Monty |
|
(26.2.2016 20:33:01) "Dle mého nejde paušalizovat a kolonkovat a ani to nemám v úmyslu. Každej je prostě nějakej. Já osobně více tíhnu spíše k té ženské roli..."
Ale to je právě to paušalizování, vlku. Proč to, co ti vyhovuje, bereš jako "ženskou roli"? Nejde přece o to, aby byli všichni stejní, to nikdy nebudou - ten "boj" se vede proti škatulkování podle pohlaví, ne za to, aby nebyly rozdíly mezi LIDMI.
|
vlksvajglem |
|
(26.2.2016 20:40:28) Monty, protože já jsem prostě křehká. Nemám sílu a ani se o to nesnažím. Zrovna u Tebe jsem přesvědčena, že ty jsi víc ženou než bezpohlavní osobou, jak se snažíš dokázat.
|
Monty |
|
(26.2.2016 20:41:27) vlku, a co to podle tebe znamená, být ženou? Vlastnosti přece nemají pohlaví.
|
vlksvajglem |
|
(26.2.2016 20:45:58) tak žena především oproti muži otěhotní, a porodí dítě. Žena je křehká a přesto pevná nádoba bytí a budoucnosti. není třeba řezat dříví, když její tělo to nezvládne a přesto je ta nejsilnější ..není třeba nijak zvláštních kolonek, to co zvládne žena, žádný jiný muž ne..
|
Alraune |
|
(26.2.2016 20:48:18) To jsou takový řeči. :) Chlap by to taky musel zvládnout, kdyby měl to dítě v břiše, jak by ho jinak dostal ven :)
|
vlksvajglem |
|
(26.2.2016 20:49:51) no ale nemá..to je to..
|
vlksvajglem |
|
(26.2.2016 20:51:05) a já nemám fyzickou sílu na kácení lesa a následného tahání ořezaných kmenů..podle mě je to v pořádku.
|
Monty |
|
(26.2.2016 20:53:54) Já snad založím téma "Jak často vaši muži kácí stromy a tahají nějaké kmeny z lesa?"
|
vlksvajglem |
|
(26.2.2016 20:55:09) no my teď právě jo, takže to používám jako příměr..ale dalo se by se použít cokoliv jiného fyzicky náročného
|
Alraune |
|
(26.2.2016 20:56:39) Cokoli jiného fyzicky náročného taky. Můj muž má 67 kilo, myslíš, že unese strom?
|
Monty |
|
(26.2.2016 20:59:57) Alraune, tak já měla třeba vždycky dost sílu, i v době, kdy jsem byla hubená, takže fyzicky jsem zvládla totéž, co chlap. Nemyslím tedy dvoumetrovou gorilu, co tráví denně 4 hodiny tréninkem a posilováním, myslím průměrného chlapa.
|
Alraune |
|
(26.2.2016 21:04:30) Vždyť jo. Navíc ono j hodně věcí primárně o grifu.
|
Filip Tesař |
|
(26.2.2016 23:44:30) Přesně, já mám taky 67 kilo voblečenej a nošení stromů je hlavně o rovnováze.
|
Monty |
|
(26.2.2016 23:48:47) Tak já si hlavně myslím, že málokterý muž bude tahat strom sám. Minimálně ho bude tahat s dalším mužem. A jestli jeden strom utáhnou dva muži nebo tři ženy je úplně jedno, pokud bude odnést strom otázka života a smrti, tak si nějak poradí obě pohlaví.
|
Filip Tesař |
|
(26.2.2016 23:54:42) Samozřejmě neni strom jako strom. Ale když je větší, fikneš si ho na menší. Otázka života a smrti to asi bejvá vzácně, muži jsou na to v průměru líp disponovaný, ale jak tady padlo, hodně dělá grif, proto třeba starej chlap může udělat stejně, jako mladej v rozkvětu sil, ale bez grifu - čímž chci říct, že to všechno není jen muži & ženy.
|
Monty |
|
(26.2.2016 23:58:00) Filipe, no hlavně si myslím, že genderová problematika na tahání nebo netahání stromů nestojí.
|
Filip Tesař |
|
(27.2.2016 0:04:08) Ne, naopak s nima padá. Což dokazuje řada kultur, kde se nošením dříví zabejvaly či zabejvaj ženy.
|
Monty |
|
(27.2.2016 0:06:18) Filipe, ano ano, jeden známý mého bývalého muže, poloviční Bulhar, často zpívával: "Ženy, ženy, ženy/táhnou z lesa kmeny..."
|
|
Filip Tesař |
|
(27.2.2016 0:20:15) No, ono to bohužel asi často v dějinách bejvalo tak, že muži byli v průměru o něco silnější, což v kombinaci s ženským znevýhodněním v podobě malýho závislýho dítěte vedlo k tomu, že mohly bejt donucený třeba k tahání stromů a jinejm podobnejm ženskejm pracem. Ne vždycky a všude, ale nijak vzácně. "Ženský" a "mužský" práce hodně často v dějinách a velmi často pořád i v současnosti nebylo neutrální označení: neslo v sobě jasnou dominanci a taky potlačování možnýho narušení mužsko-ženský hierarchie. Proto dávali jiný chlapi najevo, jaká je ostuda, když nějakej dělal "ženský práce", v takový konstelaci sociálně podřadný, a proto se bránili, aby ženský dělaly mužský práce, který se pojily s nadřazeností; mohly to bejt fyzicky namáhavý práce, mohly to bejt i docela jednoduchý práce, ale podstatný bylo, co se jim přičítalo, co se s nima spojovalo.
Nedá se to úplně zjednodušit na jednoduchou rovnici, ženský práce mohly bejt i takový, pro který maj ženy možná jistý předpoklady (hlavně ty s dětma, vázaný u baráku), ale taky ty, který se chlapům třeba dělat nechtělo. Některý ženský práce bejvaly v různejch dobách a na různejch místech i ve vážnosti (aspoň dokud lidi věřili v nějaký propojení se světem okolo sebe), ale to nemuselo v sobě nutně nést vnímání rovnocennosti. A ženy, který chtěly víc uznání, se musely často začleňovat do mužskýho světa, aspoň zčásti, ale někdy úplně.
|
Monty |
|
(27.2.2016 0:25:16) Filipe, pro tebe to asi žádná novinka nebude, ale vzpomněla jsem si na jeden zajímavý článek o ženách v Albánii... Ovšem neověřovala jsem si, jestli je to reálné, jen mi to utkvělo.
http://magazin.libimseti.cz/cestovani/9739-albanie-zeny-ktere-ziji-jako-muzi
|
Monty |
|
(27.2.2016 0:38:17) V Albánii bude vůbec "veselo". Tohle je z článku z roku 2006:
Genderové pojetí, přisuzující ženě podřízenost mužské autoritě, je v Albánii zakotveno ve zvykovém právu, známém pod jménem Kanun.
Toto starodávné zvykové právo bylo poprvé sepsáno a kodifikováno až počátkem dvacátého století a konkrétně dává muži například právo veřejně bít a ponižovat svoji ženu, pokud se vůči němu dopustí neposlušnosti. „Pokud muž bije svou ženu, nedopouští se žádné viny…a její rodiče mu bití nesmí nijak vyčítat.“
Kanun dokonce povoluje za určitých okolností, například v případě cizoložství, ženu i beztrestně zabít. Uplatňování Kanunu bylo sice během komunistické éry zakázáno, ale od počátku devadesátých let dochází zvláště na severu Albánie k jakési renesanci zvykových tradic.
Mužské převaze mocně nahrává také v albánské společnosti široce uznávaný koncept rodinné cti (v albánštině nderi). Kvůli strachu z „hanby“(turpi), kterou by podle svých představ uvrhly na svoji rodinu, pokud by veřejně přiznaly násilí ze strany svého muže, se albánské ženy neodvažují mluvit o násilí, kterému jsou vystaveny, často ani s nejbližšími příbuznými.
Podle Albánské reprodukční zdravotní zprávy 52,5 procent žen, které byly vystaveny domácímu násilí, o tom nikdy nikomu neřeklo a z těch, které o tom s někým mluvily, to sdělilo 52 procent svojí matce, 37 procent členovi manželovi rodiny a pouhých deset procent uvedlo, že mluvily o násilí s policií.
Poněkud drsným ale názorným příkladem toho, jak silně může ovládat lidskou mysl albánského člověka koncept cti (a hanby) je výpověď jedné z obětí domácího násilí, kterou evidovala Amnesty International.
„Jednoho dne mě připoutal k podvozku auta a vláčel mě až do úplného vyčerpání. Pak ujel a já jsem se opravdu styděla, když mě viděl kněz v takovém stavu a nemohl uvěřit svým očím. Mohla jsem se propadnout hanbou, co si řeknou lidé, až mě takhle uvidí…Kněz šel také za mým manželem a ten mu řekl, „Já vím, jak zacházet se svojí ženou.“ Já jsem se tak styděla…“ (DK) Jak nahlíží na rodinnou čest, konkrétně na vraždu „ze cti“ samotné albánské soudnictví může ilustrovat následující případ.
"29. září 2003 byl podle článku 82 (Vražda spáchaná ve stavu náhlého psychického šoku…)odsouzen Ruzdhi Qinami, za vraždu své šestnáctileté dcery ke dvěma letům vězení za vraždu a 16 měsícům za držení střelné zbraně. Dceru zabil poté, co jí údajně viděl v pět hodin ráno přijíždět s cizím autem a domníval se proto, že má poměr s cizím mužem, zatímco je její snoubenec v zahraničí. Trest byl soudem zmírněn na 16 měsíců s tím, že „chování dcery pachatele bylo takové, že způsobilo silný psychický šok a zablokovalo racionální uvažování a schopnost sebekontroly otce do takové míry, že dceru čtyřikrát střelil, což způsobilo její okamžitou smrt…“
Z 28 žen uvězněných v jediné ženské věznici v zemi je 23 odsouzeno za vraždu svého partnera, bývalého partnera, anebo jiného mužského člena rodiny. Většina z těchto žen uvedla, že kromě jiného fyzického a psychického násilí je manžel držel v absolutní izolaci a nedovoloval jim ani styk s nejbližšími příbuznými.
Většina z nich také tvrdila, že muže zabila v sebeobraně anebo při obraně svých dětí. Soud se ovšem v žádném z těchto případů nezabýval důsledně tím, zda byla žena, či jiní členové rodiny někdy v minulosti vystaveni násilí ze strany partnera a ženám tak nebyla přiznána žádná polehčující okolnost. Naopak byly v některých případech obviněny z plánované vraždy.
Nejen soudní, ale celý správní a bezpečnostní systém Albánie se dosud chová tak, jakoby domácí násilí vůbec neexistovalo, anebo ho považují (jak dokazují výroky některých veřejných činitelů) za rodinný problém, který by se neměl řešit na veřejnosti.
Řada nevládních organizací se snaží převládající přístup k domácímu násilí v Albánii změnit. Od roku 1996 se o to pokouší pomocí různých osvětových programů pro ženy, ale i tréninkovými programy pro policisty a jiné státní činitele. Postiženým ženám pomáhají skrze síť telefonních linek, konzultačních center či ubytovacích zařízení. Tato centra pomoci bohužel zdaleka nemohou využít ženy ze všech oblastí země.
Prvním opravdu vážným krokem na cestě k lepší budoucnosti albánských žen by bylo přijetí nového zákona, který by zajistil prevenci domácího násilí a ochranu jeho obětí. Návrh takového zákona v lednu tohoto roku spolu s podpisem dvaceti tisíc albánských občanů předložila parlamentu koalice neziskových organizací. Samotná legislativa ale stačit nebude.
„K tomu, aby bylo omezeno domácí násilí, musí paralelně docházet i ke změnám v ekonomické, sociální a kulturní sféře, a v neposlední řadě v sebedůvěře a sebepojetí samotných žen,“ říká pracovnice Shkodra centra.
|
Filip Tesař |
|
(27.2.2016 10:58:01) Společenská setrvačnost Albánie je v tomhle výrazná (může bejt pro někoho zajímavý, že v tamním titulárně křesťanským - katolickým prostředí je to podle mě výraznější, než v titulárně muslimským), ale porůznu najdeš různý relikty všude možně křížem krážem Středomořím. Fenomén vražd manželek, co se rozvedly, bejvalejma manželama, třeba. V chorvatský Dalmácii jsem potkal holky a z internetovejch diskusí si rozšířil obzory o tom, jak k nevíře často asi tamní hoši nesnášej vzdělanou holku (vzdělanější, než jsou sami tuplem) a navíc holku, která mluví ve společnosti jejich kamarádů jako rovná s rovnejma, místo aby poslušně mlčela, když její jedinej úkol je bejt hezká, aby se oni mohli předvádět a usmívat se na něj, aby dávala najevo, že ji víceméně vlastněj. Otevře pusu a kluk se ihned pustí do slovního ponižování, jinak by ztratil tvář. Načež se s ním ona rozejde a on ji pronásleduje, volá, vyhrožuje, slibuje, pomlouvá, prostě rozchod je pro něj ostuda. Jen relikt, zbyteček ledovce, kterej z genderový Antarktidy doplul do teplejch moří, ale pořád zatraceně studí.
|
|
|
|
7kraska | •
|
(27.2.2016 8:21:02) Filipe, mne treba prijde jako hrozna prace noseni vody v Africe treba i desitky kilometru....to si jiste vymysleli muzi, ze to zenska prace
|
|
|
|
|
|
|
sylvaina |
|
(27.2.2016 9:34:34) Já nevím, my si tedy na tahání stromů vypůjčujeme koně od sousedů... Není žádný důvod ho tahat ručně. Jinak, ano, jsem ráda, že jsem žena. A jinak bych to nechtěla. Zajímavé, že to přišlo až s narozením dětí. Gender jaksi nemám potřebu řešit.
|
|
|
Alraune |
|
(27.2.2016 1:10:51) Tak každej uneseme nějakej strom, já třeba vánoční úplně v pohodě :)
|
|
|
|
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(26.2.2016 20:57:16) cokoliv jiného fyzicky náročného
Co ještě tak fyzicky náročného se běžně vykonává - kromě povolání?
|
vlksvajglem |
|
(26.2.2016 21:00:05) práce v lese, na zahradě, náročný koníček..toho je..
|
Žžena |
|
(26.2.2016 21:02:14) A kolik lidí z běžné populace prosímtě pracuje v lese? A co konkrétně ze zahradních prací přesahuje fyzickou kapacitu průměrné ženy?
|
vlksvajglem |
|
(26.2.2016 21:06:27) stavění zdí, přesazování již vzrostlých stromků, či keřů, přenášení okrasných kamenů, vyrýpávání vzrostlých rostlin s rozvitým kořenovým systémem, úprava terénu..toho je..
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 12:14:54) Na tohle zaplatím nějakého člověka. Zahradní práce je setí mrkve, sbírání jahod, zalívání hadicí. Úpravy terénu a stavění zdí by u nás ani jeden nedělal ani za zlaté prase. Dokonce i můj mužný muž za to dá raději pár tisíc ještě mužnějšímu Koljovi.
|
|
|
|
|
|
|
Žžena |
|
(26.2.2016 20:59:47) Monty, ano! Odpověď za nás "nikdy" :)
|
|
stará Marie |
|
(26.2.2016 22:04:09) "Jak často vaši muži kácí stromy a tahají nějaké kmeny z lesa?"
Moji muži asi tak dvakrát ročně.
|
7kraska | •
|
(27.2.2016 8:16:57) zrovna dneska na chate bude muj partner s 2 kamosi kacet stromy...ja s dcerou se budeme motat kolem
Monty, ted se na to neptej, protoze dneska je idealni pocasi na kaceni stromu
|
|
|
Renka + 3 |
|
(27.2.2016 0:00:13) Já snad založím téma "Jak často vaši muži kácí stromy a tahají nějaké kmeny z lesa?"
Tak zrovna tento víkend jde můj muž se sousedem do lesa, nejdřív do našeho potom do jeho. Kácet, řezat a tahat budou celý víkend. A dělají to často. Každý nežije v Praze.
A já ač nejsem pečovací a vyvářecí typ, tak jim raději něco uvařím, než abych s tou pilou pobíhala sama. Na to se vážně necítím.
|
|
Renka + 3 |
|
(27.2.2016 0:02:37) Já snad založím téma "Jak často vaši muži kácí stromy a tahají nějaké kmeny z lesa?"
Zrovna tento víkend na to padne celý, nejdřív jde muž se sousedem do našeho lesa, potom naopak. A já jsem ráda, že s tou pilou po lese pobíhat nemusím, v mých silách to tedy není.
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(27.2.2016 4:23:19) Můj kácí hodně často. Na chatu jezdíme min 6 měs v roce. Já tam nevezmu do ruky sekyrku, sekačku na trávu, pilu, flexu a jiné nářadí. V autě si neumím ani dolít vodu do ostřikovačů. Neumím měnit sáček ve vysavači, sestavit kuchyňský robot. Je toho fakt hodně co neumím. Je to teda nevýhoda, když jsme rozhádaní a dojde mi třeba voda v ostřikovačích . Ale v hodně činnostech ho zastane asi tak od 13 let syn ( už taky kácel stromy,se sekyrkou umí), takže v případě potřeby jdu za ním. Poměr váhy u nás je 116 : 49kg, takže asi jasné, co kdo zvládne a nezvládne.
|
Alraune |
|
(27.2.2016 11:28:17) POkud umíš nalít vodu do sklenice, umíš najlít i kapalinu do ostřikovačů. Tohle nejde neumět, umít to i má jedenáctiletá dcera. Prostě jsi to nidkdy nedělala, to je celý.
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(27.2.2016 12:22:38) Já to řeším tak, že oslovím nějakého chlapa na benzínce, jestli by mi to neudělal ( jako to dolití vody, myslím ). Když jsem dřív neuměla tolik řídit, tak mi cizí chlapi na požádání běžně vycouvávali, když se mi to zdálo pro mě šílený
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 12:31:58) Pořád nějak žiju v tom, že když už člověk ten stroj obsluhuje, tak by si měl minimálně umět dolít vodu, olej a vyměnit píchlé kolo, pokud má auto rezervu. V životě dětem nepůjčím klíčky, dokud se tímhle neprokážou.
|
Federika |
|
(27.2.2016 12:37:58) Půlko psa neumím nic z toho, jezdím dlouho, denně a fakt hodně, píchla jsem už mockrát, dolít všechny ty věci jsem juž taky potřebovala mockrát a zatím mě to nějak nedonutilo naučit se dělat to sama, nechce se mi
|
Federika |
|
(27.2.2016 13:06:59) na parkování jsem mistr i bez těch pípátek. Ale jinak nic nedolejvám, nezkoumám, nevyměňuju. Když tankuju, tak mi tam nějakej ten maník na to občas mrkne, kdyby bylo třeba,doleje.Píchlý gumy neměním, vždycky se někdo najde.
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(27.2.2016 14:04:00) Taky nemám pípátka. Ale parkuji nejraději jen příčně. Podélně bych v podstatě neměla parkovat vůbec, mám oční vadu, kdy nevidím věci úplně v rovině a vůbec neodhadnu prostor kolem auta. Takže vidím 2 metry místo 5 metrů. Což je problém u naší bytovky. Takže buď zajedu popředu a povede se mi otočit v rozšířeném místě ( takové téčko), , když tam stojí auta a nelze se otočit, tak zaparkuji po směru jízdy a ráno buď vycouvávám nebo napíšu svému muži sms, že až přijede a zaparkuje svoje auto, ať mi vyjede s autem, otočí ho a zase podélně zaparkuje čumákem dopředu. Nikdy nebyl problém. Vozí pořád ve svém autě moje náhradní klíče.
|
Ropucha + 2 |
|
(27.2.2016 16:04:57) Parkovací pípátka by mě vystresovala k nepříčetnosti. Stačilo mi to zažít v roli spolujezdce. Jsem zručná žena a parkuji spokojeně i bez nich. Netvrdím, že KAŽDÉ parkovací místo je pro mne, ale nějaké vhodné najdu vždy
|
aky |
|
(27.2.2016 16:24:05) ...Parkovací pípátka by mě vystresovala k nepříčetnosti. Pretoze nikoho asi nenapadlo, ze je somarina, aby pri parkovani v meste pipali uz pri vzdialenosti meter od susedneho auta.
|
|
Kafe |
|
(27.2.2016 16:27:16) Já bych brala ten systém, kdy to auto zaparkuje samo. Teď auto pro jistotu nemáme žádné.
|
|
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 12:46:09) Kolo neřeknu, ale ten olej? Ještě jsem zapomněla na žárovky ve světlech. To by taky člověk měl umět. Každý, ať si dělá, co chce, ale moje děti mi to v osmnácti všechno předvedou u nás na nájezdu, jinak ať si chodí pěšky.
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 12:53:34) Nedávno mě nelíčeně obdivovala sousedka, že umím vytáhnout baterku od auta, nabít ji a zase ji tam vrátit. Měla evidentně pocit, že tam provádím něco, na co je třeba minimálně doktorát. Prý by na to volala nonstop baterkovou službu (která fakt reálně existuje).
|
|
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 12:55:05) Většina lidí má nějakou oktávku nebo tak něco a zrovna tam to s trochou vztekání jde úplně běžně. Klidně v noci na ulici, kde mi na žárovka praskne.
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 13:04:32) Naštěstí nemám v plánu pořídit si Renault, takže klidně po dětičkách tu výměnu žárovky můžu chtít. Kdysi jsem chtěla audinu, ale když jsem zjistila, že se se vším musí do servisu, tak mě ta láska rázem přešla.
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 13:20:54) Protože jim jinak nepůjčím auto, což v té díře po granátu, kde bydlím, je docela problém. Jinak tu můžeš chodit na houby a drbat ovce za uchem anebo se do civilizace můžeš nechat vozit maminkou. Málo který osmnáctiletý z okolí o tohle stojí.
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 13:25:42) Předpokládám, že budou chtít mít řidičák. Opak si moc nedokážu představit, ale nutit je nebudu.
|
|
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 13:23:18) Když to jde, tak si myslím, že by to měl umět. A auta, kde to nejde, je dle mého zbytečný kupovat, ale každého věc. Já bych třeba bez světla nikam nedojela, neb je u nás tma a nonstop servis tu taky poblíž nebude.
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 13:30:15) Aspoň vím, která auta nikdy nekupovat.
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(27.2.2016 13:49:51) U mýho Forda ( Focus) je výměna žárovky taky sranda. To pění i můj muž automechanik
|
|
|
|
|
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(27.2.2016 13:53:17) Však já jsem dlouho dlouho tankovat neuměla. Naučila jsem se to až když jsem jezdila denně i 100 km. ( min 50 km). Ale do té doby jsem tankovala na benzině, kde mě rádi obsloužili. Na Shellce je taky vždykcy nějakej maník a když vidí babu v sukni, může se přetrhnout.
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(27.2.2016 13:01:47) Půlko, to se pleteš. Jsou i staré laciné modely, kde se u vymontování žárovky zapotí i profi mechanik. Prostě "šikovně" koncipované světlo. Aktuální zkušenost. Ale jinak souhlasím, že ženství člověku nemusí nijak bránit v obsluze auta. (Já to ovšem nedělám, mě to nebaví, mám na to lidi.)
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 13:12:21) V mém okolí mají všichni oktávky a sem tam se stává, že měním žárovku kolegům, kteří zoufale neví, jak na to. Přitom na tom nic není. Třeba vařit se ode mě dětičky asi nenaučí, ale bez světla prostě jezdit nebudou. Což mi připomíná, že bych měla jít vyrobit oběd, tak se tu mějte.
|
|
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 12:49:02) To je, jak tvrdit, že neumím namazat máslo na rohlík. Pokud máš obě ruce, tak to prostě nejde neumět, to je fyzikálně nemožný.
|
|
|
|
Půlka psa |
|
(27.2.2016 12:36:26) Taky bych to nedala. Ani kdybych měla parkovat půl hodiny a omlátit to auto ze všech stran.
|
|
|
|