| Žanika, Rony 03, Willy 05 | 
 |
(9.1.2013 19:07:12)
Myslím, že každému z nás na tom záleží, tak si dovoluji přidat tento dlouhý příspěvek. A i když se to asi ne každého týká tak osobně jako nás, tak věřím, že se za to každý nějak postaví. A ty, kterých se Dš netýká nebo jsou proti, tak se prosím zdržte negativních komentářů.
"Dobrý večer,
všechny zdravím v roce 2013. My (Judita Kapicová, Hanka Tůmová, Slávka
Simonová) jsme ho například dnes zahájily pobytem na ministerstvu školství
na prý poslední poradě řídícího týmu pokusného ověřování druhého stupně
domácího vzdělávání. Naše pocity z celé akce byly smíšené a rády bychom se o
získané informace s vámi podělily a požádaly vás o pomoc. Pokud by vás
napadlo jak pomoci, případně se znáte se současným ministrem školství Fialou
nebo jeho náměstkem Fryčem, zavolejte (603 588 614) nebo napište (
jaroslava.simon@gmail.com) Slávce Simonové. Děkujeme.
Tak tedy: Experiment domácího vzdělávání (DV) na druhém stupni ( Pokusné
ověřování individuálního vzdělávání - POIV ) probíhal čtyři roky a potom
byl postupně o dva roky prodloužen. Každý rok Národní ústav vzdělávání ( NUV
- dříve Výzkumný ústav pedagogický) sesbíral informace od škol ( v
experimentu je jich 6) a od rodin a sepsal zprávu za celý rok o průběhu
experimentu. Tu každý rok představil na schůzce řídícího týmu experimentu (
zástupci ministerstva, NUV, inspekce, ředitelé škol a ADV - to je to, kde
jsme dnes byly ). Letošní zpráva obsahuje ještě doporučení, co by měl
obsahovat paragraf 41, pokud se druhý stupeň dostane do školského zákona.
Zpráva je pro domácí vzdělávání příznivá a druhý stupeň doporučuje povolit.
( Opírá se o studii NUV, z které vyplývá, že kromě nás a Slovenska je v
ostatních zemích domácí vzdělávání povoleno celou školní docházku ).
Experiment u
ž ministerstvo prodlužovat nechce. Novela školského zákona by snad měla být
do příštího září.
Bez ohledu na kladné doporučení ( ministerstvu podřízené organizace ) NUV,
vypracovala ministerská skupina pro DV na pokyn nadřízených čtyři varianty
1. Zachovat první stupeň DV ve stávající podobě a druhý stupeň DV nepovolit
2 .Povolit DV po celou dobu povinné školní docházky a podmínky zpřísnit
3. Zrušit paragraf 41, který povoluje DV na prvním stupni. Upravit paragrafy
18 a 19, které pojednávají o individuálním vzdělávacím plánu školních dětí a
přidat do nich DV
4. Zrušit paragraf 41 a nepovolit domácí vzdělávání v ČR vůbec
Z těchto čtyř vypracovaných variant měla skupina vybrat dvě, které podpoří.
Vybrala 1. a 2.( o 3. a 4. se tedy už jednat nebude )
Ministerstvo vytvořilo a vybralo varianty bez vědomí řídícího týmu (Pro
ředitele to bylo stejné řekvapení jako pro nás.)
Další zásadní jednání má proběhnout příští úterý, bude se rozhodovat mezi
variantou 1 a 2.
Nejlepší by asi bylo prodloužit experiment a stáhnout materiál o DV z porady
na ministerstvu, dokud nebude dopracovaný a prodiskutovaný.
Další možností by bylo prosadit upravenou variantu 2 - bez zpřísněných
podmínek a pokud možno s co největší částí normativu (To jsou peníze, které
přicházejí do školy na dítě. Na prvním stupni v současné době dostávají
školy na dítě v DV čtvrtinu normativu. ) V návrhu je čtvrtina pro druhý
stupeň. To škola ustojí s několika dětmi, určitě ne s 80ti jako ve Vraném.
Pravděpodobně by tam DV na druhém stupni skončilo.
Pokud bude přijata varianta 2 bez úpravy normativu, musíme začít hledat
školu s dostatečnou kapacitou volných míst a vstřícným ředitelem, který nám
umožní DV na druhém stupni alespoň v současné podobě a bude mu stačit
čtvrtina normativu. Nevíte o nějaké?
Myslíme si, že z čím více stran se bude ministr a náměstek dozvídat
informace o DV, tím lépe. Nejúspěšnější byly zatím vždy osobní kontakty. Do
úterý už je ale málo času.
Snad se nám podaří celou situaci zvládnout a ustát do doby, než naše doma
vzdělávané děti změní k lepšímu celou společnost.
Děkujeme všem, kdo se jakoukoliv formou podílejí na aktivitách kolem
legislativních úprav domácího vzdělávání.
Judita Kapicová
|
| Kamisi | 
|
(9.1.2013 19:50:53)
Klobouk dolu před všemi, kteří se snaží bojovat s větrnými mlýny.
Pomoct nevím jak, můžu jen držet palce a vysílat energii těm, co se snaží.
|
|
| Jája s čápátkem |
|
(9.1.2013 20:25:50)
Jsem učitelka s aprobací na 2. st., toho času na RD, chtěla jsem pro svoje dítě založit v budoucnu školní skupinu založenou na DV. Téma mne velmi zajímá. Podpořila bych Vás, ale nevím, jak.
Jako řešení (v případě 2. varianty) mne napadá založit školu určenou jako kmenovku pro DV a najmout učitelky, které normálně někde učí, jen by přezkušovaly, šlo by to? Pak by nebylo potřeba tolik peněz...
Ale možná jsem jen úplně mimo 
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(9.1.2013 20:58:58)
Jájo, v tom nevidim žádnou úsporu - naopak si myslim, že by to vyšlo dráž, protože z těch pokrácených normativů by se musel platit i ředitel (kterej by přinejmenšim komunikoval s inspekcí a řešil všechny výkazy pro kraj, MŠMT apod.), účetní (která by rozúčtovávala normativy do mezd apod), rodiče by se museli skládat na nájem (protože škola může mít jen tolik žáků, kolik má ve zřizovačce a ve zřizovačce jich může mít jen tolik, kolik je kapacita budovy) atd.
Takže naopak si myslim, že je třeba, aby si domácíma školákama doplňovaly kapacitu školy, který už existujou.
Nám se snad podaří otevřít druhej stupeň od září 2014, ale to je zatím daleko a nejistý :-(
|
| Jája s čápátkem |
|
(9.1.2013 21:10:22)
nojo, já se s tím zatím seznamuju a promýšlím nejlepší variantu, jen mne napadlo, že kdyby to dělali lidi, kteří se jinak stejně podílejí na domácí skupině, tak by to bylo vlastně bez honorářů a tedy úspora
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(9.1.2013 21:26:27)
Jájo, jo tak.
No, ono jde o to, že přezkoušení, vedení dokumentace apod. musí dělat člověk, kterej je zaměstnancem školy. Ale asi by šlo, aby se dotyčnej nabídnul, že bude zaměstnanej za symbolickou mzdu.
A pak je tu druhá věc - tu jsme teď řešili třeba my, že výše normativů na žáky je odstupňovaná podle celkovýho počtu dětí školy. Když máš v celý škole deset dětí, máš na jednoho žáka na rok 75 tisíc, pak to klesá, klesá... když máš ve škole třeba 41 žáků, už je to 41 tisíc na žáka na rok atd.
Domácí školáci se započítávají do celkovýho počtu žáků, takže s jejich přibývajícím počtem klesá výše normativu, ale škola na ně dostane jen čtvrtinu normativu, takže nemusí mít ve výslednym součtu víc peněz, než bez domškoláků, ale může na tom bejt paradoxně s větším počtem domácích školáků finančně hůř, než bez nich (protože spadla do nižší normativní hladiny a přitom normativy na všechny domškoláky se ještě vydělí čtyřma). Neboli může nastat situace, že s domácíma školákama má škola víc práce, ale míň peněz.
My jsme teď např. odmítli domácí školačku ne kvůli kapacitě školy, ale proto, že kdybychom ji přijali, překročili bychom jednu z hranic, kdy klesá výše normativu a v celkovym součtu, ač by nám přibylo dítě, bychom přišli o desítky tisíc, který jsou potřeba na mzdy učitelek ve třídách, i kdyby žádnou práci navíc nevykonávaly.
Doufám, že jsem to moc nezkoplikovala.
|
| Jája s čápátkem |
|
(9.1.2013 21:29:27)
díky za informace, tohle všechno budu muset teprve nastudovat
myslela jsem to takhle - založit školu, do které by nikdo nechodil, byla by jen zázemím pro domácí vzdělávání - šlo by to takto? a pracovní síla by se tedy rekrutovala s rodičů domškoláků
|
| Jája s čápátkem |
|
(9.1.2013 21:30:12)
pak by mi byl nějaký normativ celkem ukradený, ikdyž peníze se na pomůcky se hodí vždy, to je jasné
|
| Tragika | 
|
(9.1.2013 21:49:11)
Myslím si, že jediné řešení je, doplnit domškoláky stávající školy, které mají volnou kapacitu a nebudou tudíž přicházet o peníze. Vše je na ředitelích školy, na jejich vstřícném postoji k domácí výuce.
Určitě si v úterý na toto téma promluvím s ředitelkou školy, kam jsme zapsáni (zatím jako jediní DŠ).
Také si myslím, že koncentrace domškoláků ve Vraném je poněkud kontraproduktivní. Proč by měli být tito žáci v pár školách v ČR? Není pak divu, že je na ně pohlíženo jako na exotické ptactvo.
|
| Žžena |
|
(9.1.2013 22:01:07)
Tragiko,
oni ti rodiče asi taky nejsou zrovna nadšení z toho, že mají kmenovou školu 150 km daleko. Nejezdí tak daleko z plezíru, ale z nějakého důvodu - že ta škola má (narozdíl od školy spádové a jiných škol v místě bydliště) s DŠ zkušenost, že tam dostávají adekvátní podporu od učitelů, když potřebují, atd.
|
| Tragika |
|
(9.1.2013 22:10:25)
Žženo, ale o tom právě mluvím.
Adekvátní podpora by byla ideální na ZŠ v dosahu bydliště. A je to opět jen o přístupu učitelů, potažmo ředitelů škol.
Naše škola třeba o DŠ nevěděla nic. Vše jsem jim řekla, ředitelka kontaktovala spolužačku z Bratrské, dostala informace, je vstřícná....
Zkrátka jde to, když se chce.
|
| Žžena |
|
(9.1.2013 22:15:20)
No jo, všechno jde, když se chce.
Akorát není prostě běžně v moci průměrného rodiče zařídit, aby se někde "chtělo". Bohužel je aktuálně odkázán spíš na štěstí.
A taky už ta samotná volba učit děti doma asi často vychází z poznatku, že ve školách v okolí "to moc nejde a ani se nechce".
|
| Lubar | 
|
(9.1.2013 22:27:09)
Já sama jsem z těch, která by k domácí škole nikdy nepřišla, pokud by moje dítě bylo standardní, a/nebo pokud bych měla v dosahu optimální školu pro svoje nestandardní dítě. Ani jedno se ale nestalo (bohu -dík i žel zároveň), a tak učím dítě doma. Ani jsem místní školy nekontaktovala, protože jsem ně apriori neměla důvěru. Možná to není dobrý postup, ale na boj se systémem jsem prostě neměla místo. Já nejsem člověk, který bojuje, já hledám cesty v rámci systému, které jsou přijatelné...
|
|
|
| Tragika |
|
(9.1.2013 22:17:30)
Radou,
já si myslím, že přístup, který popisuješ, pramení z 90% z neznalosti. Ono je snad někde napsáno, že se žák DŠ má přezkušovat tak a tak? Proč nemají ředitelé informace? Sami se musí pídit co a jak. Jo, mnohým se asi ani nechce a rovnou řeknou - Děláme to takto, takže i vaše dítě dostane pololetní písemku.....
Po tolika letech DŠ tápou a informovaný rodič jim má napovídat?
Proč mám já, která s DŠ začíná víc informací, než státem placený ředitel školy?
|
| Tragika |
|
(9.1.2013 22:19:03)
Možná by na můj předchozí příspěvek mohla odpovědět Jena?
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(9.1.2013 22:38:51)
Tragiko, těžko říct.
My jsme původně byli skupina domácích školáků, kterou si vzala pod křídla škola se vstřícnym ředitelem, která neměla zkušenost, ale chtěla nás podpořit. Ředitel načet zákon, řek mi, co od nás potřebuje (zprávu z PPP apod) a po pár měsících oboustranné spokojenosti mi volal, že na Kraji někdo začal řešit, že jim nějak skokově přibyli domškoláci a jede k nim kvůli tomu inspekce. Měli snad vše v pořádku, ale měli s tím kvůli nám asi dost práce a obhajování a ještě jsme pak dohodli nějaké další věci, co budeme vykazovat, aby byl klid.
Pak jsme spustili vlastní školu, hned po pár týdnech se nám ozvala první rodina do domácího vzdělávání, já věděla, že domškoláky chceme, takže jsem si říkala, že to uděláme stejně jako ta první škola s námi... a hle - dorazila inspekce (ne teda kvůli domškolákům) a měla zas jiný požadavky, než v té předchozí škole ve stejném kraji (tamta a naše škola jsou asi 25 km od sebe).
Takže nevylučuju, že ředitelé vědí, že v zákoně se toho moc nepíše a že se nedá moc předvídat, s čím přijde inspekce (a třeba u nás na hodnocení inspekce závisí výše dotací).
No a pak asi taky bude kupa ředitelů, který mají předsudky a prostě to nechtějí podpořit, protože jim na domácím vzdělávání něco vadí. Já např. opakovaně slyšela jako argument proti domácímu vzdělávání, že kdyby se všechny děti učily doma, tak učitelé přijdou o práci 
Ostatně existujou i učitelé, kteří jsou schopní tvrdit, že ADHD neexistuje, že si to vymysleli rodiče nevychovaných dětí a podobný perly. Nebo učitelé, kteří ve sborovně napodobujou předkus postiženýho dítěte ze sousední třídy a děsně se tomu smějou. 
|
| Lubar |
|
(9.1.2013 22:48:17)
Jeno, z toho jsem byla v šoku, když jsem kdysi na pár týdnů učila jako supl v jedné základní škole. To, jakým způsobem spolu kantoři mluvili o dětech....Já teď mám jako "přítele na telefonu" jednu elementaristku, která zdrhla ze školství a má realitku (a já pro ní dělám), tak je to můj nejbližší konzultant M. zdarů i nezdarů), a story, které mi ona líčila z místní školy, kterou máme 100 metrů od baráku, tak mě to jen utvrdilo v tom, že fakt sem ne. Jednou z ní dokonce vypadlo, že jí přijde, že lidé, kteří nejvíc nesnáší děti jsou nejčastěji učitelé... nevím, možná na tom v těch velkých základkách i něco je :(
|
| .Katka | 
|
(9.1.2013 23:21:06)
Tradiční školy jsou tak nastavený. Žák je vlastně nepřítel, kterýho je potřeba potopit, najít na něm všechny nedostatky a potrestat ho za ně. Někde jsem četla úvahu, že člověk, který trestá (v případě školy poznámkama, špatnýma známkama) nevyhnutelně ke své oběti získává nenávistný vztah. Je to vlastně docela zvrácené. Učitel ve skutečnosti možná často známkuje spíš vlastní neschopnost než neschopnost žáků. Nemohla bych učit v tradiční škole ze známkováním.
|
|
| Žžena |
|
(10.1.2013 10:58:32)
Lubar,
i v tom hraje ale roli víc faktorů. Třeba syndrom vyhoření, kterej prostě učitele ohrožuje ve velkém. A systém jim v tomto podporu nedává, žádné supervize atd., spíš vyždímat a využít a pokud chceš dělat něco, co považuješ za přínos (nekomu potřebnému se víc věnovat, jezdit s děckama na exkurze, přivzdělávat se či cokoli dalšího), tak zásadně na úkor sebe - tj. učitelova volného času, rodiny, financí.
|
|
| Kačka |
|
(15.1.2013 20:13:29)
Bohužel, učitelé opravdu celkem často děti nesnáší. Já dceru stáhla ze školy, protože paní učitelka odmítla přijmout, že dcera má ADHD a permanentně si stěžovala na její chování a poukazovala na to před dětmi. V podstatě si z ní udělala terč svých vtipů, děti se samozřejmě přidaly. Odešly jsme po jednom měsíci. Sama jsem učila na střední škole a odešla jsem právě proto, jak se učitelé chovali. Šokovalo mne, s jakým despektem se mluvilo o studentech. Bohužel, moje zkušenost je, že dobrých učitelů je málo. Chápu, že jsou nadměrně zatěžování. Ovšem pokud stojím před školou a paní učitelka vypráví nějakému rodiči, že se s tím musí smířit, že holt ve třídě má "lepší a horší kusy"!!!! To byl pořádný šok.
Syn chodí do běžné školy, dceru učím doma. Musím však říct, že jsem narazila i na dvě skvělé učitelky, než jsme nakonec začaly s domácí výukou.
Sama bych do domácího školství nešla, pokud bych neměla tyto špatné zkušenosti. Chci dceři poskytnout vzdělání bez posměchu. Navíc se mohu cíleně zaměřovat na její problémy. Mám vysokou školu i pedagogické minimum, ovšem "učit" se člověk naučí zkušeností a ochotou sdílet s dětmi a brát je jako rovnocenné partnery. To pajdák nenaučí.
|
| Lubar |
|
(15.1.2013 21:29:15)
Já dneska prodělala docela slušný rozčarování v místní zušce. M. chodí na zpěv, pan učitel je super, dokázal se s jeho hyperaktivitou a velmi nevyrovnanými výkony dost dobře popasovat, ale dneska měli první přezkoušení. A chudák pan učitel, který se snaží ho povzbuzovat, dostal vynadáno, že ho nemůže známkovat jedničkama, když pak předvede na zkouškách to, co předvedl - utíkal z rytmu, zapomněl text (já viděla na první pohled, že je nervozní a hlavně, že se fakt snaží, ale o to že je to horší). Je mi líto pana učitele, a jsem naštvaná na ředitelku, protože ta jeho námitky, že má adhd smetla s tím, že oni jsou výběrová škola a že na nějakou speciální pedagogiku tam nemají místo ani to nemají v švp. Kdybych nebydlela na malém městě a mohla jsem si snadno jít do zušky o kus dál, tak budiž, ale takhle by dítě muselo jezdit do jiného města a to mě teda točí :( Navíc, když je to základní umělecké vzdělání, tak by snad měli být schopni pracovat i s nestandardními žáky, když navíc zjevně talentovanej je, protože zpíval čistě, jen prostě byl zrovna ve své výkonnostní křivce hodně dole :(
|
| Radou (06,09,14) | 
|
(15.1.2013 22:05:34)
Lubar, ty mě naprosto šokuješ! Jaké máte přezkoušení? My na ZUŠce nic takového nemáme. To musel M. nastoupit před porotu? Já jsem z toho úplně paf.
|
| Lubar |
|
(15.1.2013 22:38:56)
Jo, bylo to před porotou - ředitelka, někdo - vůbec netuším kdo, jeho pan učitel (dělal mu doprovod na klavír), další pan učitel zpěvu. Tři děti z přípravky odzpívaly, vyhnali nás na chodbu, tam se dvacet minut radili a pak jen vyšel pan učitel nám říct, jak teda jsme dopadli... Zatím to nic neznamená pro další pololetí, jenže od dalšího ročníku by měl být ve dvojici a z toho mám trochu vítr. Už tu s manželem řešíme, že zařídíme nějaký papír z poradny, aby mu doporučili případně individuální hodiny dál, to kdyby byl na konci roku zase nějaký problém, nebo kdyby se vidělo, že je to problém pro ty hodiny ve dvojici. Já už nastudovala švp, tak péči o žáky se zvláštními vzdělávacími potřebami tam mají, takže jim to jen tak zadarmo dát nehodlám... Oni se tady profilují jako výběrová zuška, i ve švp mají, že známkují kriticky, aby žák získal objektivní zprávu o výkonech, kdo chce, aby dítě hrálo na nástroj pro radost, ten vozí děti do zušky do Brandýsa. My jsme nástroj dlouho zvažovali, ale nakonec právě pro tu výběrovost jsme od něj upustili a nechali jsme jen zpěv, který nám v zušce po přípravce doporučovali. Že je to tam ale až takhle nepříjemný, to jsem fakt netušila :(
Zároveň je fakt, že nám šlo i o nauku, kterou tady dělají hodně dobře, ale chodit jen na nauku nelze, dítě k ní musí mít ještě nástroj nebo zpěv. No a tak ...
|
| .Katka |
|
(15.1.2013 23:22:50)
To tedy koukám, vaše ředitelka to asi dost žere. Přehrávky o pololetí a na konci roku jsou sice běžná věc, ale takhle komisionální to u nás nepamatuju, myslím, že u toho ani ředitelka nebývá, jen učitel dítěte + 1-2 další učitelé. Připadalo mi to vždycky jako formalita. A k té hodině ve dvojici, jestli to znamená, že má dítě společnou hodinu s jiným dítětem, dělává se to u nás tak, že půlku hodiny je tam jedno dítě a druhou půlku druhé.
|
| Lubar |
|
(15.1.2013 23:41:41)
U nás ve dvojici znamená opravdu výuku ve dvojicích po celou hodinu... Ředitelka je fakt šílená, má pocit, že jsou předstupeň konzervatoře, a že kdo není konzervatorista, nemá tam co dělat. Zároveň si to ale asi může dovolit, protože má kvalitní učitele a dobrý renomé pro ty, co na tu konzervatoř fakt jít chtějí. Bludný kruh pro nás, co chceme jen to, aby dítě mělo slušný technický základy a dobrý vztah...
|
| Radou (06,09,14) |
|
(16.1.2013 10:42:08)
Lubar, já zase vím o klukovi, který utekl z té vaší ZUŠky, protože to bylo k nevydržení. A aby se dostal na konzervatoř, tak nastoupil k nám, konkrétně k naší paní učitelce. Ono to s tou prestiží asi nebude tak horké.
|
| Lubar |
|
(16.1.2013 11:13:50)
Ono bude hodně záležet na tom, u koho konkrétně dotyčný bude a jak to bude mít s nastavením cukru a biče. Naše zuška je jednoznačně bič :(( Ale vím o lidech, kterým to velmi vyhovuje a jinak by to mít nechtěli. Ten bič čiší i ze švp, oproti všem ostatním tady v okolí naprosto jednoznačně :(
Tragiko, já se obávám, že přezkoušení v této podobě je hlavně o biči nad učitelem :( a že s místní ředitelkou to moc po dobrém asi nepůjde. Na druhou stranu ale je to veřejná instituce a je mým právem po ní chtít úpravy, tak se s tím holt bude muset popasovat, jak bude umět. Proto budeme asi mít ten papír, aby bylo čím jí  Výhoda je, že ze zušky se dá vždycky odejít a buď jezdit jinam, nebo si učitele najmout soukromě, kdyby to jinak nešlo.
|
|
|
|
|
| Janylka | 
|
(15.1.2013 23:42:26)
V Nížkovicích to bylo taky dobré, kdo by hledal školu vstřícnou dš. Prostředí i pí učky příjemné, včetně ředitelky, vypadá to dokonce, že mají stejný způsob výuky, zkoušení.. Kamarádka tam nakonec přehlásila dceru do dš, může se i účastnit jejich akcí. Taky jsem to zvažovala, ale nakonec volila p.K. a p.T., protože jsou mi obě dost sympatické a přece jen mají více zkušeností s dš. Ale pro ostatní, kdo chtějí Moravu, tak je to další tip školy podporující dš, spadají pod ty dvě, ale zkoušet budou místní učitelky, a to stejným stylem jako ve Vraném.
Nevíte, jak to dnes dopadlo, kt. bod zvítězil??
|
| Janylka |
|
(15.1.2013 23:55:38)
Katko, chtěla jsem reagovat na tvůj dlouhý příspěvek ohledně dcery, ale asi se nestihnu tak rozepsat, tak jen stručněji. Jsem teď hodně ovlivněna knihou od Naomi, tak mě napadlo a přímo mě to bilo do očí v té tvé první části výpovědi, že tam bylo jasně vidět, co dcera chce a že dostává opak. Už si to přesně nepamatuji, ale psala jsi tam, že ona něco nechtěla /typ cvičení nebo co to bylo/ a ty jsi přes protesty jela dál, třeba by u ní v některých případech stačilo potvrdit její pocity, uznat že má právo to nechtít, být znechucena. Je to jiné než nedělat to, třeba jen postačí, že uvidí to, že stvrzuješ její pocity, že na ně reaguješ a bereš je vážně a pak zkusit s ní domluvu. Třeba ona sama uzná, že máš pravdu a že to jinak nejde a bude víc ochotna spolupracovat. Jako dobře se mi to píše, občas to taky zažívám a toto je jen taková teorie a praxe je horší, ale prostě cítím, že tudy vede cesta.
Naomi měl v knize příběh dcery, kt. na drahé dovolené se najednou rozbrečela, že chce vidět babičku a okamžitě k ní odjet, matka vzala telefon a řekla, dobře zavoláme, zda jsou levné letenky a vyřídíme to. Dcera na to přestala brečet, viděla, že její stesk je brán vážně a řekla, že nechce odjet. Ptali se jí, co by dělala, kdyby odjet opravdu chtěla, tak říkala, že by to pak bylo na domluvě a zvážení reálných šancí, jak to vše zařídit, nejde o to, zda by jela, ale o to, že dcera viděla, že její stesk je brán vážně, respektován a že to není myšleno jen tak jako, jako nějaká útěcha.
|
| .Katka |
|
(16.1.2013 1:17:50)
Janylko, ano, to je i jeden z prvků kurzu Respektovat a být respektován a knihy Výbušné dítě, obojí mám nastudované. Empatická se snažím být, až se ze mě kouří, ale nemyslím, že by to byl ten zázračný prostředek, který by dceru přiměl spolupracovat. Spíš nutná podmínka. V tomto konkrétním případě jsem jí dokonce řekla, že když se jí ten pracovní sešit nelíbí, klidně ji vezmu do knihkupectví a může si tam vybrat jakýkoli jiný. Tato nabídka ji absolutně nezaujala.
|
|
|
|
|
|
|
| Tragika |
|
(15.1.2013 21:41:34)
Milá děvčata, jdu vás trochu pobavit.
Odpoledne jsme odjeli na zápis. Myslela jsem si, že se zdržíme cca 10 minut, ale zápis se protáhl skoro na hodinu.
Ve čtyřech třídách vždy jedna učitelka s různými úkoly a otázkami. Syn chtěl jít sám a já poslouchala za dveřmi.
To byl tedy mazec!
Syn si nemohl vzpomenout, jak se jmenuje jeho otec.
Učitelka se mu tedy snažila napovědět: ,,Jak říká maminka tatínkovi?"
Odpověď: ,,Tatínku."
Mmch. manželovi jsem tatínku nikdy neřekla.
Naštěstí pak jmenoval jména svých bratrů a upamatoval se díky jednomu z nich i na jméno tatínka.
Další učitelka chtěla básničku. Syn pravil, že žádnou neumí (naposledy recitoval dnes ráno).
Tak alespoň nějakou koledu, prosila dotyčná.
Syn začal:,, Koleda, koleda Šťěpáne........ a dál to už neznám.
Po této větě jsem si sedla na chodbu a dalších 30 minut zírala do jednoho bodu.
Zápis se synovi líbil, učitelky ho chválily a já své špehování nevyzradila.
V autě jsem se pak jen zmohla na otázku: ,, Proč jsi nezpíval koledy, když jich umíš minimálně 12 a 8 z nich i na flétnu?"
V zoufalství jsem na semaforu začala od plic - Půjdem spolu do Betléma, důůdlááj, důůdlááj, důůdlááj, dáááá.....
,,Mami, já nevěděl že jsou to koledy, já myslel že to jsou vánoční zpěvy.
Koledu znám jen toho Štěpána a ve škole jsem si nemohl vzpomenout na slova.""
|
|
|
|
|
|
| Radou (06,09,14) |
|
(9.1.2013 22:25:53)
Včera u mě byla kámoška, která má prvňáčka právě v jedné z našich místních škol. Zoufala si, zoufala, a nakonec prohlásila, že namísto testů školní zralosti dětí by se mělo raději testovat rodiče, jestli jsou zralí na to poslat dítě do školy. Protože to, s čím se jako rodič potýká, je fakt pro ni dost náročné.
Třeba nechápu, jak může učitelka zadat prvňáčkům úkol darovat každému spolužákovi nějaký vánoční dárek. Každé dítě ve třídě mělo vymyslet dárky pro dalších 29 spolužáků. To je fakt úchylné! Tohle byl úkol pro rodiče, ne pro děti. Proč, doprkýnka, dostávají rodiče domácí úkoly??? Za co? Co provedli?
|
|
| Janylka |
|
(9.1.2013 22:26:44)
Tragiko, já myslím, že netápou, že se jim prostě nechce.
a ještě se ptám, to tu nikdo nejede do Nižkovic??
|
|
|
| Janylka |
|
(9.1.2013 22:24:38)
Jeno, díky, kouknu na to.
Radou, ty se máš, já to teprve teď budu sestavovat. Jak ses s tím nakonec popasovala, jak to máš dlouhé?
ad web seminář, neee, na tom je právě super, že je to česky, teda můžeš si zvolit i variantu aj, ale pak jsou tam překladatelky a posloucháš tlumočené. Dobré je, že si můžeš napsat dvě otázky, na kt. se chceš zeptat, ostatní se ptají také, v úvodu je takový obecný základ o tom. Pak to ještě posílají nahrané. Organizuje to tady jedna domškoláčka, ale nechce, aby se ta nahrávka kopírovala, což je zase logické. Nějaký výtah se dá sepsat, ale každý tam spíš vidí to své a krom toho je to více zaměreno v té druhé části na diskuzi.
Z normativy je to blbé. Ad body, vadí mi i ten bod jedna, zpřísnění podmínek, ale netuším, jak pomoci.
|
|
|
|
| Radou (06,09,14) |
|
(9.1.2013 22:10:17)
Tragiko,
já bych například do žádné z našich místních škol svého syna nezapsala. Stačilo mi rozeslat maily ředitelům a všechny čtyři odpovědi mě totálně odradily. Mezi nimi však byla i jedna vyhlášená škola! Divné, ne?
Mám spolužačku (och ano, i já zase chodím do školy), která učí své děti doma a to, co mi vyprávěla, mě vyděsilo. Musí držet stejný krok se školou, na přezkoušení jsou skutečně přezkušováni: diktát, přepis, desetiminutovka.... jedním slovem děs! A musejí se učit stejné učivo prvouky, jako v té škole. Běda, když jsou o něco pozadu!
To bych nerozdýchala. To už bych rovnou mohla své dítě poslat do lavice mezi ostatní děti.
Vůbec se tedy nedivím, že se domškoláci koncentrují jen v určitých školách. Je to logické a pro přežití v naší divné společnosti nutné.
Život mě učí, že je asi lepší být exotem, než zapadat do "normálu", který vlastně vůbec normální není. Ale už jsem se moc rozepsala...
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(9.1.2013 21:41:58)
Teoreticky asi jo, ale pořád platí, co jsem psala - že ta škola by oficiálně musela mít ředitele, účetní a minimálně jednu učitelku (klidně v jedné osobě a se symbolickou mzdou) a budovu (zkolaudovanou jako školské zařízení). Podle budovy se schvaluje kapacita školy a nikoho nezajímá, že do ní nikdo nechodí.
Teoreticky by mohlo jít oficiálně o budovu školy, která by byla využívaná na pořádání vzdělávacích kurzů, aby si vydělala na nájem, topení atd. - prostě provozní náklady. (Peníze z normativů nesmí jít na provozní náklady, smí jít pouze na mzdy nebo pomůcky. Provozní náklady státním školám hradí obec, nestátním prostřednictvím školného rodiče.)
Pak teda každá škola ze zákona musí mít radu š. p. o., školskou radu a pedagogickou radu a různé koordinátory (environmentální výchovy, protidrogové prevence apod.), ale to už je taková legrace, se kterou si musí poradit i všechny malotřídky, ve kterých si dvě úči podělí 10 funkcí, aby bylo vše papírově OK 
|
|
|
|
|
| noemmi | 
|
(10.1.2013 20:26:40)
Ahoj.
Neumím tu citovat, tak cituji takhle:
JENA:
Jájo, v tom nevidim žádnou úsporu - naopak si myslim, že by to vyšlo dráž, protože z těch pokrácených normativů by se musel platit i ředitel (kterej by přinejmenšim komunikoval s inspekcí a řešil všechny výkazy pro kraj, MŠMT apod.), účetní (která by rozúčtovávala normativy do mezd apod), rodiče by se museli skládat na nájem (protože škola může mít jen tolik žáků, kolik má ve zřizovačce a ve zřizovačce jich může mít jen tolik, kolik je kapacita budovy) atd.
CHápu to dobře, že škola musí mít na každého domškoláka fyzicky kapacitu?
A prosím, napište mi někdo, kdo tu taky máte předškoláka a čeká vás zápis všechno to okolo. Nás to čeká, nechcu v tom být sama :D.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(10.1.2013 22:00:25)
Noemmi, podle mě ano.
Nikde to není napsaný takhle, ale počet žáků ve zřizovací listině je vždy limitován kapacitou budovy (pro schvalování se přikládá zpráva od stavebního úřadu a hygieny a ti požadovanou kapacitu porovnávají s výměrou místností - odečítá se i kolik prostoru ve třídě zabírají police apod.) a zároveň škola nemůže přijmout víc žáků, než kolik má ve zřizovačce. Takže ve výsledku kapacita školy = kapacita budovy. Forma vzdělávání tam vůbec nehraje roli.
Co vím, tak škola, kde jsme měli zapsanou skupinu domácích školáků před tím, než se nám podařilo zřídit vlastní školu, taky řešila, jestli se jim naši domškoláci vejdou do kapacity 30 žáků na třídu (měli třídy skoro plné, tak naše domškoláky museli "rozházet" do různých tříd, aby nepřekročili kapacitu). Přitom fyzicky tam ty děti taky nebyly.
Nevylučuju, že to nejde vyřešit nějakou výjimkou. Výjimky obvykle uděluje zřizovatel, takže u nestátní školy by nebyl problém, že by to někdo blokoval, ale i tak by bylo třeba na MŠMT nebo na kraji ověřit, zda tohle je druh výjimky, kterou zřizovatel vůbec povolit může.
Vzhledem k tomu, že Kapicová a Tůmová koordinujou domácí školáky pod několika různými školami a zdůvodňujou to plnou kapacitou, je problém s kapacitou budovy jedním z možných vysvětlení i u nich.
Druhá možnost je, že to dělají kvůli tomu, aby škola nebyla v mínusu s penězma (jak jsem už popisovala) a plnou kapacitou myslí kapacitu finanční. To by fakt bylo na dotaz na ně, já to nevim.
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(9.1.2013 21:09:59)
S těmi normativy je to blbý, ale za sebe bych klidně toto byla ochotna řešit sponzorským darem škole. Já vím, je to absurdní, platit škole navíc za to, že svoje dítě učím sama, ale za tu možnost by mi to stálo. No, něco jako s PD, taky člověk platí ze svého (PA), aby si dítě mohl vyskladnit sám.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)