Renka + 3 |
|
(1.12.2021 14:48:57) Blanka Milfait se proslavila nejlepší marmeládou na světě, je asi poněkud svérázná bytost, co si jde za svým cílem a rozhodně je schopná. Teď jsem si opět přečetla její pojetí výchovy a nestačím zírat, děti vychovávané v izolaci, v "moderovaných" vztazích, aby je neovlivňovalo okolí. Osmiletá dcera objíždí jeden závod za druhým a připravuje se na olympiádu v roce 2032.
Už jsem článek četla dřív, dnes na mě opět vyskočil na FB i s diskuzí, kde vystupuje pro mě až agresivně, i když slušně, pokud s ní někdo nesouhlasí. Čiší z toho takové "já to dělám nejlépe, moje děti jsou nejlépe vedené a nejšťastnější, protože je vychovávám já".
Co si o tom myslíte, má to naději na úspěch? Můžou ty děti být takto izolované šťastné? Já mám starší děti, pro ty jsou vrstevníci podstatná část jejich světa. A působím i jako trenérka a v rozporu s tím, co říká ona znám pravidlo, že rodič by své dítě trénovat neměl. Připadá mi, že nad dětmi chce mít absolutní kontrolu.
https://eduzin.cz/wp/2021/11/22/delala-nejlepsi-marmelady-na-svete-ted-pripravuje-dceru-na-olympiadu-v-roce-2032/?fbclid=IwAR3-nJfLWDNq9Xq8M_I44V_ZR7LMCDY3ZZSrAlLCvoLwAJPwoXdcJNnOdcg
|
Alena |
|
(1.12.2021 15:12:49) Myslim si neco podobneho. Izolace od okolniho sveta, aby dite neovlivnoval, na me pusobi velmi nezdrave. Ditete mi je lito.
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(1.12.2021 15:21:28) Dítě jako projekt, moc dobrej dojem to na mě nedělá. Plus ta ochrana před zlým světem. Aby se jim na to Eliška v patnácti nevykvajzla.
|
|
Žžena |
|
(1.12.2021 15:21:37) Považuju to za úplně nemocný, ale co já tak vím, moje děti na Olympiádu nepojedou.
|
Renka + 3 |
|
(1.12.2021 15:29:45) Moje taky ne, ale mě ještě víc než projekt Olympiáda dostal způsob uvažování:
" Školní systém a kolektiv více exemplářů stejného druhu jsou pro naše děti tím, čemu je třeba se vyhnout širokým obloukem,“ říká Blanka Milfait. ,
Samozřejmě vím, že ne každá škola a kolektiv, jsou dobré. Ale oni to zavrhují zcela, ostatní děti by je kazily a podsouvaly závadné myšlenky.
A v osmi letech 50 závodů ročně, k čemu je to dobré? Rok má 52 týdnů, jsou tam nějaké Vánoce, prázdniny, takhle snad nezávodí ani profesionálové. Podle všeho je holčička šikovná a vyhrává, ale co to je v osmi letech, že. Jsem celkem zvědavá, jestli o ní někdy uslyšíme.
|
Žžena |
|
(1.12.2021 15:35:46) Já nevím, mně přijde úplně ujetý upínat se na nějakou olympiádu za 11 let. A plánovat izolaci dětí až do... do kdy? Do dospělosti? (Kde je Monty? osmiletý gymply hadr!) Já naopak doufám, že moje děti budou co nejdříve schopné samostatného spokojeného fungování s jinými exempláři stejného druhu. A že si najdou exempláře, se kterými budou kamarádit, blbnout, dělat kraviny atd.
|
Monika |
|
(1.12.2021 16:05:35) Žženo, ona taky většina rodičů podle mého, i když nadevše miluje své děti a snaží se jim věnovat dle svých sil a možností, tak zároveň uvítá jejich postupné osamostatňování a přirozené odpoutávání. Potom se zase mohou věnovat taky sobě (a časem případně po pauze zase vnoučatům). Vůbec si neumím představit svoje děti "tlačit" od rána do večera (škola, spousta tréninku, škola, klavír ...), zmiňovala snad hodinu volného času dětí po obědě plus nějakou pomoc při domácích pracích ...
|
|
Monika |
|
(1.12.2021 16:05:35) Žženo, ona taky většina rodičů podle mého, i když nadevše miluje své děti a snaží se jim věnovat dle svých sil a možností, tak zároveň uvítá jejich postupné osamostatňování a přirozené odpoutávání. Potom se zase mohou věnovat taky sobě (a časem případně po pauze zase vnoučatům). Vůbec si neumím představit svoje děti "tlačit" od rána do večera (škola, spousta tréninku, škola, klavír ...), zmiňovala snad hodinu volného času dětí po obědě plus nějakou pomoc při domácích pracích ...
|
Žžena |
|
(1.12.2021 16:09:10) Moniko, v takovém režimu bychom s manželem asi jednak neuživili rodinu, druhak bych se brzo zbláznila z absence soukromí a samoty.
|
|
|
|
Alena |
|
(1.12.2021 15:54:30) "A v osmi letech 50 závodů ročně, k čemu je to dobré? Rok má 52 týdnů, jsou tam nějaké Vánoce, prázdniny, takhle snad nezávodí ani profesionálové. Podle všeho je holčička šikovná a vyhrává, ale co to je v osmi letech, že. " Take mi to pripada uplne prehnane. Nedivim se, ze ted v osmi vyhrava, takovehle zkusenosti jine deti nemaji, nemaji takovou zatez. Jestli to je ale rozumny pristup ( z pohledu planovani budouci sampionky), to vi buh.
|
|
|
|
vlad. |
|
(1.12.2021 15:32:51) chudaci deti
|
|
Ruth |
|
(1.12.2021 15:39:26) Až půjde dítě v 15 na SŠ, bude koukat jak Tarzan na New York.
|
|
Monika |
|
(1.12.2021 15:42:11) Zní to strašně úchylně (přečetla jsem celý článek). "Kolektiv více exemplářů stejného druhu jsou pro naše děti čím, čemu je třeba se vyhnout širokým obloukem" Pokud má dítě (děti) genetické předpoklady a budou tomu věnovat tolik času, nejspíš se na olympiádu v nějakém sportu dostanou (jestli zrovna v běhu, to nevím), ono to v české konkurenci není nic nedosažitelného. Jestli tam uspějí v mezinárodní konkurenci, to už bych si nevsázela, zejména na ne běh, bílí Češi na to nebývají vhodné somatotypy (ani na sprinty ani na vytrvalost). Časová investice do tréninku se podle mě s vyšší pravděpodobností vyplatí u technický sportů (viz. třeba ta Ester s lyžemi a snowboardem, navíc zimním sportům se zatím tolik nevěnují černoši ani asiaté) Docela by mě zajímalo, proč se upínají zrovna na tak komerční záležitost, jako je olympiáda, když chtějí být tak strašně sví a originální Jestli budou děti šťastné, to je podle mého úplně jiná otázka, než jestli budou úspěšné ve sportu a taky samozřejmě "Co je to štěstí?"
|
Monika |
|
(1.12.2021 15:55:59) Jo a pokud jde o to trénování vlastním rodičem - možná to není ideální pro vztah mezi rodičem a dítětem, ale k úspěchu to vést může, vlastní dítě pohoníš víc, než partičku cizí ch a je lehké tomu věnovat hodně času, pokud to tvoje dítě baví. Já mám tedy nejvíc zkušeností z kolektivního technického sportu a tam tedy často v jednotlivých ročnících narození vyčnívají (vedle týmů z několika standardně kvalitních oddílů s profesionálními trenéry, kam se stahují nadanější děti) družstva, kde trénuje rodič/rodiče některých hráček. Sama jsem takovým týmem v dětství prošla - byli jsme v podstatě náhodná skupinka holek z malého města (později i okolí), z nichž výrazně talentovaná byla jedna a trénovali nás tátové dvou z nás (nešlo o mého otce), kteří se tím hodně realizovali, sledovali nové tréninkové trendy a nakonec jsme byly v našem ročníku až do 15 let nejlepší, později tak třetí v konkurenci různých sportovních center. Přitom jsme určitě netrénovali víc než ostatní (nebylo dost místa v tělocvičně a trenéři to dělali ve volném čase po normální práci), víc jsme jenom o víkendech hrály - obvykle za dvě věkové kategorie najednou plus všelijaké jednorázové turnaje. To byla naše výhoda třeba proti Pražačkám, tam to bylo stejné jako dnes - mnozí rodiče špatně nesou, když se hraje víc než 1 víkend v měsíci, kvůli odjezdům na chalupy a spol. U nás nikdo na žádné chalupy nejezdil a rodičům bylo jedno, jak často jezdíme hrát (až na rodiče jedné spoluhráčky, kteří postrádali její pracovní výkon v hospodářství, resp. nepřišlo jim správné, že se "ulívá z práce")
|
|
|
Girili |
|
(1.12.2021 15:45:39) Tak jsem to poctive precetla od zacatku do konce a bez nadsazky se mi navalilo.
|
Renka + 3 |
|
(1.12.2021 15:53:16) A to ten rozhovor mi připadá menší kalibr než její odpovědi lidem na FB. Dnes to na mě vyběhlo na tom FB, asi proto, že jsem to už dřív četla. A pročetla jsem i ty komentáře, jakmile někdo nesouhlasí, je taková nastartovaná. Dělá na mě dojem rázné generálky, skoro až si říkám, jestli je u ní všechno v pořádku z hlediska psychiky. Těžko říct, co je ještě normální, má manžela a zřejmě v tom spolu souzní, ona o své cestě absolutně nepochybuje, otázka je, jak by to chtěly ty děti, i když je popisuje jako nejšťastnější na světě.
|
Žžena |
|
(1.12.2021 15:58:14) Tak já i věřím, že jsou ty děti šťastné. Mají rodiče, kteří se jim věnují. Mně spíš znepokojuje, že mají matku, která je přesvědčena o své jediné a absolutní neotřesitelné pravdě a neváhá kvůli ní lajnovat jiným život na dekády dopředu. Myslím, že jak děti poporostou, budou to mít hodně těžký. No a dospělý vztah s takovou maminkou bude taky asi výzva.
|
|
Monika |
|
(1.12.2021 15:59:41) Renko, já si u těchto "hypervýkonných" lidí obvykle říkám, co je asi trápí. Amatérsky tipuju třeba na problém s otcem nebo tak něco . No a velkou výkonnost a urputnost (a obvykle i úspěchy v případě vysoké inteligence) mají také psychopati (což je tedy asi vrozený rys, jestli to dobře chápu) ...
|
|
Girili |
|
(1.12.2021 16:13:36) Me jeste napadlo, co by tahle matka spachala s dcerou jako je ta nase prostredni - absolutni salamista, zadny tah na branku, vnejsi motivace nefunguje (ani pozitivni ani negativni), vnitrni taky nic moc, nejde, neumim, nechci nejfrekventovanjsi slova... Bojujeme s tim doma, bojuji s tim ve skole. Autority jsou ji u zadele. Neznam podobny exemplar. By me zajimalo, jestli by to zlomilo driv tu matku, nebo by vytrvala a nejakym zpusobem znasilnila to dite tak moc odlisneho razeni. Aspon ze ty jejich deti jsou v tomto nastavene standardne.
|
Renka + 3 |
|
(1.12.2021 16:27:15) Mě zase napadlo, co by si počala s mými tvrdohlavými dětmi, které se odmalička do ničeho nutit nedaly.
Ona má ty děti ještě malé, až budou starší, více se jejich povahy projeví a stačí, když jedno zdědí povahu po ní a budou mít veselo.
|
babi_ |
|
(1.12.2021 16:36:40) Renko, však ona je do ničeho nenutí. Vždyť to popisuje - po horách běhaly s radostí, tak to přenesla na atletický stadion (a přírodu ponechali s dalšími sporty taky, ne jen "atletika" a dál nic...).
|
Renka + 3 |
|
(1.12.2021 16:42:36) Babi a přijde ti normální běžet 50 závodů ročně v osmi letech? V jednom dni běžet závod ráno v Bolzanu a večer v Curychu? Myslíš, že ty závody si vyhledává ta osmiletá holčička sama? Že se sama stala členkou Americké atletické asociace? Já v tom vidím velké ambice rodičů, zbytečný předčasný tlak. Proč holčička nesportuje pro radost včetně tréninku, ale k čemu je dobré ji týden co týden posazovat do auta a objíždět závody? Říkali, že mají každý víkend plný.
|
sally |
|
(1.12.2021 17:07:28) Proč holčička nesportuje pro radost včetně tréninku, ale k čemu je dobré ji týden co týden posazovat do auta a objíždět závody? Říkali, že mají každý víkend plný.
A co když je to tak, že když je holčička pořád doma, nemusí každý den vstávat a jít do školy, a psát předepsané množství úkolů, tak je pro ní víkend na závodech vlastně určitá zábava? Ono chodit do práce, po večerech vařit, prát, chodit na třídní schůzky, nakupovat a řešit kroužky - a pak v pátek skočit do auta a jet do Curychu, by byla pakárna. Ale být celý týden doma, vlastně mít takový "víkend" - a pak si jet do Curychu, mi přijde fajn... Oni na to mají čas a energii právě proto, že nejsou všichni každý všední den zavření osm deset hodin v instituci.
|
Renka + 3 |
|
(1.12.2021 17:17:27) Sally, to nevím, ale sama jsem zažila, že někteří rodiče mají ze svých dítek, které vozí po závodech určitý druh uspokojení. Jsou v rauši, kdž závodí. Znala jsem tatínka, co pyšně vozil na závody svého favorita, kluk talentovaný, vyhrával, ale pak řekl, že končí a tatínka málem kleplo, vyhrožoval mu, tlačil, div se nezhroutil.
Stát na startu je velký psychický stres. Možná to teď ještě ta holčička necítí, ale přijde to. Řekne ti to každý závodník. I ti, co se těší, prožívají předstartovní stres. Není dobré zažívat to týden co týden.
A jakých soutěží se vlastně může v osmi letech účastnit? V ČR jsou to maximálně přespolní běhy a lokální soutěže přípravek bez nějaké většího významu. Ještě ani nesoutěží na národní úrovni. Běh jako takový trvá podle vzdálenosti od pár sekund do pár minut. Myslím, že v tomto věku maximálně běží 600 m. Takže holčička jede co Curychu, aby uběhla závod za 2 - 3 minuty? Opravdu to má smysl?
|
|
Monika |
|
(1.12.2021 17:20:16) Sally, tak jasně, jenom tedy musejí shánět ty sponzory a to hodně, protože ten "život bez institucí" je potřeba nějak financovat. Takže buď se musejí kromě dětem přeci jen ještě něčemu věnovat, případně utrácet nějaké zdroje z minulosti nebo se tedy zkusit živit vlastně tím svým životním stylem - FB, možná bude kniha, možná film ...? Osmileté dítě zatím ani vítězstvím na 50 závodech za rok moc peněz nevydělá
|
|
|
babi_ |
|
(1.12.2021 18:45:49) Renko, nepřijde mi to normální. Myslím, že je to hodně výjimečná rodina.
|
|
|
|
magrata1 |
|
(1.12.2021 18:29:44) Já mám jednu salámistku ("Holky, schválně, která si rychleji obuje boty?!". "Když chcete, můžete závodit. Mně závody nebaví.") a druhou, která při sebemenším tlaku chytá rapla. Povinnosti si plní, ale kdybych ji chtěla "motivovat", ztropí scénu. Musela by ty moje dvě ze tří dcer fakt duševně zlomit a znásilnit. Tohle já fakt nehodlám. Radši budu mít spokojená telata než psychicky zničenou "olympijskou naději".
|
|
Marika Letní |
|
(1.12.2021 20:02:04) "když jedno zdědí povahu po ní a budou mít veselo."
Jestli si dobře pamatuju, co bylo v jejích prvních rozhovorech (knize?), tak měla nějaký dost blbý vztah s otcem. Zřejmě pracuje na tom , aby to přenesla do další generace.
|
Monika |
|
(1.12.2021 20:06:36) Mariko, no vida, já to říkala, "něco s otcem" Asi mu chce ukázat, jaká je dobrá ... Tyhle věci se určitě v rodinách táhnou i po generace ...
|
Marika Letní |
|
(1.12.2021 20:38:59) Moniko, fakt si to moc nepamatuju, ale našla jsem starý rozhovor, kde náznaky jsou.
"Opačnou zkušenost mám s rodiči, pro které moje cesta z města a od dobré práce na samotu samot a k pokusům prodávat marmelády na trzích byla prý společenským a sociálním propadem. Ačkoli mě mohli vidět nejšťastnější v životě, dokonce jsem i v partnerských vztazích udělala razantní změny a mílové kroky kupředu, nevzali moji snahu a má rozhodnutí dobře."
A tady je citát, který mohou jednou použít její děti, až je přestane bavit plnit mamince přání o úspěchu na olympiádě:
"....cítím se moc dobře, cítím se sama sebou a svobodná. Každé ženě bych doporučila pochopit to nejzákladnější – žijeme naše vlastní životy, ne těch druhých. Žijme je tedy tak, jak bychom si přály my, ne jak si přejí druzí."
https://www.marianne.cz/zabava/zeny-ktere-se-nebaly-zmenit-svuj-zivot-i
|
Monika |
|
(1.12.2021 20:43:51) Mariko, já nejsem na FB, tak jsem nejdřív ani nic nehledala, ale teď jsem koukala, že ona má normální webovky, příšerně užvaněné, a tam zmiňuje, že její děti nemají dědečka a babičku, protože její rodiče po jejím odstěhováním na venkov přerušili kontakty a o děti se vůbec nezajímají. To bude asi nějaká celá příšerně umanutá rodina. Manželovy rodiče tedy nijak nekomentuje ...
|
|
|
|
|
|
Monika |
|
(1.12.2021 16:36:44) Girili, ale za to možná můžeš ty, jakou máš dceru - dovolila jsi, aby vůbec existenci těch "zakázaných slov" objevila - nejspíš jsi ji poslala někam mezi toxické cizí děti nebo dokonce sama někdy ta hrůzná slova používáš? Jinak oni drezírují hlavně tu nejstarší Elišku, ty mladší se zatím "vezou" - možná budou nakonec úspěšnější a spokojenější ony, nebude na takový tlak (pravděpodobně to s nimi nepůjde stejně jako s Eliškou, takhle sourozenci obvykle nefungují, hledají si v rodině každý svoje místo)
|
Girili |
|
(1.12.2021 21:28:50) Jo, jo, to vis ze jo, ze jsme dopustili toxicke vlivy. A jeste navic jsme ji predali mizerne geny! Hanba nám!
|
|
|
1kulička |
|
(1.12.2021 17:28:40) Girili, moje prostřední je taky taková. Myslela jsem, že se to zlepší věkem, ale kdepak. Každý den mne ta holka udivuje. Vůbec si s ní nevím rady. Kolik je té vaší? Dnes jsem otevřela bakaláře a zase rychle zavřela, koule asi z 5 předmětů a zbytek nehodnocen. Mám pocit, že jsem totálně selhala. Asi budu v klidu, stejně s ní nic nenadělám. Ale co z ní bude, nevím. Našla jsem staré emaily od učitelky, když holka byla ve třetí třídě - prý "můžeme od dcery čekat velké věci, to je jisté". No už abych se dočkala
|
Girili |
|
(1.12.2021 21:32:52) kulicko, nenarazily jsme tu uz spolu na to, ze mame dcery podobneho razeni? Pokud jsi to nebyla ty, pak je tu jeste nekdo, kdo ma podobnou dceru starsi nez ten nas poklad. Nasi bude teprve 8, sveraz je odmala a vekem se to bohuzel nezlepsuje. S prichodem skolnich povinnosti navic v dobe covidove je to o dost horsi.
|
1kulička |
|
(2.12.2021 14:17:03) Girili, obvykle si tu píšu s Kat, že máme podobné exotky. Ale jak jsi to popsala, tak popis přesný, v tomto věku....Jenže tý mojí už je 16 a je to průšvih. Asi to nakonec dopadne tak, že ji z té školy vemu a nechám doma flákat. Jak se zdá, tak dělá všechno proto, aby to talk dopadlo. Chodit za školu si nedovolí, tak předstírá nemoci. Na migrénu jsem jí přišla, tak pro změnu včera: zaspala, ale nevadí, připojim se online. Večer jsem jí vysvětlila, že měla jít do školy, že online je jen pro ty v karanténě a jen v nouzi (taky se na polovinu hodin nedostala). A dnes pro změnu ráno údajně zvracela a pak jí bylo nevolno. A to jsem s ní včera večer seděla u jedné práce a dohlédla na to, aby ji odevzdala. Ani to nebolelo kupodivu...no dnes zase na to sereuž. Prostě buď budu studovat za ní (s ní, každou práci a každý test vedle ní sedět) nebo nedostuduje.
|
K_at |
|
(2.12.2021 14:25:25) Kuličko, ano, dost styčných bodů mají, hvězdy naše. Akorát bych teda asi chtěla, aby si šla vydělávat, nebo někam přestoupila. Ne být doma a nic - námi živ a starej se a já nic. Drž se, je to těžký.
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(2.12.2021 14:44:34) kulička to je dost náročné, musíš mít pevné nervy, na dcerunku. Doma bych ji nechala, jen kdyby podávala lepší výkony, ne že se ani nepřipojí. To radši ať propadne, bych si řekla, ale je to tedy náročné.
"Na migrénu jsem jí přišla," to mě zaujalo, jak jsi to udělala? Falešné zvracení se dá poznat, ale migréna?
|
|
K_at |
|
(2.12.2021 15:12:59) Kuličko, zeptám se, vnímáš to z její strany jako opravdu problém se školou. Nebo je to taky manipulace tebe, jako mámy? Přece jen - řešíš ji, věnuješ jí logicky hodně pozornosti, obav, péče atd. Já z ní mám dojem, že tahá hodně i za nitky. Což je takový blbý, protože samozřejmě virtuální prostor. Takže pocit je to jen na základě tvého dlouhodobého popisu.
|
1kulička |
|
(2.12.2021 15:51:06) Holky, já vůbec nevím (a omlouvám se, za chvíli odcházím). Mně přijde, že lže všem, jako migrény mívá, ale tak polovinu předstírá. Prostě vyhýbavé chování bez strachu z následků. Já byla s ní, i sama kvůli ní na psychoterapii, včera u psychiatra, který nasadil AD. Třídní s ní promlouvá a každý večer si píšou. Mám pocit, že osírá nás všechny. Nebo prostě má depresi a neumí o tom mluvit, protože se v tom nevyzná. Každopádně žádní dohody neplatí, vždy se nějak vymluví. Ona je naštvaná a depresivní, když musí do školy. Když je volno tak je víceméně v pohodě. A vůbec to není třeba o nějaké skryté šikaně. Ona nechce nikam chodit, ani do školy, ani do práce. Jen být doma a prý "dát se psychicky dohromady". Věnovala by se jenom svému zájmu, psaní fantasy. Chápe, že dodělat střední "se má". Chápe, že každý, kdo nedodělal, tak litoval. Ale vůbec jí to nemotivuje. Kdybych trvala na klasickém "buď práce nebo škola", tak to dopadne stejně. Bude předstírat nemohoucnost, aby nemusela ni do práce. Problém je, že když se na něčem domluvíme a já mám pocit, že jsem pochopila, o co jí jde, tak za měsíc to neplatí a tvrdí něco jinýho. Třeba před cca měsícem, se hroutila, že škola je těžká a že na ní nemá. Tak jsem jí navrhovala, že může změnit za lehčí. A minulý týden zase přišla s tím, že těžká není, jenom jí strašně nebaví, všechno je tam nuda. No a tak pořád dokola.
|
K_at |
|
(2.12.2021 16:04:57) Kuličko, znám. Ale ne až 5akhle extrémně. To vyhýbání se, neřešení průšvihů. Atd. Ale nedošlo to do takového extrému. Uf. Holka, soucítím. To je hrozný. Náročný. A na hlavu.
|
1kulička |
|
(3.12.2021 12:21:00) Kat a co vy? Dcera na svém problému trvá nebo se to nějak vysvětlilo? Chápu, jestli se ti nechce o tom psát.
|
K_at |
|
(3.12.2021 14:45:13) Ahoj Kuličko, teda holka, vůbec nevím, co s tou tvou dělat. Ona ale evidentně pracuje na tom, aby ze školy stejně vylítla. On vlastně není až takový problém nechat ji doma nějakou dobu. Otázkou je, jestli bude výhledově schopná i ochotná se někam hnout. Jinak u nás teď chvilku takový jako klidový stav, kdy řešíme spíš školu. Víc zatím nic.
|
K_at |
|
(3.12.2021 14:47:46) Jinak jsem si uvědomila, že zhruba v tomto věku zůstal doma kluk od příbuzných. Nějaký exces, neomluvené absence a pitomost na závěr. Byl doma cca půl roku, rok? Nedělal vlastně nic. Leckdy seděl a koukal. Někde v pokoji. Potom šel na jinou střední, pracuje atd.
|
|
1kulička |
|
(3.12.2021 15:31:27) Kat, já taky nevím. Včera jsem vymyslela, že bych s ní šla na nějaký workshop, malování s profesionálem nebo zpěv, najít menší sbor, cokoliv. Že by měla nějakou novou činnost, co má ráda, jako terapii. Všechno zamítla. Držím palce, ať to má u vás vše dobrý vývoj. U nás září ještě super, v říjnu to začalo skřípat a v listopadu už to teda hodně vrzalo. Den ze dne snad vidím zhoršení. Budu si myslet, že to je po těch AD (bere teprve třetí den).
|
1kulička |
|
(3.12.2021 15:33:51) Jinak jsem dělala nějaké online testy "na dceru" a vyšly pozitivní k extrémně vyhýbavému chování (což je nějaká diagnóza) a tam jsou rady, jak takové dítě vychovávat. A překvapilo mne to, že to tak intuitivně praktikuji od jakživa. Akorát teda pak nevím, kde je ta "chyba".
|
K_at |
|
(3.12.2021 16:27:55) Kuličko, jo. Některé věci znám dobře od mladé. Hele, možná bych prostě zkusila nechat věci plynout. Šetři teď energii. Ať uděláš, co uděláš, stejně je to blbě a k ničemu - jako efekt, myslím. Přijde mi, že jsi možná až hodně proaktivní, hrozně moc se snažíš. A ona nemá zájem, nebo toho využije. A nic. Tak to chvilku nech. Prostě prosinec vypusť. Třeba je fakt úplně k.o. a nechce. Nemůže.
|
|
|
|
|
|
|
Alena |
|
(3.12.2021 8:37:38) " se SŠ (gymplem) už vůbec ne, tehdy to bez známých bylo tak na prodavačku. " Nikdy po revoluci nebyla pro gymplaky doba na "prodavacku", obzvlast za naseho mladi, kdy vznikaly mraky novych firem a pozic. Nekolik mych spoluzaku z gymplu odeslo z prvaku na Vs, protoze v realu nasli praci (bez souvislosti s oborem), ktera pro ne byla velmi zajimava. Jak naplni, tak financne.
|
Alena |
|
(3.12.2021 16:23:17) Prodavacku s titulem muzes samozrejme potkat napric republikou. Samotna stredni ci vysoka skola ostatne neznamena zivotni prakticnost ci schopnost najit dobre zamestnani. Ale tvrzeni, ze obecne to "se SŠ (gymplem) už vůbec ne, tehdy to bez známých bylo tak na prodavačku." je proste blbost, naopak, po revoluci bylo hafo moznosti (nejenom v Praze). S nekym nesouhlasit neznamena do nekoho ryt.
|
|
|
|
|
|
|
1kulička |
|
(2.12.2021 15:57:53) Kat, ona je spíš radši, když si jí nevšímám. Jestli manipuluje, tak jenom směrem k tomu, aby nemusela do tý školy. Jako nevylučuju tu depresi a úzkosti. Já když měla depresi, taky jsem odešla z práce a chtěla být jenom v posteli. Jenže psychiatričce se to zdá zatím jen velmi mírné a úměrné pubertě....nicméně AD dala. Jenže to jsem ještě nevěděla, že propadá v podstatě ze všeho :)
|
|
|
|
Girili |
|
(3.12.2021 8:09:05) kulicko, mas pravdu, byla to Kat. Promin, Kat! Uprimne me pri popisu situace u vas dost mrazi, protoze si snadno dokazu predstavit, ze to bude mit takovy vyvoj i u nas. Zaroven je mi jasne, ze se s tim mnoho delat neda. Jak se dcera chyta v kolektivu? Kolektiv ji v tomto veku nedokaze trochu namotivovat? Kdyz udelaji tu maturitu spoluzaci, musim ji prece taky dat... Na to trochu spoleham, ze ji jednou nebude jedno, co na ni vrstevnicke okoli. Zatim ji to ale dost jedno je. Take se uz rozhlizim po poradenskem pracovisti, bychom se poradili, jak s ni pracovat...
|
1kulička |
|
(3.12.2021 11:52:31) Girili, děkuju, ono jí fakt nemotivuje vůbec nic. S věkem je to horší. Spolužáci jí nevadí, ale ani moc nezajímají, baví se víc jen s jednou spolužačkou a nezdá se, že by o ní nechtěla přijít, nebo jak to popsat. Mě prostě děsí, že jí vůbec nerozumím, že neumí popsat, co by jí pomohlo. Kromě toho, že chce být doma. Dnes je zase doma, prý "usnula jsem až v pět ráno". Když se zeptám, jestli je jí jasný, že v pondělí půjde normálně do školy, tak dělá jen kyselý ksichty (tzn. mysli si co chceš, já si udělám, co chci já). AD ale bere zatím poctivě, tak možná bych jí nechala týden nebo dva v klidu doma a počkala jestli se nezlepší a pak zas přidávat zátěž. Ve škole by to nějak pochopili, nejhůř by měla prostě blbý výzo a případě komis. přezkoušení z něčeho.
|
Renka + 3 |
|
(3.12.2021 11:56:28) Kuličko, vím, že s podobným problémem byly děti hospitalizované na psychiatrii. Měly dg. školní fóbie, nemůže jít u vás o něco podobného? Jak čtu, tak už to s psychiatričkou řešíte. Ty děti tam podstupovaly psychoterapii, asi na 6 týdnů a vyloženě tam byl nácvik zvládnutí školní docházky. A šlo většinou o dívky ve věku tvé dcery. Ony to jen rozumově, tj. vědomím že by do školy chodit měly, nezvládnou.
|
1kulička |
|
(3.12.2021 12:03:10) Renko, školní fobii měla diagnózu starší dcera před půl rokem, na psychoterapii chodí pořád každý týden. Jenže u ní pomohlo změnit školu, trocha podpory při komis. přezkoušení a problém vyřešen. No budu se muset víc zamyslet, ona nejspíš neumí vůbec pojmenovat problém ani ty svoje pocity. Což ta starší taky neuměla, ale u ní to byla velká změna - snaživá chytrá zodpovědná holka. Ta mladší je problémová od jakživa, jen se to hodně zintenzivňuje, ale je fakt možný, že to je stejný problém z jiného úhlu.
|
|
|
|
babi_ |
|
(3.12.2021 11:58:37) " Na to trochu spoleham, ze ji jednou nebude jedno, co na ni vrstevnicke okoli. Zatim ji to ale dost jedno je. "
Synovi je jedno, co vrstevníci, od školky dosud (je mu 26). Vůbec nemá potřebu se k nim vztahovat - být stejný, lepší, ...prostě nic. Pokud se to dá nějak "porovnávat", tak je spíš napřed, ovšem v důsledku toho nešel k maturitě, protože se našel v zaměstnání dříve, než nastal čas maturity. Má dítě (skoro 3 roky), živí se poctivě, dělá většinou jen to, co ho baví, je to dobrý člověk.
Tedy na jednu stranu ho vrstevníci k ničemu z pohledu rodičů dobrému nestrhli, ale ve výsledku OK
|
|
|
|