HM,
a proč by se toho měl vzdávat? On neexistuje kompromis? Vždyť sama píšeš, že chodíš se synem po horách...
Někdy ten kompromis bohužel není možnej. Můj syn například nemůže jet se mnou na fesťák, protože má absolutní sluch a fyzicky mu ten randál vadí. Tak nejede a jedu s někým jiným. Na druhý straně s ním zase oblejzám muzea, mořský světy a ZOO, což nebaví mne (teda - nebaví mne to pořád dokola a zajímají mne v rámci té návštěvy jiný věci než jeho).
Já bych nechtěla partnera, co rezignuje na svoje sny, cíle a koníčky "kvůli rodině". Ale ani partnera, který se nevzdá ničeho a chová se jako by žádnou rodinu neměl. Jenže mezi tím je ještě spousta poloh, který jsou akceptovatelný a pro všechny strany uspokojivý, nebo ne?