| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Zdraví : Downův syndrom

  (?)
[<<Předchozích 80] Názory 8190 z 1747  [Dalších 1657 >>]
Binturongg 104880
9.5.2016 16:25:57
Ano, to já taky.
Doktor denně chodil s novou diagnózou, dítě jsem od porodu neviděla 5 dní. Prokazatelně lhal v několika případech.
Když jsem si společně s rodinou zařídila převoz i s dítětem na jinou pediatrii (ofiko, sanitkou, s pedisestrou), chodila na mě ječet místní pediatrička, že na mě zavolá sociálku, protože chci dítě zabít, jelikož je těžce nemocné.
V jiné nemocnici se ukázalo, že to zas taková tragédie není, ba dokonce že není důvod nás tam držet plánovaných 14 dní nebo déle a pustili nás po pozorovacím víkendu, kdy jsem tam setrvala na příkaz primáře spíš proto, aby mě sestřičky daly dohromady psychicky a my oba jsme se se synkem uklidnili a já se rozkojila :-)
Yuki 00,03,07 49504
9.5.2016 16:19:02
Bin, já jsem si taky nestěžovala, jen jsem změnila doktora i nemocnici
Binturongg 104880
9.5.2016 16:16:31
arsielo - dřív to bylo pomalu proti zákonu nechat si postižené dítě a trend holt někde ještě pokračuje.
Tu historku mám z první ruky - mámu s chlapečkem s DS znám, jen jsme se dlouho neviděly - může to být cca 4? roky.

A v témže špitále se narodil před 20 měsíci syn mé kamarádky - byl v břiše zkroucený a musí dodnes cvičit s končetinami, ale chodí, manipuluje s předměty - bude v pořádku.
Paní doktorka neváhala, okamžitě po porodu dítě poslala do krajské nemocnice x desítek kilometrů a matce přišla radostně sdělit, že se jí narodilo TRVALE A PROGRESIVNĚ postižené dítě, které muselo být okamžitě transportováno atd.


Člověk se diví, že tam ta ženská ještě vůbec léčí, ale když si vzpomenu, co jsem byla ochotná skousnout já... člověk je rád, že je rád a nakonec je rád, že vypadnul z porodnice... Ale asi je to chyba, nestěžovat si...

Yuki 00,03,07 49504
9.5.2016 16:12:36
každý by měl mít takovou podporu, psychologickou, skutečnou pomoc fyzickou i finanční, aby to mohl aspoň zkusit

když to nejde, tak se nedá nic dělat a musí se hledat náhradní řešení, ale tu první pomoc a podporu by měl člověk dostat, aby se vzpamatoval ze šoku a aby se naučil starat se.

já jsem zdaleka neměla takový problém, ale přesto - v porodnici dsotal syn třmeny a abdukční peřinku druhý den po narození. A od té doby mu sestřičky už ani pupík nedezinfikovaly, prootže se bály ho rozbalit. Když jsem si pro ně la, aby mi pomohl někdo s přebalením, nevěděla ani jedna a naopak se přišlo podívat několik sestřiček, jak se to dělá ,když jsem přebalovala já - krajská nemocnice
když jsme pak chtěla po doktorovi, aby mi pomohl on nebo sestřička převlíknout miminku košilku, kterou měl už třetí den a byla cítit poblinkáním, řekl, ž na to tam nemají čas a ať to udělám jak umím, přitom jsme nesměli třmeny sundat, vůbec, a košilka byla pod nima - ta stejná nemocnice

nebyl to velký problém, přesto jsem to snášela psychicky hodně špatně, přece jen hormony pracovaly, doma starší batole, dva dny po porodu - nepřišel za mnou nikdo, aby mě podpořil a cokoliv vysvětlil a uklidnil, já jsem ani netušila, jestli má toto balení na týden nebo na rok (nakonec 8 měsíců)

úplně chápu ty, kdo se složí, zvlášť v těžší situaci, u nás nešlo o život ani o budoucnost (teda jo, ale věděla jsme, že je to zvldatelná věc, i když to dá práci)

ta provní reakce je strašně důležitá, maminka potřebuje někoho, kdo s ní bude a všechno jí vysvětlí, ne ji nechat v šoku s miminkem v náručí a neumět pomoct, neumět o tom mluvit, nezajímat se o ni
Pavla
  • 
9.5.2016 16:10:40
Mě se z toho obracejí všechny vnitřnosti už několik dnů, co jsem to četla. Matka že má trauma a bla bla bla, že nebyla připravená a bla bla bla...


Miso, to je podle tebe jako neutralni dotaz? Jinak souhlas s Lizou.
nel, dcera 10/06
  • 
9.5.2016 16:10:20
Vzhledem k tomu, že máti pracovala v ÚSP pro děti od 3 do 18 let, tak jsem si jistá, že mentální retardaci bych nedala vůbec a tělesné postižení bez komunikace taky ne. Nejsem Matka Tereza, abych dokázala druhému zcela obětovat svůj život a to bez adekvátního výsledku. Já na dítěti potřebuji vidět, jak se vyvíjí a rozvíjí. Stejně tak bych nedala související zdravotní problémy. Vyhlídka, že se to bude jen zhoršovat, je pro mě nesnesitelná.
Naprosto mi stačilo, že už během těhotenství byla dcera pod dohledem kardiologa. Nebyl snad lepší den, než když ji asi ve 4 letech vyřadili z evidence.
MíšaP 147689
9.5.2016 16:08:38
To byl jen takový řečnický obrat pro osvěžení textu, ne že mi tady k nepokorný hraběnce přišpendlíte ještě mozek vypláchnutý nějakou pošahanou církví:))
Binturongg 104880
9.5.2016 16:08:34

Já bych to dítě nedala ani za zlatý prase - dnes už to mohu říci na 100%, protože se mi stalo prakticky totéž - jen jsem se to dozvěděla až po dvou letech, ale opravdu nemohu soudit, jak bych jednala, kdybych se to dozvěděla třeba v prvním, druhém trimestru, nmohu soudit, co bych dělala, kdyby šlo o jiné druhy postižení...

Někdo to prostě nedává a dítě snad půjde někam do rodiny, i když ty průtahy, kdy brečí v kojeňáku, jsou dost nechutné a popírání toho, že ho to může poznamenat na celý život, fakta nevyzmizíkuje.

Ovšem možná je lepší kojeňák, než třeba týrání.
Je mnoho týraných postižených... ~7~
arsiela, 59672
9.5.2016 16:07:42
ty jo tak to je síla, sem si ymslela,že horší špitál než náš není.Koukám je.
[<<Předchozích 80] Názory 8190 z 1747  [Dalších 1657 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.