Lepší.. nevím, va kém smyslu by měl být "lepší". Nemíň sladivá je glukóza, sacharóza středně, nejsladivější fruktóza. Takže pro získání sladké chuti Ti fruktózy stačí nejmíň. Ale zas je nadýmavá, což je protivné. Ale jako fakt to nimrání v diskrétních rozdílech mezi cukry a jejich zdroji je spíš úsměvné, jen si lžeme do kapsy a vyrábíme duhové iluze. Problém fak není v tom, že mezi těmi cukry jsou malilinké metabolické rozdíly. Ty se totiž naprosto stírají v tom množství, které konzumujeme. Praotec Janeček, když měl chuť na sladké, tak vyhrabal kořínek plané mrkve, nebo ze stromu urval sladké jabko. Když měl extra puzení a extra kliku, tak uloupil lesním včelám trochu medu. Ve středověku byl cukr používaný jako koření, používal se v množství odpovídajícím zhruba dnešmím dávkám soli (kořenilo se jím hlavně maso). Dávka cukru (úplně jedno jakého), kterou dneska sníme za den, trvala středověkému hodovníkovi dva týdny a praotci Janečkovi dva měsíce. Když místo sacharózy použiješ fruktózu, tak to bude v tom srovnání, jako by hodovník jedl 13 dní a praotec Janeček to seškrábal už týden koncem druhého měsíce.