Píšu to proto, že existuje nějaká obecná představa o tom, co je v jakém věku "vhodné" nebo "normální".
Já když si čtu stránku naší třídy ze střední na Spolužácích, připadá mi - jakkoli jsou ti lidé milí a fajn - že jsou prostě "staří". Ne fyzicky. Psychicky. Podle mne člověk začíná stárnout v okamžiku, kdy se přestane zajímat o svět kolem sebe, rezignuje na to, co dřív tvořilo jeho život... zakonzervuje se v nějakém mikrosvětě, který tvoří rodina, děti, práce, hypotéky a zdravotní problémy. A je jedno, jestli je takovému člověku dvacet nebo šedesát.