Re: Co by bylo, kdyby nebylo 17.listopadu 89 aneb drobné vzpomínky

Huso, no fuj.
Vyloženě vlézt do strany, to už chtělo mít morálku hodně pružnou, nebo být hodně hloupý.
Tohle, co píšeš "Ti rovní, poctiví vstoupit odmítnou a celý život stráví na chvostu společnosti, jejich děti nebudou moct studovat, neschválí jim..." pravda není.
Tím se zbabělost a prospěchářství často omlouvá, ale takhle černobílé to nebylo.
Moji rodiče vystudovali, pracovali na kvalifikovaných pozicích, bydleli jsme, jezdili jsme do Jugoslávie a do NDR... i bez členství v KSČ.
Je možné, že někdo měl štěstí na lidi kolem sebe a na okolnosti, jiný zase smůlu, takže někdo byl pod tlakem více a jiný méně. Ale vyloženě jít za tím, aby se stal prominentem režimu, to musel člověk chtít a mít na to žaludek. A nebo se hodně nechat dezorientovat a v tom byla odpornost toho systému.