Li. |
|
(6.12.2017 7:18:14) Přemýšlím, jak se pozná knížka přiměřená věku. syn měl v 7.třídě přečíst Bílou nemoc a hodně mu vadilo, že je psaná formou div.scénáře. Nevím, jestli je psychicky nevyzrálý, nebo jestli zapůsobily jeho dys problémy, ale měl potíže knížku přečíst. Letos je to ještě horší (8.tř). Má za měsíc přečíst Odysseu od Homéra. Je to pro něho neřešitelné. Knížku doma máme, ale za čtrnáct dní zvládnul přečíst jen prvních pár stran a vůbec netuší, co se na nich píše. Což mě přivádí k myšlence: v kolika letech četly vaše děti Homéra?
|
magrata1 |
|
(6.12.2017 7:20:47) Já taky nemám ráda divadelní hry. Ten formát mi nesedí
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(6.12.2017 7:29:23) Nevím, asi nikdy
|
|
magrata1 |
|
(6.12.2017 7:31:59) Homéra jsem četla asi v 19, dcera nečte
|
|
Supermanka |
|
(6.12.2017 7:52:19) Li, v osmičce je nejhorší povinná četba, upozorňovala na to i učitelka. To bylo poprvé, kdy jsem tu knihu přečetla za dceru + něco si ona našla na internetu a podle toho + mých postřehů udělala zápis. V devítce už mají knížky z války, tak se radostně vrhla na Remarqua. Ale v té osmičce to fakt nedala a vůbec se nedivím...
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(6.12.2017 7:54:08) pořiď mu nějakou zkrácenou verzi pro děti
|
|
X__X |
|
(6.12.2017 7:56:33) Což mě přivádí k myšlence: v kolika letech četly vaše děti Homéra?
no, moje nejstarší, nevím jestli přímo Homéra, ale antickou literaturu měla na seznamu v prváku na střední, ani nevím, co si vybrala. mladší děti (deváťák, šesťák) Homéra zatím nečetly. a upřímně řečeno, ani já ho nečetla. nějak si nevzpomínám, jestli jsme ho tehdy k maturitě nepotřebovali nebo jestli jsem otázku vyhodnotila jako nezajímavou, kterou si prostě nesmím vytáhnout, takže jsem ji ignorovala
|
magrata1 |
|
(6.12.2017 8:23:18) já jsem měla štěstí, že jsem od dětství poslouchala rozhlasové hry a četby. co moje paměť sahá, poslouchali jsme nedělní pohádku, pak jsme se ségrou objevily sobotní rozhlasové hry pro mládež, večerní četby na pokračování na Praze a Rozhlasové jeviště na Vltavě. Z té Vltavy jsem znala hodně antických her, tam to bývá zařazováno. Myslím, že by i zápis z rozhlasové hry s obsazením měli češtináři uznat (pokud jde o drama, není primárně určeno k četbě, ale k divadelnímu ztvárnění a následnému shlédnutí či poslechu). Celkem nově zpracovaný je Král Oidipus (hl. role Trojan)
|
|
|
Filip Tesař |
|
(6.12.2017 8:27:51) Děti ještě nečely a vlastně netuším, kdy jsem ho čet já, ale určitě až jako dospělej. Převyprávěnýho od Hulpacha někdy na základce a určitě před osmičkou, ovšem to prostě není Homér, nic proti autorovi, ale je to stručný shrnutí fyzickýho děje bez patřičnýho kontextu a s vyloučením většiny širších významů, který ty eposy maj.
Podle mě patří Homér, když už, tak na střední a to ne hned do prváku, a potřebuje nejdřív nějaký uvedení. Je to poezie určená k přednesu (zapsaná byla proto, aby se dala naučit zpaměti a přednášet). Proto taky dost připomíná divadelní hru, spousta přímý řeči apod. To je první problém. Za druhý: jakej Homér v češtině? V hexametru, kterej je v češtině problematickej, a navíc v archaický obrozenecký češtině se spoustou novotvarů, anebo ve volným verši, kterej vychází vstříc češtině, ale zcela odbourává rytmus, kterej je nedílnou součástí původního textu?
Pro osmáky je to každopádně nesmysl.
|
magrata1 |
|
(6.12.2017 8:37:51) Taky si myslím. Já jsem byla fakt knihomol, ale v prváku na gymplu by mě to rozhodně nezaujalo. To jsem četla Puškina, než nám ho zhnusili v ruštině :). Četla jsem rozhovor s nějakým pedagogem, se kterým naprosto souhlasím. Vyjádřil názor, že literatura by se měla učit pozpátku- od moderní po tu starověkou, protože mladé nevyzrálé čtenáře ta stará leda odradí a už se k ní pravděpodobně nevrátí, ale kdyby ji četli později a např. po shlédnutí divadelní hry z toho období, mnohem víc by jim to dalo a byla by šance, že se jim to i třeba zalíbí.
|
Bouřka |
|
(6.12.2017 8:53:55) Tak s tím naprosto souhlasím, aby starší díla člověk pochopil, potřebuje už mít nějakou představu o kontextu doby. Začínat by se měl tím, co je pro ně nejbližší a nejuchopitelnější.
|
|
|
|
kachna_ |
|
(6.12.2017 8:35:58) no, asi jsem ho někdy četla, rozhodně nejpozději na střední, protože tam jsem viděla novátorsky ztvárněného Brittannica a zanevřela jsem na Řecko. Ale to, co píše tuším Magrata, bych udělala - zkusila ho najít jako audio a zkombinovala to.
|
Filip Tesař |
|
(6.12.2017 11:18:31) Podle mýho je navíc otázka, kolik učitelů Homéra doopravdy samo přečetlo? A i kdyby, kolik mu fakt rozumí?
Většina lidí, co má o Homérovi nějakej pojem, má podle mě za to, že Ílias popisuje deset let obléhání Tróje, končící trójským koněm. Ale tak to není, popisuje události šesti tejdnů, během kterejch postupně graduje osobní spor mezi řeckým vrchním velitelem a nejlepším válečníkem, končí to pohřbem dotyčnýho válečníka, důraz je na osobních vztazích a na tom, jak se ty vztahy promítaj do společnýho úsilí, obléhání k tomu tvoří kulisu s řadou odboček, který se postupně sbíhaj k vyvrcholení.
O Odyssei jsou zase lidi v naprostý většině přesvědčený, že popisuje smělý výpravy dobrodružně založenýho Odyssea. Ale tak to není, popis cest a dobrodružství tvoří jen zlomek, z deseti let, o kterejch pojednává děj, tvoří plavba po moři všehovšudy pár tejdnů, veškerý dobrodrůžo je nedobrovolný a Odysseus se chce furt akorát vrátit (o dobrodružstvích vypráví sám a naznačuje, že si je přibarvil). Hlavní rámec tvoří Odysseova postupná katarze nad tím, že se rozhodujícím způsobem přičinil o obléhání i zkázu Tróje, což vedlo ke zkáze zlatýho věku v Řecku.
Oba eposy si kladou určitou základní otázku, k ní předkládaj základní tezi, antitezi a syntezi, postupnou gradaci hlavní linie zakončenou katarzí, kromě hlavní obahujou taky jednu doprovodnou dějovou linii (Ílias: Hektór, Odysseia: Télemachos) plus další vedlejší linie. Ale to není všechno, oba eposy jsou vzájemně komplementární a tvořej celek, kterej se obrací k hrdinskýmu věku coby vzoru, ale ten celek neznamená jen přímou časovou návaznost, spíš Oddysea tvoří širší a Ílias užší část.
Ale kterej učitel to vůbec ví, a pokud ví, je schopnej to žákům zprostředkovat? Učitel na základce podle mýho výjimečně, a žáci na základce to schopný pojmout nejsou vůbec, chybí jim chuť přečíst obrovský dílo ve verších, znalost historie, ale i schopnost vcítit se do postav, protože jsou sami prostě ještě děti.
|
Li. |
|
(6.12.2017 11:55:38) Filipe - o tom právě mluvím. Není problém ve 13-14 letech přečíst Homéra, byť se jedná o "tlustší" dílo. Jen si nejsem jistá, jestli to má ten správný dopad na čtenáře. Číst jen proto, abych četl, nemá moc smyslu. Důležité je vědět, co čtu. Rozumět dané knížce. A proto jsem přesvědčená, že v tomhle věku je Homér dost problematický (nebo jsme málo intelektuální rodina).
|
Filip Tesař |
|
(6.12.2017 12:35:49) Ano, Li, souhlasím, je to tak a s intelektuálností to nesouvisí. Koneckonců Homér byl určenej běžnýmu publiku.
Ale je problém nastavení našeho školství v tom, že na druhým stupni základky se často učí to, co se pak probírá na střední. Na střední se to pak opakuje a prohlubuje. Základní myšlenka v tom obsažená není špatná, ale nejde to zdaleka použít na každou látku a proto to bohužel sklouzává do prostý nalejvárny: "Tady máš, to si přečti/naposlouchej a nauč se to zopakovat," místo aby se učila skutečně látka přiměřená věku.
|
Bouřka |
|
(6.12.2017 14:36:42) Šuplíku, a co by se stalo, kdyby ti, co nejdou na střední, se zkrátka o Homérovi holt neučili? Podle mě nic, většina ho stejně pustí z hlavy zcela, koneckonců i většině VŠ vzdělaných po něm nejspíš zbyde v hlavě akorát nějaká vágní informace. Jenže je tu to přesvědčení, že bez Homéra není základní vzdělanost... A takhle je to se spoustou věcí.
|
Z+2 |
|
(6.12.2017 14:41:35) Tak ono by vůbec stálo za to se zamyslet nad tím proč učíme děti zrovna to co je učíme a čeho tím chceme dosáhnout. Ale to by chtělo nějakou hlubší koncepci školství, která se asi nedá očekávat. Celé školství je bohužel koncipováno , tak že zaostává za současností v různých předmětech jinak hluboko. Přitom by mělo děti připravovat na budoucnost.
|
Bouřka |
|
(6.12.2017 14:54:12) Jo, jsme zafixovaní v nějaké rigidní představě, co znamená být vzdělaný a oháníme se všeobecným rozhledem. Nic proti všeobecnému rozhledu, ale jsem čím dál víc přesvědčena, že ho pojímáme příliš akademicky.
|
|
|
|
|
|
Eudo |
|
(6.12.2017 15:03:55) " Číst jen proto, abych četl, nemá moc smyslu. Důležité je vědět, co čtu. Rozumět dané knížce."
Naprosty souhlas. To je taky jediny zpusob, jak "postupovat" na vyssi uroven a kvalitu literatury.
|
Z+2 |
|
(6.12.2017 15:18:18) A co za čtení čtou psychopatické babičky ze Skandinávie, aby si připadaly dost kvalitní?
|
Eudo |
|
(6.12.2017 15:24:07) To nevim, zetko, ale jsem ochotna mezi nimi udelat pruzkum, az budu mit tu cest je nekde potkat. Bude moc vadit, kdyz nebudou psychopatky? To bys zas moh udelat ty, kdyz uz se v ty spolecnosti pohybujes, ne?
No a ten pocet letosnich knizek a ktery u7nzvas, jak to s tim mas?
|
|
|
Z+2 |
|
(6.12.2017 15:25:14) Nechápu, jak člověk co evidentně nikdy není schopný pochopit ani kratičký diskusní příspěvek může souhlasit s potřebou chápat text? To mi přijde naprosto fascinující.
|
Eudo |
|
(6.12.2017 15:35:36) Naprosty souhlas, Zetko. Budes holt muset zacit Trochu vic premyslet o tom prectenem, pocet prectenych pismenek neni jaksi to prave orechove.
|
Z+2 |
|
(6.12.2017 15:40:34) Jak prosím tě rozumíš frázi pravé ořechové?
|
|
|
K_at |
|
(6.12.2017 15:41:47) Jestli to je ale chyba na strane Eudo.....
|
|
|
|
|
|
|