| boží žena | 
 |
(31.10.2009 11:05:10)
no mě se třeba z modelu otec pracuje, matka je doma, dělá špatně, takže já jsem ráda za emancipaci, že tento model nemusím dodržet a to nejsem žádná kariéristka, dřív žádná volba nebyla
rovnoprávnost ano na tom je třeba ještě zapracovat (stejné platy, po rozvodu děti ve střídavé péči..), ale to, že máte pocit, že tato emancipace byla k ničemu, protože žena pracuje na dvě směny, to je vaše chyba, to aby chlap začal něco v domácnosti dělat, si musíte zařídit sami, neumím si představit, jak by v tomto měla zařídit společnost
takže hurá emancipace a nemyslím si , že ničemu nepomohla
|
| boží žena |
|
(31.10.2009 11:05:47)
tedy, že zrovnoprávnění žen nikomu nepomohlo
|
| boží žena |
|
(31.10.2009 11:16:12)
a to že se někomu model žena doma , muž v práci líbí a nejde to uskutečnit, tak za to emancipace nemůže ( žádná žena není nucena chodit do práce, když tady máme tu emancipaci), zato může ekonomická situace (žena je nucena chodit do práce kvli penězům)
|
|
| Grainne | 
|
(31.10.2009 14:17:14)
Pomohla, ale neosvobodila, v tom vidím zásadní rozdíl.
Společenský systém se bleskově přenastavil na fakt, že žena vydělá, tudíž není třeba tolik platit muže, aby zachoval určitou úroveň rodiny.
Už se ovšem nepřenastavil tak, aby JEDEN Z PÁRU, nikoliv jen muž, vydělal tolik, aby druhý mohl bez újmy na životní úrovni rodiny o tuto rodinu pečovat.
Tady se převážně objevuje kritika jednotlivců, kteří odmítají vykonávat domácí práce, nebo minimálně nechtějí uznat svůj poloviční díl. Jenomže to je chyba jednotlivce, na kterou se poukazuje, já vidím chybu v nastavení společnosti, která prakticky až na výjimky neumožňuje volbu mezi rodinou a prací.
Svobodně se rozhodnout, kdo bude pečovat a kdo vydělávat, prakticky nelze. Nemá smysl se obouvat do jednotlivých mužů, ale tenhle systém, kdy oba musí prodávat na trhu práce své schopnosti, není výhodný pro jednotlivce v páru, ale pro ty, kdo z jejich práce těží. Těží především z levnější práce ženy.
|
| boží žena |
|
(31.10.2009 14:27:47)
Já bych chěla znát, kde existuje společnost, kde to takto nastavené mají, to znamená, že jeden z páru pracuje a jeden je doma.
|
| boží žena |
|
(31.10.2009 14:29:43)
A hlavně proč si vybírat mezi tím, proč nejde dělat obě dvě věci najednou a oba dva v páru??
Jako když sem doma (momentálně na rodičovské) tak to znamená, že se tedy starám o domácnost a partner už nemusí?
|
| Grainne |
|
(31.10.2009 14:36:49)
Jde to, pokud to tak nefunguje, je tam chyba, ale tu musí řešit pár, nebo, pokud to nedokáží, odborník na vztahy. Pokud ne, zbývá smíření, nebo rozchod.
|
|
| Grainne |
|
(31.10.2009 14:40:57)
Když to beru z osobního hlediska, my jsme schopni se v páru plynule pohybovat mezi všemi modely - tedy oba pracují, pracuje muž a žena je doma, pracuje žena a muž je doma, aniž by se kdokoliv stal tím ukřivděným a znevýhodněným. Nejsem schopná posoudit, jestli je to tak ideálně objektivní, nebo je to o pocitu, že tím nestrádáme.
|
| boží žena |
|
(31.10.2009 14:43:31)
no tak my se tak pohybujeme taky, zvládnout se to dá, ale jen proto, že je to dočasné. Představa, že jeden nebo druhý jsme trvale doma pro nás není.
|
| Grainne |
|
(31.10.2009 16:50:04)
BŽ, u nás se to taky odvíjí spíš od vnějších podmínek, než z nějakého přesvědčení o trvalém způsobu života, za ideální bych považovala spíš možnost dobrovolného výběru.
|
|
|
|
|
| boží žena |
|
(31.10.2009 14:31:26)
spíš si myslím, že je to výsada bohatých, tento model a tudíž za to nemůže společnost jako taková, která nastavila, že žena dělá obojí, ale ekonomika
|
| Grainne |
|
(31.10.2009 14:38:09)
Společnost je v dnešní době úzce provázaná s ekonomikou, ekonomika určuje pravidla společnosti, takže je to celkem jedno, ale nemůžu ti odporovat.
|
|
|
| Grainne |
|
(31.10.2009 14:35:46)
Taková společnost už neexistuje, škoda.
|
|
|
| Žžena |
|
(31.10.2009 20:41:11)
Grainne,
já bych chtěla slyšet, kde byl kdy funkční Tebou omílaný model "jeden uživí rodinu a druhý se o ni stará". Střední třída ve městech? Protože co vím ze "starých dobrých časů" z naší rodiny, která kam až jsme dohledali byli chalupníci na venkově, tak pracovali muži, ženy a vesměs musely i ty děti. Žádné "žena doma u dětí" nebylo (leda v šestinedělí). Muž z práce nosil peníze, to ano, ale na zaplacení čeho všeho... žádná hypotéka, minimum potravin (mouka, cukr, kafe) - ostatní z vlastních zdrojů, dovolenky, kultúra a podobné záležitosti - neexistovalo.
Prabába netrávila dny u plotny ani s dětmi na dvorku, makala na poli (a ještě ne vlastním), děcka podle věku jí visely na zádech v chůvce, lezly mezi řádkama brambor, lítaly po okolí nebo makaly s ní. Pokud se konalo nějaké "pečování o rodinu", tak to muselo být hodně jiné než náš současný "bábovkový model"...
Péče o domácnost taky měla dost jiný rozměr v domácnosti s hliněnou podlahou, latrínou v rohu zahrady a vodou ve studni. Vaření bylo taky dost o něčem jiném než "teplé večeře", "výživná strava pro všechny", "pestrý jídelníček" atd.
A taky je značně diskutabilní ten pojem "uživení rodiny" a "slušná úroveň" atd. Když se tady zeptáš, co to znamená, má teda živitel přinést donl částku, ze které se zaplatí slušný bydlení (což pastouška ve které žila naše prabába není), kvalitní jídlo (to se z pradědem vydělaných peněz prakticky nekupovalo, jedlo se to, co bába s děckama vypěstovali, vyměnili atd), ošacení (boty s žirafou děti fakt nenosily, vesměs nenosily boty žádné...), pořádné vzdělání dětí, aspo%n jednou ročně nějaká ta dovča atd atd. Skladba věcí které se kupovaly za ty peníze co zaměstnaný člen rodiny kupoval před 80 lety byla úplně jiná. A na tehdejší poměry má většina z nás haldu věcí, které jsou přinejmenším zbytné.
Uživení rodiny na úrovni dovolení si všech vymožeností co doba nabízí je dnes stejně jako bylo dřív buď možné tehdy, pokud má jeden člověk nadprůměrný příjem, nebo pokud průměrný, tak halt musí být těch vydělávajících víc.
|
| Grainne |
|
(31.10.2009 20:54:50)
Žženo, vážně nevím, na co reaguješ, pokud vím, fungoval "za první republiky" v "lepších rodinách", tím je myšleno měšťanské rodiny - úředníků, lékařů, důstojníků.....
Ti byli schopni uživit rodinu, služka nebyla výjimkou, manželky se neopouštěly.
Dnes kupodivu nefunguje, protože muž nezajistí týž standard, daný pro dnešní dobu. Toť otázka - proč?
Ideál je, že žena může jít pracovat, ale nutně nemusí. Dneska spíš musí. Ideál by byl, kdyby žena uživila rodinu stejně, jako muž. Jenomže ten ideál by nebyl tak snadno manipulovatelný.
|
| Žžena |
|
(31.10.2009 21:08:39)
Grainne,
dneska jsou taky profese, kde chlap uživí ženu, širokou famílii i paní na uklízení. Asi to nejsou ty samé jako za císaře pána, ale jsou. Ani tenkrát ale nebyli všichni doktoři, všichni oficíři atd. za vodou, i v rámci těchto profesí byly značné rozdíly ve výdělku.
|
| Grainne |
|
(31.10.2009 21:27:26)
Žženo, já to tu neprezentuju jako obecně vhodnou normu, ale jako určitou možnost, která by mohla být vnímána jako společensky přijatelná a ekonomicky možná. Klidně i v opačném pojetí - muž v domácnosti, žena budující kariéru. Není nutno přejímat cokoliv z minulosti jako obecný vzor, ale jako možnost, klidně i s patřičnými vývojovými úpravami, což je právě ten pečující muž.
|
| Žžena |
|
(31.10.2009 21:35:49)
Grainne,
ale tato věc společensky přijatelná i ekonomicky možná byla a je - u lidí, kteří si to mohou dovolit.
To je přece pořád stejný...
|
| Grainne |
|
(31.10.2009 21:38:52)
O čem píšu? Proč to není možný jako volba? To už se točíme v kruhu, tam jsem totiž začala.
|
| Grainne |
|
(31.10.2009 21:42:33)
Nu, jinak tu chceme svobodu a rovnoprávnost, ale nějak míň se nám chce přijímat nevýhody, s tím spojené.
Navíc jako argument se používají čím dál okrajovější příklady nefunkčnosti.
Jistěže je rozdíl mezi měšťanskou rodinou a rodinou chudičkého domkáře. Nepíšu tu a tom, že je nutné bez výhrady přejímat dobu se vším všudy, ale to, co může být vhodné a výhodné a to, co může někomu vyhovovat, aniž by na tom tratil společensky a ekonomicky.
|
| Petra Neomi | •
|
(31.10.2009 21:47:47)
No, to jistě může,ale to je mimo téma diskuse, ne? Emancipadce zkrátka muže nijak zvlášť neosvobodila, zodpovědní vždycky závazky ctili a ctít budou a nezodpovědní berou kramle tehdy i teď. Lidská povaha se v zásadě nemění.
|
|
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(31.10.2009 21:09:09)
Manželky se opouštěly, pochopitelně, jen bylo daleko problematičtější se rozvést, protože sňatky uzavřené v kostele byly jen těžko právně "rozlučitelné".
Doporučuji jako povinnou četbu - Émile Zola: U rodinného krbu. 
|
| Grainne |
|
(31.10.2009 21:29:27)
Monty, asociálové se zvesela vraždí dodnes, největší procento vražd kupodivu nepřipadá otrlým mafiánům, ale "domácím zabijačkám", jak to poněkud otrle nazývají pánové z kriminálky.
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(31.10.2009 21:10:29)
A díky problematické rozlučitelnosti manželství se taky manželky (i manželé) dost často vraždily/i.
|
|
|
| Ananta | 
|
(1.11.2009 10:51:41)
Tak nějak jsem to chtěla taky napsat, abychom si to tady moc neidealizovali. Ještě bych k tomu přidala, že žena musela většinou držet pusu a krok jinak bylo zle.
|
| Grainne |
|
(1.11.2009 11:05:46)
Ananto, já bych to držení pusy a kroku tak nějak neidealizovala, ty ženy odpradávna využívaly jiné prostředky k hýbání rodinou a světem.
Uznávám, že je fajn, když na to můžeme jít přímo, ale ne nadarmo se říkalo, že muž je hlava a žena krk, který tou hlavou hýbe.
Myslím, že bys mluvila jinak, kdyby tě kamarádky a známe neustále ponoukaly k "zařazení se" do lajny. Patrně se tu vyskytují samé silné ženy, kterým je tohle vážně šumafuk, to taky chápu, protože se nikde nenacházím, nemůžu být vyvržena.
Pro spoustu ostatních to není tak jednoduché a mám pocit, že se v tom docela melou a ve finále podlehnou. Neberem "jiné", ať už jsou jiní jakýmkoliv způsobem. To je myslím trochu česká potíž.
|
| Ananta |
|
(1.11.2009 11:10:34)
Tak mě kdyby někdo ponoukal abych šla do lajny, tak ho pošlu k šípku, já kolem sebe moc lidí nepotřebuju. Pošli je tam taky...
|
| Grainne |
|
(1.11.2009 11:17:29)
Ananto, já je tam posílám taky, jenomže znám vážně málo lidí, kteří nepotřebujou žádný spolek, v realitě jsem vlčice samotářka, která si hlídá jenom to svý doupě.
Jde o ty zmatené další, není nutné omdlívat blahem, že v zájmu společnosti kdesi poletuju s mokrým hadrem, hopsám za pultem, už i vzhledem k tomu, že tady společnost plýtvá invencemi a vzděláním mnoha žen, které tam nepatří. Nejde o to naplňovat společenské ideály pod vlivem ideologie, jde o to, naplnit své ideály, nebo taky jenom kapsu a to taky není třeba vnímat až tak vznešeně, že to bylo vybojováno, tak teď to musíme běžet naplnit, děj se co děj.
|
| Ananta |
|
(1.11.2009 11:50:26)
No vždyť jo, už se do toho nějak motám...já s tím souhlasím. Ani si nemyslím že by někdo hopsal v krámě kvůli naplňování společenských ideálů, prostě nemá jinou možnost, musí vydělávat peníze. To fakt není ekonomicky možné, aby vydělávaly jen muži a chodili do práce jen muži, ono to tak fakt nebylo ani dřív. I ve městě když měli živnosti, tak žena chodila pomáhat, já bych řekla že těch žen, které nepracovaly bylo ve skutečnosti dost málo, akorát pracovaly doma nebo na vesnici u někoho chodily pomáhat. Taky co by dnes doma dělaly, třeba v paneláku při vší té technice... .
|
|
|
|
| boží žena |
|
(1.11.2009 11:34:12)
tak já taky radši budu hýbat rodinou a světem zcela otevřeně, než hledat tajné prostředky jak to udělat neoficiálně
|
|
|
|
| Grainne |
|
(1.11.2009 19:26:15)
madelaine, nastolit se to nedá, ale obhajovat ano.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.11.2009 19:44:10)
Když mně pořád není jasný, co obhajuješ. V téhle společnosti je celkem dost chlapů, kteří uživí v pohodě rodinu a žena může zůstat doma. A uživí ji slušně. Ovšem, trochu se změnily nároky všech zainteresovaných aktérů. Před sto lety lidé neměli auta, takže neplatili vozidlo, benzín, povinné ručení, pojistku, parkovné, garáž, servis, myčku, opravy... Nelétalo se na dovolenou na Seychelly, jezdilo se na "letní byt" do Černošic. Nebyly pračky, myčky, ledničky, domácí kina, svého času nebyla dokonce ani elektřina. Nesplácely se žádné hypotéky, střední třída bydlela v normálních nájemních domech, ovšem na "dobré adrese". Lidé neměli plné skříně hadrů, padesát párů bot, i když byli "bohatí", protože to prostě nepotřebovali. Chlap měl dva tři obleky do práce, ženská smrděla doma, nemusela se 3x denně převlíkat. Nepoužívalo se tolik kosmetiky, tolik čistících přípravků. Náklady na život byly podstatně nižší. Ono kdyby sis dnes odečetla to, co neplatily naše prababičky a co platíme my, možná by ses divila, kolik procent žen by mohlo zůstat doma s dětmi a nechodit do práce. Kdybych měla čas, tak ti dohledám i platy v jednotlivých profesích a - např. - nájmy nebo mzdy služebných, ale fakt ten čas nemám a navíc je mi blbě, něco na mne leze.
|
| Grainne |
|
(1.11.2009 19:59:56)
Začnu od konce, taky na mně něco vlezlo, brrrrrr, takže místo jiné zábavy procvičuju mozek a prohřívám se poblíž kamen.
Co píšeš, je nepochybně pravda a já nemám námitek, on ne každý, aby se zahřál, je ochoten si doběhnout pro to poleno, který ještě před tím musel nařezat a naštípat a co si budeme vykládat, otočit knoflíkem je pohodlnější a......nákladnější.
Tozéž se týká ostatních disciplín, o kterých píšeš. Uvařit doma "pořádné jídlo" vyjde levněji a je řekněme pořád hodnotnější, než nějaká ta kdesi na plastiku zhltnutá rychlovka, nebo polotovar, o večeři v kvalitní restauraci nemluvě, prát se nutně nemusí jen v Arielu......
Je to otázka volby, tak si ji tu obhajuju a tu a tam si říkám, že spousta lidí ani neví, že je to zcela legální volba i přes to, že maminka omdlívá, tatínek se děsí a kamarádky se distancují.
|
|
| Grainne |
|
(1.11.2009 20:04:18)
Jinak statistik mi netřeba, já se do žádné statistiky v průměru prostě nenapasuju, kdybych se rozkouskovala, což dělat nehodlám, takže mě nějak statistiky v průběhu časů přestaly zajímat.
To je taky důsledek mého bláhového počínání. Zjišťuju, že jak jsem byla zpočátku ze všeho dost nervózní, nějak se v tom začínám spokojeně rochnit.
Docela by mě zajímalo, co bych udělala, kdyby někdo přišel s nějakou tou nabídkou snů - jestli bych odolala.
|
|
| boží žena |
|
(1.11.2009 20:11:45)
Tak třeba já, momentálně matka na mateřské, já se přiznám.... já se nudim, dost často, proto taky brouzdám na netu
"jiné hobby" občas provozuji taky, ale to dítě tu je a "ruší", tím vůbec nechci říct, že mě otravuje.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.11.2009 20:57:25)
To je další věc. Na venkově nebo na malém městě v rodinném domku se zvířectvem, pokud žena "zůstane doma", bude dělat prakticky totéž co dřív - starat se o zívřata, zahradu, dům, děti, manžela. Ve městě v bytě - co by proboha celý den dělala? Ony se dřív ty ženy v domácnosti neválely na fotelu (mluvíme o střední třídě), to byly normální managerky provozu domácnosti.
Dovolím si ocitovat z knihy "Člověk na Moravě 19. století", kapitola "Žena ze středních vrstev".
Základní funkcí, kterou žena plnila ve středostavovské rodině, byla uznávaná a ceněná role hospodyně velkých domácností a kuchařky. Dobrá hospodyně byla pro zajištění domácnosti podobně významná jako kvalitní práce řemeslníka, byla to role, kterou rodina i reprezentovala skromný blahobyt a "solidnost" navenek, spojená se zabezpečením rodiny nejen dobrou stravou, ale také prádlem, a to i pro budoucí rodiny dětí, čili stále ještě vzácnými statky. To také usnadňovalo vstup další generaci do života, pomáhalo udržet životní standard v nové rodině, patřilo k prostředkům reprezentace "stavu". Podobnou roli hospodyně neměla žena ani v horních, ani v dolních vrstvách společnosti.
To však neměnilo základní vztahy mezi mužem a ženou v domácnosti, její postavení v rodině. Lze to názorně přiblížit příkladem: v roce 1905 Zdenka Janáčková dostala při návštěvě příbuzných ve Vídni žlučníkový záchvat - bylo nutné přivolat manžela, aby dal svolení k operaci, protože vdaná žena se nesměla dát operovat bez dovolení svého muže.
Funkce hospodyně určovala i vztah středostavovské ženy k práci. K ní byly dívky vychovávány odmalička. Vedení domácnosti byla, snad to tak lze říci, práce kvalifikovaná, bylo k ní třeba školení, zacvičení; neprováděla se jen podle pokynů, hospodyně se musela i rozhodovat a řídit pomocné domácí práce. Selky řídily část hospodářství a v bohatších řemeslech vedly domácnost, v níž se poskytovaly služby tovaryšům. V chudších oborech (tkalcovství, ševcovství, krejčovství) ženy zase mnohdy pomáhaly i v řemesle. Podobně tomu bylo v rodinách začínajících podnikatelů (ženy se staraly např. o úpravy zboží před expedicí). V dalších generacích však již zastávaly kvalifikovanou práci v rámci strategie rodinného podniku. Za obvyklé se považovalo v rodinách právníků, středoškolských učitelů apod. žijících ve městech poskytování ubytovacích služeb studentům ze spřízněných nebo známých rodin, čímž manželka vylepšovala příjem rodiny. Tyto pracovní aktivity žen včetně práce např. v otcově nebo manželově obchodě se považovaly za přijatelné. Nepřípustná a zdrojem posměchu byla ve středních vrstvách práce žen za mzdu stejně jako např. nošení břemen na veřejnosti.
|
| Grainne |
|
(1.11.2009 21:18:24)
Jde jen a pouze o to, že na tom není nic tak špatného, pokud to někomu funguje. Ta žena ostatně byla ctěná a vážená. Nějak jsme sice svobodné, ale tu a tam mám pocit, že některé z nás si tu svobodu spíš, než užívají, řádně vyžírají a že by byly ctěné a vážené...........
Jenomže dnešní manžel tak nějak nemůže svou ženu ctít a vážit si jí za něco, co kdysi dokázala poskytnout jen ona. Dnes ona umí totéž co on a po něm se chce, aby převzal část jejích tradičních povinností. Proč ne, ale je nutné se smířit zároveň s tím, že žena ztratila své výsostné postavení ženy jako matky a hospodyně a pokud zrovna nemá to štěstí, že je muž schopen ji přijmout za "parťáka", neví ani jeden kudy kam.
Byl v tom určitý řád, o který se všichni opírali. Netvrdím, že je to jediné správné, máme spoustu možností, jak naložit se svým životem a se svým ženstvím. Nepopírám všechny výhody, které z toho plynou, jen s těmi výhodami přichází i určité negativní jevy, které jsou zákonitou součástí vývoje k rovnoprávnosti. Tu a tam máme patrně problém s přijetím těch doprovodných jevů, včetně toho, že muž s tím není ztotožněn a jaksi nespolupracuje.
|
| Žžena |
|
(1.11.2009 22:11:19)
Grainne,
já o tom celkem často přemýšlím z druhé strany - pokud tedy já řeknu, že ve své rodině budu mít tradiční rozdělení rolí - a pokud i sama s tím budu srovnaná a bude mi to vyhovovat - co můj muž? On je pak nucen taky být ve "své" roli - a ptáš se i muže, jestli on toto chce?
Protože tak nějak zatím operuješ s proměnnou "muž" jako ve smyslu "ten prostě pracuje a jeho práce je hodnotná a automatická a jemu přirozená" - když žena dělá u pásu, je to na prd a akorát se tím obírá o možnost být doma. Ale oni u toho pásu dělají i ti chlapi. A taky dělají popeláře, i u té kasy je vídám, řídí různé dopravní prostředky (třeba hovnocuc), dělají všelijaké poskoky a podržtašky a celkově myslím, že výčet "zbytečných" povolání vykonávaných muži je asi stejně obsáhlý jako u žen...
Třeba můj muž je ten vědec (tedy má z titulu této profese nějaký ten společenský kredit). A jak už tu padlo, ne každý vědec vymyslí lék a rakovinu, dokonce zdaleka ne každý vědec vymyslí lék na cokoli (oni totiž nejsou vědci jen v medicíně) a už vůbec ne každý vědec přinese za své vědcování domů výplatu, ze které by slušně (či vůbec) uživil rodinu.
Ten můj vědec je si toho vědom a možná je divnej, možná to mají všichni ostatní chlapi jinak, co já vím, s jiným jsem nežila, ale kdybych dostala nabídku na povolání placené lépe než je to jeho, s klidným srdcem a oboustranným potěšením si to vyměníme: na rodičovskou (a asi dlouhou, protože plánujeme domácí školu) by šel on.
Jsme taková výjimka? Skutečně jsou všichni muži tak spokojení v roli živitele, skutečně si všichni pochrochtávají když pomyslí na to, že když jejich firma krachne, nebude mít rodina co do huby? Skutečně mají oni (narozdíl od žen) tak nějak paušálně ze své práce jen pozitivní pocity? SKutečně má jejich práce (narozdíl od práce těch uklízeček, prodavaček a šiček potahů) smysl?
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 8:29:11)
Žženo, nevím, jestli sis toho všimla, ale tenhle model shledávám ve svých počátečních příspěvcích jako stejně hodnotný, vnímám, že doba pokročila. Poukazuju spíš na to, že je pořád vyzdvihován jen model oba pracují za každou cenu a ten neshledávám jako výhodný pro všechny, že lze hledat i jiné cesty. Bohužel se dikuse pořád odvíjí jedním směrem - tady se už přesunu k dalším příspěvkům:
Nehájím jeden model jako jediný správný, ale hájím ho v rovnocenné řadě se všemi ostatními a jen proto, že je možné o něm přemýšlet a případně, je li to pro konkrétní rodinu vyhovující, uvést ho do života a pokud možno bez sankcí v podobě nevinné - tedy hloupých poznámek, nebo v té horší podobě - vyčlenění z nějaké skupiny sblížených lidí. Záměrně nepíšu přátel a kamarádů, kdo z nás jich má tolik takových, kteří nás neopustí ani pod mostem.
Samozřejmě to vyžaduje spolupráci a souhlas obou patrnerů, takže ANO, já se ptám svého muže a postupujeme podle okolností tak, aby co nejmíň tratila rodina. Známe všechny modely a momentálně se situace jeví v téhle podobě nejlepší. Kdykoliv se může změnit a budeme postupovat jinak, proto by mě ani nenapadlo tenhle model prosazovat jako jediný správný.
Pokud ho tady hájím, tak jenom proto, abych poukázala na to, že nemusí být ihned zatracen jako ženu ubíjející. Někdy to může být naopak.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 8:36:25)
Tedy model žena pracuje, muž pečuje. Snažím se hájit ty poněkud méně společensky přijímané modely. Tenhle je zrovna jedním z nich.
Jde o to, že diskuse se stáčí pořád tam, že se snažím ženy postrčit k plotně a muže na pracoviště. Tak to určitě ne.
Zasjaj, já naopak nemám námitek, aby žena, nebo muž považovali rodičovství za náplň svého života a povolání, nebo dokonce poslání. Společenský přínos je nepochybný v případě vychování jedinců, schopných se začlenit do společnosti a být pro ni přínosem. To platí v případě výchovy vlastních, nebo přijatých dětí. Nemusí se nutně jednat o biologické potomky, ale nevylučuju to. V obou případech je to určitá oběť - omezení sama sebe.
|
|
| Žžena |
|
(2.11.2009 8:52:00)
Grainne,
z toho co píšeš skutečně nebylo zřejmé, že brojíš i za muže-pečovatele, vzhledem k tomu, že jsi v souvislosti s tím opakovaně zůrazňovala ženství, mateřství... což jsou atributy pouze ženského pohlaví.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 9:00:49)
Tak to už jsem byla poněkud zahnána jedním směrem. Zase nejsem taková hvězda diskusí, abych přehledně pojala všechno.
Trochu mi nejde pod nos jenom to povinné směřování žen na pracoviště. Nebo ještě přesněji - obou na pracoviště. Jeden čas jsem měla docela problém s tím, že je přece ostudné, když člověk nepracuje někde na pracovišti, ač se nedá říct, že kdokoliv z nás byl zrovna doma, se tam jen tak bezcílně poflakoval u televize.
Pro mě to má určitou hodnotu, že poskytnutý servis nespočívá jenom v naplnění hladového žaludku a vypraných fuseklích, ale pokud je pečující osoba v klidu a vyrovnaná s tímhle stavem, poskytne i zázemí a únikový prostor - co si budeme vykládat, dnes na většině pracovišť nevládne přátelská idylka.
Samozřejmě tohle nemůže poskytnout jedinec, vynervovaný a nevyrovnaný s takovým stavem, takže proč nepoukázat na to, že to není nic, zač by se člověk musel stydět.
Není to pro všechny a ten, kdo má potřebu vytvářet hodnoty někde jinde, než doma, má tu možnost mít a to rovnoprávnou, jen píšu o tom, že i "bábovka" je hodnotná.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 9:05:14)
Ještě poukážu na jednu věc, v dnešní době aktuální.....ztráta zaměstnání. Někdy je to víc problém psychologický, tvrdí se, že obzvláště pro muže, že ztrácí jakýsi smysl života.
Jenomže pokud bude pečovatel stejně vážen, jako živitel, nemusí se muž nutně hroutit, může to naopak vzít jako výzvu k něčemu novému bez "újmy na cti".
Pořád nás totiž ničí tahle společenská klišé víc, než sám stav věci. Snáz a lépe by se nám všem s tím vyrovnávalo.
|
| Žžena |
|
(2.11.2009 9:08:24)
Grainne,
já myslím, že nezaměstnaný se nehroutí z toho, že je doma ve "společensky podřadnější pozici", ale z toho, že nemá z čeho platit složenky, když nemá ten příjem...
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 9:22:36)
...a to by ses divila.
My totiž pořád počítáme s tím, že budeme zaměstnaní a mnohdy jde jenom o to, upravit spotřebu na jinou úroveň. To je totiž mj. součástí takového rozhodnutí.
Samozřejmě nepopírám, že někdy to opravdu nelze, ale to jsou už opravdu o předlužení a to je na jinou diksusi.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 9:36:10)
Grainne,
když já ti nevím. Znám strašně málo ženských, kterým by vyhovovalo být doma - vyjma těch, které se doma mohou zároveň věnovat své práci, třeba výtvarnice, překladatelky apod.
Většinou slyším i od "vícedětných" matek nářek nad tím, jak už jim to doma leze na mozek a šly by klidně do práce "mezi lidi" za symbolický plat aspoň na zkrácený úvazek.
My vycházíme z úplně jiného modelu než ty prababičky - ony totiž předtím, než se vdaly, žádný extra zábavný život neměly a tudíž nemohly srovnávat, nemohly postrádat. Jednou dvakrát za sezónu na nějakej jiřinkovej bál se dostaly i jako vdaný, pokud zrovna nebyly v jiném stavu nebo v šestinedělí. To není ani tak o penězích jako o změněných potřebách společnosti. Nemusí nutně souviset s konzumem. Prababičky byly do svatby "majetek" svého otce a po svatbě svého muže. Naše generace je daleko víc svobodná a svoboda je, jak známo, poznaná nutnost.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 10:08:58)
Žluťásku,
tak samozřejmě i to, co píšeš, může být a JE práce. Vybrala jsem jen jiné příklady. Kromě toho jsem psala, že většině žen, které znám to nevyhovuje, což nutně neznamená, že není dost takových, kterým to vyhovuje, jenom je já neznám.
Spojitost se zábavou - měla jsem na mysli to, že dnešní člověk vyrůstá a do doby svatby přece jen žije jinak než před sto lety a je logické, když mu to bude chybět ("to" - setkání s přáteli, kino, dískotéka apod.). Pochopitelně jsou lidé, kterým to nechybí a ani tak nikdy nežili, ale těch bude zřejmě menšina. Takže ty prababičky nemohly litovat ztráty něčeho, co nepoznaly, zatímco dnes je to jinak.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 10:20:47)
Tak na nedostatek svobody si taky nestěžuju, možná je základním předpokladem to, že patrneři jsou s určitým řešením srozuměni a stav věci není dán nadřazeností jednoho nad druhýma ani ta nadřazenost z toho nevyplyne.
Tady šéfujou všichni, nebo taky nikdo, občas to podle toho vypadá, ale neškodíme si navzájem.
|
|
|
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 10:14:25)
Monty, ono je na místě si položit otázku, co je ztráta a co je zisk a tu by si měl každý položit sám za sebe.
Je to dost pracná záležitost, protože se nejdřív musíš oprostit od výchovy, různých klišé, reklamích triků.....atd. Je toho dost, co se snaží ovlivnit naše vnímání, obvykle ve prospěch někoho jiného.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 10:19:55)
Grainne,
málokdo je tak oproštělěj od všech těchhle věcí jako já. Mám úplně na salámu většinu výdobytků kapitalistické společnosti. Když čtu např. v diskusi, že kuchyň pod sto tisíc vč. spotřebičů není možný sehnat, tak mi to přijde úsměvný - moje kuchyň stála včetně spotřebičů ani ne půlku. Nemám žádný myčky, neberu si hypotéku na bydlení, nemám auto. Jenom mne baví moje práce a neumím si představit být doma a nepracovat. Po devíti měsících "práce z domova" s kojencem jsem skončila na antidepresivech.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 10:22:38)
Monty, pokud jsi s tím takhle srozuměná a spokojená, rozhodně ti to nehodlám nijak vyvracet.
Taky nečekám, že každý bude celý šťastný z polámaných nehtů a třísek v prstech.
|
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 10:06:01)
Monty, vždyť to není nic proti ničemu.
Když chce jít pracovat, může, ale s tím musí přijmout i ten boj na tržnici práce, ať už při získávání, udržení, nebo postupu.
Pro někoho je to dost drsné poznání svobody, navíc ty stesky tu a tam bývají tak trochu falešné, jen aby "se neřeklo".
Znám zase pár kousků, které takto vzdychaje, honem si pořídily další dítko, aby tu svobodu alespoň oddálily a tak nějak moc nevěřím té nešťastné náhodě, na to mi jich přišlo vzhledem ke všem dnešním vymoženostem antikoncepce trochu moc.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 10:11:38)
Teď mě tak napadlo - mám vypráno, pověšeno, vyvětráno, ustláno, zatopeno, další kamna připravena, nádobí umyto........co má touhle dobou za sebou taková úřednice?
Vypité kafe, otevřené PC a pár ťuknutí do klávesnice. To mám taky, jenom ne v zájmu kapitalismu, ale ve svém. No a v práci by se člověk neměl "vykecávat mezi lidmi", ale makat.
Zajímavá logika. Kupodivu to pořád někoho žere.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 10:16:00)
Grainne,
jenže ony ne všechny ženské v práci jsou úřednice, co denně párkrát ťuknou do klávesnice. Taková pošťačka, zdravotní sestra, pokladní v supermarketu, barmanka atd. atd. se v práci fakt nudou do prdele nekopou.
|
|
| Sylvie | 
|
(2.11.2009 10:45:39)
Teď mě tak napadlo - mám vypráno, pověšeno, vyvětráno, ustláno, zatopeno, další kamna připravena, nádobí umyto........co má touhle dobou za sebou taková úřednice?
No, tak já mám za sebou vypravené děti do školy, odvedené do školky, vyvětráno, ustláno... topí mi wawky samy... nádobí umyla myčka, prádlo vyprala pračka... pravda, pověšené ho ještě nemám... kafe jsem vypila, půlku čokolády sežrala  tohle jsou v podstatě věci, které se v pohodě zvládají ještě před příchodem do kanclu, že jo. No a v kanclu jsem vyřídila papírování kvůli přihlášení nového zaměstnance (na poštu hodím cestou do školky), dohledala chybný doklad v pokladně a provedla opravy, zaúčtovala aktuální bankovní výpisy, sepsala instrukce pro našeho nového účetního, který se u nás teprve zajíždí a evidentně není zvyklý na "bordýlek v menší firmě" a zaúčtuje každý papír, který mu šéf (můj manžel) do účta strčí, aniž by se nad ním trochu víc zamyslel a případně ho vyřadil  Nedělám to "ve jménu kapitalismu", ale kupodivu proto, aby manželovi zaměstnanci za svoji práci nejenom dostali peníze (což by manžel zvládl sám), ale taky aby ty peníze prošly řádným procesem danění, čili zaměstnanci aby krom jiného byli zdravotně, nemocensky a důchodově pojištěni. Momentálně si dávám pauzu, ptž hodinka a čtvrt účetní práce mi bohatě stačí (fakt to nežeru... a proto zaučuji novou pracovní sílu  ) a přemýšlím, jestli se po pauze vrhnu do faktur nebo jestli si je nechám na večer a teď si půjdu udělat úkol z angliny (jinak bych ho dělala večer). Práce to je nehonorovaná, ptž to už spíš manžel ocení vyluxovaný koberec než "pár papírů v počítači"
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 10:55:58)
Sylvie, tak to už jsi pokročila od hospodyně ke spolupráci v manželově firmě , jak nám tu hezky vysvětlila Monty, taky jedna z, dnes už by se dalo říct, tradičních rolí.
Přiznávám, že tak nějak bych to pro sebe viděla jako ideál, ale nějak je třeba najít cestu k té firmě.
Ty děti jsem taky vykopla a mezi tím si štípla nějaké to poleno, ale to bych tu seděla ještě večer a vypisovala a pak, docela blbě se píše s mísou těsta na klíně.
|
|
|
| Ananta |
|
(2.11.2009 12:56:11)
Teda Grainne,
"Teď mě tak napadlo - mám vypráno, pověšeno, vyvětráno, ustláno, zatopeno, další kamna připravena, nádobí umyto........co má touhle dobou za sebou taková úřednice?
Vypité kafe, otevřené PC a pár ťuknutí do klávesnice."
Teď jsi mě trochu vyvedla z míry. Doufám že jsi to prádlo prala aspoň v ruce.... Úřednice má nakrmené, umyté děti odvedené do školky, ustláno, umyté nádobí, cestu do práce a od 8 pracuje v kanceláři dalších 8 hodin (asi si mezi tím popovídá s kolegyněmi). To co píšeš musí zvládnout k tomu. Můžu se zeptat jak dlouho nechodíš do práce? Máš pocit že se většina lidí chodí do práce jen flákat a vykecávat? A kdo tě živí? Nějak mi uniká jak může být někdo nezávislý pokud si nevydělává.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 13:04:56)
Ananto, to byl jednak vtípek a druhak předpokládám, že nemáš doma několik lokálních topenišť.
Ne že by se to s prací nedalo skloubit i tak, ale vzhledem k tomu, že je skoro nemožné najít práci na oněch úřednických 8 hodin, je to s vyplazeným jazykem.
Nezávislost je poměrně dost pružný pojem, špičkový chirurg taky není v práci nezávislý, ba, dokonce je závislý na práci uklízečky, která setře pod stolem krev, můžeš to zkusit rozebrat dál.
Nezávislá bych byla patrně v jeskyni za předpokladu, že se budu živit kořínky.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 13:08:50)
Nu a nezávislost s 12 000,- hrubého je při cenách nájmu a energií taky dost relativní.
Partnerský vztah je závislost, ekonomická, emoční a jistě by se našly nějaké další závislosti, proč se tomu tak zuby nehty bráníme? Nezávislý vztah bude těžko existovat - jako vztah.
Nesmí ovšem dojít ke zneužívání závislosti jedním, nebo druhým partnerem, to už je zase jiná káva.
|
|
| Ananta |
|
(2.11.2009 13:12:15)
Grainne, myslela jsem to tak, že pokud by ses ocitla bez muže, jestli jsi schopna se s rodinou uživit.
Jinak si myslím, že opravdu nemá cenu srovnávat poměr práce někoho kdo chodí do práce a ještě má na starost rodinu s někým kdo je doma a stará se o rodinu. To by opravdu musela mít dotyčná hospodářství, krávu, prase, králíky, kačeny atp. jinak v zimě nevím co by dělala. Topení je zádrhel, ale to se dá taky řešit.
Podle mě, když je někdo doma, tak si to nemusí obhajovat, ale nemá cenu hledat argumenty pro stejnou vytíženost. Plno žen s vesnice má taky barák, zahradu a málokterá je doma.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 13:17:26)
S největší pravděpodobností jsem schopná se uživit. Na tom není nic až tak složitého, pokud se člověk oprostí od zbytečných nadstaveb, jako je potřeba uplatnit vzdělání, praxi, uspokojení z práce atd.
Něco jiného je zajistit si holé živobytí a něco jiného je potřeba mít ty nadstavby.
|
| Žžena |
|
(2.11.2009 13:38:51)
Grainne,
k tomu uživení se... se jinak mluví když je Ti -cet a když je Ti -sát, jinak když jsi zdravá než když máš rozjeté kardiovaskulární onemocnění a jinak když žiješ v Praze nebo v regionu s největší nezaměstnaností.
A to skutečně taky pomíjím ty "nadstavby" jako je uspokojení z práce, potřeba uplatnit vzdělání, praxi atd.
Mám pocit, že do jisté doby to nemusí být skutečně problém, aby žena uživila rodinu. Když ale taková situace nastane (poprvé)když je dotyčné 55 a nikdy nevydělávala, je to iné kafe...
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 13:56:28)
Žženo, ale já pořád a pořád dokola poukazuju na to, že způsob života se má odvíjet od momentální situace. Já dokonce předpokládám, že dostatečně soudná osoba tak bude činit, aniž by brala v potaz názory osoby, žijící způsobem života, který nemůže naplnit, protože okolnosti tomu nepřejí, nebo to vůbec neumožňují.
|
| Žžena |
|
(2.11.2009 14:02:24)
Grainne,
od momentální situace, to je právě ono.
Jenže momentální situace o které mluvíš je že jsi celkem mladá a při síle. A brát v potaz pouze toto myslím nestačí.
Každá z nás bude jednou v důchodovém věku. A silnější, zdravější atd. pak už určitě nebudem...
Já právě myslím, že by se měl brát ohled i na tu situaci, která přijde (minimálně že živitel půjde jednou do důchodu, nebo nedejbože bude taky starej a nemocnej).
A pokud chci počítat s tím, že by se mohlo stát v těch mých 55 letech, že bude potřeba abych já uživila rodinu, tak si myslím, že minimálně pro forma musím podnikat jisté kroky už teď... tak třeba abych měla co napsat do CV až se budu v roce 2032 ucházet o místo uklízečky.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 14:07:53)
Žženo, já už dávno neuvažuju v dimenzích co by, kdyby. Nemá to smysl.
V té době už nemusí být nekvalifikovaná lidská práce vůbec třeba. Nebo můžou být na uklízečku kladeny tak vysoké nároky, že je nesplním. Co pak? Myslíš, že se dá připravit na všechny situace?
K nepotřebě v důsledku špatného zdravotního stavu můžu být už zítra, co dneska s tím?
|
|
| & |
|
(2.11.2009 14:10:32)
Zzeno,
pokud je nekdo, cely zivot doma. Tak vetsinou ma tu situaci nejak pojistenou, uspory, zivotni pojistky, uz jenom to, ze nedostatne skoro zadny duchod...
|
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 13:18:01)
Ty zvířata žerou i v zimě.
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 14:09:00)
No já nevím, tohle je takový příliš... patetický prohlášení.
K čemu mu to bude. Fakt jste si tak strašně jistý tím, že po vás už by chlapovi do života slunko nezasvítilo?
Když muže opustíš v jeho 55ti letech, bude to ještě relativně mladej chlap (shodou okolností je ten "můj" stejně starej). Děti budou předpokládám dospělý. Může dělat COKOLI, cestovat po světě, sbalit dvacetiletou kočku, udělat si pilotní průkaz nebo kapitánský zkoušky, může se odstěhovat do Austrálie a pozorovat klokany, může jet do rozvojovejch zemí pomáhat černouškům, může napsat knihu nebo divadelní hru... život není jen o tom sedět s někým na fotelu a listovat albama s fotkama děcek, když byly malý.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 14:15:49)
Monty, tak tahle otázka mě užírala do doby, než jsem potkala patrně jedinýho chlapa na světě, vedle kterýho usínám s pocitem bezpečí a jistoty.
Kdyby chtěl prchat, mohl už dávno a pokud uvažuje o uprchnutí, nikdy mě z toho nevyjímá. Lze to i decentně - třeba na kamion, nebo pracovat do zahraničí......on se ode mně nehne. Já bych se klidně dočasně hnula, ale nemám potřebu bez něj. Prostoru má dost a já taky.
Jsme provázaní něčím úplně jiným, než vnější závislostí. Jeden bez druhého strádáme.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 14:21:54)
Monty, asi se nutně musí potkat dva jedinci, schopní si vytvořit citovou závislost. S partnerem, kterého to děsí, to nefunguje.
S mým ex jsme vzájemnou nezávislost dotáhli takřka k dokonalosti. Zatímco on si lebedil, já jsem strádala. Patrně kdo není schopen takového nastavení, těžko to pochopí, to se nedá vysvětlit.
Nesmí tě to strašit a děsit, ani omezovat. Na to není nastavený každý, nebo by mohli mít pravdu čarodějové a mágové, že k tomu musíme najít ten správný a jediný protějšek, který nás bude provázet nejen tímto, ale i všemi dalšími životy.
Nevím, jak to je, patrně to bude psychikou jedince.
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(2.11.2009 14:12:04)
Žluťásku,
já myslím, že si z toho vytahuješ něco co v tom být nemusí.
Stávají se bohužel i horší věci než že se dva rozejdou a každý si žije po svém. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Nemoci, bouračky, nehody se bohužel dějou a i mladším lidem. Známá před měsícem pochovala třicetiletého syna, který po sobě nechal nemocnou ženu a malé dítě...
Já myslím, že tu finanční závislost tu nikdo nechtěl směšovat s nějakou osobnostní závislostí nebo nerovnocenným vztahem.
Bez všech emocí, některé ženy jsou na svých mužích skutečně FINANČNĚ závislé. Nemají ani topení na dřevo, ani vodu ve studni ani chlív plnej potenciálního masa, ani zahradu se zasa,zenejma okurkama a červenou řepou, aby byly v případě potřeby soběstačné. Skutečně není paušálně pravda, že nevydělávající žena je závislá na svém muži. Ale některé to tak mají
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 14:12:13)
Být na někom závislý je dost ošklivý, protože je to vlastně forma určitýho nátlaku. "Když budeš ošklivej, tak se seberu a půjdu k maminkovi!"
Nějak nechci, aby na mně byl chlap závislej. Chci aby se mnou byl dobrovolně, i když kolem bude běhat fůra mladších, hezčích, s většíma prsama a s pozitivnějším přístupem k šůrování podlah. Závislost mne děsí. V jakýkoli podobě. Společnost pořád bojuje proti závislostem na chlastu, kouření, automatech, ale citovou a materiální závislost budeme podporovat jako správnou? A proč? To mi hlava nebere.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 14:24:03)
Jo, Monty, malér je, že ani jeden nemůžeme odejít k maminkovi, protože tam by se nám stýskalo a plakali bychom oba stejně, což první o druhém a druhý o prvním dobře ví.
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 15:16:37)
Láska a závislost není totéž. Alespoň pro mne ne.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 15:24:52)
Mmch. nedám mu kopačky nikoli proto, že je na mně závislej nebo já na něm, ale prostě proto, že ho mám ráda a je mi s ním dobře. Jenže ono se může stát, že to prostě z nějakého důvodu skončí. Ten důvod není důležitý, mohou být různé. A fakt bych nerada byla s chlapem, u kterého by byť jen teoreticky hrozilo, že si po případném rozchodu přepižlá žíly nebo bude do smrti trudomyslně sedět v pokoji a čumět z okna.
|
| Ananta |
|
(2.11.2009 15:50:39)
"Přepižlá žíly" ty mě vždycky pobavíš. Ale je to jeden z důvodů i pro mě, protože já si nevěřím, nechci aby na mě byl někdo v tomto smyslu závislý i když se snažím být stabilní a zodpovědná ve vztahu, vědomě na tom pracuju.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 15:53:37)
Vidíš, já zas sobě celkem věřím, ale tak nějak z principu nevěřím druhým lidem, "i když přinášejí dary".
|
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 15:57:50)
Ta stabilita a zodpovědnost přišla tak nějak sama, bez přemýšlení a bez výhrad. Do té doby jsem byla dosti nestabilní a nezodpovědná.
Možná chemie, možná láska.....co já vím.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 13:17:54)
No, jenže tady je drobný disbalanc v tom, že špičkový chirurg zvládne v případě nutnosti utřít krev z podlahy, ale uklízečka asi neodoperuje slepý střevo.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 13:20:27)
Monty, to je typický příklad provázanosti všeho. Kdyby vytíral krev, stihne zachránit míň kusů, které by zase mohly chybět jinde. Třeba při vývoji nové myčky na nádobí, nebo dalšího geniálního čistícího prostředku pro prací vytížené ženy.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 13:22:51)
Bez nové výkonnější myčky a geniálního univerzálního cídiče se dá žít stejně dobře, jako bez slepého střeva. Kromě toho když tu krev neutře a náhodou po ní neuklouzne nebo mu do ní neupadne během operace skalpel, tak se taky celkem nic nestane.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 13:30:25)
Valkýro,
jistě, souhlasím s tebou. Navíc mi není jasný, proč bych to měla dělat já na úkor jiné (placené) práce nebo v osobním volnu, proč to nemůže za kilo na hodinu udělat nějaká jiná osoba. Nebudu ubírat práci lidem, kteří ji potřebují a na jinou nemají schopnosti či kvalifikaci. Přijde mi to jako správné a humánní rozhodnutí.
|
|
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 13:53:10)
Monty , rozmnoží se nám tam bacily a kdo nezhyne v důsledku infekce, zhyne v důsledku šoku z pouhé možnosti existence zapomenuté bakterie pod operačním stolem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(2.11.2009 10:13:58)
Grainne,
s tím bojem bych to tak nedramatizovala. Ono je to případ od případu. Mám kamarádky, které fakt nemusí chodit do práce, protože nemají žádné hypotéky ani leasingy, bydlí ve vlastním, manžel slušně vydělává, pokud bydlí na vsi a rodiče mají např. hospodářství, tak jsou do velké míry "samozásobitelní" a fakt na tom manželčině příjmu není rodina nijak závislá. Ty holky o nic nebojují, vezmou práci za minimální peníze jen proto, aby se dostaly mezi lidi, aby měly pocit, že "něco" dělají, protože je dvě tři mateřské po sobě prostě nenaplňují. Nejsou ve stresu a neberou tu práci jako boj, berou ji jako relax. Prostě lidé jsou různí, nedá se to paušalizovat.
|
| Grainne |
|
(2.11.2009 10:17:21)
Monty, proč ne, vždyť nic nenamítám.
Jen ten boj, tady je boj i o místo pokladní v supermarketu. Fakt nevím, jestli boj plane mezi těmi, kdo tu práci vážně potřebují, nebo si tam jdou zarelaxovat, stálo by to za průzkum.
|
|
|
|
|
A v mé generaci znám dost kluků, kteří jsou šikovnější než já - snad jednou v takových vodách dobře zalovím
... třeba se to povede...alespoň trošku
I když jsem třeba bývala v práci dýl, a protože on vydělal třikrát tolik co já...tak měl pocit že nic tedy nemusí...což mi tedy košér nepřijde..já byla mnohdy unavenější jak on...přímá úměra...námaha versus vydělané peníze tedy rozhodně nebyla.
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)