Re: Neumím bojovat s jinakostí svého dítěte

jo já bych to dělala trochu jako tchán, aby holčička věděla, že to zčásti může mít i ona sama pod kontrolou
např. se dohodla, že do příštího divadýlka se může rozhodnout a když nebude chtít tak nemusí a to další potom, že zkusí a kdyby se jí opravdu nelíbilo, tak na to další nemusí
dopředu bych jí řekla, např. příští týden půjde školka do divadýlka, budou tam tedy známé děti, pojede se tak a tak, mohu poprosit paní učitelku, abys seděla vedle ní (domluvila bych se s paní učitelkou), můžeme to pak oslavit, že jsi to zvládla, těším se, že mi pak budeš doma vyprávět o čem to bylo (zjistila si o čem to asi bude a dopředu si s ní o tom povídala)
řekla bych, že holčička možná také nesnáší ten nátlak, a že můžete najít i něco co jí na tom bude bavit (např. o tom doma vyprávět mamince a vidět její zájem a radost z toho, že to zvládla, malá odměna za to, že to zvládla), protože divadýlko samo se jí třeba ani líbit nemusí (já je jako dítě nesnášela)