Klara 68 |
|
(30.7.2019 16:59:20) Úplně běžné to není, ale výjimečné také ne. Ve většině 1. tříd je minimálně několik dětí, které 1. září plynule čtou a učitelky s tím počítají. Myslím si, že když je náplní hodiny naučit se jedno písmenko, musí kolem toho být spousta zajímavých činností, že je ve finále jedno, kdo to už uměl a kdo ne. Slabikovat snad příčetná učitelka ty plynule čtoucí nenutí (i když snad jednou to tu někdo psal). Jednou jsem četla (ale už nevím, jak důvěryhodný to byl zdroj, ale snad nějaký psycholog či pedagog), že známkou výjimečného nadání je umět číst plynule PŘED čtvrtými narozeninami. Všechny moje děti se to naučily až ve čtyřech letech (a já taky), takže žádná genialita A beru to tak, že někdo je bez plín třeba v roce a někdo až skoro ve třech, tak stejně tak někdo čte ve čtyřech a někdo v sedmi.
|
Ropucha + 2 |
|
(30.7.2019 19:40:25) Kláro, tomu bych věřila, že čtení po čtvrtých narozeninách je prostě jen rychlejší, nicméně standardní vývoj. Jsou země, kde se děti plošně učí od pěti nebo právě už od čtyř let. V šesti letech, jak je tomu u nás, se všechny děti (nemají-li specifickou poruchu) naučí velice rychle, během pár týdnů, jsou už evidentně zralé.
|
Ropucha + 2 |
|
(31.7.2019 12:59:25) Valkýro, podle toho, co vidím sama na sobě a svých již dospělých dětech, je to opravdu jen rychlejší vývoj a dejme tomu jistý jazykový talent. Určitě žádná všeobecná genialita. Ano, děti dodnes nadprůměrně hodně čtou, samy dobře píší, čestinu ve škole mají bez práce, ale je to prostě jen zaměření, podobně jako jiní vyhrávají olympiády třeba z chemie. Bez další práce to člověku celkem k ničemu není.
|
|
|
Termix |
|
(30.7.2019 20:01:05) Až budu u počítače a mít trošku více času, napíšu ti k tomu více soukromě.
|
|
Federika |
|
(30.7.2019 20:43:44) Buchli, moje dvě děti chodily do Year 1, anglický první třídy, od pěti let. Učily se normálně číst , psát počítat, měly cosi jako prvouku. Škola byla denně do 15.30. Číst se naučily hodně rychle, měly k dispozici spoustu obrázkových knížek, kde bylo na začátku jen pár jednoduchých slov, zároveň pak dělala spellingy psaly skupinky podobných hodně krátkých slov, takovou jednoduchou metodou, nebyl to těžký. Ta metoda,kterou se děti učí číst v angličtině se myslím jmenuje "globální", učí se celý slovo, s výslovností, jako obrázek a jde to hodně rychle. V český první třídě četly děti rozhodně líp anglicky než česky, ta angličtina je prostě lehčí.
|
K_at |
|
(30.7.2019 21:22:36) Fed, to byla asi tzv geneticka metoda....????
|
Federika |
|
(30.7.2019 22:44:14) Kat, ne, to určitě ne. Genetickou metodou se děti naučily číst samy, česky. To prostě hláskovaly, dávaly si jednotlivá písmenka k sobě. V tý angličtině by to takhle nešlo. Zapamatovaly si slova jako obrázky. To slovo se jinak píše než čte.
|
K_at |
|
(30.7.2019 22:46:21) Fed, no jo! Ja ji v praxi neznam. Jen se mi vybavila knizka s genet.metodou. Ale uz nevim, jak to v praxi deti delaji. Dik!
|
|
X__X |
|
(30.7.2019 22:56:14) federiko, já mám pocit, že tomu se říká globální metoda čtení, když se děti učí číst slovo jako celek.
|
Federika |
|
(30.7.2019 22:58:30) Jo, globální, to jsem právě psala. Zajímavý je, že se naprostá většina dětí naučí číst anglicky rychlejš než česky.
|
X__X |
|
(30.7.2019 23:08:01) aha, sorry, to jsem nějak přehlídla a chtěla jsem být za chytrou
tak ono i v češtině se děti klidně naučí číst rychle, na začátku prosince už mívají slavnost čtení, kde čte celá třída a ani u jednoho děcka jsem nezažila, že by ve třídě měli někoho, kdo by to nezvládnul. čtvrt roku mi nepřijde jako dlouhá doba, ale samozřejmě nevím, jak dlouho to trvá v angličtině.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(31.7.2019 8:54:22) většina dětí čte kolem Vánoc, ale některý to nezvládají ještě dost dlouho potom, a druhá věc je pak to porozumění, někdo nechápe, někdo si nepamatuje, a to si s sebou nesou i na druhý stupeň, než schopnosti rozumět textu se nemůžou učit, a tento problém má spousta dětí nejen kvůli inteligenci, péči rodičů, ale i děti s dys, neuvěřitelně to omezuje nejen v jazycích, většina lidí ještě rozumí tomu, že mají problém v dějepise, ale neuvěřitelně to škodí v chemii, fyzice i matematice dokud nečtou s porozuměním, nemají zvládnutý dys, nemůžou se sami naučit téměř nic, teda můžou, ale zase to předpokládá spoustu snahy navíc
|
Vítr z hor |
|
(31.7.2019 10:52:06) Je otázka, v čem ta předškolní schopnost čtení tolik napomáhá pozdějšímu porozumění textu (čtení s porozuměním v první třídě chápu jako základní porozumění slovům a větám, která dává dítě dohromady). Možná jde jen o čas, tedy o ten náskok, které dříve čtoucí děti mají.
Rozhodně toho času děti zas tak moc nemají, zvlášť pokud se sejdou blbé okolnosti, jak píšeš (dys, rodina, dlouhé lhůty v PPP a podobně). Když se nenaučí funkčně číst do cca 11 let, tak už je v podstatě pozdě...
|
Yuki 00,03,07 |
|
(31.7.2019 21:09:20) náš prostřední v 5 letech odmítal písmenka, dokonce ve školce prohlásili, že nebude moc chytrý, o půl roku později četl, z atlasu, s porozuměním, jak to udělal nevím, každopádně je rychločtenář, neumí ale číst dobře nahlas, kvůli dysfázii asi a je docela těžký dyslektik, prostě někdy se to naskládá divné 😁
ale čemu to pomáhá, když čte před školou, hlavně tomu, že kdo má zájem o informace už jako malý, ten přemýšlí úplně jinak než ten, komu je to jedno, a ani nezáleží na tom, jestli čte sám, nebo chce, aby někdo četl jemu
|
|
|
|
|
|
|
boží žena |
|
(31.7.2019 13:06:56) já tuhle narazila na metodu čtení,, zvláštní, sfumato a to jsem se pobavila
|
K_at |
|
(31.7.2019 13:16:43) Bozi, no neznam, ted jsem jen koukla, co ze to ma byt. Netusim, jak vypada praxe, ale zni to logicky, nebot to zapojuje asi vsechno od rozvijeni percepci, dechovych cviceni az po dramatak.....
|
|
Vítr z hor |
|
(31.7.2019 13:56:31) Zní to divně ale náhodou...někteří učitelé přejímají prvky ze sfumata do běžné analyticko-syntetické metody. Třeba při přechodu ke čtení slabik začínají od S. Nejdřív se syčí sssssssssss, načež se přidá nějaké samohláska. třeba SSSSSSSSSSSI.
|
|
|
|
|
|
|