Re: A co muži?

Tak to už jsem byla poněkud zahnána jedním směrem. Zase nejsem taková hvězda diskusí, abych přehledně pojala všechno.
Trochu mi nejde pod nos jenom to povinné směřování žen na pracoviště. Nebo ještě přesněji - obou na pracoviště. Jeden čas jsem měla docela problém s tím, že je přece ostudné, když člověk nepracuje někde na pracovišti, ač se nedá říct, že kdokoliv z nás byl zrovna doma, se tam jen tak bezcílně poflakoval u televize.
Pro mě to má určitou hodnotu, že poskytnutý servis nespočívá jenom v naplnění hladového žaludku a vypraných fuseklích, ale pokud je pečující osoba v klidu a vyrovnaná s tímhle stavem, poskytne i zázemí a únikový prostor - co si budeme vykládat, dnes na většině pracovišť nevládne přátelská idylka.
Samozřejmě tohle nemůže poskytnout jedinec, vynervovaný a nevyrovnaný s takovým stavem, takže proč nepoukázat na to, že to není nic, zač by se člověk musel stydět.
Není to pro všechny a ten, kdo má potřebu vytvářet hodnoty někde jinde, než doma, má tu možnost mít a to rovnoprávnou, jen píšu o tom, že i "bábovka" je hodnotná.