Půlko, jo, ono to má dost široký genetický základ.
Vlastně se tu míchají dvě věci - univerzální adaptační mechanismus na chlad (resp. na horko), který je tak nějak obecně fyziologický, zahrnuje změny krevní cirkulace, regulaci pocení... a pak v řádu dnů až týdnů i metabolické změny, zahrnující produkci hormonů štítné žlázy, změny metabolismu tuků se zvýšením produkce tepla z tukové tkáně... a tak. Tohle jsou změny, které se de facto dají vyvolat otužováním - pravidelným vystavením těla chladu se tyhle mechanismy zapnou. Zapnou se ale jen v rozmezí, které je dané (genetickým - tedy nejen, ale do toho se tu nechci pouštět, to je docela složitá oblast, zahrnující epigenetiku) backgroundem daného jedince. Používá se pro to pojem "norm of reaction". Což je, zase, schéma, už poněkud zastaralé, tj. uvědomuju si komplexnější podstatu vztahu genů a prostředí, ale je to celý složitý, takže pro momentální vysvětlení stačí norm of reaction :) Podle níž má každý člověk vrozený určitý interval, v němž může jeho tělo reagovat na různé okolní podmínky, a když je různě ovlivŇován, tak dosáhne určitých změn sebe sama, ale ty hranice, kterými je velikost změny vymezená, jsou mu vrozené a dané a přes ně se nedostane.
zdroj https://www.mun.ca/biology/scarr/4241_Norm_of_Reaction_single_genotype.html
No a teď k tomu druhému. Tedy to jakési setrvalé "nastavení", do značné míry geneticky dané, které vlastně tvoří ony hranice "norm of reaction". Tedy zjednodušeně - existují lidé, kteří jsou vrozeně zmrzlí a vrozeně horkokrevní? Takže otužování/přivykání vedru u nich má jen omezený, někdy poměrně hodně omezený vliv?
Ano.
Ale není to jeden znak, který by tu schopnost adptace na chlad/horko ovlivňoval. Takže spíš záleží, kolik z nich se u jednoho člověka sejde najednou, což mu pak může tu norm of reaction veilce zúžit.
K typickým adaptacím na chlad patří poměr tělesného povrchu ku tělesné hmotě. Lidé žijící v chladnějším prostředí mají relativně menší tělesný povrch ku tělesné hmotě. Mají prostě kompaktnější tvary, včetně toho, že třeba mívají kratší zápěstí (kde jsou cévy těsně pod kůží a tak tam dochází k ochlazování...), případně i celkově kratší končetiny, ale celkově naopak spíš větší postavu, jsou prostě takoví míň "výběžkatí" :)
Dál mají jiný tvar obličeje, s menšími nosními dírkami. Můžou mít i kulatější lebky, ale není to stoprocentní pravidlo, spíš opět jde o celkový povrch hlavy, koule ho má nejmenší, ale někdy může být delší lebka vyrovnávána jinými tvary obličeje.
A různé další drobné odlišnosti ve stavně těla, v muskulatuře, , zvažovaný je i rozdíl v kožní inervaci třeba...
A pak další skupinou jsou metabolické charakteristiky. Velký vlvi má funkce štítně žlázy - a to jak vrozená, tka ev. nemocí změněná. Dál mitochondriální oxidace - liší se mitochondriální linie v populacích "teplých" a studených". Pak se zřejmě liší i hormonální regulace, která ovlivňuje vazokonstrikci a s tím související prokrvení periferních částí těla. A další mechanismy.
Když se u někoho sejdou všechny genetické adaptace na teplo, tak se prostě neotuží, ani kdyby se po...:), na durhou stranu ten, kdo je vrozeně adaptovaný na chlad, se klidně ve svém životě mohl "změkčit" na dolní část intervalu své norm of reaction a pak, když do toho šlápne, se může otužit na horní hranici své osobní reaction norm, která může být i značně vysoko :)