Přidat odpověď
je mi tvého muže líto... musí si připadat hrozně
doteď měl jasný smysl života, makal, neměl čas ani energii vymýšlet ještě koníčka... o práci teď přišel (vlastně o náplň života) a ty mu ještě dáváš pocítit, že ani doma není k ničemu...
nejsem zrovna fanda nějakých tanečků a divadýlek, ale možná by nebylo od věci mu trochu ví dát najevo, že s ním počítáš, že ho v životě potřebuješ, nechat ho, aby za/pro tebe něco udělal, zařídil... a dost možná se trochu vykašlat na roli babičky a zaměřit se na roli partnerky - udělat si společný víkend, vyjet ze zajetých kolejí... dost možná když jeden víkend naplánuješ ty, příští naplánuje on...
když se píše o ženských deprimovaných syndromem prázdného hnízda, každý s nimi soucítí, ale na ty chlapy se prostě zapomíná...
Předchozí