" Na to trochu spoleham, ze ji jednou nebude jedno, co na ni vrstevnicke okoli. Zatim ji to ale dost jedno je. "
Synovi je jedno, co vrstevníci, od školky dosud (je mu 26). Vůbec nemá potřebu se k nim vztahovat - být stejný, lepší, ...prostě nic. Pokud se to dá nějak "porovnávat", tak je spíš napřed, ovšem v důsledku toho nešel k maturitě, protože se našel v zaměstnání dříve, než nastal čas maturity. Má dítě (skoro 3 roky), živí se poctivě, dělá většinou jen to, co ho baví, je to dobrý člověk.
Tedy na jednu stranu ho vrstevníci k ničemu z pohledu rodičů dobrému nestrhli, ale ve výsledku OK