Re: Nač při oslavách osvobození nezapomínat...

Ještě na jaře 1945, kdy už bylo o výsledku války rozhodnuto, popravovali nacisté civilní obyvatelstvo pouze při podezření z nějaké protiněmecké činnosti. Věšelo se ihned na stromech či telefonních sloupech, nebo se lidé postavili ke zdi a zastřelili.

V samém závěru války byl již nacistický teror zcela nekontrolovatelný. Lidé byli stříleni a věšeni i za to, že projevovali radost nad blížícím se koncem války či jako pomstu za německou porážku ve válce.[6] Bezbranné civilní osoby byly brány jako „rukojmí“ při potlačování povstání. Masakry se uskutečnily v Javoříčku, Ploštině, Prlově, Německém Brodu, Třešti, Přerově, Zlatníkách, Dolních Břežanech, Lahovicích, Psárech u Jílového a na mnoha dalších místech a vyvrcholily při Pražském povstání, kdy se jednotky Wehrmachtu, SS i Volkssturmu podílely nejen na brutálních popravách ozbrojených povstalců, ale i na vraždění civilních obyvatel. Masakry probíhaly na Hradčanech, v Kobylisích, na Pankráci, na Masarykově nádraží, na Dejvickém nádraží a na mnohých dalších místech. Mezi nejbrutálnější zločiny patří masakr v tehdejší Úsobské ulici ze dne 6. května, kde příslušníci SS ve sklepě domu č. 253 postříleli 35 českých civilistů a na zahradě domu č. 254 dalších 16 neozbrojených osob. Jednalo se o starce, ženy (z toho 2 těhotné) a děti ve věku několik měsíců až tři roky. Kromě toho se nacisté dopouštěli dalších ohavných brutalit (např. rozpáraná břicha, vypíchané oči, rozdrcené lebky).

Mezi další zločiny Němců patří zákeřné střílení civilních osob ze zálohy, používání civilistů jako živých štítů při dobývání barikád, ostřelování sanitních vozů označených červeným křížem, vraždy parlamentářů apod. Posledními oběťmi nacismu byli lidé, kteří zahynuli v Praze či na jiných místech po vypršení termínu bezpodmínečné kapitulace v 00:01 hod. 9. května 1945, jenž některé německé jednotky nerespektovaly.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9Bti_nacistick%C3%A9ho_N%C4%9Bmecka_v_%C4%8Ceskoslovensku