Re: Diagnoza autismu v dospělosti

Koliho, prosím tě moc, mohla bys mi odpovědět na pár věcí?

- "...handicap může být vrozený..." - co ses dověděla, je to genetické?, není podstatné, někomu se to prostě stane
- "PAS je konečná.." - dost fatální vyjádření, sama píšeš dál, jak se s tím dá pracovat, u AS lépe, chápu v tvém kontextu.

ALe nejvíc mě zajímá ten tvůj závěr - tlačit tam, kde jde vlastně o prd - byla jsem na školení o ABA terapii a nesedí mi to, chápu, že může pomoct, dejme tomu u nemluvících dětí, ale na děcko, s kterým se celkem domluvíš, mi to přijde jako nátlak, navíc není úplně blbé a ptá se a vysvětlit přetvářku a masky (neříkej, že je někdo tlustý, škaredý, smradlavý.. aj), pasovat ho do slušných rolí (pozdrav - proč - bo se to má - ale on mi ublížil/učitelka - je to slušnost..), ovládat ho formou odměn (prý motivace), bonbonek jak pro pejska, to mi nesedělo. Samozřejmě nějakou elementární slušnost chápu a vedu ho k ní, ale úplně "ohýbat" ho nechci ani neumím. Takže jaké jsou ty věci, kde jde o prd? Kde můžu z výchovného hlediska ubrat? Riška si nereguluje sám, ptám se za sebe, ta role je na mě a je to dost náročné, snad bys mi ulehčila :)