| Ecim | 
 |
(9.9.2011 13:40:59)
Kudlo, já jsem odjakživa takový typ člověka, který ví, co od života chce, a jde si za tím. V něčem jsem ochotná slevit, ale v něčem ne. Měla jsem jasné představy o tom, jak chci žít, a hledala jsem si partnera, který do těch mých představ bude zapadat. Ano, aby vztah fungoval, tak v něm musí být i něco, co se nedá poručit a naplánovat, ale... Věděla jsem například, že mi nikdy žádný chlap nebude stát za to, abych si pořídila méně než 2 děti (samozřejmě nemyslím situaci, kdyby jeden z nás mít děti nemohl, pak bychom hledali náhradní řešení), abych se stěhovala z místa na místo, abych žila na venkově, abych se vzdala svojí práce a zůstala v domácnosti, abych žila v chudobě, abych se nastěhovala do baráku k jeho rodičům, abych se odstěhovala stovky kilometrů od domova... A tohle všechno jsem brala v úvahu, když mě nějaký mladík zaujal.
Můj první vztah začal velkou zamilovaností (ta přišla až poté, co jsem důkladně zvážila klady dotyčného  ), ale moc dlouho nevydržel.
A s manželem to bylo zase tak, že jsme byli dlouholetí kamarádi, tak nějak jsme si "zbyli" a sblížili jsme se s tím, že to spolu zkusíme, protože si rozumíme a máme spolu hodně společného, a pak se uvidí. Ani jeden z nás si napřed nedělal bůhvíjaké naděje, ale pak jsme se do sebe zamilovali a zůstali spolu.   A dnes jsme oba moc rádi.
Velmi zajímavý moment nastal ve chvíli, kdy jsem se svým manželem začala chodit (ta fáze "zkusíme to a ono se uvidí") a na scéně se objevil zase bývalý přítel. Děsila jsem se situace, kdy bych se měla rozhodovat mezi nimi dvěma, protože jsem rozumově věděla, že s bývalým přítelem by to byl větší "adrenalin", ale že jako životní partner by byl dost problematický. Nastat tahle situace o takových 6-12 měsíců později, tak bych neváhala ani chvilku. Takhle jsem se tomu dilematu snažila předejít, protože jsem věděla, že by to rozhodování bylo hodně těžké. A dnes jsem hrozně ráda, že jsem se tehdy snažila mít situaci pod kontrolou a všechno dopadlo tak, jak dopadlo. A uvědomuji si to často. 
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(9.9.2011 13:46:44)
Ecim,
víš co by mne fakt zajímalo?
Co bys dělala, kdyby tě ten vybranej NECHTĚL.
Díky za odpověď. 
|
| Kudla2 | 
|
(9.9.2011 14:03:20)
tak asi by hledala jinde?
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:05:30)
Přesně tak. Nechtěla jsem dopadnout tak, že se upnu na někoho nevhodného a kvůli tomu se připravím o mnohem lepší šance. I takové odstrašující příklady jsem ve svém okolí měla a snažila jsem se se z nich poučit.
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 14:06:35)
Ecim 
ono to není o tom, dostat koho chci já, ono je to o tom, abychom se chtěli vzájemně, jinak to nemá moc cenu.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 14:07:27)
Kudlo,
hmmm... a jak se to prosím tě dělá?
Trháš o svatojánské noci bylinky a zašíváš je do škapulíře nebo jak?
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 14:09:13)
Monty,
já fakt nevím, to nějak vyplynulo ze situace, já jsem nijak aktivně nikoho nehledala, spíš naopak
|
|
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:12:19)
Kudlo, naprostý souhlas, jak jsem měla možnost se na vlastní kůži přesvědčit, tak ona i ta situace, kdy Tebe někdo chce a ty jeho ne, je dost na kočku. 
|
|
|
|
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:04:20)
Monty,
klidně ses mohla zeptat: "Co jsi dělala, když tě nějaký vybraný nechtěl?" Ono se mi to totiž skutečně stalo. Sice mě to tehdy mrzelo, ale brala jsem to tak, že kdoví, k čemu je to dobré, že mě nechce, a poohlížela se jinde.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 14:06:33)
Ecim,
v tom případě by mne fakt zajímalo, co bys dělala, kdyby tě nechtěl ani jeden z těch, co sis vybrala.
Byla bys sama?
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 14:06:58)
Monty,
jak Ecim nevím, já zcela určitě.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 14:09:55)
Kudlo,
OK, jasně, to chápu.
Tak jinak - jak bys řešila situaci, kdy se opakovaně setkáváš s tím, že to, co je pro tebe "to pravé" se nesetkává s náležitou odezvou.
Je to chyba hardware? Software? Nebo CO jiného?
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 14:10:45)
asi bych to neřešila vůbec a užívala bych si single života
|
|
|
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:09:37)
Monty, na 99% bych sama nebyla. Mně se totiž začalo pořádně dařit v okamžiku, kdy jsem dospěla k závěru, že na náhodu už kašlu, protože mi nic dobrého nepřináší, a budu hledat tak dlouho, dokud nenajdu partnera, se kterým se k sobě budeme hodit. Že časem některá kritéria přehodnotím a jiná ne. Že mě třeba čeká 5 inzerátových setkání, třeba 50, třeba 100 nebo (a to se nakonec skutečně stalo) se někdo objeví jinde než na inzerát.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 14:11:11)
Ecim,
já podobně jako Kudla cíleně nehledala nikdy nikoho.
Ale bohužel v okamžiku, kdy se objevil někdo, kdo mne zaujal a koho jsem fakt chtěla, dopadlo to ve výsledku vždycky stejně.
Takže to mám zabalit, podle znamení na nebi i na zemi...
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:13:33)
Monty, já nevím, co máš dělat. Tohle si musí rozhodnout každý sám. Nehledě na to, že mně se do Tebe hrozně blbě vžívá, protože jsme každá úplně jiná.
|
|
|
|
|
|
|
| *Niki* | 
|
(9.9.2011 13:47:46)
Ecim, já ti nechci brát nadšení, ale nezapomeň, že jste manželé JEN 5 let
Až tohle vše budeš moct napsat za dalších 3x5 let... budu ti fandit:)
Jinak mě těší, že lidi jsme tak různí, člověku se rozšiřují obzory, když vidí, že někdo uvažuje úplně jinak a taky mu to může fungovat.
Mě by dokonale zničilo tohle tvoje plánování
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:02:39)
Niki, ono to s tím plánováním samozřejmě není tak jednoduché. Já jsem za svoji urputnou snahu neudělat nějakou pitomost zaplatila tím, že se mi dlouho nedařilo. Ale to ty moc dobře víš.
A i kdyby moje manželství nabralo nějaký nečekaný směr v tom negativním slova smyslu, tak bych se radovala ze všeho, co se v něm kdy podařilo.
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 14:05:30)
nedařilo - to je jen jeden z možných úhlů pohledu
Já na svoje single období vůbec nevzpomínám, jako že se mi nedařilo - zažila jsem spoustu věcí, splnila si pár přání...
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:06:57)
Kudlo, tak to na svoje single období vzpomínáme velmi podobně. Já jsem to brala tak, že se mi v partnerských vztazích sice nedaří, ale že je to daň za to, že se mi daří v jiných oblastech (rodina, škola, přátelé, koníčky) a za znamení, že pokud mi ta situace hodně vadí, tak nemám čekat na zázrak a aktivně jednat. 
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 14:07:58)
Ecim,
to já to ani nebrala tak, že se mi nedaří, já jsem partnera spíš nechtěla, bála jsem se, že s tím budou moc velké obštrukce
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:11:10)
Kudlo, mně to také napřed moc nevadilo (viz má fobie z neplánovaného těhotenství v období mizerné finanční situace), pak se i zadařilo, pak mi to zase nevadilo, ale pak mi to už vadit začalo, a tak jsem se podle toho zařídila.
|
|
| *Niki* |
|
(9.9.2011 14:13:31)
Tak já myslím nikoho nepřekvapím, když napíšu, že jsem nikdy nebyla párový člověk, takže kdybych nenarazila na vhodného muže, klidně bych sama byla
Jistě by se našlo období, kdy by mi to vadilo, ale obecně jsem si tak nějak myslela, že to bude. Já manželství a věci s tím spojené nikdy neplánovala.
Prostě můj muž přišel, a stalo se
Jinak si tedy myslím, že těch tzv. osudových mužů existuje na světě několik, že bych nejen já, ale kdokoliv byl schopen vztahu a to kvalitního i jinými.
Jen je třeba nepotkáme
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:15:18)
A někdy musíme tvrdě makat na tom, abychom je potkali.
Spoustě lidí můj způsob hledání připadal vrcholně trapný, ale já jsem přesvědčená o tom, že bylo mnohem lepší se programově scházet s nezadanými mladíky a mezi nimi hledat, než se spokojit s nelegálním vztahem s někým zadaným a dělat si plané naděje, že se ten dotyčný třeba kvůli mně rozejde nebo rozvede.
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:16:18)
Nebo si namlouvat, že vlastně nikoho nechci, když to vůbec nebyla pravda. Jasně že věřím, že jsou lidé, kterým single život vyhovuje, ale já taková nejsem a nechci sama sebe přesvědčovat o opaku.
|
| *Niki* |
|
(9.9.2011 14:19:55)
Ecim, lidi jsou prostě různí.
Já jsem třeba ve vztahu s mým manželem a v současné době velmi ráda. Ale ie tak neřeším a necítím spoustu věcí, které prožívají jiní (když to vezmu třeba dle diskusí). Není to nějakou mou potřebou.
Single jsem byla ráda, strašně mi to vyhovovalo. Což neznamená, že kdyby to trvalo 10 let, neuvažovala bych jinak.
Ale TEHDY to bylo super. A vím, že sama bych zvládla žít i teď. Ale nemusím, je mi dobře tam, kde jsem.
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:36:22)
Niki, ono také záleží na konkrétní situaci každého člověka. Jinak to bere mladá svobodná dívka toužící po manželovi a rodině (můj tehdejší případ) a třeba maminka, která se 2 malými dětmi zůstane sama. Kdyby se mi tohle teď nedejbože stalo, tak bych už pravděpodobně nikoho nehledala. Nebo aspoň ne hned a za účelem soužití.
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 14:15:20)
Niki,
ani já nejsem párový člověk. O to víc mne ale mrzí, že ani ty výjimky, kvůli kterým bych to ráda změnila a který jsou podle mého soudu mimořádně kompatibilní o nic takovýho nestojí. 
|
| CPO |
|
(9.9.2011 14:19:26)
"O to víc mne ale mrzí, že ani ty výjimky, kvůli kterým bych to ráda změnila a který jsou podle mého soudu mimořádně kompatibilní o nic takovýho nestojí."
Jojo. Není to jednoduché a není to vždy jen o tom "jak si to uděláš"
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 14:20:56)
Br,
to ale bohužel hodně těch, co sami nezažili nepochopí.
Podle nich jsme buď nějak defektní nebo extrémně náročný nebo věčně něčím sjetý, jinak by to přece NEBYLO MOŽNÝ, že jo.
|
| *Niki* |
|
(9.9.2011 14:22:58)
Monty, já tě takto nevidím, neuvažuju tak. Možný to je, protože dle mě každý dostává do cesty v životě situace, které potřebuje. A by se naučil to, co má.
Proto já žiju v páru, protože párový člověk nejsem, asi abych se to naučila sama bych se už o sobě nenaučila nic, to už vše vím
No a ty a Breb jste parťačky a učíte se zas něco jiného.
Ono to jednou bude zas jinak
|
| CPO |
|
(9.9.2011 14:25:36)
Já se tak dlouho učila "být nezávislá", až ted nikoho vedle sebe nesnesu 
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 14:27:05)
Niki,
nezávisle na tom, co se mám podle Pánaboha nebo Osudu naučit mne stejně nikdy nepřestane zajímat, proč ausgerechnet mne nemůže mít nějakej NORMÁLNÍ chlap rád a nemůže se mnou chtít bejt... teď mne to zajímá tuplem, protože jsem potkala zrovna takovýho, jakýho bych brala všemi deseti. A to se opravdu nestává dvakrát do měsíce.
|
| CPO |
|
(9.9.2011 14:29:57)
Já bych chtěla někoho, kdo až mě uvidí, jak je mi děsně blbě, se bude fakt BÁT, že (mu) umřu...
Protože o mě zájem JE, kvantitativně VELKÝ - ale kvalitativně takovej VLAŽNEJ, stejně jako to vidím u většiny v okolí (to není MNOU) - prostě chceš-nechceš, ale žádná velká citová a závazková investice, jen občas kultura, sex a nazdar.
|
| *Niki* |
|
(9.9.2011 14:40:29)
Br, já bych za své děti dýchala, ale když jim bylo blbě, nikdy mě ani nenapadlo, že by umřely, ne tak abych se bála.
Miluju málo?
Nežádáš ty po druhých moc?
|
| CPO |
|
(9.9.2011 14:46:46)
Nik, já jsem jednou nohou v hrobě furt. Ale prostě kdybych umírala, tak aby ten partner kdyby u toho byl, prostě NECHTĚL, abych umřela, chtěl by, abych tady s ním zůstala, čistě proto, že bych mu jako nebyvší SCHÁZELA!
Prostě já chci někoho, komu bych SCHÁZELA, kdyby nemohl být dlouhodobě se mnou, ne někoho, komu to bude v zásadě jedno...protože je tak "nezávislej" a "vyrovnanej", že mu ve skutečnosti na lidech NEZÁLEŽÍ (možná i proto, že ZE STRACHU, aby o něco/o někoho nepřišel - viz Obchodník s deštěm, šerif - si prostě NEDOVOLÍ si někoho pustit blíž k tělu...PROTO jsou dneska ty vztahy takový "free" - ne, že bychom to měli tak "zmáknutý", ale jsme opatrní, protože se BOJÍME!!!!!
A TO je blbě
|
| CPO |
|
(9.9.2011 14:51:35)
Když se před časem vrátil můj ex, bez ohledu na to, co bylo předtím, jsem ho chtěla vzít - s uděláním tlusté černé čáry - zpátky.
I KDYŽ jsem tolik dostala na pamětnou - PŘESTO jsem se chtěla ZNOVU ponořit do stejné řeky se stejnou odvahou a otevřeností a DUVĚROU (i přes to, že mě už jednou zklamal).
Nezvládl to ON.
Nevěřil, že všichni NEJSOU svině.
Mohl mít hodnou, slušnou holku, která by ho opravdu milovala.
Teď se bude potloukat mezi krátkodobejma známostma, dokud neumře, nebo nezmoudří
A já bych s člověkem, který by měl stejnou odvahu jako já, do toho šla naplno ZNOVA (protože ve skutečnosti to stejně jinak nejde).
Jenže oni takoví lidé moc nejsou...
|
| CPO |
|
(9.9.2011 14:53:45)
PROTO se pořád nemůžu seznámit - protože i u slušnejch chlapíků vidím ty zoufalý "zadní vrátka".
A ty vůbec nejsou sexy.
Ty jsou znakem, že takový zbabělý člověk, co nevěří SOBĚ - a proto nevěří ani ostatním - ZDRHNE při první krizičce.
A takovýho já NECHCI, protože já si zasloužím někoho POŘÁDNÝHO!
Amen 
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 14:54:48)
Brebberry, ale aspoň na počátku ty zadní vrátka snad má většina lidí, ne?
|
| CPO |
|
(9.9.2011 15:03:01)
Ad zadní vrátka: jasně, URČITÝ odstup musí mít člověk od všeho vždycky - já taky miluju svoji vymodlenou dceru, ale určitým znakem mé osobnostní zralosti je, že ji PRÁVĚ PROTO nechávám žít napůl s tátou, protože o to stojí, i když to pro mě není snadné, ty dohody s nespolupracujícím ex a vědomí že dcera vyrůstá a já jsem s ní jen "napůl".
Takhle je to v pořádku.
Kdybych na ni kašlala, v pořádku by to nebylo, i kdyby se to opticky jevilo stejně (posílá ji k tátovi, aby se o ni nemusela starat).
Kdybych si ji uzurpovala pro sebe, bylo by to taky špatně.
Stejně tak je to s těmi "vrátky".
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 15:05:29)
Breb,  , jasně rozumím.
Zhruba jako je rozdíl "nechci tlačit na pilu" a "se.u na tebe už od začátku", i když se na první pohled některé projevy mohou jevit podobně.
|
| CPO |
|
(9.9.2011 15:12:13)
Kudlo, já se spíš často setkávám s "moje žena mě opustila, a tak ty mě určitě opustíš taky, a tím pádem se budu radši chovat tak, abych si s tebou moc nezadal, abych pak nebyl zase za vola, AŽ mě opustíš i ty, protože je mi jasný, že to uděláš, protože všechny ženský jsou stejný".
Tak to zdrhám ze schůzek, ani  nedopíjím
Jak říkal můj exmanžel při rozvodu, "ještě že jsem se v manželství nesnažil". Prostě nepochopil, že naopak KDYBY se trochu snažil, tak jsme se nemuseli rozvádět
|
| *Niki* |
|
(9.9.2011 17:09:29)
Breb, myslím, že ti rozumím, a že to někde v hlouby duše mám stejně. Žijeme jinak a za podstatné pokládáme jiné věci, ale ta plnost ve vztahu, otevřenost, bez zadních vrátek, je taky něco, co vnímám jako podstatné
Já jsem ten solitér, co je rád sám, a rád sám se sebou, ale to nevylučuje výše napsané...
Do vztahu s manželem jsem šla naplno, bez "bázně a hany"  , bez zadních vrátek. Není podstatné, co bylo před ním, to bylo vyřešeno, byla jsem nějakou dobu sama, a to si to člověk srovná, jeho jsem brala od začátku jaký je.
On ty zadní vrátka měl, naplno do toho vvstoupil mnohem později než já.
Během let se to ne vždy dařilo kočírovat správným směrem, ale pro mě je podstatné, že když si uvědomím chybu, prostě se vrátím na správnou cestu, ne že nad tím mávnu rukou ále, blbě jsem odbočila, nějak dojedu. To se pak člověk nemůže divit, že vrší blbá rozhodnutí.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 17:19:48)
Co jsou to "zadní vrátka"?
Do vztahu jdu s tím, že to nemusí dopadnout, ale stála bych o to, aby to dopadlo. Není mi to "jedno", nicméně počítám i s horší variantou.
Takže logicky hledám důvody, proč by mohlo a ne "proč by nemělo".
Bohužel se setkávám spíš s opačným přístupem...
|
| *Niki* |
|
(9.9.2011 17:21:35)
Monty, já šla s tím, že to prostě dopadne.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 17:22:48)
Niki,
to já teď naposledy taky. A trvalo mi strašně dlouho se k tomu odhodlat.
Výsledky moc optimistické nejsou.
|
| *Niki* |
|
(9.9.2011 17:59:20)
Monty, jak to myslíš? Protějšek to celé vidí jinak, než ty? Naplňují se tvoje pochybnosti?
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 18:13:54)
Niki,
vůbec nevím, jak to vidí. Možná mám jenom nějaký splín a všechno je v pořádku. Možná je to jenom můj blbej pocit.
|
| *Niki* |
|
(9.9.2011 19:42:51)
Tak pocity nejsou ani blbé, ani jiné, prostě jsou a teď jsou pravdivé.
Splíny mívám někdy taky, nevím jak je u vás, já jsem třeba dost ovlivnitelná počasím (hnusně je už x dní), což na sobě fakt nemám ráda
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 19:55:59)
Niki,
jako kardiak změny počasí obecně nesnáším, ale po psychické stránce to na mne nikdy nemělo vliv.
Nevím, co to je - sešlo se víc nepříjemných událostí najednou, tak se v tom nějak plácám... potřebovala bych dovolenou jako prase drbání. Měli bychom jet zhruba za tři neděle, tak snad to dopadne.
|
| *Niki* |
|
(10.9.2011 8:42:20)
Monty, tak ať vám to vyjde co nejlépe
A to je stále ten "zajíček" (vím, že není zas o tolik mladší)?
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(10.9.2011 12:55:58)
Niki,
ne, opravdu není O TOLIK mladší... nemluvě o tom, že já rozhodně nevypadám STARŠÍ.
|
| CPO |
|
(10.9.2011 13:07:43)
"nemluvě o tom, že já rozhodně nevypadám STARŠÍ"
To není rozhodující
Mně přece tenkrát jeden inzerent odmítl jako "starou" (byl o 3 roky mladší) AŽ poté, co si v inzerátu přečetl můj ročník narození (na rande byl ze mě nadšený a vypadala jsem tam o dobrých 10let mladší a nesrovnatelně víc sexy než on
Mimochodem, v posledních týdnech jsem zjistila, že už vůbec nepotřebuju korektor pod oči a kupí se mi komplimenty, jak dobře vypadám
Začalo to s mým rozhodnutím, že nejvíc lidí člověk na.ere, když je happy (nebo aspoň tak vypadá ...vizáž na to evidentně zareagovala (i na ten umělý optimismus 
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(10.9.2011 13:11:35)
Breb,
on věděl od začátku, kolik mi je...
Nicméně na čele to fakt napsané nemám a podle ničeho jiného než podle rodnýho čísla by to nikdo nezjistil. Mne opravdu na ulici oslovujou odhadem tak pětadvacetiletý kluci a zvou mne na pivo.
I bez korektoru. Naopak, mám takový dojem, že právě tím, jak se nemaluju a nikdy jsem to nedělala vypadám tak, jak vypadám. Namalovaný ženský prostě vypadají starší. Nebo mi to aspoň tak přijde.
|
| CPO |
|
(10.9.2011 13:16:02)
Korektor myslím takovou tu kuličku s kofeinem na otoky pod očima - nebarví, prokrví, a tím otoky zmizí. Roll-on.
Jinak v mém případě "namalovaná ženská" teda rozhodně nejsem , naopak. Ale mám jemné rysy a bledou pleť a světlé vlasy, řasy i obočí, nenápadně se musím malovat, abych nevypadala jako umrlec
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(10.9.2011 13:18:00)
Br,
jo, vím, to jsem si kdysi koupila, ale nikdy nepoužila. Asi už to bude prošlý.
Já jsem tmavovlasá, mám zelený oči, tmavý obočí i řasy a nemám na obličeji vrásky (když se málo vyspím, tak jednu pod okem). Takže prakticky nepotřebuju nic jinýho než jelení lůj na rty a když se málo vyspím, tak zapatlávač kruhů pod očima.
|
| CPO |
|
(10.9.2011 13:19:18)
Taky ti ještě není 40+
Hele, FURT to bylo super...a po 40 jsem najednou MUSELA dojít do tý drogerie pro roll-on
|
| CPO |
|
(10.9.2011 13:21:07)
Ale ve většině případů nejvíc pomáhá, když se člověk TVÁŘÍ, JAKO BY mu to slušelo
(bohužel, v některých případech po 40+ už dostane tvrdou zpětnou vazbu ve stylu "vypadá jako (dosaďte) a JEŠTĚ je úplně slepá/blbá a nevidí to  "
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(10.9.2011 13:23:50)
Br,
to není, ale já to mám fakt v genech. Psala jsem to tu mockrát - vypadala jsem ve dvaceti na třicet, protože mám takový typ obličeje, ale stejně jako moje nebožka babička, které jsem opravdu HODNĚ podobná na těch třicet budu vypadat dost dlouho. Příroda nebo Pánbůh jsou v tomhle spravedlivý, no. Někdo je krásnej ve dvaceti a pak to jde dolů, jinej je ve dvaceti hroznej a pak sklízí ovoce později.
|
| CPO |
|
(10.9.2011 13:27:34)
Já jsem vždycky vypadala na o 10let míň - ale po té 40 už někdy po ránu fakt vypadám na 35, to neukecáš - ale povíme si!
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(10.9.2011 13:29:29)
Br,
ale já právě vypadala dlouho o deset let starší...
|
| *Niki* |
|
(10.9.2011 20:33:06)
To máte fajn. Já mám vrásek stejně jako před 10 lety, ale nevypadám jako před 10 lety
Myslím, že věk se přeceňuje, i to, zda někdo na "svůj věk" (jako by existoval jakýsi prototyp třicátníka, čtyřicátníka atd.) vypadá či ne.
Já jsem tedy zatím velmi mladá, takže mi velmi vyhovuje vypadat na svůj věk
Možná že za deset let budu uvažovat jinak
|
| Kudla2 |
|
(10.9.2011 22:28:35)
hele, a co je vlastně špatnýho na tom, vypadat na tolik, kolik mi je?
Není samozřejmě nutné být ve čtyřiceti rozkydlá stopadesátikilová bába, ale proč ta křečovitá snaha "vypadat mladší"? Já nevím, jestli vypadám mladší a je mi to srdečně fuk. Ten základ se stejně neschová, nelze v padesáti vypadat na osmnáct, a budou se snad lidi se mnou bavit víc, když budu vypadat o pět let mladší?
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 8:42:27)
Kudlo, mám to stejně. Taky moc nechápu, proč chtít vypadat mladší. Dle mě se to stejně nedaří, všichni vypadají na svůj věk, jen někdo lépe, někdo hůře
Taková Vondráčková prostě věk nezapře a na svých 60+ vypadá, i když se pokouší mít pleť jako mimino. Ve vráskách to vůbec není, nerozhodují o věku, takže tu urputnou snahu po hladké pleti moc nechápu.
Já se po třicítce cítím hrozně spokojeně s věkem i tím, jak vypadám, i když by to lepší a méně tučné být mohlo. Ale mladší fakt ne.
|
|
| CPO |
|
(11.9.2011 8:50:43)
"hele, a co je vlastně špatnýho na tom, vypadat na tolik, kolik mi je?"
No, asi takhle. Já se na 40+ NECÍTÍM a NEVYPADÁM, tudíž prostě mi VYHOVUJE "vypadat" tak, jak se cítím, totiž "mladší"
Prostě nejsem "mamina", ale "holka", tak mi vyhovuje i vypadat jako "holka".
Samozřejmě, když budu VYPADAT svou podstatou jako "mamina", tak já nejsem typ "křečák", který by si hodlal "mládí" udržet za každou cenu. Plastiky apod. nepřicházejí v úvahu. Ale na druhou stranu vím, že když o sebe přiměřeně dbám (lehký makeup, čerstvě umyté vlasy, čisté ladící oblečení), tak si taky PŘIPADÁM, jako když na mě ZÁLEŽÍ, což je pro nás, co jsme někdy měli problémy se sebeúctou, dost důležité
Ony jsou takové typy žen (D. Patrasová, E. Hrušková), které dlouho vypadají "mladě", jenže pak najednou vypadají jako "staré mladé" a nejde s tím v podstatě nic dělat, protože jsou "typ diblík". Naopak ženy "osudového typu", ty sice vypadají celý život "starší", ale právě pak po 30+ či po 40+ začnou vypadat právě proto úžasně a svým způsobem "mladší".
|
| Kudla2 |
|
(11.9.2011 8:56:49)
Brebberry,
a on je nějaký "mustr" na to, jak mají vypadat a cítit se čtyřicátnice plus, a ten model je "stará bába"?
Těch čtyřicet přece neznamená (respektive nemusí znamenat) fyzickou i duševní zlenivělost, zaprděnost, televizi, bačkory, buřty a pohodlíčko?
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 9:02:31)
Já úplně přesně nevím, co to znamená vypadat jak mamina, či holka, já jsem ve věku, kdy holka nejsem, mamina pochopitelně už nějaký ten rok ano, a chci vypadat prostě dobře jako ženská.
Jo, kult mládí existuje. Neignoruju to, ale abych tomu nějak podlehla...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 9:37:01)
Niki,
včera jsem byla na pohřbu bývalého tchána; jeho dcera měla řeč v krematoriu a mluvila o tom, jak jeho smrt všechny překvapila, přestože mu bylo osmdesát let - protože byl plný energie, plánů, do posledního dne života aktivní, jezdil autem, pracoval... a i v těch osmdesáti to byl pěkný chlap. Nebyl to "dědek". Řekla, že "aktivita a plány jsou tím, co si spojujeme s mládím".
A na tom je hodně pravdy. Ono nejde o to "nevypadat na svůj věk" v tom smyslu, že by někdo v padesáti vypadal na dvacet. Je to hodně o uvažování, způsobu života. Mezi mými kamarády a známými je věkový rozdíl i padesát let, a nehodnotím je podle toho, jestli jsou "mladí" nebo "staří", podstatné je, jak se s nimi cítím (a oni se mnou, samozřejmě). Někdo je starej ve dvaceti a někdo mladej v osmdesáti. Na tom člověku je to prostě znát, jestli rezignoval nebo jestli žije. I moje matka vypadá na šedesát velice dobře, přestože má nadváhu a nijak extra o sebe nikdy nepečovala, protože je mentálně pořád dítě, což sice její okolí dost deptá (není "mladá", je bohužel "nezralá"). "Duše" se prostě do těla nějakým způsobem projektuje. A to je to, co psala Breb.
|
| Kudla2 |
|
(11.9.2011 9:41:35)
Monty,
s tím souhlasím a tímto způsobem "mladá" tj. duševně a fyzicky aktivní, bych chtěla zůstat až do doby, dokud nezdementním.
A starší člověk uvažující tímto způsobem má proti tomu mladému obrovskou výhodu zkušeností a určitého nadhledu.
Ale Brebberry o tomhle mluvila až v tom posledním příspěvku. Ty předchozí se zaměřovaly výhradně na tu "fýzis", stejně jako spousta lidí se zaměří na to, aby VYPADALI mladistvě, ale bez té vnitřní "jiskry" je jim to stejně houby platné.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 9:43:11)
Kudlo,
já bych dokonce řekla, že bez té "duše" je to trapné.
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(11.9.2011 9:01:06)
tak jasně že o sebe člověk přiměřeně dbá, ale to s tím snad souvisí jen okrajově, ne?
Jasně že když čtyřicátnice bude mít sto dvacet kilo a navlíkne se do silonového "kostýmku" od vietnamců, tak jí to nebude tak slušet, jako když to bude svižná sportovní dáma, která se bude šmrncovně oblíkat a přiměřeně tomu upravovat, ale sám fakt, že jí není dvacet, je prostě evidentní na první pohled a lépe než s tím bojovat snad je se s tím smířit. (Tím vůbec nemyslím, že rezignuje na to, jak vypadá a jak se oblíká, tím myslím, že se přestane zanášet tím, jak je hrozné, že je na ní ta její čtyřicítka vidět).
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 9:05:45)
Kudlo, přesně tak. Všichni vypadají na svůj věk. Někdo dobře, někdo zanedbaně, ale ještě jsem nikoho, kdo by vypadal na úplněj iný věk, nepotkala
Ano, někdo má ostré rysy, někdo obličej jak měsíček na hnoji, ale když se zadíváš dobře, prostě vidíš, že jim je stejně... jen vypadají JINAK.
Dáda Patrasová začíná vypadat trapně, ale rozhodně nevypadá mladší
|
|
| CPO |
|
(11.9.2011 9:06:58)
"že se přestane zanášet tím, jak je hrozné, že je na ní ta její čtyřicítka vidět"
Abychom se správně pochopily - já proti věku NEBOJUJU.
Ale pochopitelně mi dělá radost, když vidím, že vypadám obecně LÍP než mnohé moje (i o něco mladší) kolegyně a známé. A bohužel je to většinou tím, že ony si řekly někdo po 30+, "teď už na mně nezáleží" a svým zevnějškem to bohužel sděluji světu.
Já zevnějškem sděluju ", na zadek se z vás neposadím, ale pro SVUJ dobrý pocit se snažím vypadat DOBŘE, což nemusí rozhodně být "za každou cenu mladě"". Holt, Brebberry
|
| Kudla2 |
|
(11.9.2011 9:21:34)
...no vidíš, to je fajn. A další krok je ten, že se přestaneš (byť skrytě a v hloubi duše) škodolibě radovat z toho, jak někdo jiný vypadá hůř než Ty, a soustředíš se jen na to, že Ty se sobě líbíš a cítíš se dobře
|
| CPO |
|
(11.9.2011 9:28:05)
To jsem přesně očekávala, Kudlo
(občas něco napíšu SCHVÁLNĚ proto, že chci otestovat, jestli mi na to ZNOVA skočíš, i po těch letech )
|
| CPO |
|
(11.9.2011 9:32:02)
Akorát protestuju proti "škodolibě". Já zcela upřímně pochválím kolegyni nový účes, padnoucí oblečení...já jen nemám ráda, když na sebe lidi KAŠLOU. Mně nevadí, když se někdo SNAŽÍ a nejde mu to (nemá třeba úplně vkus), ale vadí mi, když se lidi NESNAŽEJ A PŘESTO si stěžujou.
Jedné mojí známé odešel manžel za O DOST STARŠÍ!!! ženskou.
Zděšeně mi to vyprávěla, "No chápeš to, za STARŠÍ!"
Jo, jenže když jsem ji viděla...tak v té starší byla JISKRA, kterou ta mladší postrádala.
Já se možná špatně vyjadřuju, ale O TOM to je.
|
| Kudla2 |
|
(11.9.2011 9:34:26)
Brebberrry,
ale tohle je zase úplně o něčem jiným a Ty to víš.
Nebo mě zase škodolibě testuješ? 
|
| CPO |
|
(11.9.2011 9:39:54)
"ale tohle je zase úplně o něčem jiným a Ty to víš"
No, já hlavně vím, že svého času měla Kudla pravdu, a bylo správné se jejími připomínkami zabývat
A teď má určitě taky pravdu, ale už se na její připomínky koukám jinak - a TO je moc fajn.
Protože už pro mě přestává být nejdůležitější, "co si o mně myslí nějaká Kudla", ale to, jaká je realita DOOPRAVDY. A tu realitu já už jsem dneska hodně schopná vidět, a TO je moc fajn, a O TO tady jediné celou dobu šlo.
|
| Kudla2 |
|
(11.9.2011 9:42:32)
no konečně
|
|
|
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 9:37:52)
"Jo, jenže když jsem ji viděla...tak v té starší byla JISKRA, kterou ta mladší postrádala.
Já se možná špatně vyjadřuju, ale O TOM to je. "
No Br, jenopmze to byla JISKRA jeji a ze si hrala na HOLKU..
Moje mama ma taky JISKRU a jeji sedumdesta, maji o dost vetsi nez ji mela ve ctyriceti. Pritom se nemaluje..
Je fakt ze nosi 3/4 a jezdi na kolobezce..
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 9:39:11)
No, já si třeba na holku rozhodně nehraju.
Jsem taková, jaká jsem. A komu se to nelíbí, ať mi vleze na hrb.
|
|
| CPO |
|
(11.9.2011 9:41:01)
"a ze si hrala na HOLKU"
Kdo si na někoho HRAJE, je trapnej, a je to na něm poznat.
Já pako JSEM, a jsem na to pyšná
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 9:45:50)
No pokud o sobe ctyricetileta zenska prohlasuje..
"Ja jsem takova PRDLA, ja jsem takovy PAKO"
Tak mi trapana prijde.. Ony mi tyhle "prdlosky" prisly trapne uz ve 20, ale vekem se to stupnuje..
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 9:49:57)
H&M,
protože si do toho projektuješ svoji vlastní představu o tom, co to znamená.
|
|
| Kudla2 |
|
(11.9.2011 9:51:03)
HM, to mně taky, ale to je podle mě to hraní si na diblíka.
Pokud člověk "blbne" ze své podstaty, hraje třeba s dětmi i dospělými hry, protože ho to fakt BAVÍ a ne proto,že by si na něco hrál, tak je mi to naopak moc sympatický.
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 9:58:01)
Kudlo, jenomze tyhle lidi, o sobe neprohlasuji, ze jsou prdly neba stale kluci/holky..
Muj skoro za dva mesice padesatilety manzel. Vyleze na strom a hraje si na opici, protoze chce synovi udelat radost..
Ale v zivote by ho o sobe nenapadlo prohlasovat, ze je takvej "prdlej kluk"..
Mne to prijde silene afektovany..
Moje mama jezdi z batohem na kolobezce.
Oba dva jse vyzrale osobnosti, vzdy byli, jenom proste delaji co je bavi a chtej bejt v kondici, aby to mohli delat co nejdele..
|
| CPO |
|
(11.9.2011 10:02:13)
Když vylezu na strom, tak to nebude tady na netu vidět - slovním popisem se zkrátka realita nutně musí trochu "zjednodušit"
|
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 10:06:07)
Momty,no tady to o sobe prohlasujes sama stejne jako Br..
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 10:09:39)
HM,
ale to je přesně to, co jsem už jednou psala - ty si do psaného textu projektuješ nějakou svoji osobní zkušenost nebo averzi. To nemá s realitou nic společného.
Jo, já o sobě mluvím jako o "holce", protože chodím na vínko nebo na nějakou akci s "holkama" ("s klukama"), jediná výjimka je, když jdu na kafe s panem profesorem, kterýmu je pětasedmdesát, o něm jako o "klukovi" nemluvím.
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(11.9.2011 10:03:41)
HM, tak v tomhle to vnímám úplně stejně jako Ty.
To, jestli ten člověk je "duší kluk nebo holka" musí když tak vidět TI OSTATNÍ, je trapné a křečovité, když to o sobě prohlašuje SÁM.
Mě u toho ještě napadlo, že zas na druhou stranu jsou ti "předčasně usedlí" lidi, kteří za nehodící se trapárnu považují i projevy "mladistvého ducha",(blbý slovo, ale nevím jak jinak to napsat) které vycházejí z podstaty toho člověka (tj. ve Tvém příkladu by třeba "usedlá" dáma prohlašovala, jak se nehodí v tomhle věku už jezdit na koloběžce), což mi taky přijde totálně mimo a blbý, a není tak úplně neobvyklé se s takovým postojem setkat.
Takže za mě: nucené diblíkovství ne, zbačkorovatění ve stylu "na toto už jsme starý" třikrát NE.
|
|
| Kudla2 |
|
(11.9.2011 10:03:41)
HM, tak v tomhle to vnímám úplně stejně jako Ty.
To, jestli ten člověk je "duší kluk nebo holka" musí když tak vidět TI OSTATNÍ, je trapné a křečovité, když to o sobě prohlašuje SÁM.
Mě u toho ještě napadlo, že zas na druhou stranu jsou ti "předčasně usedlí" lidi, kteří za nehodící se trapárnu považují i projevy "mladistvého ducha",(blbý slovo, ale nevím jak jinak to napsat) které vycházejí z podstaty toho člověka (tj. ve Tvém příkladu by třeba "usedlá" dáma prohlašovala, jak se nehodí v tomhle věku už jezdit na koloběžce), což mi taky přijde totálně mimo a blbý, a není tak úplně neobvyklé se s takovým postojem setkat.
Takže za mě: nucené diblíkovství ne, zbačkorovatění ve stylu "na toto už jsme starý" třikrát NE.
|
| CPO |
|
(11.9.2011 10:20:49)
Kdysi ve škole jsme měli 92 letou paní profesorku.
Zdráhám se napsat paní", protože to byla "babča" s TAKOVOU jiskrou a šmrncem, že z ní naši 18letí ušatí spolužáci málem slintali. Vůbec jí nepřišlo "nedůstojné" chodit "ve svém věku" v riflích a tričku!!! s mírně infantilním obrázkem a teniskách. Jenže, k ní to prostě SEDLO. A jaký měla přehled o moderní muzice a všem!
Dneska už asi nežije ale moc ráda na ni vzpomínám dodnes.
Já jsem prošla v období 25-35let takovým "důstojně usedle bankovním stylem". Připadala jsem si prostě už "stará" na něco "odvázanějšího". Ale nevzpomínám na to ráda, protože uvnitř taková NEJSEM, vlastně paradoxně právě TOHLE byla "trapná" stylizace.
|
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 10:24:44)
To jsou zaprdenici a ty byli predcasne usedly vzdycky. Ja nastesti okolo sobe takovy lidi nemam.. Vetsina lidi se snazi delat, co je bavi pokud jim to zdravi dovoli..
Ctyrecitelty pakac, ktery neprosel zadnym vyvojem a je furt proti vsem a vsemu, je proste trapny ..
|
| CPO |
|
(11.9.2011 10:29:15)
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 10:30:50)
HM,
taky jsem si vybavila jednu pěknou historku.
Mám kamaráda, je mu přes 50 a je veliký fanda do muziky. Vyprávěl mi, jak si jednou šel koupit CD a cca dvacetiletá prodavačka mu na jeho dotaz, zda mají CD Nine Inch Nails řekla s vytřeštěnýma očima: "A víte vůbec, co to je???"
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 10:35:23)
Píšu to proto, že existuje nějaká obecná představa o tom, co je v jakém věku "vhodné" nebo "normální".
Já když si čtu stránku naší třídy ze střední na Spolužácích, připadá mi - jakkoli jsou ti lidé milí a fajn - že jsou prostě "staří". Ne fyzicky. Psychicky. Podle mne člověk začíná stárnout v okamžiku, kdy se přestane zajímat o svět kolem sebe, rezignuje na to, co dřív tvořilo jeho život... zakonzervuje se v nějakém mikrosvětě, který tvoří rodina, děti, práce, hypotéky a zdravotní problémy. A je jedno, jestli je takovému člověku dvacet nebo šedesát.
|
| CPO |
|
(11.9.2011 10:38:27)
Moje babička vypadala v 50 na 100. Umřela, utrápená, na rakovinu.
Moje kámoška má 54, ale je to "holka", mluví tak o sobě, chová se tak, kypí zdravím i vitalitou a já, mám-li si vybrat, tak rozhodně volím tuhle "trapnou" verzi
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 11:09:04)
Mě přijde úplně mimo celá tahle debata, vážně.
No tak je někdo usedlý. No tak je někdo pozér. No tak je někdo mladý, někdo je starý. Někdo je vyzrálý a šmrncovní. Někdo diblík honící ztracené mládí. NO A?
Svoboda je v tom, že můžeme být přesně takový, jací chceme být. Ano, ostatní nás uvidí díky SVÉ vlastní optice - nějak (je to pozér, je to diblík, je předčasně starý, je šmrncovní atd.). Ale to jediné podstatné je, abych se JÁ sám, v tomto daném těle, duši a stylu, cítil dobře.
Mě taky lidi hodnotí různě, ale je to spíš o nich, protože já jsem v duši už 15 let stejná. Možná že se projevuju proměnlivě, což vzhledem k tomu, že většina lidí klouže po povrchu, jediné umí zpracovat... ale zas, no a? Je naše volba, zda budeme koukat na povrch, nebo pod něj. Nemusíme se dokonce koukat vůbec
Můžeme být takoví, jací být chceme. Dokonce bysme měli být takový, jací jsme a jací být chceme.
Ostatní to klidně mohou hodnotit, je to jejich věc.
|
| CPO |
|
(11.9.2011 11:12:20)
No, upřímně, já tu řeším velice důležité pracovní záležitosti a tohle záměrné mezičasové "plkání o ničem" mi pomáhá překlenout období, kdy mě nic chytrého nenapadá - chvíli plkám a najednou mě to napadne, sorry
|
|
|
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 11:14:19)
Monty, ale to je zas tvoje optika. TY takto definuješ stáří. Někdo jiný zas vidí zakonzervování se v postoji - budu ignorovat rodinu, děti, hypotéku a pojištění, protože TO definuje stáří, a já chci být mladý.
Pro tebe je konzerva člověk s hypotékou, pro někoho je konzerva někdo, komu je čtyřicet, ale zuby nehty se drží atributů dvacetiletých. Protože to jsou jen vnější atributy.
Mě je mládí či stáří dokonale ukradené.
Já osobně potřebuju být v souladu s tím, jaká jsem TEĎ, nejsem mladá nebo stará, jsem prostě člověk s hypotékou a tričkem s dětinskou kočkou, kdo potřebuje nějaké vnější atributy, někam mě zařadí. Ale nevím, k čemu je to důležité.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 11:24:57)
Niki,
ale to je přece nesmysl - já NECHCI něco být. Já NĚCO/NĚKDO jsem.
Ano, pro mne stáří rovná se pasivita a rezignace. Pro jiného jsou to vrásky na obličeji.
Problém je v tom, že někdo má bůhví proč pocit, že "je na něco starej" nebo se pro něj už "něco nehodí", přestože by to chtěl. Pokud někoho baví být z mého úhlu pohledu "starej" a je tak spokojenej, proč ne. Je to jeho věc a moje zbytečná starost.
Ale do té přetvářky a rezignace často lidi nutí právě okolí, které má pocit, že padesátiletá ženská na diskotéce je "trapka".
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 11:32:06)
Monty, ale on se skutečně může cítit na něco starý. Tělo skutečně stárne a opotřebovává se, to je biologický fakt.
Jistě, je rozdíl necítit se na něco kvůli věku, a rozdíl, zda se na to necítím, protože Máňa odvedle mě bude považovat za starou trapku na koloběžce
Na druhou stranu, NIKDO na koloběžce jezdit nemusí.Vylézt na ni jen proto, abych okolí dokázal, jak jsem mladý, taky není zrovna cesta k duševní rovnováze:)
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 11:40:17)
Niki,
mluvíme každá o něčem jiném. Ano, v padesáti, šedesáti letech může být člověk "fyzicky starý" na to, aby vylezl na K2 nebo jel na kole přes Evropu. Někdo na to může být fyzicky starý už ve třiceti. Ale život není přece jen o fyzických výkonech. Myslíš, že je někdo "starý" na to, aby šel do kina? Do divadla? Aby poslouchal hudbu nebo navštívil veletrh výpočetní techniky? Aby se zajímal o život kolem sebe???
Proto jsem psala o svém extchánovi. Poslední rok života byl těžce nemocný, ale pořád NĚCO dělal. Neležel v posteli a nefňukal, že je starý a nemocný. Proto ho nikdo jako "starého" nebral.
Mám hodně známých přes padesát. Jedna moje kamarádka v tomhle věku má roztroušenou sklerózu a fyzicky fakt nestačí na spoustu věcí. Mám známé po operaci srdce, s těžkou cukrovkou, lidi s duševními chorobami, epileptiky... na strašně moc věcí fyzicky nestačej. O fyzických možnostech to opravdu není.
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 12:10:52)
Monty, asi jsme mluvily každá o jiném, protože takto s tebou souhlasím.
Já reagovala vlastně jen na ten vnější dojem, to zdání, zda je někdo mladý či starý, snaha VYPADAT mladší ať už v počtu vrásek či v počtu aktivit.
Já fandím pravé podstatě člověka, ta může být bez makeupu i s ním, s knížkou či lezením na K2. Nedělat se jiný, než jsme, jen proto, že ostatní lidé rádi škatulkují a hodnotí druhé jen dle vnějších atributů (viz i ty, že kdo se zajímá o hypotéku a pojištění, je duševně starý ). Právo na takové vidění pochopitelně máš, o tom žádná.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 12:21:32)
Niki,
to si zase nerozumíme. Nemyslím si, že ten, kdo se zajímá o pojištění nebo hypotéku je starý. Myslím si, že ten, kdo redukuje svůj život na přemýšlení o pojištění a hypotéce a rezignuje na všechno ostatní je "psychicky starý". Nebo jinak - "starý" je ten, komu chybí radost ze života, žízeň po životě, plány do života, které se netýkají JEN praktických věci... nevím jak to napsat, aby to bylo výstižné a nedocházelo k nedorozuměním.
|
| CPO |
|
(11.9.2011 12:25:57)
"Myslím si, že ten, kdo redukuje svůj život na přemýšlení o pojištění a hypotéce a rezignuje na všechno ostatní je "psychicky starý". Nebo jinak - "starý" je ten, komu chybí radost ze života, žízeň po životě, plány do života, které se netýkají JEN praktických věci"
Myslím, že Monty se to konečně podařilo vyjádřit výstižně (já jsem to myslela přesně takto, jen jsem se neuměla "vyžvejknout"  )
Můj exmanžel trpěl přesně tímto druhem "stáří". Já jsem chtěla "žít", ne jen čekat od 30 na smrt. To nás rozdělilo. A jsem tomu upřímně ráda
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 12:32:01)
Možná mi tam chybí ještě jedna důležitá věc.
"Starej" je ten, kdo přijde o schopnost na něco se těšit. Radovat se, "užívat si".
Hodně lidí má mylný dojem, že "užívání si" je nějaký lítání po diskotékách a konzumace alkoholu a tudíž to přísluší jen puberťákům a adolescentům. Touhle optikou jsem zřejmě vůbec nebyla "mladá", diskotéky mne nikdy nebavily a v životě jsem se neopila. Když čtu příspěvky jako "užila jsem si dost, teď chci rodinu a děti", tak upřímně nechápu. Nemyslím si, že rodina a děti znamená konec "užívání", protože já si chci užít život od začátku do konce. Není etapa "užívání" a etapa "přežívání". To je právě podle mne "stáří" - pasivní přežívání bez snů, cílů a radosti.
|
| CPO |
|
(11.9.2011 12:37:32)
""Starej" je ten, kdo přijde o schopnost na něco se těšit. Radovat se, "užívat si"."
Ano, Monty. Já jsem do téhle pasti spadla po odchodu exe. Až včera jsem si uvědomila, že poslední dobou opět hýřím nápady, plány, užívám si života, ráda se setkávám s přáteli, a už zase umím cítit takové to "šimrání v podbřišku", těšení se na a z nových příležitostí, místo abych je brala jako otravné komplikace nebo problémy...
Jsem tomu moc ráda, užívám si to a myslím, že teď, když vím, jak na to, že už mi to nikdo nevezme
Je mi opravdu upřímně jedno, jestli mě kvůli "blbnutí" bude někdo považovat za "trapnou, protože "ve 40 už by měl mít člověk rozum".
Rozum já mám dobrej a nohama stojím na zemi velmi pevně - to se s lítáním nevylučuje
|
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 12:53:27)
"užila jsem si dost, teď chci rodinu a děti"
No ja to chapu.. Na diskotece jsem byla parkrat povine na tabore..
Treba jsem lezla po horach intenzivne. Dneska kdyz chodim po Alpach po tech nejfraktovanejsich turisticky cestach, tak si rikam "jo na hore uz jsem byla, a uzila jsem si to, ale chodit tady ze synem a mazelem je taky fajn".. Tech "mladejch padesatiletych horolezcu", kteri se nejsou schopni vzdat uzivani znam taky dost. Vetsine to znicilo vztahy. Ja osobne si vic vazim kluka, ktery se toho vzda ztatkovani a stara se o rodinu..
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 12:59:37)
HM,
a proč by se toho měl vzdávat? On neexistuje kompromis? Vždyť sama píšeš, že chodíš se synem po horách...
Někdy ten kompromis bohužel není možnej. Můj syn například nemůže jet se mnou na fesťák, protože má absolutní sluch a fyzicky mu ten randál vadí. Tak nejede a jedu s někým jiným. Na druhý straně s ním zase oblejzám muzea, mořský světy a ZOO, což nebaví mne (teda - nebaví mne to pořád dokola a zajímají mne v rámci té návštěvy jiný věci než jeho).
Já bych nechtěla partnera, co rezignuje na svoje sny, cíle a koníčky "kvůli rodině". Ale ani partnera, který se nevzdá ničeho a chová se jako by žádnou rodinu neměl. Jenže mezi tím je ještě spousta poloh, který jsou akceptovatelný a pro všechny strany uspokojivý, nebo ne?
|
| CPO |
|
(11.9.2011 13:03:48)
"Jenže mezi tím je ještě spousta poloh, který jsou akceptovatelný a pro všechny strany uspokojivý, nebo ne?"
|
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 13:14:21)
Monty, pokud chce lizt na urcity urvoni, tak te pohlti. I ty podle mne zfotrovalely kluci, taky chodi z detma po horach..
Myslim vzdani se toho, ze VSECHEN volny cas a VSECHNY uspory jdou do lezeni i prace se tomu prizpusobuje.. Tech 25 mi to prislo uzasny, takovy chlapi mne imponvali a chapu to i ted. Akorat jsem fakt pak vedome okolo tricitky. Hledala sice sportovce, ale zodpovednyho.. Nejakej ambiciozni horolezec by synovo postizeni asi tezko rozdychal.
Protoze to chce vyzralyho chlapa a ne "prdlyho kluka".
Ale jinak je fakt, ze jsme kazdy prosli jinym vyvojem..
|
| CPO |
|
(11.9.2011 13:19:35)
"Protoze to chce vyzralyho chlapa a ne "prdlyho kluka"."
Mně právě poslal do háje můj exmanžel, který byl typ "pro rodinu".
S těžkou nevyléčitelnou nemocí jsem následně zaujala "kluka" před padesátkou, který byl ten nejlepší parťák a "táta" pro cizí dítě.
To on mě naučil, abych i přes určitá fyzická omezení neztrácela radost ze života a neseděla jen na zadku a nečekala, až umřu.
Protože ve skutečnosti nevím, které ráno se ještě probudím, naučila jsem se kašlat na "mělo by se" a "co by tomu lidi" a žít tak, abych si ještě něco před tím definitivním bodem zlomu užila.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 13:22:44)
S exmanželem jsem se rozvedla proto, že právě tohle neuměl.
A dokonce to ani nechtěl pochopit, přestože mu to říkali všichni naši společní přátelé i já.
Nechápal, že věnovat DVA VEČERY v měsíci tomu, abychom spolu někam šli SAMI není nic nereálnýho nebo nerealizovatelnýho. Nechápal, že chci občas někam vypadnout i sama, přestože sám se ve svých aktivitách "mimo domov" nijak neomezoval.
|
|
| CPO |
|
(11.9.2011 13:23:28)
Můj "kluk" mě zaujal tím, že velice dobře uměl sladit náročnou práci se soukromým životem, a nic ho nevykolejilo, vše bral věcně, a zároveň měl takové jiskřičky v očích...
Jo, pořád ho miluju, protože TAKOVÉHO člověka nelze vytěsnit ani snadno nahradit a jakkoli nás události oddělily, však on ještě přijde náš čas
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 14:30:41)
HM, to, že jsem 15 let už stejná, možná je nadsazené, ale myslela jsem tím, že jsem před těmi 15 lety nastoupila nějakou "duševní cestu" (to zní taky vzletně, ale nejsem spisovatel, abych uměla vždy použít ta správná slova ), byť jsem žila pochopitelně jinak, chovala se jinak než teď... jen že co jsem tehdy teoreticky vyhodnotila jako možnost, která mě udělá v životě spokojenou, se mi teď podkládá nějakou praxí, něčím odžitým...
Já tehdy docela dost řádila, pila, souložila, měla deprese, pokud o sebevraždu, zvnějšku to vypadalo úplně jinak. Ale něco se ve mě hýbalo a chtělo jinak (proto ty depky, ten nesoulad mezi vnějším chováním a vnitřním stavem, útěk), no a teď se prostě cítím dobře.
Já se třeba hodně zajímám o psychosomatiku, duši, vnější projevy vnitřních pochodů, co jsem tehdy tušila, mi teď dává naprostý smysl.
Proto píšu, že jsem ve své podstatě už 15 let stejná
Že žiju jinak a něco přehodnocuju, je asi normální, těším se na jiné věci, než tehdy, budu si teď plnit sen, který mě poprvé oslovil v těch 19 a tehdy jsem na to neměla dost odvahy. Tehdy jsem byla v tomto starší, než jsem dnes. Splním si ho, když to nevyjde dnes, vyjde to zítra nebo za 5 let, ale došlo mi, že prostě rezignovat v 34 letech na něco, co jiní dělají v těch 19, je nesmysl. Mám před sebou možná rok, možná ještě 50 let života, těším se na dost věcí.
Na druhou stranu není stáří, být spokojený s tím, co mám, nemuset stále vyhledávat něco nové a neokoukané.
Ta hypotéka a pojištění je prostě praktická nutnost momentálně, já se tím nijak netrápím. Klidně budu žít i bez toho.
Potřebuju i vnější atributy, ne že ne (třeba kvalita bydlení je pro mě důležitá - někdo si koupí novou rtěnku či boty, já kytku do bytu), ale obecně většinu věcí odpichuju od vnitřku.
A v tom není rozdíl mezi tím, co jsem cítila před 15 lety, a teď. Jen teď jsem i životem v lepším souladu s tím, co si myslím, tehdy jsem navenek žila jinak, takže měla i větší depky. Není to stále ideální, což nevadí, aspoň se mám stále co učit
|
| CPO |
|
(11.9.2011 14:36:05)
"budu si teď plnit sen, který mě poprvé oslovil v těch 19 a tehdy jsem na to neměla dost odvahy. Tehdy jsem byla v tomto starší, než jsem dnes. Splním si ho, když to nevyjde dnes, vyjde to zítra nebo za 5 let, ale došlo mi, že prostě rezignovat v 34 letech na něco, co jiní dělají v těch 19, je nesmysl. Mám před sebou možná rok, možná ještě 50 let života, těším se na dost věcí."
Takhle to teď mám taky. KONEČNĚ už mám dost odvahy - nebo možná drzosti? - zrealizovat něco, na co jsem TEHDY měla sice fyzičku a elán, ale neměla jsem dnešní zkušenosti a znalosti. No a když to nevyjde? Dřív bych to považovala "za tragédii" - dneska si říkám u všeho "no co, aspoň jsem to ZKUSILA a vím, že to TUDY nejde"
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 14:53:37)
Br, já nevím, zda to vyjde, ale říkám si... CO horšího se může stát, než že to prostě nevyjde? To je snad nějaká tragédie? Třeba to bude informace, že moje přání je skutečně z kategorie nesplnitelných snů, nic než pozitivního už na tom nemůžu najít. Mrzet mě to bude, to ne že ne, ale tehdy jsem to vzdala, protože mě nikdo nepodpořil a já byla slabá, nikdy jsem nebyla bojovník.
Dnes vím, že si to nějak zařídím. A neúspěch není možný, buď to zvládnu, nebo ne, ale bude to pro mě informace, že na to mám jít ještě jinak
Monty, moje sny nejsou z kategorie fyzických, alespoň ne ty hlavní
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 14:40:54)
Tak já si sen bohužel splnit nemůžu ani jeden, ale snažím se nacházet radost v tom, co reálně je.
|
| CPO |
|
(11.9.2011 14:56:14)
A neboj, Monty, já jsem si donedávna myslela, že už jsou všechny sny odepsaný, a ejhle, nejsou
A taky mě napadají NOVÝ prima sny
|
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 14:56:27)
A taky hledám pozitiva na tom, co je. Monty, ale to je možná taky ta zaprděnost, smířit se s tím, co je, a nejít dál
Ne, dlěám si srandu, o tom celou dobu píšu. I s tou hypotékou a spokojeností s tím, co je, je možné nerezignovat... a někomu to skutečně stačí a je spokojený.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 15:01:45)
Niki,
bohužel s některými věcmi se člověk smířit musí. Jít dál lze ve spoustě jiných, ale přes některé prostě "nejede vlak".
Těším se na spoustu věcí, raduju se z kdejaké blbosti, akorát že při tom všem vím, že dvě věci, který jsem si v životě přála prostě nebudu mít. Nehroutím se z toho, nevěším se, beru to jako fakt.
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 15:08:02)
Monty, já nebudu mít kupu věcí, které jsem kdysi chtěla. Takže jsem je rozlišila na ty, co jsou jen pozlátko a a na ty, které pro svůj život skutečně potřebuju.
Obecně jsem ale spokojený člověk, ne že by mi padaly pečení holuby do pusy, to ani náhodou, ale umím se poučit i z "ran" a dlouho si je v sobě neživím.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 15:10:03)
Niki,
ale to já taky ne.
Ovšem musím přiznat, že ten otisk mužský hlavy na polštáři mi bude chybět asi hodně dlouho, ne-li navždy.
Ve výsledku je ale jasný, že když nejde o život, jde o hov.no.
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 15:17:34)
Vidíš, to je výhoda být po ránu zombie, já se probouzím tak 2 hodiny po té, co vstávám, to už všechny otisky zmizí v nenávratnu
|
|
|
| *Niki* |
|
(11.9.2011 15:18:36)
Holubi padali... PB, tolik hrubek co sekám v poslední době se mi nepoštěstilo za celou předchozí dekádu.
|
|
|
|
| CPO |
|
(11.9.2011 15:01:57)
Já vás rozseknu
Já se učím hledat pozitiva i na tom, co prostě JE a nedá se to změnit (jasně, radši bych byla zdravá, třeba, no ale co si na tom vydupu, když ne, že jo). MUSÍM se tuhle důležitou věc učit, abych si vůbec mohla života užít.
ALE, ZÁROVEŇ nikdy nezapomínám průběžně zkoušet opatrně překračovat své "hranice", protože velmi často zůstávám v "bezpečné zóně" jen ze strachu (občas z pohodlnosti, ale hlavně ze strachu). Nedávno jsem se někde dočetla, že člověk má častěji říkat "ANO!" životním výzvám. I zkouším to teď, a je to fakt lepší. Předtím jsem skoro pořád říkala "Ne, bojím bojím," - no jak ten život asi mohl vypadat, že
|
|
|
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 13:20:20)
HM,
tak hlavně, já nejsem sportovec, sportovci mi nikdy neimponovali (nemyslím rekreační sport, mám na mysli chlapy, co sportem fakt žijou), protože mám přece jen jistý zdravotní omezení a těžko bych s takovým člověkem držela krok.
Mně imponujou chlapi, kteří dokážou být "kluci", aniž by to kohokoli obtěžovalo, prudilo nebo omezovalo. Dokážou se spontánně nadchnout pro pitomej nápad, pro dobrodružství, ale nejdou za tím přes mrtvoly... a ve vztahu dávají prostor druhému i sobě, aniž by tím výrazně utrpěly párové aktivity.
|
|
|
|
|
|
|
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 12:44:54)
Niki, ja treba nechapu jak nekdo muze napsat ze je 15 dusevne stejny.. Ja jsem za 15 prosla znacnym dusevnim vyvojem. Nasla jsem par dopisu, ktere jsem napsala okolo 23 ne.. Mlady tele..
Monty, manzel treba si ted dela svoje 50 km kolecko na bruslich. Ja jsem ted byla na spinnigu. Chodi tam particka lidi co prave objizdi evropu a svet na kole..
ja fakt, ze vnimam ze jinak starnu/vyvyjim se. treba by mne nekdy okolo 25 nenapadlo, ze budu nadsene zahradkarit. Treba o soucasny muzice nemam moc prehled. V pondeli jsem byli po dlouhe dobe vecer bez ditete.. Nakonec jsme zustali doma a divali se na film. Protoze jsem byli liny jit do kina nebo do hospody..
|
| CPO |
|
(11.9.2011 12:47:59)
"Niki, ja treba nechapu jak nekdo muze napsat ze je 15 dusevne stejny.. Ja jsem za 15 prosla znacnym dusevnim vyvojem. Nasla jsem par dopisu, ktere jsem napsala okolo 23 ne.. Mlady tele.."
Někdo už byl tehdy třeba "ne tele", ale trochu dál.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(11.9.2011 12:55:31)
HM,
ono je to asi i tím, že jsme každý prošel něčím jiným a jsme jinak "nastavený".
Já byla od nástupu na střední školu, kdy mi bylo 14 zvyklá starat se o sebe a být ve spoustě věcí "dospělejší" než moji spolužáci. Nikdo mi sice nic nezakazoval ani nenařizoval, ale taky se o mne prakticky nestaral. Měla jsem alimenty od otce i matky a přitom si vydělávala, abych měla na "nadstandard". Na první oficiální brigádu jsem nastoupila den po patnáctinách. A ještě jsem měla na starosti babičku. Vůbec to nebylo hezký, jednou ji třeba přede mnou ranila mrtvice, to mi bylo asi třináct, jindy zkolabovala, když jsem si přivedla domů "nápadníka", volali jsme sanitku... matka po druhém rozvodu začala trochu chlastat, takže další starosti... pořád jsem musela být zodpovědná a rozumná, takže po této stránce nevidím moc velký rozdíl mezi sebou řekněme v osmnácti a dnes.
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 13:06:00)
Monty,
to je fakt, ze te jsou okonosti, ktery te dospet. Ja jsem az do 31, kdy se mi narodil vedla bezstrostnu zivot. Nejvetsi "tragedie"" byla, ze mne po sedmy letech vztahu opustil ex.. Ale v podstate slo o "prd", protoze jsem na nem byla zavisla jenom citove.. Jinak do tech 31 zadna vetsi katastrofa.
|
| CPO |
|
(11.9.2011 13:13:41)
Jen tak pro zajímavost, proč tě tenkrát ex opustil? míněno: jak to ON vysvětlil? (teda samozřejmě pokud ti to neva )
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 13:19:18)
Br, protoze je mu bylo 24 a mne 26 a chodili jsme spolu sedum let. Byli jsem svoji "prvni"..
Po tech sedmi letech je to bud se vzit nebo rozejit.. Je mu je ted 36 a stale neni zenaty. Je to muj "mladsi bracha". Mam ho rada, hodne jsme toho zazili. Nejlepsi co pro mne mohl udelat, ze se se mnou rozesel. Z manzelem mam vztah o hodne dospelejsi.. Mnazel je zase o 11,5 let starsi..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| CPO |
|
(11.9.2011 9:56:52)
"No pokud o sobe ctyricetileta zenska prohlasuje.."Ja jsem takova PRDLA, ja jsem takovy PAKO" Tak mi trapana prijde.."
Jasně, ale nezapomeň, že tady na netu třeba tenhle úžasnej smajlík "" vyloženě SVÁDÍ k používání
Trapná mi přijde jedna sousedka, která v 50+ i v rozhodvoru s dospělými (mně to vadí i u dětí) ŠIŠLÁ!!! - protože jí to přijde ROZTOMILÝ!!!  a skutečně "diblíkuje".
Navíc, kdybys mě viděla v reálu, já skutečně vypadám takhle , u mně by naopak bylo trapný, kdybych se snažila být "za důstojnou"
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 10:03:43)
Br,
Jo, jo VYSMATA je dalsi pozersky vyraz vedle PRDLA a PAKO..
|
| CPO |
|
(11.9.2011 10:14:32)
Možná že bych si teda aspoň měla změnit nick z Brebberry na Důstojná přezdívka 
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 10:29:51)
Možná že bych si teda aspoň měla změnit nick z Brebberry na Důstojná přezdívka
Br, ..
Dalsi nevyzrala, sebestredna poza.. Jinak si samzorejme delej co chces..
|
| CPO |
|
(11.9.2011 10:31:00)
Mimochodem, jakmile člověku něco VADÍ, měl by se zamyslet, na jakou strunu to v něm zabrnkalo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(11.9.2011 9:33:35)
...když Tě to baví
|
|
| Kudla2 |
|
(11.9.2011 9:33:35)
...když Tě to baví
|
|
|
|
| H&M | •
|
(11.9.2011 9:33:29)
Br.. vypadat dobre to snad chce kazdy v kazdem veku. Ale vypadat jako holka.. Ildyz se ted blizim k postave co jsem mela ve dvaceti, tak rozhodne nebudu nosit stejny obleceni, jako ve dvaceti..
Super kratky kratasy a diblikovsky "tricenko"" ve skoro 40 fakt nee..
|
|
|
|
|
| CPO |
|
(11.9.2011 8:52:25)
"a budou se snad lidi se mnou bavit víc, když budu vypadat o pět let mladší?"
No, to bys koukala!
(a hlavně na pracovních pohovorech a při rozhodování, koho kam poslat a koho povýšit, to hraje nezanedbatelnou dobu - doba je zaměřená "na ksicht a tělo", s tím nic nenaděláš )
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| CPO |
|
(10.9.2011 10:55:28)
"Co jsou to "zadní vrátka"?
Do vztahu jdu s tím, že to nemusí dopadnout, ale stála bych o to, aby to dopadlo. Není mi to "jedno", nicméně počítám i s horší variantou."
Když se vrátil můj expřítel, první, co jsem udělala, že jsem zrušila profil na seznamce a všem aktuálním zájemcům jsem napsala na rovinu, co se stalo a že tím pádem se s nimi nebudu dál stýkat ani si psát. Prostě já jsem ZRUŠILA VEŠKERÁ zadní vrátka tohoto typu. Prostě jsem JÁ chtěla být v tom vztahu NAPLNO a proto jsem to musela udělat TAKHLE. A to i s vědomím, že to tak třeba neudělá ten druhý.
Samozřejmě jsem si přála, aby to vyšlo, samozřejmě jsem počítala i s tím, že to vyjít nemusí - ale prostě jsem si DOPŘEDU nedělala NADMĚRNÉ pojištění, které by tříštilo mé soustředění na vztah s exem, který byl v tu chvíli mojí prioritou (mezi vztahy, nikoli životní).
Zároveň jsem samozřejmě nezmagořila natolik, abych se vzdala třeba svého vlastního bytu nebo abych se za někoho, kdo už mě jednou zradil, provdala (to jsou příklady).
Naučila jsem se, že někdy je třeba riskovat...ale že obvykle se pak najde nějaké "náhradní řešení", mnohdy i lepší, než by bylo to, co bychom si předem přichystali Z toho může člověk čerpat sílu a naději.
Monty, už si rozumíme?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 14:54:15)
Br, že se tak blbě ptám - on znovu odešel? Myslela jsem, žes ho poslala k vodě Ty.
|
| CPO |
|
(9.9.2011 14:59:00)
Ex se po tom 3/4 roce vrátil, ale nezvládl to.
Nechtěl jednat na rovinu, na čemž já jsem trvala.
Ano, byl mnou odeslán, protože já jsem mezitím došla k názoru, že mám podstatně větší cenu, než jsem si myslela dřív.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 14:26:25)
Monty, já nemyslím, že sjetý apod., jen prostě uvažuju jiným směrem a jak říká Ecim, těžko se do toho vašeho vciťuju.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 14:27:54)
Kudlo,
jak "jiným směrem"? Co myslíš, že od chlapa očekáváte vy a co já, že je to pro tebe tak strašně "jinak"?
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 14:35:10)
Monty,
já nemyslím, že je nějaký extrémní rozdíl v tom, co očekáváme, ale v tom, jak moc se kvůli tomu trápíme a jak moc jsme ochotní se v tom angažovat.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(9.9.2011 14:36:33)
Kudlo,
ale já se zas až tak netrápím. Mně jen pokaždý, když narazím vrtá hlavou ten důvod PROČ. Jinak to snad už beru věcně. Ostatně, co mi zbývá.
|
| *Niki* |
|
(9.9.2011 14:39:20)
Monty, a on tě nechce? Já měla za to, že ano. Že to je oboustranné. Že ty máš jen pochybnosti.
Tak si je kurnik vyřeš už, nepokaž to! 
|
|
|
| Ecim |
|
(9.9.2011 14:37:46)
Kudlo, souhlasím. Znala jsem pár lidí, kteří třeba toužili po rodinném životě, ale nepovedlo se jim to z toho důvodu, že pro to nebyli ochotni dost udělat. Otázka je i to, jestli o ten rodinný život fakt stáli.
|
|
|
|
|
|
|
|
| CPO |
|
(9.9.2011 14:17:58)
"že jsem nikdy nebyla párový člověk, takže kdybych nenarazila na vhodného muže, klidně bych sama byla"
Trocha nezbytného Brebbeřřího rýpání do mlýna: my tu máme spoustu radících "spokojených by single" ovšem z řad těch, co jsou ve skutečnosti spíš solitéři.
Já tu prostě postrádám pohled někoho, kdo je srdcem "týmař", ale přesto je "spokojený", i když je NEDOBROVOLNĚ sám.
TO by pro mě byla srovnatelná postava, která by mě mohla inspirovat
TOHO bych se pak zeptala, JAK to teda udělat
|
| *Niki* |
|
(9.9.2011 14:21:20)
Br, jasně. Týmový hráč skutečně nejsem
|
| Kudla2 |
|
(9.9.2011 14:25:35)
A to já zas někdy i jsem, ale co do týmu mi vyhovuje i parta lidí.
Taky neříkám, že by mi single život vyhovoval i po 10 letech, protože to nevím. Ale těch zhruba pět let bylo prima .
A neumím si představit krom svého manžela moc lidí, se kterými bych byla schopná trvalého soužití. Mužského z mého okolí asi ani jednoho (což neznamená, že bych neměla spoustu z nich moc ráda jako kamarády, ale asi bychom nebyli kompatibilní).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)