Re: Co by bylo, kdyby nebylo 17.listopadu 89 aneb drobné vzpomínky

Roztápění Dakonu (kotle na uhlí) a smradu venku - jak z fabrik, tak z domů.
Píchaček. Ranního narvaného autobusu, kdy člověk byl rád, že aspoň jedna noha, na které stojí je jeho... Front na základní zboží.

Na druhou stranu - pro sebemenší nákup bych neběhala 1,5 km (a to bydlíme v Praze), na ulici by si děti v klidu mohly pinkat tenis a nevypadala by jako parkoviště, protože každá rodina by neměla 2-3 auta (v okolí vidím, že řada vrstevníků dětí - tj. +-20 let už mají auta, rodiče každý své) a skrz obec by se každé ráno netáhla šńůra aut jedoucí do centra.

V roce 1990 jsem léto strávila na brigádě v západním Německu a říkala jsem si, kdy sem přijde jejich životní styl - to pozitivní i negativní. Chvíli to trvalo, ale do 10 let to tu bylo komplet + něco navíc, co přinesla doba (mobily, internet atd - to ani tam tenkrát samozřejmě nebylo).