Re: komunikace rodičxškola

OČKO,

jestli to dobře chápu, tak ve cvičení na u/ů/ú udělalo dítě chybu v tom, že na začátku věty napsalo malé písmeno. Pak by ovšem hodnocení 2 nebylo správně, protože u/ů/ú dítě ovládá.

Co se týče sdělení, že dítě stále chybuje v psaní velkých písmen na začátku věty, v tom bych také viděla spáíš pozitivum. Ono těžko známkovat všechny jevy současně, přitom opravovat a vyhodnocovat to musíš, takže se ten komentář k té známce vysloveně nabízí. Jen asi měl být u té známky v sešitě a jinak formulovaný, pokud je směřován k dítěti, nebo tedy v tom notýsku a ne v ŽK.

Problém vidím v tom chaosu kolem toho, kdy, kde a jak se co píše, tedy deníček původně určený pro tyto zápisy se nepoužívá, dítě nosí lístečky, které se prostě sem tam ztratí a neodevzdají, zpráva v ŽK je vnímaná jako poznámka. Chápu nechuť paní učitelky k těmto zápisům, protože obecně to rozlišení mezi "oznámením o situaci" a "poznámkou jako trestem" prostě nefunguje, ale o to hůř, když pak tu formu použije místo toho notýsku, který původně pro tento účel zamýšlela.

Pokud se to tedy stalo poprvé, vzala bych to tak, jak učitelka sdělila, že nejde o poznámku (trest), ale o informaci. Znovu bych to vysvětlila i dítěti, že není za nic trestáno, že jen paní učitelka chtěla dát vědět rodičům, aby se na to mohli při procvičování zaměřit. S tím notýskem nevím, asi bych se zeptala paní učitelky při tom rozhovoru, proč ho nevyužívá.

Celkově mi prostě přijde, že myšleno je to dobře, ale forma pokulhává. Proč to tak je, těžko soudit, třeba paní učitelce někdo nějakým nařízením narušil systém, který dřív používala, nebo sama chtěla systém vylepšit tím notýskem, ale nakonec sklouzla zpět do rutiny, nebo je prostě impulsivní chaotik....