Větře, jo taky jsem se naučila již v dětství jakési vlastní formě rychločtení. Ale "klasické" rychločtení jsem se nikdy neučila, o tom jsem se dozvěděla a v dospělosti a to už jsem uměla to svoje. Prostě se to nějak vyvinulo samo, nečtu po řádcích, prostě snímám stránku od vrchu dolů, celý řádek jaksi najednou.
Možná to vzniklo na základce kdy jsem si neustále četla pod lavicí ("čte si pod lavicí během vyučování" jsme měla v papírech celou základku).

Taky jsem si dokázala číst během různých činností. Je to i trochu zlozvyk, třeba dodnes to občas dělám u televize, sleduju film a zároveň si čtu.

Jediný teda co nedávám je v cizím jazyce, asi že tak dobře ho neumím. Nedokážu pak číst svým obvyklým způsobem a to mi nějak vadí, nebaví mně to. Ztrácím pozornost a zájem když nemůžu mít své obvyklé tempo.