Huso, no fuj.
Vyloženě vlézt do strany, to už chtělo mít morálku hodně pružnou, nebo být hodně hloupý.
Tohle, co píšeš "Ti rovní, poctiví vstoupit odmítnou a celý život stráví na chvostu společnosti, jejich děti nebudou moct studovat, neschválí jim..." pravda není.
Tím se zbabělost a prospěchářství často omlouvá, ale takhle černobílé to nebylo.
Moji rodiče vystudovali, pracovali na kvalifikovaných pozicích, bydleli jsme, jezdili jsme do Jugoslávie a do NDR... i bez členství v KSČ.
Je možné, že někdo měl štěstí na lidi kolem sebe a na okolnosti, jiný zase smůlu, takže někdo byl pod tlakem více a jiný méně. Ale vyloženě jít za tím, aby se stal prominentem režimu, to musel člověk chtít a mít na to žaludek. A nebo se hodně nechat dezorientovat a v tom byla odpornost toho systému.