Diskuze : Drbárny : Autismus

Je to vážně smutné čtení, situace je těžká na všechny strany.
Je strašné, když pěčovatelé takto selhávají, na druhou stranu, mají dost podpory ?

Půlko jo, já jsem si celou dobu vědoma, že v rámci toho, co autismus může obnášet, jsme na tom vlastně zatraceně dobře. Což je hodně dané tím, že intelekt mají v normě, a i když to narušení řeči u dcery je hodně výrazné, tak její schopnosti jí dovolují to kompenzovat na takové úrovni, že ty bazální věci dokáže nějakým způsobem sdělit a stále je tam slušný potenciál k posunu. Hodně mi to ale připomnělo to nejhorší období, které jsme si s ní prošli, kdy měla strašné záchvaty a my nevěděli, co se děje. Intuice mi napovídala, že je zatím možnà bolest, ale nic se nenašlo. A mám dojem, že to byla Rodina, kde se mi dostalo vodítek, které mi to pomohly rozlousknout.

Dík za článek. Pak si ho přečtu.

Až na základě toho rozhovoru s Ellí mi došlo, jaké je štěstí v neštěstí, že můj bratr (autista s mentálním postižením) nemá žádné výkyvy nálad a žádnou agresivitu.

Po pravdě mi vždycky přišlo takový na houby, že nemá prakticky zájem o jiné lidi a naprojevuje k nim žádné emoce. Pečovatel pak nemá uspokojení z interakce, protože tam chybí odezva. Vysílá, ale je to jednosměrka a zpět nic nepřijde.

Doteď mi vlastně nedocvaklo, jak velká komplikace je nestálost nálady. Brácha nic takového nemá a jak skoro vůbec nedává najevo emoce, tak funguje naprosto předvídatelně a ovladatelně. Člověk si s ním sice moc nepokecá, ale je to s ním vlastně jednoduchý. Může třeba pracovat v chráněné dílně a nehrozí, že by ho nechtěli. Úplně se stydím, že mi ani nedošlo, jaké máme vlastně štěstí, a jak strašně komplikovaný a složitý to celý může být.

Na Ellí myslím a doufám, že se to nějak vyřeší, protože ta situace je fakt hrozná.

Beat, každý druhý víkend od pátku od 16:30 do neděle do 20:30.

Zítra frčíme do Kolína na jarmark, tak si tu může házet co chce. Vracíme e večer.

Bohužel to odhlučnění termín do Vánoc není, navíc syn se 20.12. stěhuje z koleje domů, protože další senestr až na konci února, takže rozhrabat místnost je prostě blbost, před zkouškama.

Přečetla jsem kus knihy, manžel se v 5:45 nasnidal. Já si našla látky, že budu chystat šití, ale už zase spí. Přece jen řezák sviští po té podložce.Tak si čtu mam tu třetí díl Vinařství, myslela jsem, že to za víkend nedám, když to ma 500Stran, asi bych slečně měla poděkovat.

A už se mi asi zdá, že si tam nahoře někdo všiml, že tam litá. Nebo si našla zábavu v kuchyni.

Ono jsem totiž zjistila, že slečna je asi vzhůru sama, nedalo mi to a šmírovala jsem,aby jsem tam kdyžtak zašla. Prostě oni asi spí a ona si tam poskakuje. A hází. Což chápu, musí být vyčerpaný. Manžel mi řekl pri snídani, že ji v 23h uspavali s řevem.


To dítě má asi neskutečně energie. Jako já je lituju.

Tak máme rekordní čas 3:31. Ještě, že mě včera napadlo jít v 20:30 raději spát. V kolik to tam ztichlo nevím, protože mi to na usnutí nevadí.

Škoda že jsem tak ohleduplna a nevytahnu šicí stroj.:-D

Manžel ma špunty zatim spí. Asi vzal si prášek.