Re: Správná míra altruismu/sobectví

Delete,

na světě je určitě zapotřebí obojího , myslím, že za větší schopnost vcítění se často platí vlastní zvýšenou citlivostí, která ale zase na druhé straně skýtá duševní hody třeba v okamžiku, kdy my "z opačného konce" jsme jak pařez.

Pro mě by třeba zjišťování, zda nejde dělat něco s tou služebkou, bylo už hluboko za čáru zasahování do osobní zóny těch dotyčných (protože bych to vnímala tak, že služebka je pracovní věc toho manžela a že mi absolutně nepřísluší se do toho montovat - ostatně bych ani nevěděla jak). A to, zda on má na služebku jet nebo ji radši odložit, to bych zase považovala za věc výsostné dohody jich dvou, do které mi taky nepřísluší zasahovat.

Protože na druhou stranu já sama bych to brala od kamaráda taky jako nemístné vměšování (ve stylu "svoje vztahové záležitosti si chci řešit sama, od tebe mi bodne ten odvoz").