Re: Autismus - diagnóza

Pawllo, já vím, že se ti to asi objektivně těžko posuzuje, když se tě to týká, a taky nevím, jakého druhu ten konkrétní autismus je, protože ti jistě nemusím vykládat, jak nebetyčné rozdíly jsou. Já můžu posuzovat mírně z vlastní zkušenosti, syn měl spolužáka autistu, nedávno jsem tu už o tom psala. Kdyby ten kluk nastoupil bez diagnózy a bez asistenta, tak se do půlky prvního roku semkl sevřený šik rodičů a z té třídy by ho vyštípali, protože byl občas hodně vzteklý až agresivní, a kdybys měla v takové třídě "normální" dítě, asi by se ti to taky nelíbilo. Takhle ho asistent v takových situacích odvedl, uklidnil a bylo to. Přitom kluk byl neuvěřitělně chytrý. Co ten věděl o oborech, které ho zajímaly, bylo neuvěřitelné. Během let se zklidnil, děti se s ním naučily spolupracovat, braly, že je jiný, a bylo to, normálně všichni společně fungovali. Nebýt diagnózy ("on není blbej, on je nemocnej" - slova mého syna prvňáka) a asistenta, mohl dostat cejch agresivního sígra, co roste pro polepšovnu.