jsem se synem od jeho 2,5roku sama (ted je mu 12) a mam stesti na praci
byla jsem na materske,ale okamzite jak jsme se dohodli na rozvodu, zacla jsem se uchazet o mista a nastesti me vzali hned na prvni kde jsem byla na konkurzu.. druhy velky stesti bylo, ze to bylo v zahranici,takze dobre placene
zamestnavatel mi tam sehnal misto ve skolce, ve kt syn mene marodil,ptz tam nemeli koberce a zaclony,kt jemu jako alergikovi v ceske skolce delaly problemy
cili jeho nemocnost se zlepsila
nicmene,nebyl problem jet s nim kazdy rok do lazni, ani uvolnit se na jeho operaci
proste, mela jsem z pr.. kliku
Navic skolky i druziny tu maji zavreno o letnich prazdninach max.na 3 tydny,coz je doba,kt ti tu kazdy zamestnavatel jako letni dovolenou schvali.
Jinak kdyz marodil ale nebylo to na nemocnici (coz casto byvalo) tak jsem ho odvezla do Cech k babi,coz nastesti neni daleko.To byla od ni jedina pomoc,ptz kdyz jsem se rozvadela,rekla mi na rovinu:nemysli si,ze se sem nastehujete, me taky nikdo nikdy nepomahal.(bydlela sama ve 2+1)
bydleni na nutnou dobu (manzel mi obcas i "jednu vrazil"),nez si neco sezenu, mi nabidla kamaradka.. ale nakonec se manzel uklidnil a nez jsme se mohli odstehovat, uz neprudil..
je toho opravdu na jednoho clveka hodne,ale myslim,ze se to da, kdyz se "clovek neda"
kdyz o tom zpetne premyslim,kdyby mi mama tenkrat ukazala podporu a pochopeni, mozna bych se zhroutila,ptz bych "mohla" a dodnes bych na vlastnich nohach nestala..