Buřte, zrovna jsem to psala do vedlejší diskuze, syn si zatím nestěžoval...a nenapadá mě zatím nic, co by nám mohl jednou vyčítat...snažíme se ho maximálně podporovat v tom, co ho baví, nenutíme mu nic na sílu, ale snažíme se ho posouvat dopředu, aktivity plánujeme tak, aby vyhovovaly všem...práce po něm taky zase tolik nechceme, něco samozřejmě jo, ale není to jako třeba manžel vzpomíná, že v dětství musel víkend co víkend pomáhat na zahrádce, nebo že ho třeba babička nutila všechno dojídat, i když už nemohl a nutila ho chodit do hudebky, když ho to nebavilo (a taky s tím pak brzy stejně přestal). Jo, jednou se syn ozval, proč musíme mít na zahradě tolik rostlinm, chápu ho, farmář z něj nebude, radši by tam měl koleje, ale fakt po něm nechceme pomoc moc často a nic těžkého...takže myslím, že ani tohle nám jednou vyčítat nebude...
Já vlastně taky nevím o ničem, co bych nějak našim vyčítala, myslím, že dělali všechno, co mohli a uměli