karina1 |
|
(30.1.2020 20:36:53) Jsme s manželem 36 let. Poznali jsme se v 19-ti, po velmi krátké známosti přišlo těhotenství, svatba, dítě. Dalších 20 let byly role tradičně rozdělené, tj. já se starala hlavně o rodinu, manžel ji zajišťoval finančně. Nakonec zůstalo pouze u toho jednoho prvního dítěte, které je dávno samostatné. Manžel odešel z náročné práce po mnoha letech - i z důvodu vyhoření, na horší pracovní pozici, kde zjistil, že to taky není až tak ono. Zkrátím to - nakonec mi zůstal poslední rok v 56-letech doma s tím, že si sem-tam udělá brigádu. Našetřeno máme na běžný provoz, finančně to zvládáme. Já si našla práci z domu u jedné poradenské firmy na zkrácený úvazek....a začalo peklo. Manžel zlenivěl, chce si jen "užívat", ale nic, kromě objíždění cyklostezek na kole nevymyslí. Celý život jsem takový rodinný tahoun byla vlastně já - co se týče volného času, zařizování, dovolených, kamarádů...manžel trávil čas v práci, potkávali jsme se večer, syn mu odrostl. Díky tomu jsem hodně samostatná, mám pořád program, starám se i o svoji maminku. Manžel mi poslední dobou hodně často říká škaredé a zásadní věci - že jsem se změnila, hraju si na emancipovanou, na chlapa, že už si nemáme co říct, trvá na tom, abych s ním konzultovala každou prkotinu a blabla...zdá se mi, že je najednou plný komplexů a má pocit, že ho nepotřebuju. A ano, v duchu si říkám, že by mi možná samotné bylo opravdu líp. Někdy se mi zdá, že je pro mne přítěží a chce dělat problémy za každou cenu, oporu necítím. Je velmi náladový a už mu nevěřím, že naše další soužití bude dobré, že se to bude dát nějak ustát. Uvažuju o rozdělení majetku a že se odstěhuju. Mám kam jít, zdědila jsem byt po tatínkovi a jsem zajištěná. Ale po těch letech se mi do toho nechce, do takového zásadního rozhodnutí a taky chci pomoci s bydlením synovi a jeho rodině... takže jak přežít, nezbláznit se a možná i zlepšit soužití? Na "spokojené stáří ve dvou" jsem věřit přestala, u většiny lidí se na stará kolena spíš vyhrotí ty špatné vlastnosti a nemůžou vydržet ani sami se sebou.
|
sally |
|
(30.1.2020 21:25:59) no, tobě ta tvoje role "zůstala", on o svou roli živitele přišel. A teď neví, co s tím. Chtěl by být součástí tvého života (onen požadavek o konzultování každé kraviny), ale v podstatě neví jak (protože tuhle roli - tu roli organizátora atd. - nikdy nevykonával). Co udělat nějaký kompromis? Jeden víkend pojedu s kamarádkama sama, jeden víkend pojedeme spolu někam na kola, jeden víkend potřebuju trávit s rodinou (syn, maminka). Zrovna tak přes týden - co si jeden den v týdnu udělat večer s manželem (a je jedno, jestli budete sedět u telky, půjdete na kurs společenského tance, do divadla, nebo do posilovny či na střelnici) a určité dny v týdnu budeš mít svůj individuální program. Prostě bych mu dala prostor, kde se může organizačně vyřádit on (ať je to třeba první víkend v měsíci, nebo každá středa), dále bych zavedla prostor, kde je nějaký program, kterého se může a nemusí účastnit (třeba návštěvy syna, maminky) a pak program, který bude jen tvůj.
Když ty si jedeš svůj zajetý program a on tak nějak za tebou povlává, tak to samozřejmě nedělá dobrotu. A zase odepsat ho, protože jaksi splnil svou funkci (počal syna a vydělával dost peněz, aby rodina mohla fungovat), mi taky nepřijde úplně košer.
|
|
...j.a.s... |
|
(30.1.2020 21:40:38) 56 let to je ještě mladej na to, aby se z něho stal gaučový senior. Co ho nějak podpořit, aby začal rozvíjet to, co umí? Říkalas, že kvůli vyhoření odešel z vyšší pozice na nižší. Pokud už je na tom lépe psychicky, co ho motivovat k tomu, aby dělal v menším rozsahu, co ho pracovně baví, ale intenzivněji. Nešlo by tohle? Jestli byl zvyklý pracovat hlavou a teď je spíš doma, tak se musí nudit a zákonitě se cítit nevyužitý. Možná kdyby měl smysluplnější práci, tak by nevymýšlel kraviny a neutrhoval se na tebe.
|
|
Fern |
|
(30.1.2020 21:43:56) tak jestli jsem to dobře pochopila - jen 1 dítě a ty ses celý život svůj produktivní jen starala o rodinu,tj.,žes byla v domácnosti?A manžel byl jako kasa cink,jo?
A ted už ti leze na nervy, ty už máš zas prachy někde vyhlídnuté jinde,tak uvažuješ,že práskneš do bot? Ale zase tě ty prachy opět brzdí - je třebas dospělému dětátku přeci přispět na bydlení,co by si jinak počalo,tak si manžela ještě chvíli "necháš"? No ty kráso,takovou zmiji si pěstoval celou tu dobu tvůj chlap doma...
Ted,když on je doma nebo jen po brigádách a makal celý život jak černej,bys mohla jako on dřív zas ty naskočit na plný úvazek a ne vymýšlet kokotiny.
|
K_at |
|
(30.1.2020 21:47:44) Fren, ne. To zakladatelka nepíše.... Prachy nejsou tím zásadním, kočko.
|
|
Tarka |
|
(30.1.2020 22:04:40) Fren alias Fern, uklidni se..... ty jsi tady zase popisovala své milenecké avantýry během svého dlouholetého "úžasného a šťastného manželství". Véš, jsi fakt velká milka...
|
|
|
Tizi |
|
(30.1.2020 21:50:55) Poslala bych ho do práce. Prudí, protože se nudí.
|
Eudo |
|
(30.1.2020 22:08:49) presne tak. v 56 neni zadnej duchodce. Zadny prijem? Zadna "zabava"?
|
|
|
Půlka psa |
|
(30.1.2020 21:51:54) Nemůžu si pomoct, ale zavání mi to tím, že dokud finančně zajišťoval, tak se hodil, ale jakmile nechodí do práce a po 20 letech přijde práce na půl úvazku, tak se ukáže, že bez něj by bylo líp.
|
Tarka |
|
(30.1.2020 22:31:01) Půlka psa: "Nemůžu si pomoct, ale zavání mi to tím, že dokud finančně zajišťoval, tak se hodil, ale jakmile nechodí do práce a po 20 letech přijde práce na půl úvazku, tak se ukáže, že bez něj by bylo líp." Půlko, jak jsi přišla na to, že rodinu finančně zajišťoval 20 let jen on? Takže s tím tvým zaváněním to zavání někde jinde.
|
Půlka psa |
|
(30.1.2020 22:38:52) No já to tak pochopila: "nakonec mi zůstal poslední rok v 56-letech doma ..... Já si našla práci z domu u jedné poradenské firmy na zkrácený úvazek"
Rozumím tomu tak, že je to chronologicky. On pracoval, ona ne. Pak se po 36 letech prohodili a on nepracuje, zatímco ona pracuje na půl úvazku. Jako já nevím, jak to mají, ale myslela jsem, že je tam popsána časová posloupnost. Každopádně tomu můžu jen špatně rozumět.
|
Kudla2 |
|
(30.1.2020 22:42:04) Já jsem to taky pochopila chronologicky.
Trochu za tím čuchám Mrakovou, takže je možný, že to za chvíli smažou, ale pokud ne, tak vidím jedinou šanci v tom, že on udělá to samý co ona - něco si najde (což pokud byl předtím velkej šéf, tak asi bude těžší, protože "velkošéfovskou" pozici už sežene asi těžko, a bude muset překonat pocit, že "si pohoršil".
|
K_at |
|
(30.1.2020 22:43:43) Myslím, že Karina1 je tu dlouho.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(30.1.2020 22:46:55) Mrak píše jinak bych řekla.
|
|
|
|
|
|
Monika |
|
(30.1.2020 22:03:09) No, jestli 20 let živil rodinu a ty jsi byla doma, tak bys to taky chvíli mohla vydržet opačně. Ale samozřejmě jestli je protivný (protože beztak s touhle situací není spokojený a má kvůli tomu nízké sebehodnocení), tak chápu, že to není nic moc. "Normální" práci už nehledá nebo nemůže najít? Možná by potřeboval nějakou psychologickou (ne-li psychiatrickou) pomoc, není v depresi? Pro zlepšení situace by mohlo pomoct, kdybys manželovi vyjádřila podporu a pochopení, na druhou stranu se určitě vymezit proti "škaredým řečem"
|
Eudo |
|
(30.1.2020 22:06:17) Zrejme zakladatelka nebyla "protivna", kdyz muz "zivil" rodinu, ale starala se o provoz. Kolik pochopeni asi tak dostavala ona? Kolik pochopeni muze ocekavat/dostava od partnera v nynejhsi situaci? Takze to neni nejak porovnatelna situace. Partneri jaksi maji byt k sobe aspon pri nejmensim slusny.
|
Monika |
|
(30.1.2020 22:12:30) Však píšu, že chápu, že to není dobré, když je (kromě toho, že moc nevydělá) protivný a nepříjemný.
|
|
|
Tarka |
|
(30.1.2020 22:26:28) Monika: "No, jestli 20 let živil rodinu a ty jsi byla doma, tak bys to taky chvíli mohla vydržet opačně." Jak jsi přišla na to, že asi byla 20 let doma..."
|
|
|
K_at |
|
(30.1.2020 22:20:22) Karino, tvoje samostatnost mu vyhovovala, když pracovala pro něj a rodinu. Pro chlapa je většinou dost pecka, když přijde o práci. A když ho třeba zrovna nikde nechtějí... Běžnej mužském to nese hodně blbě. A najednou ještě fakt má pocit, že není potřebný.myslim, že se motá v kruhu. Ty jo opravdu vlastně nepotřebuješ, což on vidí, cítí. Teď je otázka - pokud bude partnerem, společníkem - bude to stačit? Nebo je zásadní jeho Nevydělávání? Možná potřebuje vědět, co od něj potřebuješ ty. Že s ním počítáš. Že pro tebe je pořád důležitý. Ale zase - pokud se z toho společnými silami nevybabráte,postupně tě asi umoříPotřeboval by svou nepostradatelnou roli.
|
Kudla2 |
|
(30.1.2020 22:35:47) Já myslím, že octnout se najednou "bez smyslu života" a konfrontovanej s tím, že ho vlastně nikdo "nepotřebuje" by byla pecka pro každýho, pro chlapa i pro tu ženskou.
Ale ženský si většinou dokážou najít realizaci třeba v péči o vnoučata, ten chlap je na tom hůř.
Myslím si, že je takovej proto, že nemá co na práci, co by považoval za smysluplný. Asi za nejlepší řešení bych považovala podpořit ho v tom, aby si něco takovýho našel.
|
Ropucha + 2 |
|
(30.1.2020 22:41:39) Kudlo, přesně tak. Ženy obvykle mají "trénink" z doby mateřské dovolené, není pro ně takový šok starat se jen o domácnost, o zahrádku, o sebe, případně o ta vnoučata. Také mám odpozorováno, že bývají aktivnější, co se týká kultury, turistiky a podobných hobby. Muži, pokud nemají aktivního koníčka, zůstávají dost bezprizorní.
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(30.1.2020 22:34:29) Muž je evidentně frustrovaný. Je to smutné, ideální by bylo, kdyby se ještě do něčeho smysluplného pustil. Jinak si umím představit, že to musí být k nesnesení. Znám z okolí podobné situace v případech, kdy muž odešel do důchodu. Ale 56 je ještě nízký věk.
|
|
kysnutá knedla |
|
(30.1.2020 23:00:14) Neviem, či sa dá dokopať chlap k aktívnemu koníčku či dokonca k práci..?
To je inak moja nočná mora - že mi chlap zdedkovatí, a že bude ublížene pozorovať, ako vitálna babička (to akože ja ) si dokáže zmysluplne a i zábavne zorganizovať deň
|
|
byvala radka |
|
(31.1.2020 7:35:56) ať táhne do práce, přejdou ho roupy
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(31.1.2020 8:21:11) je mi tvého muže líto... musí si připadat hrozně doteď měl jasný smysl života, makal, neměl čas ani energii vymýšlet ještě koníčka... o práci teď přišel (vlastně o náplň života) a ty mu ještě dáváš pocítit, že ani doma není k ničemu... nejsem zrovna fanda nějakých tanečků a divadýlek, ale možná by nebylo od věci mu trochu ví dát najevo, že s ním počítáš, že ho v životě potřebuješ, nechat ho, aby za/pro tebe něco udělal, zařídil... a dost možná se trochu vykašlat na roli babičky a zaměřit se na roli partnerky - udělat si společný víkend, vyjet ze zajetých kolejí... dost možná když jeden víkend naplánuješ ty, příští naplánuje on... když se píše o ženských deprimovaných syndromem prázdného hnízda, každý s nimi soucítí, ale na ty chlapy se prostě zapomíná...
|
byvala radka |
|
(31.1.2020 8:28:10) jako promiň, tak on neví, co se sebou a ona ho bude obskakovat a vymýšlet mu program? On si musí najít nějakou náplň a ta náplň by neměla být pruzení mimochodem v 56 do důchodu je dneska dost brzy, práce šlechtí, přinejmenším pak člověk nemá čas na koko...y
|
Grainne |
|
(31.1.2020 8:42:04) Neobskakovat, zaměstnat! 20 let jsem netušila, že mám doma koňáka a milovníka baletu...trocha úsilí a možná taky vykope poklad.
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(31.1.2020 8:45:41) a já píšu o obskakování? psala jsem, že bych mu spíš pomohla někam nasměrovat, zaúkolovat, delegovat... on po čase třeba chytne ten rytmus a pojede sám... a možná překvapí... když je ti mizerně a ještě ti partner dává najevo, že ho brzdíš, moc to tvé psychice neprospěje...
|
K_at |
|
(31.1.2020 8:51:17) Rose, tady to ale možná vypadá, že Karina se snaží a on je hnusnej, a línej k tomu....
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(31.1.2020 8:53:43) A její muž to může vidět zcela naopak. Každý má svůj úhel pohledu.
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(31.1.2020 8:56:31) kat já nevím jak to u zakladatelky skutečně vypadá, ale prostě z toho, co tu napsala to na mne tak nepůsobí... spíš opravdu jen jako kupa stížností... nikde nevidím nic, co by ona plánovala nebo dělala s ním, jen co má ona jako vlastní náplň (a kde mu dala najevo, že ho nepotřebuje)
|
K_at |
|
(31.1.2020 9:00:33) Rose, ale může to být i tak. Samozřejmě. A to bych považovala za smutný. A určitě to nepomůže.
|
|
Kudla2 |
|
(31.1.2020 9:02:18) Rose,
já z toho mám podobnej pocit jako Ty.
Že ona si stěžuje, ale vlastně to nijak moc neřeší.
Člověk, se kterým jsem strávila v pohodě celej život, si možná zaslouží trochu víc.
|
|
|
Grainne |
|
(31.1.2020 9:07:33) Kat, ale málokdy člověk otočí do rezignace jen tak "z plezíru". Pak se zoufale snaží něčeho chytit, ale partnera v tu chvíli nedokáže dohánět. Někdy je to fakt situace "s koulí na noze" a pak jsou tři možnosti, buď rovnou odříznout, nebo rezignovat na celou situaci, nebo (někdy s velkým úsilím) tu kouli proměnit v parťáka.
Tihle dva byli manželé, ale parťáci nebyli nikdy, takže ano, o to to bude těžší.
Jenže když parťáka postihne chřipka, nebo "nedejbože" ještě něco horšího, taky na něj nezuříme, že nám zkazil lyžovačku v Alpách. Když ho ovšem postihne "splín", je to jiná, ať se stará, hlavně, ať se mi nevěší za nohu. Myslím, že to není úplně fér.
|
Kudla2 |
|
(31.1.2020 9:20:31) "Tihle dva byli manželé, ale parťáci nebyli nikdy, takže ano, o to to bude těžší."
Grainne, tohle je naprosto klíčová věta.
|
|
Kudla2 |
|
(31.1.2020 9:23:18) A ještě:
s Tvým posledním odstavcem o lyžovačce naprostej souhlas, akorát je dobrý si uvědomit, že pokud ho postihne JEN fyzickej problém, tak to není tak složitý, jako když ho postihne problém psychickej. Protože v tom prvním případě řešíš jen věcnou stránku a to se vcelku dá, není problém kvůli parťákovi oželet lyžovačku v Alpách. Ale v tom druhým začínáš pochybovat, jestli ten druhej je opravdu parťák, a to je zlý.
|
|
K_at |
|
(31.1.2020 9:49:24) Grainne, mezi depresivním laděním, vyhořením a "já nevím co se sebou a můžeš za to TY!" je rozdíl. Rozhodně nekopat do pozadí partnera v krizi. Ale bacha - tu krizi musí chtít řešit především i ten muž. A žena by mu měla pomoc. Určitě. Taky je otázka, jak moc partner on byl celé ty roky. Protože on se nechával vézt a organizovat asi i v manželství.
|
|
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(31.1.2020 8:52:52) Mám stejný názor Když si k tomu člověk připočte, že jsou spolu 30 let...To už je nějaká ponorka. Chtělo by to ten vztah nějak nakopnout.
|
|
|
byvala radka |
|
(31.1.2020 9:48:00) jojo, přesně tak na mě příspěvek Rose zapůsobil...
|
|
|
|
K_at |
|
(31.1.2020 8:29:23) Rose, ono tohle postihuje mužské v důchodu docela často. A je to potom na zbláznění, protoze ten muzskej se začne chovat jako malé dítě - furt ho nás za zadkem, motá se ti do věcí a je uraženej, že po 40 letech nepotřebuješ poradit s vařením polévky. Nikam nejde, nic nedělá a prudí. Strašný. Pár těchto případů kolem mám a je to fakt na rozvod.... Opět, podpořit můžeš toho, kdo o to stojí a CHCE být partner.
|
|
|