| Buřt |
 |
(14.10.2022 10:35:18)
Už jsme tady mockrát probíraly naše dětství a co bylo v tehdejším přístupu rodičů často špatně. Kromě extrémů se to hodně opakuje - srážení sebevědomí, tlak na poslušnost, na plnění společenských rolí a tak.
Pojďme se zkusit podívat s odstupem na naši dobu a odhadnout, co si možná jednou vyslechneme od našich dětí.
Za sebe tipuju, že by to mohlo být
- nevedla jsi nás dost k pořádku a systematičnosti (hrozně se mi totiž příčí někoho pořád buzerovat)
- vedli jsme příliš společenský život, pořád u nás někdo nebyl nebo se někam chodilo (jsem zatížená na komunitní život)
- nadržovala jsi sourozenci (tohle je asi evergreen, kterýmu se snad ani nedá vyhnout. Jasně že se snažím být fér)
Co u vás ?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(14.10.2022 10:48:03)
Nevyčítá nám nic, stejně jako já nic nevyčítám rodičům ani manžel těm svým. Nepřijde mi normální se v tom takhle šťourat.
Pokud má někdo rodiče psychopaty, má to blbý. Tady se takový lidi snad koncentrujou.
|
| Koníček mořský | 
|
(14.10.2022 11:04:33)
Já našim nevyčítám vůbec nic. A že by toho mohlo být, kdyby se mi chtělo. Jenže mě se fakt vůbec nechce. Od doby mého dospění, prozření a zmoudření je beru tak nějak shovívavě, po lidsku a empaticku, mám pochopení pro jejich chyby, nedostatky, omyly a "dobré nápady".
No a k věci. Můj syn mi jednou v alkoholovém opojení SMS vyčetl, že jsem mu nikdy neřekla, že ho mám ráda. No tak jsem to rychle a vícekrát napravila  . U nás se vyznávání prostě nenosilo, takže bych mohla vyčíst našim, že mě to nenaučili.
Já doufám, že mé děti budou po mně a budou mít pro mě stejné pochopení a smilování jako já pro své rodiče. Zdá se mi to lepší kolotoč, než kolotoč výčitek.
A ještě lepší je historický kolotoč na Letné , jak já se krásně povozila na Šemíkovi ! Doporučuju všem. Ale až zase v příštím roce.
|
|
| Kaipa |
|
(14.10.2022 16:09:21)
Přesně tak, Inko. Nechápu, kolik patologických rodin tady defiluje.
|
| ...j.a.s... |
|
(14.10.2022 16:44:50)
"Přesně tak, Inko. Nechápu, kolik patologických rodin tady defiluje."
Kaipo a není to spíš o tom, že je tabu vůbec říkat, že někteří se fakt jako rodiče chovali patalogicky? A když někdo řekne, že takové rodiče měl, tak se rozebírá, jestli si to jen nevsugeroval?
|
| Kaipa |
|
(14.10.2022 17:02:59)
jas (a tečky), já přece neříkám, že si někdo něco vsugeroval. Jen mě prostě překvapuje, kolik patologií je v rodinách. Myslela jsem si (z toho, co tak kolem sebe vidím), že většina rodin je "normální", tedy z mého pohledu fungující i se svými chybami. Na Rodině to vypadá, že těch nepatologických je menšina. To jako fakt?
|
| ...j.a.s... |
|
(14.10.2022 17:17:30)
Kaipo, tak na rodinu chodí jen pár lidí a holt mnozí tu zkušenost mají. Těžko můžeš z vzorku tady říct, že většina rodin je patologických. Na druhou stranu řada rodinných patologií se odehrává za zavřenými dveřmi a venku nic z toho vidět nemusíš. Patologicky hrábnutí lidé nejsou jen primitivové, co by jim bylo jedno, kdo je uvidí. Naopak takoví lidé mohou být dost chytří na to, aby si dali bacha, kde a jak se prezentují.
|
| Martina Bergerová |
|
(14.10.2022 17:24:16)
" Patologicky hrábnutí lidé nejsou jen primitivové, co by jim bylo jedno, kdo je uvidí. Naopak takoví lidé mohou být dost chytří na to, aby si dali bacha, kde a jak se prezentují."
přesně tak. Od smrdícího špinavého drbana, který mluví vulgárně, bys něco takového čekala, ale patologičtí aktéři bývají naopak právě společenští, někteří dokonce oslňující...
|
|
|
| apo-lena |
|
(14.10.2022 17:19:02)
Násilí není vidět z venčí. Ověřeno na vlastní kůži. Táta je zábavný, společenský člověk a opravdu šikovný. A taky agresivní alkoholik, už tedy abstinující. S mámou se baví hrozně.
Známé jsem jednou líčila hádku s bývalým přítelem a ona na mě - to ti nedal facku? Manžel (na veřejnosti moc pozorný) ji fackoval běžně.
Psychický teror se maskuje ještě líp.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(14.10.2022 17:32:43)
Kaipo, spíš je tady příhodný prostor k tomu, aby se lidé svěřili.
Ti, co nemají nic bolavého ke sdílení, nemají asi potřebu psát o své normalitě, tak to pak opticky vypadá, že je tu převaha patologií.
|
| Martina Bergerová |
|
(14.10.2022 17:47:07)
věřím, že takhle nějak to je....
Třeba to, co sem psala Malachit, opravdu není na pokec v kavárně Tyhle vzpomínky právě zpravidla neví ani to nejbližší okolí - trápili by se Partner by potom na svou ženu nahlížel jinak atd.
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.10.2022 17:55:29)
Marťasíno, jojo, já jsem o tom přesvědčená.
Na živo se některé věci těžko sdělují i nejbližším přátelům, ale zde poloanonymně, když se přímo nastolí téma, je snadnější to ventilovat.
|
| Martina Bergerová |
|
(14.10.2022 18:24:34)
Ropucho, já mám hlavně zkušenost, že tyhle věci primárně patří do uší odborníkovi.
Laické okolí by si do své reakce projektovalo svoje omezené obzory o životě, kolikrát to může spíš uškodit...
A hlavně, naprostá většina lidí, co vyrůstali v harmonickém prostředí, tomu stejně tak nějak "nevěří", sytý hladovému nevěří je jedno z dobrých pořekadel
|
|
|
|
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(14.10.2022 17:20:51)
"Nechápu, kolik patologických rodin tady defiluje."
Kaipo, co na tom nechápeš? Co je na tom k CHÁPÁNÍ? Asi by to chtělo krapet zamakat na svých obzorech, abys lépe "pochopila", že někteří to prostě měli blbý...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.10.2022 17:27:59)
Tak to je jasný, že někteří to měli blbý, ale že tolik, to je zarážející.
Jsem zděšena a na každého v okolí teď budu koukat podezříravě.
|
|
| Kaipa |
|
(14.10.2022 19:16:38)
Marťasíno, jsi ve svém příspěvku pasivně agresivní, nejdříve jsem myslela, že se na nějaké vysvětlování vykašlu, ale budiž: tím "nechápu" myslím to, že mě na Rodině překvapuje koncentrace lidí, kteří prožili dětství, na které by nejraději zapomněli. Zdá se mi jich prostě hodně. Je to takto srozumitelnější a pochopitelnější?
|
| apo-lena |
|
(14.10.2022 19:27:03)
Kaipo, já v patologické rodině vyrostla, ale kamarádky měly rodiče normální. Uměli je pochválit, povzbudit i vynadat.
Ráda jsem chodila na návštěvu, hodně jsem toho odkoukala. Vůbec jsem netušila, že se můžou spolu bavit jako rovný s rovným, nejen chrlit příkazy, nadávky a rány.
Současné kamarádky (kromě jedné) mají taky normální rodiče.
|
| Kaipa |
|
(14.10.2022 19:38:13)
Jj, takhle nějak to vnímám já. Většina je (snad) normálních. I když je mi jasné, že za zavřenými dveřmi se děje leccos. Taky nechápu (Marťasína promine) číslo, které udává, kolik dětí bylo obětí zneužívání. Tomu taky nemůžu uvěřit. 
|
| apo-lena |
|
(14.10.2022 19:46:34)
Osobně znám tři. A není to zrovna téma, o kterém se bavím normálně.
Jednu máma obvinila, že si vymýšlí a dala ji do děcáku.
|
|
| Delete | 
|
(14.10.2022 20:30:42)
Pokud vezmu naši školu a pak školu původní svých dětí jako celkem reprezentativní vzorek běžných škol z běžného prostředí menšího městečka, kde jsou poměrně rovnoměrně namíchaní starousedlíci s "náplavami", kde je standard spíše zájem o děti a jejich vzdělání než opak, tak dítě z patologické rodiny je v každé třídě minimálně jedno, většinou i více, a to beru jen ty, o kterých víme. Takže cca každé 20 dítě  .
Takový průřez...jeden z rodičů těžký alkoholik (včetně následného úmrtí, několik případů), jeden z rodičů drogově závislý (několik případů), aspoň jeden z rodičů ve vězení, zneužití vlastního dítěte k pornografii, domácí násilí mezi rodiči, velmi hrubé zacházení s dětmi, podezření na zneužívání od nevlastního sourozence a rodiče.....
To, že už snad ani ne polovina dětí vyrůstá s oběma svými biologickými rodiči, hodně posunulo normu vnímání běžné rodiny. Máme několik případů, kdy má jeden z rodičů ve škole dvě a více dětí, přičemž žádní dva sourozenci nemají stejné oba rodiče. A nebo naopak, kdy je ze dvou rodin, které se rozpadly, najednou jedna nová. Že dítě nemá stejné příjmení jako žádný z rodičů a děti ve střídavce, které pendlují po celém okrese a někdy i mezi kraji, jejichž rodiče se odmítají potkat na třídních schůzkách nebo při jednání o dítěti, už nikoho nepřekvapují, těch je prostě moc.
A i když máme ve škole docela dost párů dvojčat (opět skoro v každé třídě alespoň jeden pár), ale i tak je v tom počtu poměrně významné, že dvoje dvojčata vyrůstají jen s otcem, protože "se máma na ně vykašlala". V obou případech jde tedy o otce velmi pečující a starostlivé, ale stejně to v těch dětech nechává znatelné stopy.
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.10.2022 21:24:26)
Delete, to je smutné čtení 
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(14.10.2022 22:24:11)
Delete, taky máme podobný průřez dětskými traumaty ve škole. A sice se týkají dětí, ale potáhnou se s nimi celý život.
Máme několik dětí v péči babiček, z různých důvodů, máme děti v péči otce, zase jsou ty důvody různé, nezájem i úmrtí, těch je tam teda překvapivě moc, alkohol a drogy jsou tam samozřejmě taky, mizerný sociální a ekonomický podmínky jsou v celé oblasti, což vede k rozpadům rodin. Polovina dětí v každé třídě nežije s oběma svými rodiči, z poslední doby mi utkvělo, jak jsme se nemohla dopátrat, který dítě má maminku s příjmením Y, žádný, ona tam sice má tři děti, ale každý má jiný příjmení a ani jedno nemá stejný jako ona, aspoň si nezávidí
a některý ty děti vyčítají rodičům už teď, jsou na ně naštvaní kvůli nezájmu, kvůli alkoholu, odchodu od rodiny, alkoholu u novýho partnera, hádkám s novým partnerem... akorát že ony si tyto vzorce chování ponesou i dál
pokud naše děti přeberou ty naše, třeba nám jednou něco vyčtou, ale budeme vidět, jak žijí a to bude mnohem důležitější
|
| Martina Bergerová |
|
(14.10.2022 23:23:42)
"A sice se týkají dětí, ale potáhnou se s nimi celý život.
Máme několik dětí v péči babiček, z různých důvodů, máme děti v péči otce, zase jsou ty důvody různé, nezájem i úmrtí, těch je tam teda překvapivě moc, alkohol a drogy jsou tam samozřejmě taky, mizerný sociální a ekonomický podmínky jsou v celé oblasti, což vede k rozpadům rodin. Polovina dětí v každé třídě nežije s oběma svými rodiči"
Promiň, yuki, ale trochu jsem zastříhala ušima nad tím tvým "potáhne se to s nima celý život". Je to zátěž, špatně rozdané karty a náročný rozjezd života, ale nelámala bych nad nima hůl.
Žít jen s otcem není kdovíjaká tragédie, mít rozvedené rodiče taky ne. Mě se dostalo podpory až v dospělosti od různých lidí (družinářka, učitelka, první zaměstnavatelka nebo třeba maminka mého přítele) a dalo mi to hrozně moc. Byla jsem vděčná. Rozkoukáš se v tom, jak by to mělo být správně, i když nápodoba z rodiny byla negativní. Velkou roli hrají přátelství.
Dneska je úplně jiná dostupnost psychologické podpory, kurzů, četby...kdo chce, najde pomoc. NEMUSÍ SE S TĚMI DĚTMI NIC EXTRA TÁHNOUT JEJICH DOSPĚLÝM ŽIVOTEM.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(15.10.2022 1:31:11)
Marťasino, ano, možnosti jsou, přesto každýho ovlivní jeho dětství
málokdo má takovou morální sílu, aby překonal bez šrámu fakt, že ho matka opustila, vyrostl v "péči" otce alkoholika, strýce alkoholika, dědy alkoholika a babičky, která toho všeho má tak akorát dost
kdyby to bylo tak jednoduchý, nebylo by tolik dětí v náhradních rodinách, a nakonec ani u nás ve škole nemusely ty děti být v péči babiček, že ano
a ani to nemusí být náhradní rodina, to množství matek (nebo otců) neschopných se o svoje děti postarat taky muselo nějak vzniknout
ale přeju ti tvůj optimismus
|
| Martina Bergerová |
|
(15.10.2022 2:11:27)
"ale přeju ti tvůj optimismus"
já žádné přání nepotřebuju
Pozitivní náhled na svět potřebují čerpat ty děti, je dobré, když od někoho ve svém okolí načtou alespoň střípek optimismu, že jejich svět může být v pořádku, dětství není napořád.
Mě se ho dostalo Právě od pedagoga. Nic speciálního.
A žádnou zvláštní vnitřní sílu jsem v sobě nikdy neměla. Měla jsem asi štěstí, že mi nikdo nepověděl "to už se s tebou potáhne celý život"
|
|
|
|
|
| babi_ | 
|
(15.10.2022 14:19:47)
Mně docela překvapuje, jak i v "normálních" rodinách (bez patologických osobností, týrání, alkoholu a pod...) píšete o vyčítání něčeho dospělými dětmi rodičům. Je pravda, že to znám i z okolí, nejen tu z Rodiny. Přitom ty dospělé děti vědí, že rodiče dělali, co považovali za nejlepší, případně co bylo v jejich možnostech. Asi žádné dospělé dítě normálních rodičů si přeci nemyslí, že mu chtěli ubližovat.
Jako k čemu to vyčítání je? Nápravy se již nedosáhne - ty věci se v dobré víře nebo slabosti staly, vrátit čas nelze. Další děti rodiče dospěláků už nejspíš mít nebudou (ano, jsou výjimky, ale zas to další dítě bude mít třeba jiné představy, co měli rodiče udělat lépe nebo dělat neměli vůbec). Jenom to ubližuje - vyvolává pocit viny, selhání, zabolí to.
Svým rodičům prakticky nic nevyčítám ani tady na Rodině (kde si to určitě nepřečtou), ani "v sobě", a už vůbec nic v reálu. Neumím si představit, že bych jim teď nebo kdysi ve dvaceti řekla, že týdenní jesle nebyly ideál a na prvním stupni mi měli dovolit to závodní plavání, nebo cokoli jiného jim vyčíst... Stejně tak moje dospělé děti mi nic nevyčítají, nikdy nevyčetly. Jsme na sebe prostě hodní.
My jsme s manželem občas vystavili děti hodně drsným zážitkům v přírodě, když se nám situace mírně vymkla z rukou, a děti si to samozřejmě pamatují, ale nikdy nám neřekli "jak jste mohli?" - přeci vědí, že jsme to neudělali schválně.
Chápu "vyčítání" tady, lehce anonymně, ale říkat to přímo jim?
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(15.10.2022 14:29:38)
Babi, ano, taky to vyčítání přímo rodičům neznám, nebo jinýho je postěžovat si anonymně, když se někdo zeptá,
moji kluci mi nevyčetli nikdy nic, já svým rodičům taky ne, i když jsou věci, o kterých jsem jim jako dávno dospělá řekla, ale spíš ve smyslu vysvětlení, aby to nedělali i mým dětem
|
| babi_ |
|
(15.10.2022 14:42:14)
Yuki, co se týká chování mých rodičů k mým dětem, tak naštěstí nic, co třeba vadilo a asi ne úplně šťastně formovalo mě, neměli možnost na ně aplikovat. Kdyby ano, tak bych se s našima domluvila, ale spíš bez poukazování na to, že to nedělalo dobře mně jako dítěti (možná by to jinak nešlo). Naši byli/jsou na dnešní dobu dost přísní, ale to není to, co by dle mého mohli (u)dělat lépe (já jsem to ostatně jako dítě ani nevnímala, byla jsem dítě kompatibilní k nim = poslušné), ohledně vnoučat na ně byl přísný aspoň někdo 
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(15.10.2022 15:04:06)
i když si to mnozí neuvědomují a někteří to popírají, nic nás neformuje víc než naše dětství
|
|
| Stará husa |
|
(15.10.2022 15:19:42)
Já jsem svým rodičům nevyčetla nikdy nic. Možná v pubertě, když jsem se hádala s maminkou. Ale v dospělosti jsem si uvědomila, že rodiče dělali to, co si mysleli, že je pro mě nejlepší a nikdy mi nechtěli schválně uškodit. Chtěli mě jen dobře vychovat, aby že mě byl slušný, poctivý člověk, který se v životě uplatní.
|
| kysnutá knedla |
|
(15.10.2022 15:31:37)
Ani ja nemám výčitky voči rodičom. Raz som sa teda (napol vyčítavo) opýtala mamky, že prečo som nechodila na žiaden športový krúžok (ona len zalomila rukami a povedala: "Ale, Tinka, keď tebe nič nešlo..." )
Nemala som idylické detstvo, táta si občas (a potom už často) vypil, ale v triezvych chvíľach nám to veľmi pekne dokázal vynahradiť. K tomu som mala (mám) úžasnú mamku, tú mi závidela (a možno ešte závidí) hromada vrstovníkov.
Takže sa to nejak dotiahlo k záveru "zdravé rodinné zázemie".
|
|
|
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(15.10.2022 15:29:04)
"Mně docela překvapuje, jak i v "normálních" rodinách (bez patologických osobností, týrání, alkoholu a pod...) píšete o vyčítání něčeho dospělými dětmi rodičům."
Neutěšené dětství je jedna věc.
A potom je jeho opak. Mám kamarádku, která je vytouženým jediným dítětem, rodiče a babička se v ní vysloveně viděli - dnes jde životem, rodičům vyčítá kde co, vč. vlastního zplození (!) a diví se, že její současný dospělý okolní svět nad ní už nežasne, nepovzbuzuje ji, nemá ji na prvním místě, nedělá pro ni maximum
Taky jsem chodila s klukem, velmi atraktivním, maminka si do něj vtělila své představy o dokonalém muži - taky to ke štěstí kdovíjak nevede - stále hledal viníka toho, že coby nádherný exemplář muže s rozmáchlými dramatickými gesty nemá takový ohlas u svého okolí, které by si zasloužil.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(15.10.2022 15:32:48)
myslím, že být vymodleným dítětem, do kterýho si každý člen rodiny projektuje svoje představy a touhy, rozhodně není slučitelný se šťastným dětstvím
|
| Martina Bergerová |
|
(15.10.2022 15:43:38)
Yuki, ona to matce vyčítá - že kdysi ve 30 podlehla skutečně silné touze, riskla tu svoji diagnózu (úspěšně, dceři ji nepředala) a počala ji s mužem, který je neskutečný cholerik. Opakovala prý pořád: "Já jsem strašně, strašně, chtěla dítě!" Poměrně hrubě jí na to její dcera odpověděla.
|
| kysnutá knedla |
|
(15.10.2022 15:49:34)
Moje deti sa na rodičovstvo zrejme už teraz pozerajú celkom triezvo. Syn nám včera povedal, že či by sme mali "tolik dětí" keby sme vedeli, "jak je to s nima těžký".
A dcéra nám oznámila, že až bude velká, že sa ožení so svojou kamarátkou zo školky. Že nevadí, že nebudú mať deti, že "stejně jsou to jenom starosti" a že im aspoň zvýši viac času na zvieratá.
Skúsila som oponovať a namietala, že s deťmi nie sú len starosti, ALE AJ RADOSTI. Ona na mňa pozrela tak vážne a opýtala sa: "A JAKÝ???"
|
| Martina Bergerová |
|
(15.10.2022 15:54:41)
"A dcéra nám oznámila, že až bude velká, že sa ožení so svojou kamarátkou zo školky."
Vidíš, Knedli, to jsou ty důsledky vašeho liknavého zacházení s erotickými pomůckami
Jistě je na vině dceřino setkání s tou gumovou hračkou, za kterou vám tchán tolik vynadal.
|
| kysnutá knedla |
|
(15.10.2022 15:58:33)
Marťasína
no to je jasné, že tie CYKLICKÉ střety s erotickými pomockami (ako mi to tu bolo minulý týždeň vytknuté), zásadne formuje detstvo a vnímanie mojich detí . Dcéra v 6. rokoch oznamuje budúce gay partnerstvo, starší syn sa zas rozčuľuje nad utorkami v saune, keď tam možu len ženy, "vždyť přece nikdo neví jestli se zrovna v ten den necítím jako holka!" 
|
| Martina Bergerová |
|
(15.10.2022 16:06:17)
Knedli, je to samozřejmě na rozsáhlou rodinnou terapii
A tu gumovou hračku vezměte s sebou hned na úvodní konzultaci, ať je rozsah té patálie jasně ilustrován
|
| kysnutá knedla |
|
(15.10.2022 18:12:10)
"A tu gumovou hračku vezměte s sebou hned na úvodní konzultaci"
Marťasína, to práveže nebude možné, dcére som predsa opakovane tvrdila, že "jsme TO vyhodili"
|
|
|
|
|
| Senedra | 
|
(15.10.2022 16:41:12)
Knedli
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(15.10.2022 15:55:17)
Marťasino, tady je myslím chyba už dávno v dětství té dnes už dospělé paní, ona měla problém už jako dítě, zažívala nějaký trauma, ale nikdo jí s tím tenkrát nepomohl, tím někým měl být rodič, kdo jiný,
zajímalo by mě, co jí ta dcera odpověděla
|
| Martina Bergerová |
|
(15.10.2022 16:04:34)
odpověď byla fakt hrubá...vyrazilo mi to dech
já se nepídím po příčinách, spíš mě zamrazilo, že dneska už ani ženu nedojme to, že ji mmatka strašně, strašně chtěla, toužila ji mít a starat se o ni, mateřství pro ni bylo vším
jako protipól k dětem odmítaným, nechtěným je to fakt dobrý
|
|
|
|
|
| *Kate* | 
|
(15.10.2022 18:41:48)
"Mám kamarádku, která je vytouženým jediným dítětem, rodiče a babička se v ní vysloveně viděli - dnes jde životem, rodičům vyčítá kde co, vč. vlastního zplození (!) a diví se, že její současný dospělý okolní svět nad ní už nežasne, nepovzbuzuje ji, nemá ji na prvním místě, nedělá pro ni maximum"
Ty jo, jaké to je, se s ní kamarádit?
|
| Martina Bergerová |
|
(15.10.2022 21:41:21)
Kate, já ji mám ráda. Někdy jí domlouvám. Asi dvakrát jsem na ni zvedla hlas.
Nechci ji soudit, vidím, že je nešťastná. A nešťastní lidé dělají nešťastné kroky...
|
|
|
|
|
| Delete |
|
(15.10.2022 19:00:32)
babi_,
je to o povaze a možná i nějaké té nezralosti. Jak jsem psala, já rodičům nikdy nic nevyčítala, moje sestra mojí mamce vyčítala dost.
No a dvě moje děti nic a dvě se v tom podporují a pak nám to vpálí .
|
|
|
|
|
|
|
| breburda71 | 
|
(14.10.2022 19:29:08)
Ja muzu zazitky z detsvi popsat presne tak jako to udelala Konicek..Pro dost lidi by to bylo hrozne a zase spousta lidi to mela v detstvi mnohem tezsi.. Uz jsem se s urcitymi vzpominkami smirila, rodice se k nam chovali lip nez jejich rodice k nim, a ja se snazim chovat lip nez moji rodice..Nektete veci jsou pro me uplne nepredstavitelne, ze bych se tak chovala k vlastnim detem, verim, ze labilnejsiho jedince by to semlelo, nastesti jsme se segrama byly odolne osobnosti, tak jsme to nejak ustaly..Mluvim ted hlavne o neustale kritice, jakoze fakt nic jsme "neudelaly dobre", az nam to pak uz zacalo byt jedno
Jinak jsem v puberte dost zavidela svoji spoluzacce z gymplu jeji domaci pohodu,s maminkou byly jako kamaradky, a pak po maturite jeji maminka nahle zemrela na otravu alkoholem a dozvedela jsem se, ze tata stridal zenske a v mezicase mamku mlatil, tak zacala tajne pit, a to se delo v dobe, kdy jsem k nim chodila..Zvenci se to dost tezko odhaduje, muze to vypadat dost jinak, nez skutecnost..
|
| apo-lena |
|
(14.10.2022 19:35:25)
Naši se k nám taky chovali líp než jejich rodiče k nim.
|
| Martina Bergerová |
|
(14.10.2022 19:46:10)
"Naši se k nám taky chovali líp než jejich rodiče k nim."
mě přijde, že o tom to je, podívat se zpátky a kouknout se, jak těžké to měly naše matky - když se dozvíte, čemu všemu čelily, maximum jim toho odpustíte Snažily se, posunuly tu rodinnou zátěž "ze záporných čísel do kladných", není to kdovíjak hvězdné (narozdíl od harmonických rodin), ale je to vlastně úctihodný výkon
potlačit všechny ty negativní získané vzorce, nasekat nějaké vlastní chyby, ale to už k tomu patří
|
|
|
|
|
|
. Taky se tuhle vyjadril, ze s nami bude bydlet do 40 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)