Pokud vezmu naši školu a pak školu původní svých dětí jako celkem reprezentativní vzorek běžných škol z běžného prostředí menšího městečka, kde jsou poměrně rovnoměrně namíchaní starousedlíci s "náplavami", kde je standard spíše zájem o děti a jejich vzdělání než opak, tak dítě z patologické rodiny je v každé třídě minimálně jedno, většinou i více, a to beru jen ty, o kterých víme. Takže cca každé 20 dítě .

Takový průřez...jeden z rodičů těžký alkoholik (včetně následného úmrtí, několik případů), jeden z rodičů drogově závislý (několik případů), aspoň jeden z rodičů ve vězení, zneužití vlastního dítěte k pornografii, domácí násilí mezi rodiči, velmi hrubé zacházení s dětmi, podezření na zneužívání od nevlastního sourozence a rodiče.....

To, že už snad ani ne polovina dětí vyrůstá s oběma svými biologickými rodiči, hodně posunulo normu vnímání běžné rodiny. Máme několik případů, kdy má jeden z rodičů ve škole dvě a více dětí, přičemž žádní dva sourozenci nemají stejné oba rodiče. A nebo naopak, kdy je ze dvou rodin, které se rozpadly, najednou jedna nová. Že dítě nemá stejné příjmení jako žádný z rodičů a děti ve střídavce, které pendlují po celém okrese a někdy i mezi kraji, jejichž rodiče se odmítají potkat na třídních schůzkách nebo při jednání o dítěti, už nikoho nepřekvapují, těch je prostě moc.

A i když máme ve škole docela dost párů dvojčat (opět skoro v každé třídě alespoň jeden pár), ale i tak je v tom počtu poměrně významné, že dvoje dvojčata vyrůstají jen s otcem, protože "se máma na ně vykašlala". V obou případech jde tedy o otce velmi pečující a starostlivé, ale stejně to v těch dětech nechává znatelné stopy.