protože za vším - především jednoduše se tvářícím - hledám něco skrytého a komplikovaného, tak na mě z vyhledavače vyběhlo toto: Primář MUDr. Václav Dvořák, psychiatr zabývající se závislostmi se vyslovuje na stránkách Zdravotnických Novin 26/08 k obezitě také. Co říká není nezajímavé. „..jsou lidé, kteří mají radost z jídla ale nemusí se přejídat?ale těchto lidí je poměrně málo. Mentální anorexie a bulimie se jednoznačně chápou jako chyba v systému odměny. Obezita je opačný extrém. Dotyčný člověk už redukuje svoji ambici nebo poptávkový prvek na konzumaci jídla.. Je otázka, do jaké míry mají pacienti s poruchami příjmu potravy deformované myšlení. Tito lidé musí mít nějakým způsobem sníženou sebereflexi. Nevnímají to jako zásadní problém, který je vede k tomu aby se omezili. Odměna kterou jim přináší mechanismus jejich životního stylu, je pro mě natolik satisfakční, že toho nedbají.“ Kolega Dvořák, jenž rutinně léčí extrémní případy jak obezity, tak hubenosti, mluví v té souvislosti jednoznačně o závislosti. Ano, je pravda, že ne všichni kulatější lidé na ulici patří k němu do léčení. Ale myslím si, že by jich k němu na oddělení de facto patřilo mnohem více, než se obecně vnímá. Jídlo je skutečně regulérní droga. Nezabíjí sice tak rychle jako alkohol, heroin nebo kokain, ale za určitých podmínek pěkně zkrátí a otráví život. Jak říká jedno omšelé latinské přísloví. „Dosis facit venenum“. Dávka dělá jed. Člověk se může zabít i snědením kila soli nebo vypitím 10-20 litrů pitné vody najednou. Mořské vody stačí mnohem méně. Denně dva tři hamburgery k obědu, mastné pomfritky s kečupem nebo tatarkou k večeři a chroupání přesolených čipsů zapíjených kolou nebo onou proslulou „dvojkou vína“ před večerní televizí udělají po letech (ve smyslu latinské průpovídky) spolehlivě svoje. Další aspekty obezity Civilizace, přebytková společnost, nuda, stres, deprese, automobilismus, módní trendy, povrchní konzumní materialismus a sexy-narcisismus. Podle statistik je 25 – 40% populace průmyslových států (ve smyslu definice podle objektivních parametrů) obézních. S hrůzou si to jako první uvědomili Američané, kteří o tom začali veřejně referovat. Nyní se kají i Němci a posléze i my. Nemá smysl zacházet do „soutěžních“ detailů na téma, jsou-li tlustší naše nebo německé děti. Celkově se jedná o plíživou pohromu podobně jako je oteplování klimatu. Za obojí si evidentně můžeme sami. Oteplování klimatu již asi neovlivníme. Plíživou obézní degeneraci bychom však ovlivnit mohli. Proč se přejídáme? Mám pocit, že velkou roli hraje stres a nuda. Oba faktory hrají stejnou roli. Nuda se podceňuje. Za stres se chceme odměnit nějakou tou dostupnou TĚLESNOU! rozkoší, když se nudíme, smutníme apod., tak se čas „překlene“ něčím dobrým. omlouvám se za tu délku příspěvku, ale někdy to holt krátce a jednoduše nejde... (okopírováno z meduňka - alternativní cesty ke zdraví, proč se něčeho dohodavat, když už to bylo - a zřejmě správně - již vymyšleno)
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.