"Protoze to chce vyzralyho chlapa a ne "prdlyho kluka"."

Mně právě poslal do háje můj exmanžel, který byl typ "pro rodinu".
S těžkou nevyléčitelnou nemocí jsem následně zaujala "kluka" před padesátkou, který byl ten nejlepší parťák a "táta" pro cizí dítě.
To on mě naučil, abych i přes určitá fyzická omezení neztrácela radost ze života a neseděla jen na zadku a nečekala, až umřu.
Protože ve skutečnosti nevím, které ráno se ještě probudím, naučila jsem se kašlat na "mělo by se" a "co by tomu lidi" a žít tak, abych si ještě něco před tím definitivním bodem zlomu užila.