Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : leden 2001

Přes chvilkou jsem prohlídla vaše fotoalbum,máš moc hezký děti.Hrozně mě překvapil David,jelikož jsou kluci stejně staří(Davídek je narozený na začátku měsíce,nebo na konci?),tak Jonáš na rozdíl od Davida sám ještě nesedí,neleze a že by si stoupal o tom není ani řeč.Já mám dvě fotky na rodina.cz/jabarci,ale nejsou moc povedený,ale jen co budu mít spravený digitál,tak se polepším.
Pa Alice

Ahoj,
včera mi manžel doplnil fotky na naše webové fotky. Tak se můžete mrknout. http://mujweb.cz/www/jelinci
Včera byl zase jeden povedený den. Adam neusnul po obědě a tak byl docela dost protivnej k večeru. Odnesl to David, když ho Adam už snad podesáté strčil a on spadnul zase na hlavičku. Má tam permanentní modřinu. I když věřím, že Adam zase tak moc nechtěl ho strčit, prostě jenom blbnul a neodhanul sílu, už mi vytekly nervy a dostal na zadek. Celý den jsme se s manželem snažili vysvětlit mu, jak se má chovat k Davidovi, aby do něj nestrkal apod., měli jsme s ním svatou trpělivost, manžel si s ním celé dopoledne hrál, aby se necítil odstrčený a Adam mu slíbil, že se to nebude opakovat. A pak nanovo. Tak jsem ho plácla a poslala ho v 19h do pokojíku uklízet hračky, vykoupat a bez Večerníčku do postele. To byl trest. Strašně chtěl vidět Vlčata, ale byla jsem nekompromisní. Vůbec jsem na něj nekřičela, ale říkala jsem mu, že mi něco slíbil a že to nedodržel. A to poněkolikáté. A že vždycky chce, abychom my dodrželi slovo a taky to děláme. Tak ať to bere za potrestání. Kupodivu to pochopil, usmíval se na mě, i když to pořád zkoušel, jestli nevyměknu a Večerníček mu nedovolím. Do toho se začal David stavět na nožičky ke stolku a gauči a tak jsem hlídala i jeho. V nestřeženém okamžiku mi sebral a snědl posolené rajče. Je to poklad. Je o moc samostatnější, než byl Adam. Prostě nemá tolik pozornosti a maká.
Večer ale David tak strašně brečel, něco kolem 22,30h., asi chtěl nakojit a to už nedělám do půlnoci. Vzbudil Adama a tak ho manžel přenesl do ložnice a sám si lehl do obýváku na gauč, chudáček. Davida jsem zvládla asi po 15min. Byla jsem psychicky vyčerpaná a rozladěná z brečení, že jsem nemohla usnout a ráno se David vzbudil v 6h. Tak jsem úplně hotová. Teď si je vzal manžel ven a já vám píšu.
To jsem se nějak rozepsala, co? Omlouvám se. Ahoj a hezký předposlední den v roce.

Touhu po vetsi trpelivosti s Vama naprosto sdilim!!! Taky jsem na malou nekdy poradne protivna a je mi to pak lito.

My to mame doma rozdeleny: Simonka je "tatova" a Nina "mamina". Staram se o ne samozrejme vetsinou ja, manzel pracuje, ale pokud jsou v uzkych a maji moznost vyberu, Simonka bezi k tatovi a Nina ke mne. Se Simonkou je to tak od malickata (jeste pred tim nez jsme meli druhe) a ja si fakt pripadala divna. Az druhy mimi me uklidnilo, proste jsem to zacala brat jako Simoncinu volbu, ne mou "vadu".

Driv jsem ji taky obcas placla, ale pak jsem videla, ze ji tim neucim, ze to, kvuli cemu jsem ji placla se nedela. Ucim ji, ze pokud se mi neco nelibi - muzu ji placnout. Ona to pak pouzivala na svou malou segru. A to ROZHODNE sve deti ucit nechci. Takze se ted opravdu moc snazim neplacat a hlas zvysovat minimalne. Nekdy to neni lehky :-( Moc si preju, aby se moje deti citily stastny a milovany a pritom aby byly "vychovany" a poslusny a vidim, ze to vuuubec neni jednoducha vec. Budem si sem chodit drzet palce :-))

Ten keramickej krouzek musi byt prima! Taky jsem o necem takovem uvazovala, ale nenasla jsem nic blizko. My chodime na krouzek Kindermusic, je tam zpivani, tanec, rytmus, povidani... to vse dati s maminkami a jen tak jednoduse a hrave. Mame prima ucitelku a vsechny nas to bavi. Ninu jsem tam nosila s nami uz od miminka a ted, jak dorusta ji to taky moc bavi.

Divaji se Vase ratolesti na televizi? Jak casto (jak dlouho)? Mate nekde rodinny fotky? Pokud ano, dejte vedet. Moc rada bych Vas s Vasima rostakama videla.

mejte se bajecne
I.

Ahojky,
tak mi už jsme skoro v pohodě,neštovice už jsou na ústupu a horečky žádné.
Jinak k tomu spaní,ach to spaní.Po obědě vůbec nespí,snažím se,aby alespoň trochu odpočívala v obýváku ji pustím kazetu s pohádkama a chvilku leží na sedačce.Večer chodí spát po ve večerníčku,každou chvilku mě volá,že chce nabumbat,pomazlit,přikrýt,taky přikrýt panenku,pokud nereaguji,protože mě tečou nervy a nechci na ní před spaním řvát,tak si to vymaha brekem,tak stejně ustoupím protože se bojím,aby nezbudila Jonáše.Poslední dny si navykla chodit spát k nám do ložnice a to jsem taky na mrtvici.Doufám,že ve školce vybije trochu svojí energii.Jinak má jazyk "dlouhý až na zem"ty její drzosti to je někdy neskutečný,tatínkovi říká,že ho má plný zuby,nebo že je blázen padlý na hlavu,apod.Tatínek vždy oněmí "úžasem"a samozřejmě to okomentuje tím,že to má všechno odemě,že mě vděčně kopíruje.Nejvíc mi leze na nervy,když si všechno vymahá řevem a stekáním,tak jí někdy i nějakou střelím.Forma úsměvného domlouvání,upoutávání na něco jiného u nás neplatí,je na to moc chytrá,aby poznala co na ni chystám.Přiznám se,že opravdu dostane někdy dostane na zadek,protože nechci,aby z ní vyrostl rozmazlený fracek.Ale na druhou stranu,když jí zrovna nechytá "amok",tak je to moje milovaný zlatíčko,přijde za mnou a říká maminko ty jsi můj miláček a mám Tě moc ráda,"pomáha mi v kuchyni,utírá nádobí,nebo kouká když vařím.Chodí do keramicko-výtvarného kroužku a moc ji to baví a je moc šikovná,alespoň ji učitelka moc chválí.Prý je moc hodná a přizpůsobivá.A co vaše ratolesti,s čím vás vyvádějí z kontextu?Jak se chystáte na silvestra?
Tak se zatím mějte moc hezky a pište.Alice

Ahoj Alice,
jsem ráda, že jsi napsala. S Adamem je to taky takový, jednou je milionovej a za chvilinku si koleduje o výprask. Testuje moje nervy. Většinou jde o to, že "morduje" Davida. Nenechá ho chvilinku bez povšimnutí, buď mu bere hračky nebo si s ním chce hrát tak, že je to o nervy. Má ho moc rád, ale občas dost žárlí. Od Vánoc, co dostal nové hračky, jenom dává pozor kde je David, aby si mu náááhodou s nimi nechtěl hrát. A tak je tady řev a italská rodina "hadr". Do školky ho neposílám, jsem doma s Davidem, takže se mi to zatím zdá zbytečný. Možná příští rok.
S těmi neštovicemi je mi vás líto, ale aspoň to má za sebou, co? Chudinka. Tak se brzy uzdravte a zase napiš.