Derri, nene, my jezdili i společně na výlety a jarmarky, ještě před onemocněním syna. Tak zdravě... nebyli jsme pořád spolu. Takže my se tmelíme postupně roky. Spíš bych řekla, že po onemocnění syna vzniklo nějaké jiné pouto. Těžko popsatelné.


Chci tím napsat jedno. Útěk je první věc, která člověka napadne. Lidi to po roce, dvou, třech vzdávají s tím, že to nejde. Hrany se ale obrušují pomalu. U nás se to začalo lepšit zhruba po pěti-šesti letech bydlení. Pamatuji si, jak jsme se společně s tchyní radovaly, když jsem jí řekla, že čekám naše třetí dítě. Jako měla radost. Ona naše děti opravdu miluje, moje máma mladší dceru ještě ani neviděla(jsou jí 4). Syn onemocněl, když dceři byly dva roky.