Danušš |
|
(10.9.2009 20:23:49) Ahoj mamči, neporadíte mi nějaký způsob jak se vám podařilo zlepšit ospalost při brzkém vstávání? Doteď jsem vstávala okolo 8h a chodila spát často po půlnoci, většinou v jednu hodinu v noci - spala jsem tak těch 7 hodin a cítila jsem se dobře. Nyní kvůli školce jsem začala vstávat v 6,30h a snažím se být v posteli nejdéle do 23,30 tj. taky spím okolo 7h, ale přesto jsem z toho KO - jsem strašně unavená, cítím se celý den ospale, bez nálady, z nevyspání je mi až špatně, hlavně odpoledne jsem tak unavená, že nedokážu jít s dětma ani ven. Jak s tím bojujete vy? Neporadíte nějaký přípravek, homeopatika nebo něco? Jen ne prosím neraďte jen chodit dříve spát. To u nás nejde, syn usíná až po 22h, takže dřív já už jít spát nemůžu.
A nevíte zda je to tak, že čím dříve člověk vstává tím více celkové doby spánku potřebuje? Třeba když vstávám v 6,30h tak musím spát 8 h abych se cítila stejně jako když vstávám v 8 h? Nebo je to blbost?
A prosím ať mi nenadávají ti co musí vstávat výrazně dříve! Vím, že vás je hodně a vůbec vám nezávidím, máte můj obdiv.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(10.9.2009 20:32:47) Tip nemám, jen chci říct, že jsem na tom úplně stejně a je to STRAŠNÉ.
|
Tenna /2 |
|
(10.9.2009 21:05:02) Já bohužel také tak. Vždycky jsem chodívala do práce na devátou, což bylo ideální. S dětmi musím vstávat samozřejmě dřív, kolem šesté, abych vše ráno stihla a je to DĚS! Odpoledne mi bývá únavou na omdlení. Musím ale pochopitelně fungovat až do večera. Dospávám se o víkendech a o dovolené, jiné řešení asi není Někdo to tak prostě asi má - např.chodit do práce na šestou by mě zabilo, zažila jsem to kdysi na brigádě a bylo to k nepřežití. A to jsem vedle toho nemusela dělat nic! Snad bych si zvykla, kdybych chodila spát v osm večer - ale to prostě s rodinou nemůžu.
|
|
|
Bla bla | •
|
(10.9.2009 20:38:31) Ahoj,
ja mela podobny problem, ale jak ho resit nevim. Jen muzu rict, ze castecne si clovek zvykne na to vstavani a castecne na tu ospalost. Kazdy jsme nejak udelany a i ja se citim lepe, kdyz muzu jit pozdeji spat a pozdeji vstavat. Spis tak nejak pokud to pujde, spis s touto vlastnosti v zivote pocitej. Chapu, ze jsem te nepotesila.
|
|
Gerberka1 |
|
(10.9.2009 20:46:05) Já si myslím, že je to hodně o zvyku - myslím to ranní vstávání - teda aspoň u mě.
Celá léta jsem vstávala do práce na budíček v 5.20, syn vstával do školky v 6 hodin, v 6.30 jsme vyráželi z domu, býval ve školce a později i v družině mezi prvními. To jsem chodívala do postele nejpozději okolo 21 hodiny večer.
Teď, co jsem s druhým synem na mateřské, tak vstávám nejpozději v 6.30, a to chodívám tak okolo té 21.30 hodiny spát - takže to není zas až tak výrazný rozdíl oproti vstávání v 5.20.
Ale co chci hlavně říct - v době, kdy jsem například byla doma na OČR nebo měla dovolenou, tak se mi to trochu posunulo - vstávala jsem třeba okolo té osmé ráno a chodívala okolo 22 hodiny večer spávat.
A taky je to pokaždé trochu jiné - někdy člověk naspí 9 hodin a cítí se unavený a někdy jenom 7 hodin a je čilý jako rybka po celý den - třeba záleží na hloubce spánku nebo jak často se v noci ještě vzbudí.
Nevím co poradit, jenom že si myslím, že to vstávání a chození do postele je prostě fakt o zvyku a když teď musíš vstávat v těch 6.30, tak že si časem prostě tvoje tělo na tento rytmus přivykne.
Za rok mě to čeká zas - budíček v 5.20...já si často říkám, že si musím ještě dosyta vychutnat to povalování do 6.30
|
krupice. |
|
(10.9.2009 21:05:39) Jestli spíš stejný počet hodin, jenom je to posunuté na dřív, zvykneš si. Je to jako přesun času ze zimního na letní. Toť můj názor. Jinak jsem zjistila, že člověk si opravdu může zvyknou na cokoliv. Já jsem bývala celý život velký spáč. Pracovala jsem vnoci, vstávala kolem poledne. S narozením dcery to bylo horší, ale taky vydržela spát celkem dlouho. S nástupem do školky trochu šok, najenou vstávat v půl 8. A nástupem do práce další šok. Nejen že vstávám v půl 7, ale nejsem schopná jít spát příliš brzy. Takže když zalehnu ve 23.30, je to dobrý. Jinak kolem půlnoci, i později. Dříve jsem spala 8-9 hodin minimálně, abych fungovala. Pokud jsem jeden den naspala pouze 6 hodin, nebyla jsem schopná normálně fungovat. Cítila jsem se jak po opici. Teď spím těch 7 hodin v ideálním případě. To, že bych se vyspala jak dlouho chci, se mi podaří možná jednou za 1-2 měsíce. Nevím, jak je to možný, ale zvykla jsem si.
|
Majákova |
|
(10.9.2009 21:12:19) Já můžu napsat jen to, že půl 7 jen trpně závidím...je to můj sen! Dcera se budí každý den mezi 5 a půl 6, i když jde spát mezi 21-22.h....uáááááááááááááááááá
|
|
|
Žžena |
|
(10.9.2009 21:31:35) Gerberko, já myslím, že to nenín (jen) o zvyku, ale o tom, jestli je člověk skřivan nebo sova. Já jsem to druhé. Celou ZŠ a SŠ jsem stávala v 6:30, což bylo tak na hraně, ale dlouhodobě jsem to zvládala. Pak jsem si pár měsíců vyzkoušela kvůli práci vstávat v 5 a bylo to pro mne vražedné, prostě to fyzicky bolelo, bylo to čím dál horší a zbytek dne jsem byla naprosto nepoužitelná, vše v mlze. Po sestěhování s manželem mne "donutil" přejít na "jeho" biorytmus - on je sova a ví o tom... a tak poslední roky vstávám v 8... a svět je barevný, ráno vstávám s pocitem, že se těším na nový den a jsem svěží až do noci. To není o nějaké zmlsanosti, tělo je nějak nastavený a u nás mají holt sovy celkem smůlu, všude se začíná pracovat celkem brzo.
|
Jedůfka / 99,00 |
|
(10.9.2009 22:40:36) Jo jo, je to tak. Jenže s dětmi si člověk vybírat nemůže, školkám a školám se prostě přizpůsobit musí. Ale je to hrozné trápení.
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2009 8:39:16) Jsem sova, přirozený biorytmus mám nastavený tak, že spát se jde (organismus chce odpočívat) mezi 2 - 3 ráno a 10 - 12 dopoledne. Od narození syna to bohužel denně dodržovat nejde, ale jakmile se mi podaří tento rytmus dodržet, jsem svěžest a optimismus sám. Stačí jeden dva dny.
|
|
|
|
Danušš |
|
(10.9.2009 21:13:38) holky, dík, že vím, že v tom nejsem sama. Sice to moc nepomůže. Já jsem si říkala, že jsem moc cíťa. Ale opravdu mi bývá odpoledne někdy špatně na omdlení, jak bych spala když nemůžu. No doufám, že se to trochu zlepší časem, zatím je to jen pár dní, a třeba se naučítm chodit alespoň o chvilku dřív do postele. Je fakt, že mě děti poslední dobou víc budí v noci, tak je to trochu asi i tím, ale když jsem spala déle, tak mi to tak nevadilo.
|
Jedůfka / 99,00 |
|
(10.9.2009 21:18:51) Danušš a nemůžeš aspoň občas jít spát s prckem v těch deset? Já už bych se na všechno vyprdla a zalomila to s ním. To je o zdraví, taková honička.
|
|
krupice. |
|
(10.9.2009 21:19:29) Mě bývalo takhle na omdlení v prvním trimestru nynějšího těhotenství. To jsem odpoledne v práci zoufale zkoušela kde co, abych se udržela při vědomí. Bohužel mi úplně přestalo chutnat i kafe, tak to byl docela horor. Manželovy rady tipu "jdi si lehnout včas" byly nerealizovatelný. Domů přijdu z práce v 6 večer, manžel pak ve 3/4 na 7 odchází a já mám na starosti nakrmit, umýt a uložit malou. Takže někdy po 8 večer se najím, trochu zrelaxuju a jdu prát, vařit, žehlit a pod. A samozřejmě nejsem šroub. Nemůžu jenom makat a spát. Taky potřebuju chvíli třeba jen plkat u netu, prostě se odreagovat. Takže do postele před půlnocí málokdy.
|
|
|
Jedůfka / 99,00 |
|
(10.9.2009 21:16:34) Též se hlásím do klubu. My jsme doma všichni sovy, včetně dětí, to ranní vstávání je ukrutné. Teď třeba pracuju doma, takže nejsem až tak vyčerpaná, ale když jsem dojížděla do práce, ráno rozvezla děti, odpoledne je popovážela po kroužkách, domů jsme přijeli v šest a mně se často stávalo, že jsem doslova padla v obýváku na gauč a dala si dvacet, byla jsem ráda, že jsem vůbec dojela ve zdraví domů.
Maminka mi jako puberťačce vždy říkávála, že je důležité jít večer spát do 22 hod, že co nenaspíš před půlnocí, to pak chybí dvojnásob. Tehdy jsem to brala jen jako plané řeči, ale dnes jí musím dát za pravdu. Bohužel to končí většinou ale jen u té teorie.
Jinak dlouhodobě opravdu nic jiného než dostatek spánku poradit neumím - ani sobě.
|
|
zuzana, Linda 05/05 |
|
(10.9.2009 21:52:19) Ahoj,
to jsi můj člověk. Řekla bych jako ostatní, že jde o zvyk. Před rokem jsem nastoupila zase do práce, vstávačka v 6, odchod ideálně těsně před sedmou (fakt nám hodinu trvá než se probudíme, převlíkneme, obstaráme čtyřnožky a něco pojíme; dceru taháme dobrých 10minut z postele - nezávisle na tom, jak dlouho spala). Nejhorší byly horké letní dny, odpoledne jsem usínala za pochodu a když to šlo a neměly jsme s dcerkou nějaký aktivní program, tak jsme vzaly psici a křídy a šly do miniparčíku k nám za domy. Nejdřív jsme vyvenčily psici, pak našla polostín, já si lehla na lavičku a spala a dcerka si kreslila a psice nás hlídala. Zabrala jsem na 10-15 minut (takový ten polospánek, kdy pořád vnímáte dítě) a hned mi bylo lépe Vím, že se to nedá praktikovat vždy, ale ... Jinak v době únavy funguju na cole a obecně velkém množství tekutin. Kafe nepiju, ale díky cole jsem zvládla těhotenství (nezatracujte mnE, vím, že to není to pravé, ale mohla jsem fungovat).
Vydrž
|
|
Winky | •
|
(10.9.2009 23:10:45) A nemohli byste si to s manželem rozdělit - on by šel spát později se synkem a ty dříve - abys mohla dříve vstávat? Aspoň na pár dní než se kapku dospíš?
|
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(11.9.2009 8:32:23) 6,30 strasne zavidim. Problem s nevyspanim taky pocituji, ale vstavam v 4,45 - ted jedu i vikend a od pondelka nanovo.. Tak se vyspim az pristi sobotu. Ale to stejne vstanu s detmi nejdyl v 7. Je to o zvyku, jez hodne vytaminu, zkus pridat e volnu nejaky sport (po unave se lepe a vydatneji spi) a rozhodne chodit spat vcas - nejvydatnejsi je spanek do pulnoci.
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(11.9.2009 8:35:00) A kafe je nutnosti, prvni po osme rano (delam od sesti) , druhe po obede, treti po osme vece s manzelem - sama nekafuju
|
|
Marťuša,Kryštof 16,Emma 15 |
|
(2.10.2009 9:34:29) Mám to podobně, člověk toho ráno víc stihne, doprava v pohodě atd., osobně si na to úplně zvyknout nemůžu, krize přichází mezi 15-17 hodinou, ale zabírá pohyb a někdy prostě usnu s dětma kolem půl 9. Martina
|
|
|
Paulis |
|
(11.9.2009 8:33:43) Ahoj Danuš, tak já to mám přesně to samé - i ty hodiny. Takže zbytek dne se ploužím, váčky pod očima a nálada pod bodem mrazu. Navíc se manžel po 3 letech vrátil do ložnice a funí tam, chrápe a já při tom nemůžu spát. Začala jsem to řešit práškama na spaní, ale stejně ve 4 ráno už jsem vzhůru. Do toho chodím po pohovorech a díky tomu občas reaguji asi jinak, než bych měla. Je to jako začarovaný kruh
|
|
Bibia |
|
(11.9.2009 10:13:00) Ahoj,
tak já jsem šílený spáč. Jsem schopna usnout ve 21h a vzbudit se klidně v 8 nebo v 9h ráno. Bohužel, to ale není vždy možné. Tedy je to možné jen vyjímečně. Když jsem přes den opravdu hodně unavená, tak mi vždy pomůže přírodní produk Guarana (doufám, že jsem to napsala dobře ). To ale nesmíte už kojit. Jinak to vaše dítě bude nabuzený jako vy . Není to drahý a mně to opravdu pomůže. Návod je u toho a koupit se to dá v jakékoliv lékárně. Držím palce všem!
|
|
holka anonymka |
|
(11.9.2009 11:59:08) Já vstávám obvykle v 5.20, občas i ve 4.50h. Spát chodím ponejvíc ve 22.20 - nevím proč, ale tělo už si samo řekne. Když jsem někdy přes den víc unavená, jdu spát dřív a nebo si "schrupnu" třeba 1/2hoďku odpoledne. Někdy jdu spát zase třeba až po 24h a nevadí mi to. Radím nespat podle hodin, ale podle momentální potřeby těla. Teď na podzim se to většinou zhoršuje dřívějším stmíváním...
|
|
|