Teď se omlouvám, nevím, na koho reaguju, opět ztrácím přehled, ale zmínila jsem se, že jsem taky ráda, že nemusím vynalézat intriky, abych s něčím pohnula. Dávné ženské intriky občas používám v žertu, ovšem manžel odmítá tuhle hru se mnou hrát a okamžitě dává najevo, že mě prohlédl.
Třeba ti dřívější manželé ty intriky měli taky přečtené, ale jaksi se to společensky slušelo. Mám dojem, že určitě psávali v dávných dámských časopisech, "jak vyrazit z manžela norkový kožich". Svým způsobem to mohlo být zábavné, ale kde na to dneska vzít čas.