| Gladya, bývalá dasa, | 
 |
(21.11.2016 13:43:50)
Osobní zkušenost mám jen takovou, že naše rodina neměla "kádrový škraloup", takže mi přijetí na SŠ ani VŠ "původ" nijak nezkomplikoval. SŠ to byly sedmdesátky, VŠ osmdesátky. To už celkově zdaleka nebylo tak dusno, dokonce myslím, že některé kádrové škraloupy už se snad i tolerovaly. Jo, v padesátých letech bylo určitě mnohem hůř.
Výjezdní doložku na západ jsem nedostala, problém byla i Jugoslávie, ale to se povedlo.
Podle mě je hlavní problém v tom, že se takové věci jako kádrové posudky vůbec dělaly, ten princip kádrování. A hlavně zastrašování: když budeš "zlobit", dítě se nedostane na školu. Z toho je mi pořád  .
Samotné členství v KSČ snad bylo požadavkem pro výkon některých profesí a funkcí, zda a jaké měli řadoví členové výhody nevím. Spíš bych řekla, že i když do strany lezli nakonec dobrovolně a mají máslo na hlavě, řadoví členové byli do určité míry "mouřeníni", něco jako vnější a vnitřní strana u Orwella.
|
| Kudla2 | 
|
(21.11.2016 14:05:07)
Dášo,
s tím zastrašováním souhlasím, a je nutné si uvědomit, CO bylo předmětem toho zastrašování - velmi často věci, které dnes děláme bez sebemenšího zaváhání a naše děti by třeba vůbec nenapadlo se nad tím pozastavit - číst určité knížky, zpívat určité písničky, kritizovat stranu a vládu, pamatuji se na ten hnusný pocit, když mi doma říkali "ne abys to řekla ve škole", přičemž se to týkalo vyprávění zcela neškodných vtípků s lehce politickým zabarvením, přičemž dneska je plný internet mnohem těžšího kalibru, aniž by se nad tím kdokoli pozastavil.
Případně kdyby někdo chtěl cestovat po "kapitalistické cizině" jen tak na zkušenou a pak se zase vrátit (což je dneska zcela běžné a naopak žádoucí).
Tedy že se to netýkalo žádné kriminální činnosti, ale věcí, které jsou na svobodě tak běžné, že po nich řada lidí ani netouží.
A pokud jde o řadové členy KSČ, tak myslím, že žádné extra výhody z toho často neměli, jen ten potenciál, že se budou moct stát vedoucím něčeho nebo dělat určitou práci, případně jejich děti budou mít pár plusových bodíků, až se budou hlásit na VŠ.
Část z nich jistě byla bezskrupulózní kariéristi, kteří by vlezli do zadku i čertovi, kdyby z toho něco koukalo, ale ti asi nezůstávali u řadového členství, protože z toho asi toho tak moc nekoukalo. Část byli určitě upřímně "věřící", část užiteční idioti, ale některé považuji za oběti systému v tom smyslu, že ten systém je de facto donutil k volbě, kterou zmiňuje Analfabeta a ze které se mi dělá mírně nanic - buď vstoupíš a budeš se byť nominálně podílet na něčem, s čím nesouhlasíš, nebo nevstoupíš a promarníš svůj profesní život (dneska jsme chytří, protože VÍME, jak to dopadlo, ale spousta lidí si tehdy myslela, že je to "nafurt", a čistě pragmaticky udělali věc, která jim byla proti mysli, aby si pomohli k něčemu, co by normálně mělo být samozřejmostí).
A ti, jejichž pomyslná záklopka se před vstupem do KSČ zastavila, si svou vlastní čestností zkomplikovali život, přesně jak to píše Analfabeta, přičemž po revoluci to bylo vlastně "jedno", a oni měli oproti těm druhým horší startovní pozici, ale vlastně žádné uznání krom vlastního svědomí.
Já si těch druhých velice vážím a ráda bych věřila, že bych patřila mezi ně, (s jistotou to říci nemohu, protože jsem byla příliš mladá na to, abych takové volbě byla vystavena, jsem přesvědčena, že bych do KSČ nevlezla, ale takto volit jsem NEMUSELA a tak by ode mě nebylo fér tvrdit, že JÁ BYCH NIKDY...), ale protože znám několik těch z té první skupiny (nesouhlasili, ale vstoupili čistě kvůli profesi), tak je nedokážu a nemůžu odsoudit a považuji je svým způsobem také za oběti toho zrůdného systému.
|
| Kudla2 |
|
(21.11.2016 14:17:38)
Tak já si MYSLÍM, že bych šla radši šůrovat ty podlahy, ale nemůžu to říct URČITĚ, protože by mi to přišlo moc laciný, když už nebezpečí pominulo a "po bitvě je každej generálem".
Ale myslím, že by mi to pak nebylo LÍTO, protože mi to bylo vždycky odporný. V tomhle taky Analfabetu moc nechápu - tak buď jsem zásadová a nemám komanče ráda a pak k nim nevlezu (a nevyčítám si to, protože vstoupit by pro mě bylo nemyslitelný), nebo to až tak nežeru a vnímám to tak, že pro jeden podpis se svět nezboří (což Analfabeta de fakto naznačuje, že by jí to vlastně až tak nevadilo) a potom tedy proč nevstoupit?
|
| Kudla2 |
|
(21.11.2016 14:36:35)
jentakj,
znám o generaci i víc starší lidi, kteří jedni měli tu záklopku "před" vstupem do strany (tj. nevstoupili ani za cenu toho, že vykonávali podřadnější práci, než na jakou by měli kvalifikaci), a ti druzí až "za" (tj. ten vstup byl pro ně nejzazší forma ústupku, ke které byli ochotni, dlouho o tom přemýšleli, protože jim to bylo proti srsti, ale nakonec to udělali kvůli práci. Třeba ale STB by to nepodepsali, protože to už by bylo daleko za tou jejich čarou).
Ti první mají můj hluboký obdiv (mimo jiné proto, že řada z nich "to" už nedohnala, ti druzí oproti nim získali nezanedbatelný náskok, a nemají z toho nic jiného kromě čistého svědomí a pocitu, že se nenechali zlomit. Ráda bych věřila, že bych patřila k nim.
Ti druzí podle mého názoru dosáhli na něco, co by jim za normálních okolností mělo právem patřit, za cenu, která je předpokládám přece jenom trochu hlodá. Myslím, že nemám právo se na ně proto zlobit nebo je odsuzovat, i když to první obdivuju mnohem víc.
|
| .kili. |
|
(21.11.2016 14:47:47)
"nemám právo se na ně proto zlobit nebo je odsuzovat,"
to jistě ne, kor když nejsou známy okolnosti jejich vstupu do KSČ. Pak ale jsou třetí, kteří z nějakého důvodu vstoupili a pak, až už jim nebylo zapotřebí členství, nacpali se do rolí kazatelů a poučují o právu a morálce a vyvolávají pseudofilosofické spory zda a co byla či nebyla revoluce.
|
|
| Kudla2 |
|
(21.11.2016 15:12:03)
jentakj,
ono je - čiístě pragmaticky, ač se mi to silně nelíbí - výhodný, když v něčem takovým "jede" většina lidí, protože pak se (možná pro výstrahu) seseknou jen špičky, a řekněme od středních kádrů níž se nikomu nic nestane a ti lidi mají výhodu.
Ale zpětně pohlíženo, jsem RÁDA, že se nikomu nic nestalo ve smyslu násilí na těch lidech. Nechtěla bych vidět nikoho viset na lucerně jen proto, že to byl komunista, a za tuhle "sametovost" revoluce jsem opravdu vděčná.
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(21.11.2016 14:40:23)
Tak to, zda nabídl nebo ne, to byla další otázka.
Z doslechu vím, že to opravdu nenabízeli každému (a že se jim tam naopak někteří horlivci sami drali), ale když už to nabídli, tak bylo poměrně problematické a riskantní se z toho vykroutit, protože to mohli vzít jako že si toho dost nevážíš nebo jsi dokonce proti režimu (můj tatínek vzpomínal, jak jim tam blekotal že ještě není takové cti hoden, přičemž pro něj to bylo nemyslitelný, ač nebyl žádnej aktivní disident). 
|
| .kili. |
|
(21.11.2016 14:55:18)
"Humanitně vzdělaní lidé byli jakožto potenciální intelektuálové vždycky podezřelí, ale zas o ně moc nestáli,"
no rto není tak úplně pravda, straně šlo o procenta členů v kolektivech, všude chtěla mít své lidi. I v kolektivech, kde pracovní podmínkou bylo humanitní vzdělání.
|
| .kili. |
|
(21.11.2016 15:03:10)
" kandidatura mi asi byla nabídnuta proto, že jsem se jako jediná žena ze třídy hlásila na techniku."
se jen divím, že v 88. ještě někoho lákali do strany.
|
|
|
|
|
takže v mém případě to nakonec skončilo dobře,ale nepochybuju,že hodně lidí si se špatným původem užilo svoje..
zvláštní zvláštní zvláštní 
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)