Když konkrétně, tak konkrétně. Můj tatínek byl jedním z mála špičkových odborníků ve svém oboru v ČSSR, přesto nesměl vycestovat, aby výsledky své práce vyvezl (prodal) ven. On tady prostě něco vytvořil, ale do zahraničí (do celého světa) s tím vycestoval jiný, který sice jaktěživ nic nevymyslel, ale byl kovanej. A otec mé švagrové, sotva vyučený soudruh, dělal sekretáře, ale nikdo nevěděl komu, prostě najednou bylo uměle vytvořeno místo. Nikdo nevěděl, co vlastně dělá (nejspíš nic),ale ještě dlouho po revoluci si pochvaloval, že práce bylo málo, peněz dost.