Přidat odpověď
Nenazvala bych to úplně vyčítání, ale každoročně mi dcery připomenou, že jsme v roce 2015 nepekly metynky ( měla jsem zlomenou ruku), nejmladší si postěžuje, že ten svůj vysněný airtrack mohla mít o pět let dříve.
Nejmladší dítě cítí nespravedlnost, že už nemá mladšího sourozence a navíc musí všechno dědit. Nejméně problémové dítě mi vyčítá, že nechodím na její rodicak, protože jdu ve stejnou dobu na rodicak jiného sourozence.
Nejstarší nemůže pochopit, jak se mohl coby sova narodit do rodiny, jak on říká vstavačů a proč jíme pořád zeleninu, kterou musí celou sezónu zalivat.
Tohle všechno je k pousmání.
Kamarádce vyčítá dcera, že je jedináček a dost to jejich vztah trápí. Dcera má sama 4 děti a říká, že nikdy v životě by neměla jedináčka. Kamarádka se tím hodně trápí.
Předchozí