| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak si odpustit chyby v životě?

 Celkem 85 názorů.
 Sirael 


Téma: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 11:32:52)
Dnes to na mě dolehlo.
Ráno byl silný úplněk a už dobrých pár dní jsem naprosto out.
Jsem v PN od půlky srpna.
Všechno se mi sype.
Nic mě nebaví.
Udělala jsem ve svém životě mnoho chyb, které se nedají vzít zpátky. Asi už ani nikdy napravit.
Ztrácím práci - ne svou vinou.
Denně brečím a nepomáhá mi nic.
V pátek jsem objednaná k psychologovi.
Jak si odpustit, nabrat dech. Jak vše zvládnout?
Rodinné zázemí mám, ale moc mi to nepomáhá ...
Zatím nic nezobu. Lexaurin mám doma - netknutý. Občas Guajacuran.
Máte nějakou metodu, jak si odpustit? Jak znovu vidět sama sebe v pozitivním světle a vážit si sebe sama?
Děkuji za příspěvky, byť vím, že pomoci si musím hlavně sama.
 Ruth 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 11:49:48)
Víš, to "hlavně sama" by mnohým měli snad tetovat na ruku, ale ty si uvědom: Nejsi sama a nemusíš si pomáhat jen sama. Dobrá rodina je nejdůležitější. Začneš s odborníkem - co může být lepší. Odpuštění je nadlouho, však ono slovo pacient znamená trpělivý. Pohled na ty tvoje chyby z minulosti - tím asi začneš, změnou pohledu na ně, vidět je ne jako obří, ale lidské. Slovo "hřích" znamená "minout cíl" a s tím už se dá, ne?
Smajlík držení pěsti.:-)
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 12:08:04)
~x~
Ty chyby byly z mého pohledu bohužel dost fatální a odvíjely se od toho osudy mých blízkých.
Asi jsem prokletá, cítím se tak.
Nahradila jsem své životní štěstí neštěstím druhých (oni si to myslí).
Lidské to vše je, pro mě ano, oni - ostatní - mi však neodpustili. Je to už víc jak 10 let. Trápím se. Komunikace nulová.
 Ruth 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 12:13:32)
Napiš mi na mail ruth57@email.cz, jo? Trochu tuším, že je to na "mezi dvěma klávesnicema" ~:-D.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:08:01)
Děkuji za nabídku.
Určitě se ozvu, i když nevím, zda mám na nějaké rozebírání ~7~.
 libik 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 12:14:53)
Sirael, neblázni, nejsi prokletá a každý za svůj život zodpovídá sám. myslet si, že lze někoho utrápit nebo dohnat k sebevraždě, je omyl(skoro až sebestřednost) a já doufám, že v tvé anamnéze ani takové příběhy nejsou.

Jsem ráda, že jsi zmínila ten úplněk, já jsem dneska taky marná. Od soboty hysterčím, že se dítě mělo přesunout s cizím řidičem mikrobusem cca 40 km, do toho mám protáhlý ksicht z existenčních peripetií, štěně dostalo průjem a já jsem stará a hnusná, i mně ráno slza skápla.

Pomohly mi 4 km ostré chůze, tobě by pomohly taky, příroda je nádherná, podzimní, zasmušilá, ale uspořádaná.
neplakej, vem batoh a vyraž na houby~x~
 Palac + 1 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 12:23:12)
jedu na podobný vlně... :(
 Lassiesevrací 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 13:31:23)
Jste mě rozplakaly....a přenesly to na mě. Zbylo mi trochu tvarohu s vajíčkem, co jsem dávala psům. Plácnu si to na hubu a uvidim, jestli po smytí uvidim v zrcadle něco lepšího
 libik 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 13:53:27)
Ale Lassie, nebreč~x~
 Lassiesevrací 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 17:00:53)
~s~
 libik 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 13:54:01)
Palac, máme se na Fb? Že bysme si depčily~:-D
 Palac + 1 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:25:16)
No asi nemame.
Ja jsem tam pod pseudonymem Laura Malatna. Stejne uz kazdy vi, ze jsem to ja. Tak me vyhledej a pozadej, ja potvrdim :)
 Hr.ouda 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 21:16:52)
neblbni ~t~~t~~t~

 Maugha 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(7.9.2017 15:44:58)
Palác a Libik ~x~
Někdy se to tak nahromadí, že se člověk sotva vleče.

Les pomáhá, někdy hodně, někdy aspoň trošku.

 Carollyn 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:36:57)
Ono je někdy těžké odpustit sám sobě a najít jakési smíření, když druhá strana, kvůli které jsou ty problémy, nechce. Prostě člověk si tisíckrát může říct, že si odpustí, že na ty druhé kašle, ale když z druhé strany není vůle a třeba i něco vyčítají, tak se s tím žije těžko. Protože snášet na kadém setkání výčitky nebo třeba jen kyselé obličeje, to je nápor na nervy. Další věc je tu druhou stranu odstřihnout úplně, ale na to také mnoho lidí nemá povahu.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:41:13)
Obě varianty mám za sebou. Tu druhou, co jsi zmiňovala, aktuálně prožívám...už nějakou tu dobu. A je mi čím dál tím hůř. Chci ochránit sama sebe, jenže
"zapomenout se nedá
nemyslet na to vše se nedá
netrápit se nedá"


Točím se ve spirále, občas se mi na chvíli ulevilo, hlavně poslední týden už to nejde.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:51:42)
Snažila jsem se druhé chápat od začátku a obviňovala jen sebe.
Nemám to za sebou, není to dořešené, mám to v sobě tak, že mám ráda životní věci uzavřené, vyřešené a vyčištěné. Třináctá komnata.
 Carollyn 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:54:50)
Sirael, a udělala bys dnes ty věci jinak, nebo to bylo prostě jediné možné řešení i z dnešního pohledu? Někdy není jiná volba, někdy sice zdánlivě je, ale jak jsem psala výše, za cenu vlastního sebezničení. A to je špatně...
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:57:18)
Tu zásadní věc bych udělala stejně.
V určitých ohledech bych jednala jinak. A to si právě vyčítám. Tam jsem asi mohla najít jiná řešení. Mrzí mě to. Člověk určité věci pochopí až zadlouho, zvlášť když určitou situaci prožívá a řeší prvně.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:58:31)
Sebezničení by nastalo. To jsem věděla jistě.
 Carollyn 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:13:09)
Pokud by nastalo sebezničení, tak není co řešit, jednala jsi správně!

Dám ti příklad z naší rodiny. Museli jsme dát babičku do domova pro seniory. Péče o ni nebyla v domácím prostředí možná. Bylo by to za cenu sebezničení pečujícího, protže to byla práce na celý úvazek. Mamka si to dost vyčítala, ale já jsem jí říkala, copak to šlo jinak? A když jsme to probraly, tak skutečně z mnoha a mnoha důvodů nešlo. Teda jasně, asi by to šlo, ale to by dřív odešla mamka než ona... Pro mnoho lidí hnusné rozhodnutí, dát babičku do domova, ale ona tam měla prostředí, které se prakticky nelišilo od domácího. Dokonce se tam dala zdravotně do pořádku, protože musela dodržovat klidový režim, na který doma prostě kašlala. takže ano, možná pro mnohé nehezké a sobecké rozhodnutí, ale bylo správné.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:18:25)
~x~
Ten příklad, který popisuješ, má mamka taky řešila.
Bohužel to u nás dopadlo špatně.
Babička v domově brzy zemřela (cca do 4 měsíců od umístění), moje mamka si to tak vyčítala, že odešla za pár měsíců po ní ~n~.
 Rodinová 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:20:57)
U nas to bylo taky tak, babicka za par mesicu umrela, mama se oklepala a zije stastne doted, ne vsechny pribehy maji spatne konce ... :-)
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:22:47)
Já bych tu svou taky potřebovala. Mám pocit, že jsem si ji ani pořádně v životě neužila.
 Pam-pela 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:02:03)
Nikdo nezná druhou alternativu a jak by dopadla. Udělala bys druhou a říkala si, žes měla udělat první :-)...
Vždycky si myslíme, že to druhé řešení by bylo lepší. Ale někdy ne...
A kdyby - to je legrační slovo...to používá můj muž často.
Je to jedno...kdyby neexistuje :-).
 Carollyn 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:51:32)
Sirael, já tě chápu, také to trochu znám, ne až v takové síle, ale znám. Snažila jsem se někoho odsřihnout, protože ta osoba vyloženě škodila. Ne nějak fatálně,ale škodila takovým pomalým, krapet zákeřným způsobem. Diskuze nebyla možná. Zbývalo odstřihnutí. Tedy ne úplné, ale řekněme na 75%. No a stejně jsem měla výčitky, že jsem tu osobu odstřihla, že bych se měla víc snažit, že je třeba i chyba ve mně. Ty výčitky ale časem trochu otupily, vždycky jsem si řekla, co bych udělal jinak, kdybych mohla a zjistila jsem, že vlastně asi nic. Že to, co jsem udělala bylo asi to nejlepší, co se dalo (v danné situaci, která nebyla ideální). Člověk se má snažit, ale ne za cenu vlastního sebezničení. A sebezničení má mnoho podob... Takže jsem v rámci zachování svého duševního zdraví jela opravdu na minimum a kupodivu, druhá strana si to po hodně letech asi uvědomila, nebo jí došla energie, takže se s ní můžu normálně bavit i v jiném období než v tom minimu. Není to žádný oheň, je to spíše zdvořilostní konverzace, ožehavé téma je "u ledu" a víme,že je lepší na ten led nezabrousit, ale jakž takž to jde. Ale jak říkám, musela chtít i ta druhá strana, alespoň trošičku.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:53:57)
Jenže na druhé straně není vůle a ochota.
Ta by byla za předpokladu, že budu jen ustupovat, kát se a nechat si vše líbit.
 Carollyn 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:02:52)
Pokud není vůle a ochota a po Tobě se chce jen ponížení, tak to není dobré. Pro Tebe. Musíš se alespoň pokusit přijmout fakt, že druhé nezměníš. Že jsi pro dobré vztahy udělala, co jsi mohla. A dál s tím nehneš. jak se říká, hlavou zeď neprorazíš...
 Pam-pela 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:00:17)
Sirael, ono je to tak, že ti druzí často ZRCADLÍ tvůj postoj k sobě, tvůj náhled na situaci, tvůj vztah k sobě...ne vždy, často.

Svým způsobem jsem taky ublížila, byla to taková dramatická doba v mém životě...a oni hodně ublížili mně. Ublížili jsme si prostě vzájemně...někdo z neuvědomělosti, z neznalosti, ze strachu, někdo pro svůj prospěch...a bylo to velmi dramatické.
A bylo v tom mnoho lidí.
V určitém okamžiku jsem zůstala zcela osamocena a dopadaly na mě jen výčitky druhých a výčitky moje, fakt to bylo období, kdy jsem byla naprosto na dně.
Týkalo se to nejbližších lidí a myslela jsem, že je to navždy roztříštěno, pohřbeno, zničeno.
Uplynulo několik let a většina věcí a vztahů je naprosto čistých...naprosto bez problémů, některé se výrazně vylepšily.
Ale začalo to ne v okamžiku, kdy já se chtěla omluvit (přesto že se nikdo nikdy neomluvil mně), ale v okamžiku, kdy mi začalo být jedno, jestli to bude dobré, nebo ne.
Kdy mi přestalo záležet na tom, jak mě ti druzí vidí...a věděla jsem sama v sobě, jaká jsem vevnitř a chovala se prostě - normálně.

Moje kamarádky, které jediné mi byly tenkrát oporou, vlastně ani moc nevěřily, jak se ta situace může...hm, jak to říct - uzdravit.
Vlastně nakonec se ukázalo, jak to opravdu bylo a různé pohnutky různých lidí, jako kdyby se to rozkrylo.
Jo, bylo období, kdy jsem se strašně litovala, taky to bylo to nedestruktivnější, co mohlo být. Spolu s tím, kdy jsem se zase "sebemrskala", kolik chyb jsem udělala. A druzí mi v závislosti na tom přizvukovali "ano, ano, ty za to může, ty jsi ta nejhorší".
Fakt mi to zrcadlili.
ještě jednu věc nemám vyřešenu, ti nejtěsnější...tam jsem ještě dost nespokojená...a řešení je ve mně...ne v tom druhém. ten se mi pouze přizpůsobí...a situaci.
Ne, nemyslím manipulaci, celé se to otočí podle mého vnímání..podle mojeho rozpoložení :-), je to takové přirozené "kouzlo".
To řešení je v nás.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:14:17)
Přemlouvám se, aby mi to bylo jedno.
Zatím to není pravda.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:12:38)
Vím, že to zrcadlení tak funguje.
Nikdy jsem se neomlouvala za to, že jsem se nějak rozhodla před x lety. Obviňovala jsem se vnitřně a trpěla (a trpím za to) sama. V noci pláču, vše se mi vrací, prožívám si to hodně sama, nezatěžuju nikoho. Ani manžela, i když to na mně často vidí.
Vždy jsem si stála za svým rozhodnutím a neuhnula jsem. Možná proto po mně bylo vyžadováno ono, jak si mohla ..., cos to udělala ..., styď se ... A posléze ...jak to, že se nechováš podle toho, jak my tě odsuzujeme ...

Předsudky.
 Pam-pela 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:21:04)
Sirael, jenže to je právě ono...je to začarovaný kruh...ty se obviňuješ a oni obviňují tebe.
Zvenčí to "samo" nepřestane...to musí přestat v tobě.

Víš, mám filozofii, že to naše Já je řidič v tom našem autíčku, které nám tady dovoluje být...v našem těle.
K tělu patří i rozum a emoce...je to součástí autíčko, je to jeho malý kompjůtr :-).
Ty necháš svoje autíčko jezdit na autopilota, jak se tomu kompjůtru chce...a ono si spouští výčitky a emoce, jak chce.
Řešením je "uvědomit se" ~;), že mám to Já...a že jsem řidič. A nasměrovat to auto, kam chci, aby jelo...ne aby jezdilo furt dokolečka po vyjetých stezkách - protože tyhle emoce, co prožíváš, jsou už tak známé, tak zareflexované.
Ale nesou tvoje, jsou tvého těla.
Takže bu´d tělo i (emoce a rozum) necháš, aby tě vozilo, kudy ono chce, nebo holt vezmeš ten volant Ty.
A půjde to po kousíčkách, protože ten kompjůtr se nebude chtít vzdát...a řidič bude upadat do té jízdy autopilota, je to totiž mnohem pohodlnější...a taky je na to zvyklý.
Ale zkus to několikrát denně, třeba po pár minutách...ona stejně moc jiná cesta není :-).
To je to uvědomování, KDO jsem, KÝM jsem.
A cesta z bludných kruhů.

 Pam-pela 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:24:19)
...a co je to zvyk?
Občas zkoušíme takový malý test.
Založit si ruce na hrudníku...levá je třeba nahoře. A teď obráceně, nahoře bude pravá...naučit se dávat nahorutu pravou...zpočátku to bude velká dřina jen tam ty ruce správně dát...a takový nezvyk, a když se nepohlídáme, budeme tam cpát tu původní levou.
Takhle prostě žijeme...a když chceme něco změnit, je to - divný pocit. ~:-D Na začátku určitě.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 15:26:40)
Fajn předpsychologická příprava na pátek ~R^.
 Tragika 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(7.9.2017 0:04:54)
Sirael, rozumím ti, ani nevíš jak. S určitými věcmi z minulosti nelze nic dělat. Především nemůžeš dělat nic v momentě, když ta druhá strana o změnu nestojí. Takže já se sama sebe zeptám: ,, Můžu to změnit? " A následuje pravdivá odpověď :,, Ne.´´ Co z toho pro mne plyne? Nebudu se trápit věcmi, které změnit nemohu. Naopak se budu zaobírat tím, co změnit můžu. Já jsem už učinila x kroků a vše marno. Posouvalo mne to akorát do totálního suterénu lidské mysli. K čemu a proč? Poučena vlastními chybami kráčím dál. Co na tom, že jiní zvolili jinou cestu. Jsou živi a zdrávi. A já jim přeju jen to nejlepší. Stejně jako sama sobě.
 Hr.ouda 


takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(6.9.2017 21:15:55)
ale že ti neodpustili jiní

Vždycky jsem si říkala, že v Otčenáši chybí jeden řádek

"...a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. ... a pak by mělo být "a pomož těm, proti nimž jsme se provinili, aby nám odpustili..." ....protože jsme jn lidi a proto nám vetšinou nestačí, že nám odpustí Bůh, ale potřebujme, aby nám odpustili i ti, jimž jsme my viníky ....

Zkoušela ses omluvit?

 Sirael 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 7:39:19)
Ano, jistěže. Snažila jsem se o všem mluvit, probrat to, aby taky pochopili oni mě. Nefungovalo to. Mají svou pravdu a své předsudky.
 Z+2 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 7:49:03)
Sirael, jenže jak tě čtu, tak je to jinak, ty neodpouštíš jim. Všechny tvé příspěvky jsou o tom, že je obvińuješ z toho, že to jak oni se k Tobě chovají Ti škodí.
Ve skutečnosti Ti škodí se tím zabývat. Z mého pohledu máš moc volného času a řešíš hovadiny. Lepší je se věnovat dětem, projít se, malovat nebo si pořídit papouška nebo psa a věnovat se jim. Řešit minulost je zbytečný a promýšlet budoucnost má smysl jen velmi omezeně. Ideální je žít spokojeně v přítomnosti.
 Sirael 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 7:55:59)
To se pleteš, neobviňuju je.
Nikdy jsem jim nic nevyčetla, ani to nejsem já, kdo se do té minulosti chce s nimi vracet. Začíná to vždy u nich. Jediná já se dívám dopředu a žiju přítomností.
 Z+2 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 8:02:05)
Siarel, všechny tvé příspěvky jsou o tom, že jim to vičítáš. Co říkáš je úplně jedno. Vnitřně to cítíš takhle.
Tak žíj přítomností a je vůbec neřeš. pak se to třeba vyřeší samo.
 Sirael 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 8:04:47)
:-)
Nemám jim, co vYčítat, ani jim nemohu odpustit. Nemám jim co odpouštět. Já jsem ta, co udělala chyby.
 sovice 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 8:54:18)
Sirael,

ale on má Z+2 v jistém smyslu pravdu... rozumem jim nic nevyčítáš, ale citově se na ně v podstatě hněváš, že ti neodpouštějí, protože máš pocit, že to odpuštění potřebuješ, aby se ti ulevilo, a oni ti ho odpírají, ačkoliv ses upřímně snažila ho získat... Myslím, že v tobě částečně hraje takové to "oni by MI MĚLI odpustit"... Myslím, že smířit se s tím, že ti někdo něco neodpustí, je hrozně těžké.

hrouda tu zmiňovala Otčenáš, že tam je "odpusť nám naše viny", ale není tam "a pomoz těm, proti nimž jsme se provinili, aby nám odpustili"... Ale já myslím, že by to tam nepatřilo. Že otčenáš je osobní modlitba k Bohu, vyjadřující tvůj vztah k němu. Odpouštíme našim viníkům, protože si uvědomujeme důležitost odpuštění a chceme ho od Boha... ale zároveň ani Boží vůli není dobré využít jako parní válec, abychom druhé zválcovali do pozice, kterou po nich chceme my...

Myslím, že se budeš muset od toho vztahu citově odpoutat, odstoupit, najít nějakou rovnováhu, ve které si řekneš "ano, ublížila jsem, ale už jsem udělala všechno rozumně myslitelné, aby mi bylo odpuštěno, pokud mi odpustit nechtějí, nemůžu je nutit" a aby sis odpustila - tudíž abys na ten vztah přestala hledět optikou minulosti - "je to špatné, protože já jsem udělala něco blbě, a pak jsem chtěla, aby mi odpustili, ale oni neodpustili, atd. atd." - nemusíš z toho pocitově dělat řetězovou úvahu x let do minulosti, spíš bys podle mě potřebovala reagovat jen na to, co se v tom vztahu děje teď, jaký je ten vztah teď... a podle toho se k tomu stavěla, třeba se snahou nechat otevřené dveře k nějakému narovnání, ale ne snahou vymoci si něco na nich.
 Sirael 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 8:59:36)
V jistém smyslu máš samozřejmě pravdu.
Možná to vyznělo špatně, já vlastně ani to odpuštění od nich nechci, téma znělo: Jak si odpustit - tzn. sama sobě. Jak se s tím vším vyrovnat. Šlo mi o různé metody, meditace, uvědomění. Po druhých nic nevyžaduji, chci se očistit sama a nevracet se.
 sovice 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 9:10:22)
Nevím, mně kdysi pomohlo otevřeně říct dotyčnému, že je mi líto, že jsem ublížila, ale že jsem to zkoušela napravit a nejde to, a pokud mi nemůže odpustit, je mi to líto, ale ani já už nemůžu nic dalšího udělat. A z toho vztahu jsem odkráčela a víceméně násilím jsem napřela celou svou pozornost jinam (což bylo zpočátku těžší, ale poddalo se to) a časem to i ze mne vyšumělo. Ale nebyl to vztah s člověkem z nejbližšího okruhu.

Mně obecně pomáhá natvrdo předpnout pozornost jinam a nepříjemnou věc zabouchnout do šuplíku s nápisem "neotvírat ani na štěrbinku", pak někdy po čase vědomě pootevřít (kdy, to mi obvykle naskočí samo v souvislosti s něčím, co se děje, ale někdy mě k tomu ponoukne třeba mimořádně pěkný den, nečekaná vzpomínka), trošičku vytáhnout, znovu zabouchnout, po čase opakovat... až, někdy to trvá dlouho, zjistím, že v tom šupleti už není nic, co by mě děsilo nebo to výrazně bolelo.
 Sirael 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 9:11:50)
~R^to bych mohla zkusit taky
 Sirael 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 9:03:32)
Dveře nechávám otevřené celou dobu, celých 11 let, vyčkávám a komunikaci neodmítám. Pokud nějaká byla, byla pouze v jednom duchu z jejich strany. Ráda bych s nimi fungovala normálně. To oni se neodpoutali od minulosti a oprostit nechtějí.
 sovice 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 9:11:15)
Je možné, že to prostě nepůjde, to normální fungování.
 Sirael 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 12:29:54)
Už jsem to psala, minimálně naznačila, dříve, komunikaci jsem samozřejmě začínala mnohokrát i já. Jsem teď už po těch mnoha letech v další fázi, rezignovaná.
 Sirael 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 12:34:30)
Ve zdravé komunikaci očekávám, že se budou po té době pak snažit obě strany, pokud to chtějí. Já to chci celou tu dobu, ale nemůžu se zase degradovat tak, jak oni po mně chtějí: abych se cítila nejhůř a pokud možno do konce svého života. To odmítám. Natolik se zase teda ráda mám ~;).

Ještě jednou díky všem za jakékoli názory, už se nebudu vyjadřovat~3~.
 Ruth 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 13:08:29)
Sirael,
nevím, kdo jsou ti "oni", nepíšeš ani, co tak strašné jsi spáchala, něco tuším podle způsobu vyjadřování, ale pomlčím, nebylo by ti to příjemné.
Takže - máš dobrého manžela a malé dítě, toho se drž.
Ti tajemní oni - proč jim dáváš takovou moc nad svým životem? Nekomunikujete, ale ty víš, že podle nich nesmíš být nikdy šťastná, no děkuji pěkně, to jsou přece tví nejhorší nepřátelé, copak to nevidíš? A máš prý si nechat s.át na hlavu, takovou myšlenku spáchá jen magor a ty se tím zabýváš? Magorem?
Podle mne jsi sama sobě dávno odpustila, jenže jsou tu ONI. Žádní příbuzní nejsou posvátní. Prostě každej není povinen mít tě rád jen proto, že se jmenujete stejně. Žádnej terapeut ti nezařídí, aby se ONI letos s rozjásanými výkřiky přihrnuli na Vánoce, a "že to ta naše holka má krásný!, pocem, pusu!"
 Tragika 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 13:46:15)
Sirael, z tvého tajemného psaní, naznačování a mlžení se mi zdá, že hovoříš o svých RODIČÍCH. Kdybys byla starší, mohlo by jít i o děti z prvního manželství, či dospělé dítě, které má partnera.
Nejsem vědma.
Kdybych hledala radu, očekávám ji především od těch, které do situace zasvětím. Takto je dost těžké cokoliv rozebírat. V každém případě ti, kterým jsi snad ublížila, se na věc dívají jinou optikou, než ty. Možná si říkáš, jak je to možné? Je. A je to víc než logické.
Každý z nás vyrůstal v jiném prostředí, formovali nás jiní lidé, máme jiné zkušenosti, odlišné charaktery i genetickou výbavu. Je tedy jasné, že jiný názor může být z jejich pohledu ten správný a jediný. A třeba taky je. Když si na stůl postavíš krychli, tak ji každý, co v ten moment sedí u stolu, vidí jinak. Který pohled je ten správný? Ten můj? A třeba tam ani žádná krychle nestojí a jde jen o optický klam, kterému jsem uvěřila.
 Carollyn 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 13:55:55)
Spíš si myslím, že jde o sourozence...
 Ruth 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 14:41:06)
Někdo to prostě napsat nechce, proto jsem hned na začátku nabídla vykecat se na mailu.
Neodpustím si ale, že v prakticky anonymní diskusi je možné napsat všechno, nebo skoro všechno, pokud chci dostat radu.
A jelikož nemůžu být odhalen, tak mi asi brání něco jiného.
 Carollyn 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 14:43:20)
Ruth, přesně tak od toho je ta diskuze anonymní, takže můžu napsat podrobnosti. Ono je jiné řešení "opustila jsem dítě po rozvodu" nebo "obrala jsem sourozence o dědictví"...
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: takže neřešíš , že máš odpustit ty sobě  

(7.9.2017 14:50:33)
Já vůbec nechápu, jak můžeme radit, když nevíme co udělala a komu.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:05:20)
K psychologovi jdu, na tom nehodlám nic měnit. Potřebuju s někým probrat své další kroky, uspořádat myšlenky, nemůžu zatěžovat neustále manžela, i když se snaží mě chápat. Snad mi psycholog sedne. Je to žena.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:21:20)
Nikdy jsem ještě u psychologa nebyla. Vždy jsem si dávala první pomoc sama. Pracovala jsem se sebou, meditovala, vždy mě něco dokázalo z toho děsnýho stavu dostat.
Jenže poslední dobou se ve mně něco událo - díky dalšímu sledu událostí jiných - a rozjel se mi takový divný stav: plačtivost, návrat myšlenek do minulosti, vzpomínky, lítost. Stárnu. Věk v tom hraje výraznou roli.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:27:17)
Jsem otevřená jiným názorům a radám.
Proto si sem chodím často číst, ale nepřispívám. Dnes jsem cítila, že se chci zapojit, i když ne vždy je to tady příjemná debata. Ale s tím se musí počítat.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:30:42)
Možná ta kapička byla situace v práci.
Tam taky nesmím být moc dlouho šťastná. Nastartovalo to ve mně tenhle stav. Jak podobné tomu, co prožívám v jiné oblasti.
Budu ji muset kvůli zdraví opustit. A to ji mám tak ráda.
 Pole levandulové 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 13:56:59)
Pokud jsi opravdu delala neco, co druhym vyrazne zmenilo zivot k horsimu, mela bys spis pracovat na tom, jak s tim vedomim zit, to asi neni ani o odpusteni si, nektere veci proste nejdou vzit zpatky, obzvlast, pokud jsi je cinila vedome /netusim o co jde, takze nemuzu psat konkretne/. Psychoterapie je dobry napad, ale stejne si na vse budes muset prijit sama, terapeut je jenom pruvodce, nic za tebe nevyresi, to musis ty sama.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:03:24)
Nemyslím, že jsou to věci, které nikdo nedělá a nedějí se. Spíš jde o způsob, jakým je mi předkládáno, že jsem udělala něco špatně, a de facto nesu následky za všechny věci a situace, které se dotyčným blízkým osobám posléze staly, i dalších zatím 11 let ...zřejmě až do konce života.

Je mi to dáváno za vinu. Vím, že to je nesmysl, ale špatně se s tím žije.

Dle nich nesmím být dále v životě šťastná. Když přece nejsou oni...byť ve svém dalším životě už beze mě svou vinou a přičiněním.
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:10:57)
Kdo je to oni ? Kašli n ně.
 Pam-pela 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:34:50)
Sirael, tenhle úplněk fakt doléhá na hodně lidí, možná je to i dobře? že se spoustu lidí zastaví a bilancuje.
Ale je důležitý, aby to bilancování vedlo k nějaké konstrukci, ne k destrukci...aby vedlo k tomu, aby člověk začal žít aspoň trochu "vědomě".
Uvědomovat si, že do určité míry ten svůj život můžu řídit...ale to jde až po tom, co si uvědomím, co je moje Já. To není tělo...ani moje činy, ani moje výčitky svědomí.

Část života jsem prožila stejně...druhým lidem jsem dokázala odpustit, ale sobě ne! Jak bych si to mohla dovolit, tolik chyb jsem udělala.
Jenže jsme lidi.
všichni.
děláme chyby. Všichni.
A co je chyba?
Vždycky je reakce na nějakou akci.
Moudrý si jí všimne...nemoudrý ji nevidí, hloupý ji donekonečna opakuje.
jako nikdo nás nesoudí, leda pozemské zákony, soudíme se my sami, a někdy víc, než by náš potrestal soud.
Ale to nikam nevede, to je destrukce.
Je to kontraproduktivní.
A člověk, co se má rád, do tohohle často nesklouzne.
Ale je to takový uzavřený kruh "jak bych se mohla mít ráda, když".
Je to past.
Ale má otevřená dvířka.
~x~
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 14:38:23)
~;((
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 16:59:59)
Jitys, já už takhle žiju fakt 11 let, ale teď je to nějak silnější a nevím si rady. Asi opravdu přetekla ta poslední kapka.
Překonala jsem toho hodně, vyrovnala se se spoustou věcí, a to vše bez medikamentů a pomoci zvenčí.
Asi se to nastřádalo a potřebuju už pomoc taky jinou. Nestačím na to.
Tobě ~x~~6~
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 17:03:44)
Já bych potřebovala být ještě chvíli v neschopnosti, nejsem ve stavu, kdy budu fungovat, ale nevím, zda to doktorka pochopí. Ani nevím, jestli to může psycholog nějak ovlivnit a jestli bude z toho sezení nějakej výstup.
Jsem strašně unavená a bez energie, přemlouvám se do všech činností a deptá mě to.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 17:13:51)
Jo, práci ztratím, musím ji opustit co nejdříve, sedím v prostředí, které mě zdravotně ničí a vedení na to neslyší. Lékařský posudek to možná zvrátí - budu ho mít do 14 dnů - jenže zůstaň tam, když donutíš vedení, aby tě posadili jinam, když si to takhle naplánovali. Nevydržím tam, bude to silný tlak a budou mi dělat naschvály.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 17:22:41)
Asi jo, snažím se na sobě pracovat, protože si v tomhle stavu sháním novou práci, chci chodit na výběrka, a na to potřebuju vnitřní sílu. Nechci se jen tak vzdát a zkolabovat psychicky, byť k tomu spěju. Potřebuju čas a pokud se do daného prostředí vrátím a vedení mi nevyjde vstříc, jsem během pár dní zpátky na dněě a můžu začít znova.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 17:25:10)
Jednou v životě jsem byla u psychiatra (5 let zpět) a nedopadlo to dobře. AD zatím brát nechci (jednou jsem to brala a skončila jsem s reakcí na pohotovosti) a to bylo to první a taky jediné, co mi psychiatr nabídl. Navíc se nezachoval eticky a byl to pro mě otřesný zážitek.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 17:27:39)
Uvidím, co v pátek psycholog a příští týden kontrola u doktorky.
Psycholog mi na základě doporučení od doktorky nedá žádný písemný výstup, že jsem tam byla?
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 17:33:20)
Když mi navrhne psychiatra, tak půjdu. Jen se bojím, že AD budu muset odmítnout. Špatně snáším medikamenty obecně. Chci to zvládnout i bez nich.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 17:37:06)
Já je zkusila a měla jsem fakt ošklivou reakci, že mi je okamžitě zakázali. Tak hledám alternativní metody a vím, že dovedu být hodně silná, jen se toho sešlo nějak hodně teď a sráží mě zdraví.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 17:50:32)
Jitys, taky musím fungovat a jsem zvyklá fungovat. Nejsem zvyklá marodit a nechodit do práce.
Svou práci mám moc ráda, ale bohužel ji nemohu vykonávat jako léta předtím díky špatným rozhodnutím a špatnému řízení lidí, kteří tu moc mají.

Mám dítě na prvním stupni, začalo chodit do školy, a já se musím moc přemáhat, abych se mu věnovala dostatečně a byla tou radostnou mamkou, jakou mě zná. Mám doma manžela, kterému se chci věnovat a podporovat ho, nechci jen podporu od něj, nechci se litovat a fňukat, ale aktuálně teď asi nejvíc potřebuju odpočívat, vypustit a plakat. Vyplakat se ze všeho a pak zase začít fungovat.
 Pam-pela 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 18:28:51)
Jitys, našli ti histaminovou intoleranci?
 Pam-pela 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 18:46:51)
No, právě jsem ti chtěla napsat, že je to hodně o střevu, o mikroflóře atd...a s tím tedy myslím (můj názor) fakt souvisí i tvoje rozpoložení psychické.
Radkin Honzák o tom hezky píše, o "mikrobiomu".
Nevím, jestli se furt dá sehnat kombucha, nám doporučovali kyselé zelí, a na pročištění křemelinu...ale tam bych se bála, když se neví, co v tom střevu je.

Mrkla bych i na možné "překyselení" těla, na hladinu homocysteinu (tam to chce B6, B12, kys. listovou, ale vytestovat, co se hodí).

A z homeopatik třeba zrovna "Histamin" :-).

Prostě ses nějak rozhodila z rovnováhy :-)...a on pak člověk nějak neví, z jaké strany to vzít.
Tak držím palce.
 Pam-pela 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 18:54:45)
Jj :-)
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 19:11:57)
Jitys, to je v pořádku. Neplevelíš.
Já mám rozhašená střeva právě taky, je to ze stresu a nervozity atd., takže tomu rozumím.
 Pam-pela 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 19:27:39)
jentak, ono to jde podle mne naprosto ruku v ruce, ale naprosto.
Podle mne je fakt nejlepší řešit ten systém člověka jako celek, jsou to nejlepší a nejtrvalejší výsledky.

Někdo si myslí, že se zaměří jen na psychiku a fyzický problém odezní s tím...ale to tak podle mého mínění taky není. Nebo - není to hned...
Než se manifestuje fyzická nemoc, nějakou dobu to trvá...protože už je na hmotné úrovni, už se fakt projevila ve hmotě.
A nějaký čas to chce, aby zas fyzický problém odezněl, pokud je to tedy vratný proces.
Někdo dokonce říká, že jak dlouho onen problém trvá, tak dlouho odeznívá...ale mám třeba jiné zkušenosti, pozitivnější.

Už jsem tu psala, zažila jsem třeba srůst kost během dvou dnů...prokazatelné na rtg samozřejmě a jiné věci - objektivně měřitelné.
Takže i to fyzické se dá za určitých podmínek výrazně urychlit, ale chce to spolupráci a pochopení určitých souvislostí nemocného, ne se jen nechat léčit a trpně to snášet nebo se tomu dokonce bránit.
Tělo a celý systém má neuvěřitelnou schopnost regenerace, pokud mu to umožníme a dáme mu dobré podmínky.

Píšu jen svoje názory a zkušenosti, pokud by chtěl někdo polemizovat o tom, zda to, co píšu, je správné, nebo ne...
 Pam-pela 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 20:08:21)
Jitys...víš, já si opravdu myslím, že je velká důležitost úspěchu v tom "nemocném".
Ono někdy člověk zastaví až nemoc a svým způsobem ho navede na tu jeho životní cestičku...pokud se tedy dotyčný nechá.
Protože opravdu žádný doktor, terapeut atd. nemůže druhého uzdravit jakoby sám o sobě...jakoby zvenčí, pokud rozumíš, jak to myslím.
A proto jsou někdy takové úspěchy ihned po tom, co se sám angažuje i ten nemocný.
Ale nemyslím tím, že si vezme nějakou bylinku, prášek, homeopatikum, absolvuje nějakou terapii atd. neb... ~d~.
Před pár dny jsem tu popisovala svoje setkání s doktorkou - vlastně to bylo legrační, protože mi to přesně takhle povídala, chtěla mi co nejlíp poradit :-).
Spousta doktorů už to ví...stále víc a víc...mám jich takových pár.

Takhle to vnímám a prostě pak člověk fakt vidí až "medicínské zázraky". Ale ono v tom "musí" být i to uvědomění, jak jsem psala před chvílí.

P.S. - opět dodávám, že je to moje filozofie, nikomu nevnucuju svůj úhel pohledu..


 Pam-pela 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 20:11:24)
...a nikdo nemůže dát přesný návod, protože to je silně individuální.
To je jak s tou výchovou tuhle...univerzální řešení není.
Vždycky ale leží v tom dotyčném, co má nějaké problémy.
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 19:27:48)
Já už dlouho. Mám to vypozorované, že před nějakým stavem - zkouška, cesta, dovolená, prostě změna, kdy musím vybočit z normálu a zvyku, okamžitě mě bolí břicho, mám křeče atd., musím na záchod, několikrát. Mám to od mládí - bývám nervozní, zhoršilo se mi to časem, pak nejvíc v Egyptě na dovolené, tam jsem skončila dost blbě a nevzpomínám na to ráda a možná jsem si i něco přivezla, protože ty stavy se mi zhoršily, hlavně po návratu domů to bylo dost nepříjemný. Teď na vše reaguju taky tím, že jak mám jít ven z domova i na blbej nákup, tak mě to postihne. Jsem z toho nešťastná. Chci s tím bojovat a bojuju, ale často prohrávám. Myslím si, že je to z toho, jak jsem celkově rozhašená a psychicky oslabená.
 Jana a Petra 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(7.9.2017 6:36:39)
Jitys, píšeš: "Já jsem měla nějaký zánět s vysokými zánětlivými markry, horečku, bolest pod levým žebrem až do zad, ležela jsem v nemocnici. Nepřišlo se na to, proč. A od té doby mám problémy."
Dělali ti krevní testy na plicní chlamydie?
www.chlamydie.info
 withep 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(6.9.2017 22:17:36)
Ty chyby mají svůj smysl, máš se z nich něco naučit. A jak si odpustit? Ptej se spíš, proč si neodpustit? K čemu to je dobré dusit sebe samu nějakým obviňováním? K ničemu. Odpustit sobě nebo komukoliv znamená odpoutat se od zbytečného trápení se něčím, co nelze změnit. Každá krize je zároveň příležitost, jak se očistit a začít znovu, lépe... ~;((
 Mirek_ 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(7.9.2017 0:27:44)
"Máte nějakou metodu, jak si odpustit? Jak znovu vidět sama sebe v pozitivním světle a vážit si sebe sama?"

Těmihle otázkami se zabývá článek
https://www.nevychova.cz/blog/jakou-nejvetsi-chybu-muze-rodic-udelat/

Pomohl?
 Sirael 


Re: Jak si odpustit chyby v životě? 

(7.9.2017 7:36:31)
Dobré ráno, jsem moc ráda, že mi píšete.
Všechny příspěvky si pečlivě čtu a přemýšlím o vašich slovech.
Díky díky ~;((

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.