Zápis ze schůzky 30.7.2008

Motto které chceme negovat: „Uhodit zvíře se nazývá krutost. Uhodit dospělého se nazývá agrese. Uhodit dítě se nazývá výchova.“ Pozvánka na veřejnou členskou schůzio.s. výchova pro šťastné dětství Vážení přátelé, jménem výboru sdružení o.s výchova pro šťastné dětství si Vás dovoluji srdečně pozvat na veřejnou členskou schůzi o. s. výchova pro šťastné dětství, která se uskuteční dne 18.9.2008 ve 13:00 v pizzerii Galaxie v Olympia centru v Brně. Naším společným úkolem bude zorganizování informační kampaně na podporu zlepšení výchovných postupů v rodinách. Na osobní setkání či jakoukoli jinou podporu tohoto projektu děkujeme. Informace o naší činnosti: Naše občanské sdružení o.s. výchova pro šťastné dětství si klade za cíl zlepšit informovanost rodičů a budoucích rodičů o vhodných výchovných postupech aplikovaných při výchově. Cílem projektu je zlepšení této situace – odstranění patologických jevů ve výchově - formou masivní informační kampaně. Kampaň bude probíhat na více úrovních: formou letáků a plakátů, www. prezentací, mediální prezentací, přednáškami a školeními, internetovou poradnou. Chceme dát rodičům jasný a stručný návod na výchovu dětí, rozčleněný dle věkových skupin. Celý projekt má zajištěnu širokou odbornou podporu (v jednání je podpora projektu Českou pediatrickou společností) a má také zajištěn kvalitní PR. Odbornou náplň projektu zajišťuje odborná rada: Mgr. Michaela Mrowetz Bartáková – klinická psycholožka a psychoterapeutka a PhDr. Jaroslav Simon - klinický psycholog a psychoterapeut (autor knihy:Rodinné konstelace - tok lásky). Mediální spolupráce – patronem projektu je herec Tomáš Matonoha. Finanční podpora - tento projekt plánujeme pokrýt z nadačních fondů, grantů a sponzorských darů. Aktuálně má naše o. s. v jednání podporu grantu u Nadace OKD (www.nadaceokd.cz). V současné době je projekt v počáteční fázi a jakákoli podpora projektu je vítána. (členství v o.s., odborná pomoc, sponzorský dar…). Souhlasíte-li s programem našeho sdružení a máte-li chuť zapojit se do našeho projektu, jste k němu srdečně zváni. Naše o.s. zejména hledá správce www stránek, které nám budou v rámci sponzorského daru vytvořeny firmou Kami-kadze web solutions. Přihlásit ke členství se můžete na naší emailové adrese: info@stastnedetstvi.cz Pokud se rozhodnete podpořit náš projekt jakoukoliv částkou bankovním převodem na č. ú. 33403340/0300, zajistíme administraci darovacích smluv. Částka bude použita na pokrytí počátečních provozních investic (webhosting, provozní náklady, vedení účtu..), vyšší částky budou po dohodě s Vámi zahrnuty do financování projektu. Pokud Vás naše práce zaujala a máte zájem o více informací, kontaktujte nás. S pozdravem Členové výboru sdružení: Mgr. Leona Wunderlichová, Dora Daňková Kateřina Benešová

1. Pomozme zachránit porodnici ve Frýdlantě

Předpokládám, že se většina z vás doslechla o záměru zrušit porodnici ve Frýdlantě. Oslovila mne novinářka Eva Lábusová, abych se připojila k podpoře za její záchranu. Což jsem ráda učinila a obracím se i na vás. V přílohách: „Porodnice_Frydlant“ a „Hlasy_pro_frydlantskou_porodnici“ najdete podrobnosti a vyjádření různých osobností. Zdá se, že půjde o každý hlas podpory, proto prosím, zvažte situaci a podpořte úsilí o zachování porodnice ve Frýdlantě svým „hlasem“. Nemusíte psát vlastní prohlášení, stačí když napíšete na níže uvedené adresy, že se připojujete k osobnostem, které podporují zachování porodnice ve Frýdlantě. Věřím, že tento drobný krok každého z nás může mít velký vliv na konečném rozhodnutí.

Pokud máte chuť, můžete samozřejmě napsat více a také můžete napsat paní redaktorce Evě Lábusové na adresu uvedenou v příloze. Děkuji! Rut

Adresy, kam je možné posílat „hlasy podpory zachování frýdlantské porodnice:

Dan.Ramzer@mu-frydlant.cz ,nmps@volny.cz, o.u.d.rasnice@volny.cz, obec@hornirasnice.cz, krasny.les@cmail.cz, ou@jindrichovice.cz,mesto.raspenava@raspenava.cz ,visnova@ob-vis.net , obec-bulovka@obec-bulovka.cz,obec_cernousy@volny.cz , obecdetrichov@volny.cz,habartice.city@quick.cz,ou_pertoltice@volny.cz,info@laznelibverda.cz,info@mestohejnice.cz>; mesto@mu-frydlant.cz,pavel.cerny@nemfry.cz,killichova.j@seznam.cz, maruska.sever@seznam.cz,info@azrodina.cz,eva.labusova@seznam.cz

Obce se bouří proti konci frýdlantské porodnice

Aleš Vávra

Habartice - Rozčarování, ostrý nesouhlas a petice. Takové reakce ze strany obcí Frýdlantska vyvolalo rozhodnutí o zrušení porodního oddělení frýdlantské nemocnice.

Podle starosty Habartic Františka Kryšpína, který je jedním z hlavních iniciátorů protestu, dojde zavřením porodnice k vážnému ohrožení rodiček a narozených dětí.

„Jsme přesvědčeni, že jde opravdu o velké riziko pro rodičky a novorozence z Frýdlantska. Žádná rychlá záchranná služba nedokáže dopravit rodičku do Liberce za 30 minut. V zimním období je cesta do krajského města ještě složitější. Letecká služba při horším počasí nefunguje. O překládání rodiček i narozených dětí na Albrechtickém kopci nechceme vůbec slyšet,“ rozhořčovali se ve svém e–mailu adresovaném mimo jiné krajským zastupitelům František Kryšpín a předseda Mikroregionu Frýdlantsko Vladimír Stříbrný. Podle jejich názoru navíc dojde zrušením porodnice k dalšímu odlivu především mladých lidí z oblasti.

Hlavní důvod konce porodnice, kterým je nedostatek dětských lékařů, sice považuje starosta Habartic za opodstatněný, jedním dechem však dodává, že na to, získat potřebné pediatry, stále ještě není pozdě. „Domnívám se, že je ještě brzy a že je stále potřeba se snažit získat dva potřebné pediatry, klidně i mimo Českou republiku. Řešením v takových situacích bývá i třeba finanční motivace lékařům. Žádáme všechny o vyvinutí ještě větší maximální snahy o zajištění potřebného pediatrického personálu pro porodnici,“ podotkl Kryšpín.

„Pokud kraj poskytuje stomilionové dotace a pobídky jiným na stavby, stroje, nebo volnočasové aktivity, měla by být prioritní pobídka i pro nutnou ochranu zdraví a následnou péči především při narození nového člověka,“ pokračuje se dále v e–mailu.

Podle Kryšpína je neslýchané, že občané i starostové obcí dostali zprávu o zrušení porodního oddělení jen necelý měsíc před realizací. „Zde tvrdě zaspali všichni, kterých se tato věc týká. A nebo to bylo všem jedno,“ prohlásil.

Občané Frýdlantského výběžku tak teď mohou vyjádřit svůj nesouhlas proti zrušení porodnice podepsáním petice, ve které její organizátoři žádají zdravotní pojišťovny, Liberecký kraj, dotčené orgány státní správy včetně Vlády ČR i samotné město Frýdlant o ustoupení od záměru zrušení porodnice ve Frýdlantu.

Na tom, že porodnice ke konci června skončí, se v závěru minulého týdne dohodli zástupci frýdlantské a liberecké nemocnice se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Podle ředitele Krajské pobočky VZP Jiřího Benedikta se frýdlantská nemocnice již nemohla pod vlivem několika vnějších vlivů přizpůsobit trendům a standardům, které v tomto oboru prosazuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

Frýdlantská porodnice prováděla pouze něco kolem 400 porodů ročně, což ministerstvo kritizovalo. Malé množství prováděných porodů je totiž jedním z rizikových faktorů kvality zdravotní péče. „Myslím si, že se nám společně podařilo najít řešení, která spolehlivě ochrání zdraví matky i dítěte a vytvoří podmínky k poskytování kvalifikované péče,“ komentoval Jiří Benedikt nově navázanou spolupráci s Krajskou nemocnicí v Liberci, kam budou nově rodičky z Frýdlantska převáženy.

V prostorách ženského oddělení Nemocnice Frýdlant zůstane technické vybavení i nadále. V těch nejakutnějších případech se kompletní porod i s následnou péčí bude moci realizovat zde.

(In: http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/obce-se-bouri-proti-konci-frydlantske-porodnice.html )

Je správné rušit malé porodnice s individuálním přístupem k ženám a dětem?

Je přijatelné, aby všechny české ženy byly nuceny přivádět děti na svět ve velkých okresních nemocnicích?

Je humánní vzdalovat porody čím dál víc od každodenního života a znemožňovat rodinám tolik potřebný blízký kontakt s jejich rodičkami a novorozenci?

Malá, ale oblíbená porodnice ve Frýdlantě v Čechách má být od července 2008 uzavřena. Oficiálně pro nedostatek pediatrů, to ovšem není jediný důvod.

Ministerstvo zdravotnictví prosazuje rušení malých porodnic na území celého našeho státu s tím, že jsou neefektivní. Stanovilo minimální počty porodů (600 za rok) a pro ženy po porodu v okresech počty lůžek, jež mohou nasmlouvat zdravotní pojišťovny.

Z hlediska práce porodníků a neonatologů se uzavírání malých porodnic jeví jako logické.

Z hlediska potřeb matek a novorozenců jde o rozhodnutí absurdní.

Pokud se konkrétně frýdlantská porodnice opravdu uzavře, budou ženy z výběžku pro horší dostupnost okresní porodnice nuceny

- vyhledávat porodnici předčasně (čímž se zvýší pravděpodobnost lékařsky vedeného porodu nebo císařského řezu, protože předčasná hospitalizace znamená pro zdravou rodičku stres narušující spontánní porodní proces),

- riskovat porod cestou (může nastat případ, že se doprava přes hory zvláště v zimních měsících a nočních hodinách nečekaně zkomplikuje)

- volit porod doma (což může být ve stávajících podmínkách, kdy se s domácími porody oficiálně nepočítá a nejsou organizačně ošetřeny, rizikové).

MZ, pojišťovny i lékaři argumentují tím, že péče mimo vysoce specializovaná pracoviště není bezpečná. Kdyby tomu ale opravdu bylo tak, jak by např. v sousedním Německu mohlo fungovat přes 70 porodních domů? Statistiky těchto našich sousedů nevykazují méně bezpečnou porodnickou péči, a statistiky porodních domů vykazují dokonce velmi vysokou bezpečnost! Obdobné je to i ve většině evropských zemí. České ženy však prozatím právo volby nemají.

Úsilí frýdlantských občanů o zachování jejich porodnic a malé porodnice obecně podporují:

Jiřina Šiklová, socioložka:

Narození a smrt vymezují život člověka. Nikdy se neodehrávaly na veřejnosti. Lidé se rodili i umírali ve svých domovech. V současnosti se pojišťujeme proti mnoha nebezpečím a i proto se v těchto okamžicích svěřujeme do péče institucí, například porodnic a nemocnic. Ale toužíme v těchto pro nás rozhodujících chvílích být alespoň blízko svého domova, být v prostředí, které důvěrně známe a které v nás vyvolává pocit bezpečí. Proto je v současnosti snaha obnovovat malé léčebny, malé porodnice, malé hospice, a nikdo již nestaví ani domovy důchodců pro stovky lidí.

Chce-li někdo v současnosti zrušit malou porodnici ve Frýdlantu, jedná proti světovému trendu v současné společnosti. Teď ji zruší, prostor využije třeba pro kanceláře nebo další obchodní dům, a zapomene, že zvyknou-li si lidé rodit se jinde, nebudou mít vztah k místu domova. Perspektivně budou odcházet.

To co je v tomto momentu zdánlivě výhodné, racionální, jde ve skutečnosti proti směru vývoje.

Rut Kolínská, prezidentka Sítě mateřských center a Žena Evropy 2003:

Porod patří k přirozenému počátku života. Nepotřebuje náročné špičkově vybavené nemocniční prostředí, to potřebují komplikované porody. Většinu z nich dovede dnešní medicína odhalit během těhotenství. Pokud se hovoří v souvislosti se zrušením frýdlantské porodnice o zkvalitnění péče ve prospěch dětí a matek, pak se opomíjejí ty ženy, které rodí rychle. To se ovšem předem nikdy nepozná. Jsem matka pěti dětí a ani k jednomu porodu bych nedojela z Frýdlantu do Liberce včas. Je porod v autě za neodborné asistence otce bezpečnější než v běžné porodnici bez špičkového vybavení?“

PhDr. Věra Břicháčková, psycholožka a soudní znalkyně:

Plně podporuji existenci malých porodnic. Ale protože můj osobní postoj by na základě mých zkušeností (otřesný porod ve FN Motol dne 17.-18.10.1962 za lhostejné až nepřátelské asistence tamního personálu) mohl být zkreslující, nechci se vyjadřovat jako rodička a raději zůstanu v roli psycholožky:
Z hlediska psychologického bezpečí je u porodu důležitý především o dobrý pocit matek, jejich vnitřní jistota a jejich možnost rozhodnout se, kde chtějí své - zvláště prvorozené - dítě přivést na svět. Pro porod není
bezpečné, pokud je rodící žena vnímána jen jako jedna z mnoha, jako případ pro nemocenskou pojišťovnu. Průběh porodu hodně závisí na důvěře ženy v prostředí, přičemž přítomnost posledních výkřiků techniky a odborně vysoce vyškoleného personálu může pro některé rodičky hrát až druhořadou roli.
Jsem přesvědčena, že blokování práce malých porodnic je především rivalitní záležitostí porodníků z velkých klinik. Nestojí o konkurenci malých oblíbených pracovišť, která tak jasně dávají vyniknout rozdílu mezi porodem a porodem.
Současný stav také vnímám jako výsledek vlády mužů - věci veřejné v Parlamentu, Senátu i na ministerstvu zdravotnictví a v pojišťovnách jsou přece v rukou mužských úředníků či lékařů. Předpokládám, že ve Frýdlantě na straně těch, kdo chtějí porodnici zavřít, stojí také hlavně muži!
V případě zavírání malých porodnic jsme zkrátka svědky nehorázné diskriminace žen. Jako soudní znalkyně dodávám, že hodně nepovedený a asistovaný porod může žena vnímat jako trauma, srovnatelné se znásilněním.

Martin Mejstřík, senátor:

Rušení malých porodnic ve prospěch velkých klinik považuji obecně za nešťastné, v případě

dobré, finančně prosperující a oblíbené frýdlantské porodnice jde o těžko pochopitelný hazard se životem i o ignorování potřeb občanů výběžku. Nedostupnost jiné porodnice v horské oblasti (zejména v zimě) není ku prospěchu ani maminkám ani dětem, a tudíž nemůže být ani v zájmu MZ.

Mnislav Zelený-Atapana, cestovatel a etnograf:

Bohužel naše civilizace je nastavená spíš na kvantitu než na kvalitu, už třeba v tom, že při hlasování většina bere vše. Líbí se nám velká obchodní centra, kam chodí hodně lidí, aby tu utratili hodně peněz. Malé krámky hynou a oficiální vedení světa i v naší republice na ně zapomíná, bez ohledu na mnohem příjemnější a přirozenější způsob nákupu v klidu a pohodě. Lidský, osobní přístup ke klientovi mizí, a místo zabírá množstevní hledisko bez ohledu na lidskou přirozenost a lidské osobní jednání.

Hnát budoucí maminky do podobného procesu, do běžícího pásu velkých porodnic, obdoby velkých továren či velkých supermarketů, je stejná cesta odlidštění, která vyhovuje především úřednímu šimlovi s tabulkami, s kalkulačkou v ruce, s procenty plnění grafů bez ohledu na klid a pohodu v duši těch, které přinášejí život. Bohužel na tento aspekt a duchovní rozměr porodu - tohoto tak na výsost lidského okamžiku - naši tvůrci zákonů, předpisů, nařízení a novodobí sociální inženýři zapomněli, protože se jim jednoduše nevejde do žádné tabulky. Lidské životy jsou podle nich hlavně k tomu, aby se zařazovaly někam do statistických přehledů a plnily jejich vize, a ne proto, aby každý život měl svou vlastní cestu k existenci.

Renata Konopíková, provozovatelka internetového portálu AZrodina.cz:

Uzavření frýdlantské porodnice se na první pohled týká jen maminek z této oblasti, k protestům proti takovému kroku se ale připojují ženy z celé ČR. Proč asi? Protože zavírání malých porodnic je trend, který diskriminuje ženy obecně.

Na informační portál pro rodiče www.azrodina.cz  se stále více maminek obrací s prosbou o radu. Usilovně hledají zařízení, ve kterém by mohly porodit pokud možno v klidu, bez zbytečných zásahů, v intimním prostředí vstřícném k individuálním potřebám maminky i miminka. Frýdlantská porodnice takovému požadavku, již jako jedna z mála u nás, dokázala vyhovět.

V demokratické zemi přece žena musí mít možnost volby, jak a kde chce přivést své dítě na svět, vždyť se jedná se o nejzásadnější okamžik v životě každého z nás.

Neřešením tohoto problému dává Ministerstvo zdravotnictví ženám v podstatě jen dvě možnosti: porodit v technicky zajištěném prostředí velké nemocnice, kde pro akceptování individuálních potřeb není prostor (a často ani vůle), nebo porodit doma.

Je organizačně nezajištěný domácí porod opravdu to jediné, co je schopný a ochotný náš stát maminkám nabídnout jako alternativu k velké porodnici? Nebo se mezi kompetentními osobami konečně najde někdo, kdo si uvědomí naléhavost a závažnost tohoto problému, který se už dávno netýká jen hrstky alternativně zaměřených rodiček? Dokáže někdo zastavit rušení menších nemocnic a/nebo podpořit vznik porodních domů, aby naše ženy měly stejné možnosti, jako ty ve většině civilizovaných zemí?

Kateřina Čejková, výkonná ředitelka o.s. Rodičovský institut:

Dlouhodobě sledujeme situaci českého porodnictví, které se za poslední desetiletí výrazně

humanizovalo a přiblížilo doporučením WHO. Je vnímavější k potřebám matky a dítěte,

potažmo celé rodiny. Studií o vlivu porodu na celý další život bylo publikováno mnoho, netřeba

zde citovat. Zásluhu na větší informovanosti o všech aspektech rodičovství – těhotenstvím a

porodem počínaje – mají bohužel převážně osvícení jednotlivci v čele občanské společnosti,

státní správa pokulhává. Máte jedinečnou příležitost tento poměr změnit a získat pár „kladných

bodů“ pro státní správu.

Zcela nerozumíme oficiálnímu stanovisku, v němž se jako důvod uzavření funkční a oblíbené

Porodnice ve Frýdlantě uvádí de facto “neschopnost“ získat pro nemocnici pediatra. Je těžké uvěřit, že

v době otevřeného evropského pracovního trhu a aktivních personálních agentur nemá

nemocnice a radnice jinou možnost než vyhlášenou porodnici uzavřít. Nabízí se otázka, zda by

nebylo logičtějším krokem vyměnit zodpovědného manažera, který za současnou situaci

zodpovídá.

V posledních letech významně narůstá počet domácích porodů. Rozhodují se pro ně

převážně vysoce vzdělaní a informovaní rodiče, kteří zodpovědně zvažují všechny dostupné

možnosti a kvalifikovaně hledají pro své děti to nejlepší. Přestože tato volba není vhodná pro

každého, rušením porodnic respektujících přirozený porod, jako je ta ve Frýdlantě, mnozí

nebudou mít na výběr…

JUDr. Ondřej Dostál, předseda Asosicace pro medicínské právo a biotiku:

V Praze řešíme (nyní už i přes soud) kauzu Porodní dům U Čápa, kde Ministerstvo klade usilovný odpor jednak ve věci personálního zabezpečení (požaduje se přítomnost několika lékařů), jednak materiálního a technického vybavení (požaduje se, zjednodušeně řečeno, zázemí porodního sálu). Z těchto dvou námitek je zejména ta první, extenzivní požadavek na personální zabezpečení, relativně slabá, protože vyhláška 424/2004 Sb. vysloveně stanoví, že porodní asistentka může mj. vést přirozené porody, samostatně a bez indikace lékaře. Naproti tomu, otázka materiálního a technického zabezpečení porodního domu není bohužel v příslušném právním předpise výslovně řešena, porodní dům tento předpis "nezná", z čehož Ministerstvo dovozuje, že si to může rozhodnout správním uvážením jak chce.

Frýdlantská situace je z tohoto pohledu specifická tím, že, pokud tomu správně rozumím, materiálně-technické vybavení je k dispozici v dostatečné míře, chybí jen to personální. Takže pokud by nastala varianta, že by soud uznal naše argumenty co do personálních kompetencí porodních asistentek (neboť tam je to striktně dáno vyhláškou), ALE ztotožnil se s názorem MZ co do věcného vybavení (protože to není upraveno), svědčilo by to tomu, že by ve Frýdlantě mohl porodní dům vzniknout, protože technické vybavení je tam OK a po stránce personální by tam mohla přirozené a nouzové porody vést porodní asistentka, s tím, že rozpoznané komplikace by se přesouvaly do Liberce (jak je to tam s časovou dostupností?)

Konečně, ad ambulantní porody a nová legislativa: Návrh zákona "o zdravotních službách" počítá s možností výkonu samostatného zdravotnického pracovníka, který nemá vlastní zdravotnické zařízení (míněno ten porodní sál a další zázemí), ale "půjčuje si" to od jiného poskytovatele zdravotních služeb (např. nemocnice). Frýdlantská situace by pro toto mohla být inspirativní. Plánovaná účinnost zákona je od příštího roku.

Margit Slimáková, výživová poradkyně:

Po pročtení zpráv o plánovaném uzavření porodnice ve Frýdlantě a s vědomím významu podpory dobře fungujících a k ženám přívětivých zařízení si dovoluji poslat svůj příspěvek.

Naprosto souhlasím s obhájci této porodnice, že zavírat místní uznávanou porodnici a vše směřovat do těch přístrojových je pro mnoho žen upřednostňujících přirozenější a k dětem i jim mnohonásobně prospěšnější postupy velké zklamání.

Nebylo by možné nabídnout stávající prostory pro porodní asistentky a zřídit centrum přirozených porodů s využitím práce současných gynekologů coby určité supervize, ale ne nezbytnosti 24/7 být na místě? Takto by zůstala alespoň možnost pro zájemce o přirozené porody zachována a jen část rodiček by byla nucena dojíždět do Liberce. V zahraničí jde o naprosto běžnou praxi.