Marťasíno,

je jim skoro 20, to není dětská kritika.

Jsou to téměř učebnicové "prostřední děti".

Nejstarší jsem jako malou také jednou zbila, taky jsem si nevěděla rady s její hysterií. Ona si to sice nepamatuje, ale ví to ode mě. Tenkrát to ničemu nepomohlo, co se jí týče, ale mně to pomohlo uvědomit si, že takhle ne. Takže vlastně ona vychovala mě, ne já ji .

A i já dostala jen jediný výprask, a také to byl výraz bezmoci mojí mamky, ne teda z mého chování v tu chvíli, ale provedla jsem lumpárnu a dostala jsem vlastně místo té ženské, která na mě přišla žalovat a svým tlakem na mamku ji k tomu dotlačila. Ta ženská byla fakt zlá, pořád nás děti sledovala a buzerovala venku, chodila si stěžovat rodičům, že moc křičíme. A mě navedla starší kamarádka, abych jí schovala vypranou a venku pověšenou kabelku. A ta babizna mě viděla. Bylo mi asi 7 let a nedošlo mi, že když nás šmíruje běžně, aby mohla žalovat, že tohle jí taky neujde ). Tak jsem to slízla vlastně za ni, protože mamka na ni měla vztek, že nám nedá pokoj a že jak tam stála v těch dveřích a čekala, co mamka udělá, tak mamku chytil amok a já tam holt byla. Jinak se mnou naši o všem mluvili, a že ne vše byly prkotiny.