Re: Jak to řešíte doma s hubnutím?

Hanko, psala jsem, že jsou těla, která to nezvládají a tedy to pro ně ideální není. Akorát nevím, zda takový člověk pouze nedokáže překonat tu přechodovou nepříjemnou fázi, nebo jeho tělo fakt na tohle není stavěné.


"ta silná chuť u našich předků " ovšem vznikla za úplně jiné situace, než ve které jsme my, a navíc měli sacharidy ve větším množství k dispozici pouze sezónně (ovoce). Sladké přesně jak píšeš bylo bezpečné (kdežto hořké mohlo být jedovaté, kyselé nezralé a tedy působící zažívací potíže,...), a navíc zdrojem rychlé energie. Ovšem oni tu energii opravdu potřebovali a spálili, kdežto kdo dospělý dneska potřebuje potravinový "tryskový motor"?

Chuť na sladké poté, co člověk sní sladké, se navíc obnovuje vyplavením inzulínu na zpracování těch cukrů, takže doslova s jídlem roste chuť, zvlášť u někoho (někomu je po celé porci čokodortu už blbě, ale tak to nemáme všichni).
Navíc většina dnešních cukrovinek obsahuje další návykové látky, ovšem to už je podraz výrobců.

Těžké fungování na lowcarb, protože cukry jsou skoro všude... no, jak se to vezme. Když jsem to měsíce zvládala, zvykla jsem si, co kupovat, a šlo to. Jsem ovšem "masový" typ, takže strava zelenina-vejce-zelenina-maso-zelenina-oříšky... plus nějaký ten bílý jogurt, olomoucké syrečky, trocha ovoce a extrahořké čokolády mi nedělala potíže. V jídelně si dávám např. maso bez přílohy a zeleninový salát (už mě tam znají, nakládají mi rovnou bez příloh...), doma to samozřejmě už není vůbec žádný problém.

Teda teď jím strašně (k obědu po mase se zelím šup tam s dortíkem, a k svačine navrch ještě kakaový radoňáček ), ale zase na sebe "dupnu", protože bych ráda byla opět v té úlevné fázi