Znám horší případy...

Monty, každý máme jiný apetit.
Můj otec pracuje v závodě, kde vrátný jí jídlo pro kočky, takové ty z konzervy, že je to jen čisté maso...
No fuj....
A ještě jsem si vzpomněla na spolužáka ze ZŠ. Byl to takový samotář, podivín. Seděl v posledné lavici v rohu a jeho žně byly, když probíhal školní sběr papíru. Dávalo se to vždycky na zem vedle něho a ten měl celodenní hody. Cpal se novinama, časopisama, furt něco cpal a učitelka celá rudá vzteky mu furt ty papíry vytahovala z pusy. Všichni jsme se mu smáli, kdo ví, kde je mu konec...