Tak osobně si myslím, že všichni olympionici nejen roku 2032 mají podobnou výchovu akorát, že tato maminka to formuluje. Není běžné, aby si šestnáctiletý přirozeně nadaný ztepilý jinoch řekl, že podpoří olympijskou myšlenku fair play , začal někde pobíhat a za 4 roky to tam bylo.

A platí to asi i v mnoha jiných oblastech.

A jestli se vylučuje výchova v nějakém výkonovém režimu se štěstím, to nevím. Romantická představa, že takzvaně nedrilované děti přeskakují v létě potůčky, v zimě staví sněhuláčky a večer si s maminkou povídají a zpívají a jsou všichni šťastní, podle mě neplatí. Maminka obvykle hákuje s nevelkou radostí a odměnou od nevidím do nevidím a děťátko leží na mobilu nebo se nudí.