Hanka 75 |
|
(26.2.2014 21:19:40) vím, jen tolik, že fruktóza, glukoza a sacharóza jsou jednoduché cukry, je nějaký "lepší" ? nemyslím to nijak ortodoxně, jen abych se trochu orientovala
|
Stáňa * |
|
(26.2.2014 21:22:48) Javorový sirup je přírodní, ne? Teď jsem šla ochutnat tu melasu, je fakt hořká, to mi až tak nevadí, ale nevím, do čeho ji použít
|
|
angrešt |
|
(26.2.2014 21:59:50) Lepší.. nevím, va kém smyslu by měl být "lepší". Nemíň sladivá je glukóza, sacharóza středně, nejsladivější fruktóza. Takže pro získání sladké chuti Ti fruktózy stačí nejmíň. Ale zas je nadýmavá, což je protivné. Ale jako fakt to nimrání v diskrétních rozdílech mezi cukry a jejich zdroji je spíš úsměvné, jen si lžeme do kapsy a vyrábíme duhové iluze. Problém fak není v tom, že mezi těmi cukry jsou malilinké metabolické rozdíly. Ty se totiž naprosto stírají v tom množství, které konzumujeme. Praotec Janeček, když měl chuť na sladké, tak vyhrabal kořínek plané mrkve, nebo ze stromu urval sladké jabko. Když měl extra puzení a extra kliku, tak uloupil lesním včelám trochu medu. Ve středověku byl cukr používaný jako koření, používal se v množství odpovídajícím zhruba dnešmím dávkám soli (kořenilo se jím hlavně maso). Dávka cukru (úplně jedno jakého), kterou dneska sníme za den, trvala středověkému hodovníkovi dva týdny a praotci Janečkovi dva měsíce. Když místo sacharózy použiješ fruktózu, tak to bude v tom srovnání, jako by hodovník jedl 13 dní a praotec Janeček to seškrábal už týden koncem druhého měsíce.
|
Stáňa * |
|
(26.2.2014 22:07:59) Tu poslední větu jsem moc nepochopila, ale celek ano
No jo, měli bychom víc přemýšlet o tom, co jíme Nebo spíš s tím něco dělat. (jím příliš mnoho pečiva, je to prakticky moje hlavní potrava, každý den něco malého sladkého, jím hlavně večer a bílé jogurty a zelenina to nevytrhnou)
|
angrešt |
|
(26.2.2014 22:12:26) No, tím myslím, že fruktóza je malilinko sladivější než sacharóza, takže když použiješ fruktózu, tak pro dosažení stejně sladké chuti jí použiješ míň. Ale to míň je zhruba v poměrech popsaných na praotci Janečkovi - čili prd, který nic nevytrhne.
|
Stáňa * |
|
(26.2.2014 22:17:31) Aha, teď už to chápu Takže ať použiju cokoliv, v podstatě je to jedno, rozdíly jsou nepatrné, jen to má určité specifické chuťové vlastnosti. Hlavně méně
|
angrešt |
|
(26.2.2014 22:24:31) Aaano!
A když chceš "minerály, vitamíny, zdravé zázraky..." tak je nehledej v cukru, tam jich je asi tolik, jako zelených trpaslíků na střeše Pražského hradu. Vitamíny a minerály najdeš v zelenině a ovoci a mase a mléce a tak. Abys jich snědla množství odpovídající normálnímu obědu, tak bys toho cukru musela spořádat pár pytlíků. To je prostě ten celý vtip. No a muscovado cukru Ti stačí o půlpytlík míň než světlého cukru, to se vyplatí
|
Stáňa * |
|
(26.2.2014 22:27:05) Zelení trpaslíci na střeše Pražského hradu Ty jsi unikát
Btw, půjčila jsem si nedávno na základě tvého tipu tu knížku o technologiích v kuchyni "Proč se klepou řízky", spousta zajímavých věcí, přemýšlím, že bych si ji koupila domů.
|
angrešt |
|
(26.2.2014 22:30:37) Je hrozná škoda, že Mikeš umřel. Určitě by napsal nějaké pokračování. Mám i Thise, ale to je takové mnohem míň čtivé, byť věcně zajímavé.
|
Stáňa * |
|
(26.2.2014 22:35:58) Jj, hezky se to četlo a byly tam i pěkné ilustrace. Šustím do peří a ještě jednou díky za osvětlení tajů cukrů a cukrových sirupů
|
|
|
|
|
Hanka 75 |
|
(26.2.2014 22:47:37) Používám hnědý třtinový cukr doma také proto, že je to šetrnější k životnímu prostředí, jestli se nepletu. Cukrová trtina vyprodukuje mnohem více cukru než u nás cukrovka. Musí se sice dovážet, ale to je asi hlavně lodní "ekologická" doprava. A chudé země mají odběratele na svou produkci. Ale žila jsem ještě v domnění, že hnědý třtinový cukr je nerafinovaný (nikoli dobarvovaný karamelem, což přeci musí vyjít dráž, rafinovat a pak zkaramelizovaným cukrem dobarvovat) a výrazně zdravější než řepný rafinovaný. Vitamíny v cukru nehledám ale minerálům a dalším přínosům melasy jsem neměla důvod nevěřit, spíš jsem neměla vysvětlení proč je tak drahá, když jde o v podstatě o odpad a krmivo pro zvířata. Asi to je fakt jen dobrý obchod.
A mohu se tě ještě zeptat, jak je to s obsahem dusičnanů v např. současné brokolici, květáku, kedlubnách, salátech ? Já osobně kupuji jen tu brokolici, u květáku, kedlubny (asi brzo začnou ředkvičky) sice nemůžu najít hodnoty kolik je tam dusičnanů, ale z různých zdrojů o tom, jak rostliny dusičnany čerpají atd., odhaduji, že hodnoty jsou velké a že to snad ani nevyváží jejich přínos a prostě v zimě květák, salát ani nekupuju. Moc ráda bych věděla víc, abych se zbytečně neomezovala (ledový salát, květák nám chutná a kvůli dusičnanům o nichž vlastně nevím přesná čísla je mám v zimě vyškrtnuté z jídelníčku).
|
|
angrešt |
|
(27.2.2014 9:54:10) Nikoli, je to právě naopak, řepa cukrovka má vyšší cukernatost než třtina, v průměru zhruba dvojnásobnou, řepa ji má dost stabilní, třtina velmi proměnlivou, ale ani při nejvyšší cukernatosti nepřesáhne třina cukernatost řepy. Třtina má zase vyšší výnos na hektar, tuším asi o pětinu. Což lehce vylepšuje poměry pro třtinu, ale i tak je výnosnější plodinou řepa. Takže ekologické to určitě není, natož se započtením potravinových kilometrů. S třtinou navíc začíná být čím dál víc problémů, protože pěstovaný cukrovník už je jen v kultuře, není schopen pohlavního rozmnožování, je sterilní (je to podobná situace jako s banány).
Sociální hlediska- tedy podmínky pracovníků na plantážích versus podmínky zemědělců v Evropě a části Ruska (mimo tyto oblasti je pěstování řepy nevýznamné) - neznám natolik podrobně, abych se k tomu mohla nějak víc vyjadřovat, nevím.
DObarvování se dělá proto, že je levnější dotáhnout celý produkt do konce ve velkovýrobě hromadně a pak případně části produktu doupravit, než z výrobní linky dělat "odbočky". Takže nedobarvovaný středně hnědý cukr se dělá, ale je dražší, je zpravidla z malovýroby.
Obsah dusičnanů v zelenině je obecně (existuje pár výjimek) malý v plodové zelenině, střední v kořenové a košťálové, vysoký v listové zelenině.
Navíc není stejně vysoký v celé zelenině - třeba v česneku je vysoký v tom klíčku uvnitř, v mrkvi je vyšší v tom válečku uprostřed... apod.
Brokolice jich tolik nemá, nejvíc jich má rychlená zelenina, což brokolice není, v zimě zimní zelenina není rychlená, je to vlastně terprv dozrávaící zelenina z předchozího podzimu (totéž platí pro kedlubny gigant, mrkev...tedy skladovanou - tam je obsah dusičnanů poměrně nízký). Vysoký je hlavně v rychlených zeleninách, jelikož obsah dusičnanů klesá s vyzráváním pletiv a to právě u té rychlené nejsou, že. takže salát, špenát, ředkvičky, mladá mrkev s natí - mají obsah dost vysoký.
|
angrešt |
|
(27.2.2014 9:58:06) Vůbec nejlepší využití melasy je stejně na rum, tam je prostě dokonalá
|
|
|
|
|
|
|
|