Ananta |
|
(1.12.2016 13:31:58) Těžko radit, já si to bez podpory rodičů nedovedu představit, můžu pracovat jen proto,že bydlím u rodičů, tedy v samostatném bytě, ale v domě rodičů. Vyhodnotila jsem dost brzy, že v jiném případě bychom asi umřely hlady. Svůj byt jsem prodala a odstěhovala se k nim. Ve tvé situaci bych pokračovala v práci doma, mám obavy, že cokoliv jiného bude ještě větší pakárna, od bydlení s babičkou, bydlení s nějakou jinou matkou - sednete si, co soukromí... až po možnost práce u nějakého zaměstnavatele, který bude nepříčetný z každé OČR. Samoživitelky prostě padají na hubu pokud chtějí svému dítěti zajistit trochu slušný standard.
|
Ananta |
|
(1.12.2016 13:55:15) Tuten, musela bys, co bys chtěla jiného dělat s malými dětmi, které jsou nemocné? Z čeho bys žila? Buď musíš mít hlídání a nebo jsi s nimi domaa nemáš z čeho žít. My jsme celkem ok, ale jsem ve svém bytě. Každý cca 4 měsíce se pohádáme o tom, že tady nic nedělám, musím se v některých věcech přízpůsobovat, ale jiná možnost není, ještě je malá. Samozřejmě, že rodiče musí souhlasit, u nás to navrhli oni.
|
Ananta |
|
(1.12.2016 13:57:14) Další varianta je, že se pověsíš na dalšího blba, v lepším případě to není blb. Ještě další je, že vyděláváš hodně peněz a můžeš si platit chůvu, ale to zas odnáší dítě, které nejenom že nemá pořádně otce, ale nakonec ani matku, která je pořád v práci.
|
|
Derri |
|
(1.12.2016 14:20:47) Ananto mas pravdu,ze 99% samozivitelek se vrati k mamince, osobne to vnimam trochu jako zbabelost. Kdybys toho chlapa mela, myslis ze by se neco zasadniho zmenilo na tvych pracovnich moznostech? Osobne neznam ani jednoho, ktery by zustaval doma s nemocnym ditetem. A ani je moc nevidam vyzvedavat. Snad jen pripadny vyhazov bys ustala lepe financne. Mmch i uplne rodiny se stehuji tam, kde ten mamincin komfort maji. Zakladatelce poradit neumim, nema se od ceho odpichnout a je to proste prusvih. Tak aspon popreji hodne stesti. IMHO by se ji rodina mela ujmout, ale ne kazdy to tak ma.
|
Ananta |
|
(1.12.2016 14:49:50) "Snad jen pripadny vyhazov bys ustala lepe financne"
ale o to jde - proto se ty ženy vrací k těm rodičům, jde o uživení se, třeba moje dítě je pořád nemocné, školka dva - tři dny následuje nemoc či nachlazení. Alternativa azylák je v mém případě absurdní řešení, to by nedovolila ani širší rodina a další pro mě nepřijatelné možnosti jsem popsala pod příspěvkem, na který reaguješ. Nevím jestli jsi to zažila. Mít jeden plat a dva je naprosto někde jinde. Aspoň jeden může jít ty peníze vydělávat. Ten jeden plat alespoň na období krize případně + nějaká občasná brigáda nezaměstnané ženy obvykle na základní přežití stačí.
|
Derri |
|
(1.12.2016 18:08:18) Ale jo, zazila, s nemocnym ditetem jsem byla na paragrafu a mela (porad mam) zkracenou pracovni dobu. Ale je fakt, ze jsem si misto pred tehotenstvim hledala i s ohledem na to, ze se to muze stat i me (statni sprava), jinak byh sla jinam. Samozrejme ze me tam za to nemilovali, ale pri trose vstricnosti z me strany to skousli.
|
|
|
|
|
Žžena |
|
(1.12.2016 15:22:09) S chlapem se nemusí měnit nic na pracovních možnostech ženy, mění se ale dost v kolonce "příjem domácnosti". Přijde mi, že si protiřečíš, když na jedné straně označuješ uchýlení se k nejbližší rodině za zbabělost a na druhé straně píšeš, že by se té ženy rodina měla ujmout.
|
Derri |
|
(1.12.2016 18:17:43) Odpovidala jsem Anante, jestli spravne chapu ona nebyla uplne na dne financne. Ja ji neodsuzuji, moc se omlouvam, jestli to tak vyznelo, to vubec, i pro dite je lepsi, kdyz ma dalsi pribuzne kolem a nezije v mikrorodine. Ja to ale neudelala, a jsem rada, byt to bylo a je tezky, ale bydlet u rodicu by bylo jeste tezsi myslim a to mame dobre vztahy. Myslim, ze ja bych to moc nezvladala, ani ziti s nima (nikdy bych nebyla dist dobra), ani odchod z mesta, kde jsem zvykla a chci zit. Pokud jde o zakladatelku, ta je v koncich a tady by rodina nadtoupit mela. At uz je v koncich z jakehokoliv duvodu.
|
Lassiesevrací |
|
(1.12.2016 18:33:28) No vidíš. Píšeš, že bys to nezvládala. Tak jaká zbabělost, když to někdo umí vybalancovat? Zvlášť, pokud to pak zafunguje i opačně a děti se postarají o staré rodiče. Aniž by hledaly důvody, proč to nejde.
|
Derri |
|
(1.12.2016 18:55:32) Pisi, ze bych tezko zvladala bydleni s rodici u nich. Nikdy bych v jejich ocich nebyla dost dobra. I ted kdyz tam prijedu, tak se casto dozvim, ze jsem neudelala to a ono a ze jsem malo pomohla s tim ci on nebo - to me dojima nejvic - ze jsem se malo vcitila do toho a onoho. Jako bych jim mela videt do hlavy, o tech par dni usettene dovolene pomahat se vsim. To radsi budu zit sama a dite mit v druzine od rana do vecera. Ten klidi za to stoji. Zatim teda jo a verim, ze to tak jeste dlouho zustane a vsichni budeme schopni samostatneho zivota. A znvu pisi - mame dobre vztahy, pomahame si, byt v situaci zakladatelky by tech pomocnych ruk bylo vic.
|
Lassiesevrací |
|
(1.12.2016 19:04:08) Já to chápu a nedivím se ti. Máš své důvody. Jen mi nepřišlo fér napsat, že vrátit se k mamince je zbabělost.
|
Derri |
|
(1.12.2016 19:16:50) Je. Dospely se ma chovat odpovedne a nest si nasledky svych rozhodnuti a ne to hodit na maminku. Vidam casto jiny obrazek, rodina ma x deti a bez babicky neda ani ranu a klidne si poridi dalsi. Co na tom, ze babicka ma deticky moc rada, ale ma taky nejaky vek. To se nevidi a hlidani ocekava pod nevyrcenym slibem, jednou ti pomuzeme my. Tak to jako neberu, ze si to ti prarodice musi nejdriv odhlidat, odslouzit pomoci mladym a doufat, ze splni sve sliby.
U samozivitelek ten navrat domu chapu celkem dobre, podle me je problem v alimentech, kdyby zahrnovaly naklady na hlidani cizi osobou, omezeni vydelecnych schopnosti matky, nepretrzitou nemocnost diteti a peci o nej, ono by ubylo tech, co se vratily.
A pak tu ctu prispevky otcu, jak jim bylo odvezeno dite a musi za nim jezdit a prispevky Kambaly, jak vysoudila jejich navrat do puvodniho mista a chce se mi
|
Lassiesevrací |
|
(1.12.2016 23:17:06) Ty jsi úplně překroutila, co jsem napsala. Jak "hodit na maminku"? Já třeba vedle tchyně bydlím, ale děti jsem odmalička tahala s sebou i ke svým doktorům. Dělala jsem školu během rodičovské, ale ta byla pátky a soboty, takže soboty se staral o děti manžel, pátky jsem buď nejela a sehnala si poznámky, nebo měl manžel dovolenou, když šlo o zkoušky. Razila jsem heslo, jako ty - že děti jsou naše zodpovědnost. Tchyni to spíš mrzelo, protože se na vnoučata třásla a chtěla se víc zapojovat, já si chtěla věci dělat po svém. Spolubydlení ale nemusí být tak nevyvážené, jak to vidíš ty - nejdřív mají na hrbu prarodiče vnoučata, pak děti prarodiče.. A nic mezi tím. Ale může jít o normální vzájemnou pomoc. Ale to prostě znát nemůžeš, pokud jsi to nezažila. U nás se to zlomilo, když onemocněl syn a já s ním byla tři měsíce v nemocnice. Doma jsem měla dvě holky, bylo jim 2 a 8. Život s nemocným dítětem je náročnější, ale paradoxně nám to vztahy hodně zlepšilo. Hodně věcí děláme společně, bereme tchyni na výlety, půjčujeme si knížky, vymetáme trhy a jarmarky...děti mají babičku a dědu moc rády. Bohužel mého otce neznají a matku 4 roky neviděly. Není to o nesamostatnosti nebo o neschopnosti zvládnout změnu. Já jsem byla nucena mít změnu na denním pořádku, v 18 jsem nastoupila do nemocnice a na ubytovnu, žila jsem na samotě bez vody a elektriky, v centru Londýna, pracovala na soukromé škole i myla nádobí v Krkonoších. Cestovala jsem stopem po Evropě, dělala ošetřovatelku v UK - 7 dní v týdnu cca 15 hodin denně(v domácnosti). Změna byla můj život. Ale měnit je bez dětí snadné a někdy je to jen takový útěk bez boje, nejsnadnější řešení. Zůstat a zapracovat na něčem, to je teprve výzva.
|
Derri |
|
(2.12.2016 0:10:37) .
|
|
Derri |
|
(2.12.2016 0:11:20) Nic jsem neprekroutila, napsala jsem, co nejcasteji vidim. Ona to ocekava i spolecnost, nescetnekrat jsem dostala otazku, to nepohlida babicka? Ne jestli manzel/partner, ale jestli babicka. To, ze pro deti je fajn vyrustat ve vetsi rodine jsem uz psala Anante... Ale co treba nepochopim, proc na RD matky davaji deti prarodicum mene nez by oni chteli (sama popisujes), pak nastoupi do prace a chteji vyzvedavat pimalu kazdy den.
Je fajn, ze nekomu spolubydleni vyhovuje, ja to mam jako Ananta - dala bych to, ale s velkym sebezaprenim. Co by bylo lepsi pro dite nevim.
|
Lassiesevrací |
|
(2.12.2016 7:03:23) A tak "méně, než by chtěli"..... To může být cokoliv. Moje tchyně vypiplala synovce. Už od mimina ho měla pořád a to v tu dobu ještě pracovala. Jako učitelka si ho brala o prázdninách k sobě skoro denně, a to i přesto, že švagrová v tu dobu neměla práci. To jsem nechtěla, protože věřím, že děti mají vychovávat rodiče. A o to se snažím pořád. Pokud to jen trochu jde, zařizuji si věci sama. Jiná věc je, když si děti s babičkou něco domluví a jdou za ní třeba zdobit perníky nebo hrát karty. Je špatné využívat prarodiče pořád, ale nelíbí se mi ani to, když k nim jdou děti jen v nouzi, když není hlídání. To je jako se vším.... chce to vybalancovat.
Je těžké vyhodnotit "co vidíš ve svém okolí". Vidíme, co je nejvíc vidět. Nevidíš třeba, že mladí rodičům nakoupí, pomohou se stěhováním nábytku, se dřevem.... Prostě vzájemná pomoc. Věřím, že můžeš mít v okolí případy jiné, jen jsem reagovala na to tvé kategorické odsouzení a popis zbabělosti.
Co je horší pro dítě, těžko říct. Spory neprospívají nikomu, tak nevím, jak by to bylo u vás, kdybyste byli pořád v sobě. Psala jsem, že to chce toleranci a trpělivost na obou stranách, to každý nedává. Já vím jen jedno - určitě je milující babička s dítětem lepší, než jeden cizí člověk za druhým. Když jsem te dne na den skončila s dítětem v Motole, staral se táta a prarodiče.... takže pro ně to nebyl takový šok, když byly vlastně pořád s někým, s kým jim bylo dobře a kdo k nim měl pěkný vztah. Dát dvouleté dítě hlídat najednou někomu, koho zná velmi málo, nebo vůbec, to by mohlo být společně se zmizelou matkou velmi traumatizující. Mohla bych sice říct, že jsem to zařídila sama, bez pomoci, že nikomu nic nedlužim. Ale nikdo mi nevymluví, že ten pocit vítězství by byl vykoupen strádáním dítěte. Auto člověk často nepůjčí ani známému, ale děti někteří lidé svěřují občas lidem, o kterých nic nevědí.
Píšu všeobecně, nevím přesně, jak to máš ty. Ale jak jsem psala - zbabělost je silné slovo.
|
Derri |
|
(2.12.2016 11:23:52) Mne prijde, ze ctes neco jineho, nez pisu. Ldyz Vam to vsem vyhovuje, proc ne. Ale budete v mensine, myslum ze vetdina zen nechce bydlet s tchyni...
Jen poznamka, to ze bydlis sama s ditetem, neznamena, ze v pripade nenadale udalosti skonci v decaku. Vetsina lidi ma pribuzne, kteri pomohou
|
Lassiesevrací |
|
(2.12.2016 11:44:57) Ne, píšu pořád to samé. Uchýlit se k rodičům ve složité situaci, může být normální a racionální rozhodnutí.Žádná znouzectnost a už vůbec ne zbabělost. Ano, samoživitelky mají příbuzné, to jsem nevyloučila. Psala jsem, že pokud dítě musí přejít v nějaké krizové situaci k příbuznému, je mnohem citlivější, pokud dítě tu osobu dobře zná. Je to velká změna, pokud je denně jen s matkou a najednou matka třeba musí do nemocnice a dítě k příbuznému, na kterého není zvyklé. Jinak já s tchyní nebydlím, má svůj dům. My jsme opravili dům po manželových prarodičích a to úplně komplet, takže k tomu hypotéka atp. Prostě mi ty děti přijdou tak nějak bohatší, když mají kolem sebe nejen mámu a tátu, ale i babi i dědu. Ale my máme babičku hodně akční, naučila děti lyžovat, bere je na kolo, tvoří spolu..... Znám paní, která má 4 děti a 13 vnoučat. Pořád má kolem sebe děti a jen září. Prostě se snaží všichni, aby to fungovalo. Ta paní má syny, takže jde o tchyni a snachy.
|
Derri |
|
(2.12.2016 18:46:15) Tak nevim, proc prispivas do teto debaty, kdyz bydlite oddelene, jen pobliz, ano to je pohodlne s detmi a hodne lidi to tak resi. Nekdo ale je usidlen uz pred ditetem jinde, a fakt nepovazuje za svou vyhru stehovat se k mamince.
|
Lassiesevrací |
|
(2.12.2016 19:08:54) Máme společnou zahradu. Soužití vlastně podobné, jak to má Ananta. I kdybych bydlela na druhém konci republiky, pořád se mohu ohradit proti tomu, co píšeš. Vím, že si připadáš jako hrdinka. Zní to tak krásně. I malé dítě ale ví, že každý nemůže mít všechno. Prostě děláme volby, něco získáme, o něco tím přijdeme. To je vše. Věřím, že Ananta se rozhodovala i podle zájmu dítěte a to mi přijde pěkné.
|
Derri |
|
(2.12.2016 19:28:06) Mit spolecnou zahradu nebo dum je obrovsky rozdil. Na tu zahradu chodit nemusis, kdyz na to prijde. Myslim ze s tematem samozivitelek to nema spolecneho nic. Ty jsou musi vzit zavdek tim co je a prijmout pravidla pribuznych. To ty nemusis. Stejne tak na deti jste 2 a vice. Nerozumim, co jsi v teto debate chtela sdelit.
|
Lassiesevrací |
|
(2.12.2016 19:34:52) Derri, klid. Stejně tak já tobě můžu napsat, že ne každý má možnost takové práce, jako ty. Navíc Ananta psala o nemocném děcku, o čemž, s dovolením něco vím. Sen každého zaměstnavatele je zaměstnanec s nemocným dítětem. Víš co - asi není snadné s tebou vyjít, celkem chápu, že jsi tam, kde jsi. A nejde zřejmě jen o rodiče.
|
Derri |
|
(2.12.2016 22:03:53) Chapu Anantu.
Ale co nechapu jsou tve invektivy. Uz napodruhe...
Klidne si tady presvedcuj vsechny, jak je super dvougeneracni bydleni, kdyz tak sama ani nebydlis. Tvoje vec.
IMHO to znamena dost zatnout zuby. U samozivitelek cadty jev.
S nemocnosti deti problem je. Ano, mela jsem stesti na praci, kde to jde, ale i pristup, aby to slo.
|
Lassiesevrací |
|
(3.12.2016 10:24:54) Derri, nemáš pravdu. Urputně tu něco hájíš a dokonce se snažíš rozhodovat o tom, kdo smí a nesmí přispívat do diskuze. Ty jsi jednoznačný odpůrce společného soužití, ačkoliv jsi to nezažila, protože víš, že by to nešlo. Prostě to nějak víš. A pak ty, co se k takovému kroku uchýlí, obviňuješ ze zbabělosti. Možná nesdílím s tchyní společnou kuchyň, ale začátky byly náročné. Po asi třech letech bydlení vedle tchánů jsme dokonce uvažovali o tom, že dům prodáme a půjdeme jinam. Bylo to sto maličkostí za den, třeba to, že jsem tchány zpočátku musela opakovaně žádat, aby klepali, když k nám jdou. Pro ně to byl dům dědy, který sice výrazně změnil vzhled, ale byli zvyklí sem chodit třicet let, tak proč to měnit. Vykládat, že na zahradu přeci nemusím, je nesmysl. Měla jsem na zahradě děti, věšela jsem tam prádlo, chodili k nám návštěvy. Klasika byla, že jsem třeba uvařila, děti přiběhly domů s tím, že už jedly u babičky, protože ta má ovocné knedlíky. Takové to "měli byste" (objednat dřevo, posekat zahradu, dodělat fasádu....) bylo na denním pořádku. Tchyně byla taky nesvá, když jsme nepracovali, jak bysme měli, ona je hyperaktivní. Tak nám začala sama skládat dřevo... Nebyla jsem na to zvyklá, aby mi někdo říkal, co mám a nemám dělat. Bylo mi 30,když jsme se nastěhovali a to jsem už 12 let žila sama, takže tohle bylo pro mě nepřijatelné. Prostě to trvalo roky. Nikam jsme neodešli, manžel to tu má rád, vybudoval si tu zahradu, odešel by jen kvůli mě. Ale nakonec jsme se s tchyní obě snažily. Nejprve musíš zjistit, co dotyčný nemá rád, ideálně, když jsou lidé schopní si to nějak asertivně sdělit. My jsme se s tchyní i párkrát ostře pohádaly....většinou po dlouhém napětí kvůli prkotině. Třeba mi vyzvedla dceru ze školky, aniž by mi to řekla... a už to jelo. Ale ona je dobrý člověk. Jak píše Angrešt vedle v diskuzi, máme rády stejné lidi a to nás spojuje. Když jsme po třech měsících přijeli se synem domů z Motola (on byl tehdy samá hadička, měli jsme plné auto krabic se zdravotnickým materiálem), bylo doma vyruntováno, zařízená nová převazovna, balonky a nápis Vítejte doma. To byla práce tchyně a manžela. Tehdy jsem si řekla, že to nějak všichni zvládnem.
Nerozumím tomu, proč mě opakovaně vyhazuješ z diskuze. Já představu o úskalích společného soužití mám. Včetně toho, že je mi jasné, že může být i hůř. Vlastní rodiče třeba, co tě vezmou k sobě. To tak bývá. Tchánovci taky vždycky sekýrovali manžela víc, než mě. Mě se báli Manžel je zase splachovací. I když jeden často měl hodně těžký, když stál mezi námi.
Všechno má prostě své. O tom, jak je to super, jsem nikde nepsala. Má to prostě určité výhody.
|
Ropucha + 2 |
|
(3.12.2016 10:49:10) Lassie, obdiv Přiznávám, že takové trpělivosti a tolerance bych nebyla schopná a přesně to, co líčíš, by mě ze společného domu vypudilo dřív, než bych si vybalila pyžamo.
|
Lassiesevrací |
|
(3.12.2016 11:13:27) Kdepak, Anett. Všechno je jinak. Jen popis jedné strany. Tchyni mi každý závidí. Ona si prostě myslela, že když takhle fungovali s jejíma tchánovcema, že je to asi norma. Učily jsme se obě. Ona třeba umí udělat krásné Vánoce. Trávíme je společně. Je to akční, čupr baba. Chodí, lyžuje, v divadle je pečená, vařená. Má hromadu kámošek. Je aktivní zahradnice. Pečovala o nemocného tchána, pak tchyni, nakonec o maminku. Ta zemřela a v ten samý rok onemocněl syn. Když bojoval o život, tak se zhroutila. Ale vzpamatovsla se a zase jede. Zaskakuje za manžela, když potřebuju odpojit nebo napojit syna na výživu. Naučila se pečovat o kolostomický sáček... Cokoliv, co je třeba. A prázdniny s babi na chatě na přehradě, to je pro děti top. Syn tam, bohužel, už kvůli centrálu nemůže. Ale to blbnou, jezdí v kanoi, opékají buřty, chodí na výlet.
Dar z nebes je moje tchyně.
|
Ropucha + 2 |
|
(3.12.2016 11:26:24) Lassie, a já trvám na tom, že jsi dobrá, protože to všechno umíš ocenit a nezazdila jsi rodinné vztahy tím, že bys utekla před vměšováním do svých osobních věcí, na které jsi nebyla zvyklá a babička je naopak považovala za přirozené. Že jsi měla vůli a trpělivost dát tomu soužití šanci.
|
Lassiesevrací |
|
(3.12.2016 11:28:36) Tak děkuji. Dám to tady všem přečíst.Jsem rodinný troublemaker
|
Ropucha + 2 |
|
(3.12.2016 11:34:34) To jim dej přečíst, protože podle mě je to velmi zralý a velkorysý a krásný přístup k rodině, hodný obdivu ;-) Já bych zbaběle a sobecky zdrhla (tedy dnes, v pětačtyřiceti, už možná také ne, ale ve třiceti rozhodně).
|
|
77kraska |
|
(3.12.2016 12:08:54) Lassie, taky Te obdivuju, je to velmi zraly a dospely pristup.
|
|
|
|
|
|
Derri |
|
(3.12.2016 11:06:31) Vylicila jsi naprosto presne ta negativa. Ne kazdy je ochoten je dobrovolne podstupovat, samozivitelky jen casteji musi zatnout zuby. A z prispevku to vypada tak, ze vas stmelil az asi celkem vazny zdravotni problem ditete a to mi pripada taky smutne. At seu dari dobre.
|
JaninaH |
|
(3.12.2016 11:18:14) Derri, už to nevydržím a musím reagovat. Podle mě Lassie ti chce říct, že podstoupit problémy i negativa soužití s rodiči kvůli pohodlí a zájmům dítěte NENÍ zbabělost. Můj názor je, že to od tebe bylo urážlivé, tohle na adresu samoživitelek napsat.
|
Derri |
|
(3.12.2016 17:24:18) Ja jsem nepsala, ze je to vzdy zbabelost, naopak jsem psala, ze zakladatelce by meli pomoci rodice a ze Ananta udelala pro dite to nejlepsi, co mohla. A ze samozivitelky toho musi zkousnout hodne, to by bylo nadlouho.
Ze dost uplnych i neuplnych rodin zcela bezostysne vyuziva sluzeb prarodicu nad zdravou miru je proste fakt. Staci se podivat kolem sebe, potkate ve skolce vic babicek nebo tatinku?
Jako velmi urazlive beru invektivy od Lassie ohledne me samoty. Bit do slabych mist umi kazdy a vnimam to opravdu jako neprimerenou hrubost. Jen tentokrat minula cil :) ja sama delsi dobu nejsem.
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(3.12.2016 11:24:00) Derri, nene, my jezdili i společně na výlety a jarmarky, ještě před onemocněním syna. Tak zdravě... nebyli jsme pořád spolu. Takže my se tmelíme postupně roky. Spíš bych řekla, že po onemocnění syna vzniklo nějaké jiné pouto. Těžko popsatelné.
Chci tím napsat jedno. Útěk je první věc, která člověka napadne. Lidi to po roce, dvou, třech vzdávají s tím, že to nejde. Hrany se ale obrušují pomalu. U nás se to začalo lepšit zhruba po pěti-šesti letech bydlení. Pamatuji si, jak jsme se společně s tchyní radovaly, když jsem jí řekla, že čekám naše třetí dítě. Jako měla radost. Ona naše děti opravdu miluje, moje máma mladší dceru ještě ani neviděla(jsou jí 4). Syn onemocněl, když dceři byly dva roky.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Derri |
|
(2.12.2016 0:11:40) .
|
|
Derri |
|
(2.12.2016 0:12:09) .
|
Lassiesevrací |
|
(2.12.2016 7:15:46) Ještě k té Anantě. Ananta se musela vzdát práce, kterou měla ráda a odejít z města, které jí chybí. To není vina těch prarodičů. A taková nespokojenost se do vzájemných vztahů promítne, i kdyby rodiče byli úplně zlatí. Ty máš s rodiči vztahy komplikovanější, tam bych ani neuvažovala, že by to společně mohlo fungovat nějak přijatelně pro všechny, ale každý takové vztahy s rodiči nemá. Navíc mnoho prarodičů už nikoho nemá a děti a vnoučata jim mohou přinést do života ještě mnoho pěkného. Občasné obrušování hran se s hezkým soužitím nevylučuje, to znají i ti, co žijí v partnerském vztahu. Taky nežijeme automaticky single jen proto, co vidíme ve svém okolí.
|
|
|
|
Ananta |
|
(2.12.2016 14:15:32) "A pak tu ctu prispevky otcu, jak jim bylo odvezeno dite a musi za nim jezdit a prispevky Kambaly, jak vysoudila jejich navrat do puvodniho mista a chce se mi "
Tohle je ovšem katastrofa, já měla připravený scénář pro takový případ. Svěřila bych dítě do výhradní péče otce.
|
Derri |
|
(2.12.2016 18:49:05) Me by zajimalo, co by na to soud a otec. Myslim, ze by utrpeli tezky sok oba. Ale co by mohli delat, bud by otec vzal zpatecku nebo mel plnou peci. Prece nemuzou nekoho prinutit se starat tak, jak je presvedcen, ze to poskozuje dite.
|
|
Derri |
|
(2.12.2016 18:54:55) Uz je to stara kauza, vzpominas na holcicku, ktera skoncila na psychiatrii a pozdeji v lecebne v Ricanech, aby se naucila milovat sveho otce? Ten soud dosel k zaveru, ze matka dobre vztahy hati a navrhl sverit dite otci a ten to odmitl. Najednou bylo po lasce. Myslim ze u nasich ex by to bylo podobne. Dite by vratili brzy. Je bavi matky deptat, vymyslet kraviny, aby byly na trni ci na mizine.
Pochybuji, ze by ses prestehovala, kdybys mela odpovidajici alimenty. Ktere by i tu nemicnost pokryly. V tom se soudci evidentne probrat nechteji...
|
jak |
|
(2.12.2016 19:21:40) Derri, to je blbost. Ja mam alimenty jako slusny plat a stejne potrebuju pomoc. Takze nebyt rodice blizko, stehuju se. Nejak vidim velkou prednost v tom, ze pomahaji babi a deda, ne cizi, placeni lide.
|
Lassiesevrací |
|
(2.12.2016 19:28:46)
|
|
Derri |
|
(2.12.2016 19:30:19) Ale to jsi jedna z mala v teto republice. A je rozdil stehovat se k rodicum, protoze chci nebo protoze nechci, ale ekonomicky to nedam.
|
K_at |
|
(2.12.2016 19:38:01) Derri,pokud je ta moznost alespon na chvili najit u rodicu zazemi, zatni zuby. Konec koncu, pod mostem asi bydlet nebudete..... jedine co muzes delat, je poucit se z chyb a snazit se hledat cestu jak dal. Ale ze to je tezky, to teda je.
|
Derri |
|
(2.12.2016 22:13:02) Ted uz ne... krizove byly prvni roky ve skolce...
|
|
|
jak |
|
(2.12.2016 20:04:00) Ale to, jak to odsuzujes, je strasne urputny. Jsou situace v zivote, kdy holt delas veci , ktere treba uplne nechces. Lepsi byt blizko prarodicu nez najimat cizi lidi. Moje deti cizi nesnesou, nechteji.treba uz jen to.,hrdinku muzu hrat v necem jinem:).
|
Derri |
|
(2.12.2016 22:12:03) Jo je to lepsi, nikdo cizi mi nehlidal, ale ucitelky do konce oteviraci doby ano. Mmch moje rodice pracujici...tak by stejne nehlidali.
|
|
|
|
|
|
|
Derri |
|
(3.12.2016 17:26:50) No moje se postara, jeli potreba. A nemusime kvuli tomu spolu bydlet.
Ale evidentne ne kazda to ma tak nastavene viz maminka Lassie.
Nechapu to, co je vic nez vnoucata.
|
jak |
|
(3.12.2016 17:48:51) Ono taky zalezi, s kolika detma jsi sama. Jedno a zkraceny uvazek? Dve, kazde jina skola, ty prace do 5. Lepsi bydlet s rodici nez zivorit.
|
|
|
|
|
|
Ananta |
|
(1.12.2016 19:13:45) Derri, takhle to mám já, nic nebude dostatečně dobré... ale já jsem se zapřela, protože jsem to dítě takhle vychovávat nechtěla. Navíc je často nemocné, nevím, ve které práci by mi to tolerovali. Nejhorší bylo stěhování ze stotisícového města, opuštění výborné práce, známých a změna za pakárnapráci a život na vesnici o 90 lidech. Snažím se vytvořit mikrosvět v bytě kde žiju.
|
Derri |
|
(1.12.2016 19:34:49) Neco podobneho by cekalo me. Muzu se zeptat, jak to zvladas? Vtip je v tom, ze o ty kontakty jsem stejne prisla - ten cas proste nemam a s malym ditetem se spatne rozviji...
|
Ananta |
|
(1.12.2016 20:01:26) Otevřené konflikty nejsou často, jednou za pár měsícú a pak to z nich vyleze Prostě očekávání bylo, že volný čas budu trávit prací na zahradě a zvelebováním rodinného statku, no neděje se. Cyklíme se na tom, že já chci vědět co mám udělat a oni tvrdí, že to přece musím vidět, vědět... jednou za čas balím, cca jednou za čtyři měsíce ) jako kdyby to bylo tak zlé, tak odejdu, ale není a já jsem jim vděčná. Pro ně by to byl asi podraz, taky si kvůli mě přizpůsobili život. Ve skutečnosti jsem rebel, pustím si Nirvánu, plánuju revoltu, pak mě to přejde...
|
Derri |
|
(1.12.2016 20:57:22) Napsalas to uplne dokonale, ja mam vefet, co oni chteji. Bezne o tom nemluvi, jen kdyz se to hodi, dojde na konflikt a vytahnou na me dost detailu. Nejvic me vytoci, jak se staram spatne o dite :) a jak by se mohlo mit, kdybych nebyla tak palicata.. .rebel tedy nejsem.
|
|
|
|
|
|
|
Ananta |
|
(1.12.2016 19:07:38) Na finanční dno bych se brzy dostala.
Zajímá mě, jak jsi to zvládla, bylo to s malým dítětem? Hlídal ti někdo? Nebo máš vysoké příjmy za 8h práce denně? Někoho jsi si našla...? Opravdu mě to zajímá, nikoho takového neznám, tedy ano, ale živoří a sem tam s nějakýma "sponzorama".
|
Ananta |
|
(1.12.2016 19:16:11) Starší mladšího, já měla mimino a pořád je jí jen 4,5 roku. Kamarádky pracující. Sousedce by se dalo zaplatit za vyzvedvání, ale těžko bych zaplatila každý měsíc 14 dní nemoci dítěte.
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(1.12.2016 19:25:06) A rodiče nepracují? Moje maminka dosáhla důchodového věku, když bylo synovi 16.
|
Ananta |
|
(1.12.2016 19:29:20) Rodiče jsou v důchodu
|
|
|
|
jak |
|
(1.12.2016 19:26:23) Fren, nevidis si do pusy.
|
jak |
|
(1.12.2016 19:29:44) Moji rodice mi rikaji, ze je uplne samozrejme hlidat meho syna, ze je to tesi. Ze nevidi duvod, aby to delal nekdo cizi. Kdyz je chci vzit na dovolenou, nastvou se, ze jim nebudu nic platit. A zaroven nas nenachaji dychat. Prijde mi to idealni spojeni a jeste ze nejsou jako Fren. Oni take vidi, ze bych pro jejich jedine vnuky dychala.
|
|
|
|
Derri |
|
(1.12.2016 19:29:49) Ja ti nevim. Pracovala jsem (a pracuji) na 6 hodin za bezny plat. Asi nejsem moc narocna no, nad zdejsimi plany dovolenych pravidelne zasnu. Nevyzvedaval mi nikdo, na nemoc paragraf, prusvih byly a jsou prazdniny. Ale je to tezky, ne ze ne... rodina taky pomahala, kdyz slo do tuhyho.
|
jak |
|
(1.12.2016 19:36:13) Derri, ja mela zkraceny do synovo 6 let. Pak me donutili jit na plny, z ktereho je ted 6:30-17 nejmene. Nekdy jsem v praci do 7, 8, mame ted slozite obdobi kvuli koupi jine firmy. A co mas pak delat? Odejit ze slusne prace? Jako se zkracenym to byla pohoda....
|
Derri |
|
(1.12.2016 19:43:36) Pletu se nebo jsi to ty s temi detmi s dys? To jim zvladnes dat potrebnou peci? Kde ten cas beres? Jako ze bych to pouzila jako navod, jak zvladat plny uvazek, to kraceni uvazku penize dost uzira a prace neubyva...
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(1.12.2016 20:10:46) To mi vrtá hlavou už dlouho. Asi je to tajný.
|
Derri |
|
(1.12.2016 20:58:27) Spis vymysleny.
|
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(1.12.2016 22:13:53) Tuten jednou naznačila, že je nějak nemocný. Taky by mně to zajímalo. Lituju jí, má toho naloženýho opravdu hodně.
|
|
K_at |
|
(1.12.2016 22:39:36) Vsak, taky mam strach, jak dlouho Tut tohle zvladne. Ja bych nedala ani 2 dny v jejim tempu.
|
|
|
|
Dooly. |
|
(1.12.2016 20:35:41) Tusim,ze partner Tuten je nemocny?
|
...j.a.s... |
|
(1.12.2016 20:53:25) Tak hlavně aby neonemocněla i Tuten, se svým pracovním tempem a vstáváním ve 3 ráno si dost zahrává.
|
|
|
|
|
|