlení, proč Holandsko patří k zemím s horší perinatální úmrtností v Evropě. Autor tam porody doma vůbec nezmiňuje, zato jsou tam jmenovaní právě ti uprchlíci a taky umělá oplodnění, protože v těchto případech je porodní riziko větší:
http://ideas.repec.org/a/dem/demres/v11y2004i13.html

Potom jsem našla nějakou debatu na WHO statistikami o tom, co je to perinatální mortalita. (http://homebirthdebate.blogspot.com/2007/02/world-health-organization-perinatal.html Homebirth Debate Monday, February 19, 2007 World Health Organization perinatal mortality statistics)
Oni jedou podle definice, která je uvedena ve Wikipedii, odvozují to od ukončeného 22.týdne a dál jsem byla líná číst, ale určitě si přesně pročtu, co je mezinárodní statistika WHO. Oni sami přiznávají, že jednotlivé statistiky se v každém státě liší a pro svoje účely to pproto posuzují podle těch svých, takže se nedivím, že když na ně Česká republika dělá ramena, že máme úmrtnost 2,2 promile, nikdo jim nevěří. Už jenom to, že naši zemičku nezmiňují mezi nejlepšími (když přece nejlepší jsme, že jo?) trochu zaráží. A o to víc zaráží, když se podíváte na to, co je podle jejich kritérií nízká úmrtnost, doslova:
The lowest rates occur in countries that have widespread access to modern obstetrics:
country perinatal mortality rate
Denmark 8
Finland 6
France 7
Germany 6
Japan 7
Netherlands 8
United Kingdom 8
United States 7

Tady na těchto stránkách se snaží popsat rozdíly v jednotlivých statistikách:
http://www.ecosante.fr/OCDEENG/113030.html

Čili sladění statistik o perinatální úmrtnosti je hodně velký problém a ve světě se o něm ví. Zaujala mne tahle kniha, bohužel z ní nejsou žádná abstrakta, ale autorka tam výslově uvádí, že statistiky perinatální úmrtnosti už dále nemůžou být kritériem pro srovnávání kvality zdravotnické péče v jednotlivých zemích:
http://www3.interscience.wiley.com/journal/118982426/abstract?CRETRY=1&SRETRY=0
"Perinatal mortality rates can no longer be used for comparing quality of perinatal health services between countries."

No a tady je další článek o tom, že jít pouze podle statistik není možné, protože každý zdravotnický systém je jiný:
http://www.intermid.co.uk/cgi-bin/go.pl/library/article.cgi?uid=8100;article=BJM_8_7_415_420

Ale našla jsem další zajímavé statistiky, které jsou označeny jako "neonatal mortality". Je to tedy na delší počtení, co je podle WHO myšleno termínem "perinatal mortality" a "neonatal mortality". Čísla "perinatal mortality" jsou vyšší než "neonatal mortality" a naši odborníci to evidentně všechno schovají za termín "novorozenecká úmrtnost", přičemž co se týče jiných států splácají dohromady i věci, které do "neonatal mortality" vůbec nepatří. Podle dat, která jsem našla, a je to celá tabulka světové novorozenecké úmrtnosti, je v ČR toto číslo dáno poměrem 2 na 1000. Jsou to celá čísla, evidentně zaokrouhlená, takže české 2,2 o kterých vím i z ÚZIS tam vychází na pohled ještě lépe. Holandská úmrtnost vychází podle těchto čísel na 4/1000, žádných sedm!
http://data.un.org/Data.aspx?d=SOWC&f=inID%3A145

Taky jsem si teď početla v německých statistikách, stejně jako v ostatních evropských zemích tam dříve klesající číslo novorozenecké úmrtnosti stagnuje nebo i stoupá. Ani tam nejsou na vině porody doma, ale nedostatečná prenatální péče u uprchlíků a vůbec to, že celkově nemají tak dobrý zdravotní stav, jako usedlíci. A taky tam přiznávají, že těhotenská diagnostika už asi dostoupila svého vrcholu a lepší už to nebude. I v Německu je počet úmrtí podle této statistiky 4/1000 a myslím, že Němci by se hodně ohrazovali, kdyby jim někdo řekl, že porodnická péče tam není na vysoké úrovni.

Trochu škoda, že jsou to zaokrouhlená čísla a nejsou tam i desetiny. Na prvním místě totiž má být Švédsko, hned po něm Japonsko. Počet 2/1000 je totiž opravdu nejlepší výsledek, jaký v tabulce je, kromě ČR jej mají ještě:

Finsko, Island, Japonsko, San Marino, Švédsko

Otázka je, jak se jednotlivé země k těmto výsledků, dopracovaly, myslím, že český a švédský systém je nesrovnatelný. A spíš než cokoliv jiného mně u těch dobrých čísel padne do oka, že se jedná o společnosti méně multikulturní, víc homogenní, s méně uprchlíky z Turecka, bývalých zemí Ruska nebo Jugoslávie a z třetího světa. I Česká republika je pro běžence spíš tranzitní zemí než cílovou.

Tak už jsem se trochu zmotala co je to "perinatal death" a neonatal death", ale i tam nemají úplně přesně jasné, co do toho zahrnout :-((((((

Ještě jsem našla čísla o "perinatal mortality" v ČR, ale jsou to jen zmínky v dlouhých seznamech a ani nevím, ze kterých je to let. Čeští porodníci v jedné studii uvádí, že je to v rozmezí 4 - 4,4 promile, servery které čerpají z WHO udávají 4,6 - 4,8 promile. Je to velmi nízké číslo, ale opět stejné se Švédskem a Japonskem, jak jsem viděla, ti jsou na tom ještě o nějakou desetinku líp, což ale nehraje žádnou roli. Jen je mně divné, že o švédském porodnictví nebo o Japonsku se všude píše a vynáší se jejich prenatální systémy, zatímco o ČR píšou zase jen Češi a jenom ti si to vychvalují. Kromě nich jsem dneska našla nějakou finskou studii, kde se říká jenom, že máme statistiky dobré, ale těhotenská péče je v ČR centralizovaná, uniformní a nerespektující odlišnosti a populace je u nás hodně homogenní.

Zápis ze schůzky 30.7.2008

Motto které chceme negovat: „Uhodit zvíře se nazývá krutost. Uhodit dospělého se nazývá agrese. Uhodit dítě se nazývá výchova.“ Pozvánka na veřejnou členskou schůzio.s. výchova pro šťastné dětství Vážení přátelé, jménem výboru sdružení o.s výchova pro šťastné dětství si Vás dovoluji srdečně pozvat na veřejnou členskou schůzi o. s. výchova pro šťastné dětství, která se uskuteční dne 18.9.2008 ve 13:00 v pizzerii Galaxie v Olympia centru v Brně. Naším společným úkolem bude zorganizování informační kampaně na podporu zlepšení výchovných postupů v rodinách. Na osobní setkání či jakoukoli jinou podporu tohoto projektu děkujeme. Informace o naší činnosti: Naše občanské sdružení o.s. výchova pro šťastné dětství si klade za cíl zlepšit informovanost rodičů a budoucích rodičů o vhodných výchovných postupech aplikovaných při výchově. Cílem projektu je zlepšení této situace – odstranění patologických jevů ve výchově - formou masivní informační kampaně. Kampaň bude probíhat na více úrovních: formou letáků a plakátů, www. prezentací, mediální prezentací, přednáškami a školeními, internetovou poradnou. Chceme dát rodičům jasný a stručný návod na výchovu dětí, rozčleněný dle věkových skupin. Celý projekt má zajištěnu širokou odbornou podporu (v jednání je podpora projektu Českou pediatrickou společností) a má také zajištěn kvalitní PR. Odbornou náplň projektu zajišťuje odborná rada: Mgr. Michaela Mrowetz Bartáková – klinická psycholožka a psychoterapeutka a PhDr. Jaroslav Simon - klinický psycholog a psychoterapeut (autor knihy:Rodinné konstelace - tok lásky). Mediální spolupráce – patronem projektu je herec Tomáš Matonoha. Finanční podpora - tento projekt plánujeme pokrýt z nadačních fondů, grantů a sponzorských darů. Aktuálně má naše o. s. v jednání podporu grantu u Nadace OKD (www.nadaceokd.cz). V současné době je projekt v počáteční fázi a jakákoli podpora projektu je vítána. (členství v o.s., odborná pomoc, sponzorský dar…). Souhlasíte-li s programem našeho sdružení a máte-li chuť zapojit se do našeho projektu, jste k němu srdečně zváni. Naše o.s. zejména hledá správce www stránek, které nám budou v rámci sponzorského daru vytvořeny firmou Kami-kadze web solutions. Přihlásit ke členství se můžete na naší emailové adrese: info@stastnedetstvi.cz Pokud se rozhodnete podpořit náš projekt jakoukoliv částkou bankovním převodem na č. ú. 33403340/0300, zajistíme administraci darovacích smluv. Částka bude použita na pokrytí počátečních provozních investic (webhosting, provozní náklady, vedení účtu..), vyšší částky budou po dohodě s Vámi zahrnuty do financování projektu. Pokud Vás naše práce zaujala a máte zájem o více informací, kontaktujte nás. S pozdravem Členové výboru sdružení: Mgr. Leona Wunderlichová, Dora Daňková Kateřina Benešová

Den před porodem byl mi dopřán den jen pro mě (dopoledne byla čtyřletá Hanka ve školce, dvouletá Dorka u babičky a tety, vyzvedly i Hanku), takže jsem si užila poradnu i cvičení na balónech. A odpoledne vzaly babička s tetou Hanku na výlet, abych se mohla vyspat :). Spát jsem šla až o půl druhé, snažila jsem se dokončit ty vlňáčky ;)

Něco před třetí mi bez varování praskla voda, volala jsem IK, že jinak nic - že si mám lehnout a zkusit spát, že nějak dorazí. Po chvilce mi začaly kontrakce po 6 min, tak jsem šla do sprchy, za hodinu byly po 4-5, tak Vojta Ivaně napsal SMS (to byla chybka, ona ještě pospávala s nachystanými věcmi, na telefon reaguje, ale na sms ne). Mimochodem, v té sprše jsem si zprvu pozpěvovala něco, co mi znělo v hlavě už tři dny - Hradišťan a Skácel, "Požáry ze čtyř satrn, hoří léto ..." a "Na svatého Jána, otvítrá se brána ...", to už jsem bulela, byla noc na svatého Jana Křtitele ...

Kontrakce pokračovaly, zkracovaly se (to už jsem vokalizovala, zpívat nešlo), když už mi bylo ouvej (točila se mi mj. hlava z horké vody, která mi ale dělala dobře při kontrakcích) a volala jsem po pauze, tak přišla ... a už mi začalo být jasné, že to je přelom, že už to pak půjde rychle. Mám podezření, že jsem to sama chtěla, aby to bylo, jak to bylo. A taky že jo, s první další kontrakcí jsem volala, ať Vojta volá Ivanu, vyrazila hned, byla u nás za 20, 25 minut, ale to už byla Márinka na světě. Kontrakce šly jedna za druhou, po dvou minutách, možná po minutě, takové ty, co už jsem si přitlačovala (celou druhou dobu jsem byla na kolenou ve vaně), Vojta jen dostával pokyny "záda" v pauze, "břicho" v kontrakci (kam má sprchovat), pak už jsem začala postupně tlačit víc a víc, nahmátla jsem si hlavičku, no a pak už se začala prořezávat - drželi jsme ji oba, já ještě volala "sprcha a ruka na hráz", Vojta říkal "už je venku obličej - pusinka", pak byla venku hlava a vzápětí celé dítě. Hned jsem se otočila, M. měla pupečník dvakrát kolem krku (ale dost dlouhý, neutažený), tak jsme ho rychle odmotali a přitulili ji. Ten start se mi zdál pomalý, M. kuckala, frkala, ale pusa byla čistá - to už Vojta telefonoval s Ivanou, co máme zkontrolovat - pusu mimina, moji dělohu a množství krve, které teče při zmáčknutí břicha. Márince jsem hladila nohy a trochu jsem ji nechala zaplakat, abych měla jistotu, že se nadechuje - přeci jen. Brzy krásně zrůžověla.

No, pak dorazila Ivana, po cca 6 kontrakcích vyšla placenta - mezitím úžasně splaskl pupečník, úplně do tenka a do bíla, no a pak už to byla rutina. Malá se pokakala ještě než jsem ji vůbec vzala do náruče, hned jak vyšla ven, a pak ještě dvakrát v náručí (od té doby nic). Takže jí Ivana umyla zadek, já se osprchovala a zalezky jsem do postele, Ivana ji zkontrolovala a pak už se Márinka na 2 hodiny přisála :)

Taky jsme zkusili spát, než se děti vzbudí, ale moc to nešlo. Holky byly úžasné, u snídaně si povídaly D: "Miminko narodila, víš?" H: "Ano, v noci.", po snídani jsme se válely všechny čtyři v posteli, holky zkoumaly nožičky, pupíček, ruce, hladily ji a pusinkovaly, nechtělo se jim odtamtud.

Musím říct, že jsem tentokrát byla s Vojtou společně hrozně ráda, když během začátku poklízel rozteklou plodovku, rozvěšené prádlo a tak, tak mi chyběl. A myslím, že společně porodit naše dítě byl dost dobrý partnerský zážitek ;)